|
|
ETA in Spanish fiction movies : product or creator of Spanish collective memory?
Macáková, Martina ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Magisterská diplomová práce "ETA ve španělských hraných filmech: Produkt či tvůrce kolektivní paměti?" se zaměřuje na vzájemný vztah mezi historií, filmovými obrazy and způsobem jakým jednotlivci vnímají španělskou traumatickou minulostí spojenou s baskickou separatistickou organizací ETA. Ačkoliv v posledních letech výrazně vzrostl objem literatury zabývající se kolektivní pamětí, přístup, který je charakteristický pro tuto práci, se snaží zaplnit mezeru v akademickém bádání tím, že kombinuje makro-úroveň (veřejnou) a mikro-úroveň (osobní) kolektivní paměti. S pomocí využití dynamické koncepce paměti, teoretického přístupu, který je čím dál tím vice populární v rámci interdisciplinárního pole kolektivní paměti, tato diplomová práce analyzuje čtyři hrané filmy, jejichž námětem je působení a činnost baskické teroristické organizace ETA. Tyto vizuální obrazy minulosti nám umožňují reflektovat, jakým způsobem španělská kinematografie organizace zobrazuje, a jak se její zobrazení mění s koloběhem času. Aby bylo doplněno zkoumání na makro-úrovni, zabývá se práce take analýzou 14 polo- strukturovaných rozhovorů, s cílem zjistit, jakým způsobem jsou filmové obrazy organizace ETA u jednotlivců přijímány. V obou případech jsou data podrobena tématické analýze.
|
|
|
Vtip jako projev kolektivní paměti: Propojení klasických teorií Maurice Halbwachse a Sigmunda Freuda
Smyčková, Barbora ; Mlynář, Jakub (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce je založena na mezioborovém propojení přístupů dvou klasiků psychologie a sociologie v širším rámci problematiky kolektivní paměti. Konkrétně se zabývá teoretickou aplikací myšlenek Sigmunda Freuda, které představil ve své knize Vtip a jeho vztah k nevědomí, na teorii kolektivní paměti Maurice Halbwachse; tedy možností vysvětlit vtip jako projev kolektivní paměti. Práce nachází mezioborové souvislosti v textech výše jmenovaných autorů a ověřuje, zda je možné podložit sociologické teorie paměti myšlenkami jednoho z největších psychologů. V první části práce je představen koncept kolektivní paměti Maurice Halbwachse v sociologickém kontextu a s přihlédnutím k vlivu jazykového sociálního rámce paměti, který bude později uchopen jako jeden ze spojovacích prvků mezi vtipem a kolektivní pamětí. Další propojení dvou hlavních témat je vysvětleno skrze pojem nevědomí, který je spolu s Freudovými poznatky zachycen v druhé části práce. Poslední část textu je pak věnována samotné hypotéze o možnosti vysvětlení vtipu jako projevu kolektivní paměti. Zpracování tématu je omezeno na čistě teoretickou analýzu primární a sekundární literatury a následnou kompilací Halbwachsových a Freudových tezí právě skrze témata jazyka, nevědomí a paměti. Základním přínosem práce je pojednání o...
|
|
|
Politické věznění jako součást mezigeneračního předávání rodové historie pomocí příběhů
Plecháčková, Debora ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Tomášek, Marcel (oponent)
Práce se zabývá mezigeneračním předáváním příběhů politických vězňů 50. let. V teoretické části autorka zpracovává pojmy související se sociologií paměti jako kolektivní paměť, rodinná (potažmo rodová) paměť, komunikativní paměť, generace. Shrnuje také historický kontext politického věznění, Pražského jara a Sametové revoluce. Následně provádí kvalitativní analýzu pořízených rozhovorů vždy se dvěma následujícími generacemi potomků šesti politických vězňů. Analýza odhalila, že komunikační situaci významně spoluurčovaly autorčiny mezigenerační vztahy ke zpovídaným: ke generaci prarodičů, rodičů a v některých případech i vrstevníků. Stejně tak často nacházená zamyšlení o historii a osudech lidí, opakující se konkrétní příběhy se symbolickým obsahem a v neposlední řadě prolínání velké (národní) a malé (rodinné) historie odpovídaly žánru vyprávění přiměřenému komunikační situací. Rozhovory dovolují charakterizovat mezigenerační předávání příběhů politických vězňů 50. let jako komunikativní paměť vázanou na určité životní situace (např. adolescentní vyptávání), ale také omezovanou řadou bariér. Při předávání rodinné historie ale zřejmě i mimo něj se automaticky předávají i rodové postoje ke světu a politickému zřízení společnosti. Srovnání s podobným výzkumem Welzera, Mollerové a Tschiggnallové o...
|
|
|
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
|
|
|
Kulturní prostor a paměť v díle Viktora Fischla
Štychová, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl ukázat, jak se v prózách Viktora Fischla realizuje kolektivní, respektive kulturní paměť ve vztahu k holocaustu, jakým způsobem se traumatizující zkušenost stává předmětem "práce vzpomínání" hrdinů Fischlových knih, jak se s touto zkušeností vyrovnávají. Teoretickým východiskem práce jsou především úvahy a studie Aleidy a Jana Assmannových a stále podnětná a důležitá kniha Maurice Halbwachse Kolektivní paměť. Těžiště práce spočívá v její interpretační části, v níž se autorka pokouší explikovat a ověřovat koncepce kulturní paměti na literárních textech. Důraz je položen na poválečné prózy Viktora Fischla, které holocaust reflektují právě z perspektivy autorova časového, prostorového a také osobně zkušenostního odstupu. Právě tento odstup však vytváří specifickou formu vzpomínání a jeho naraci. V závěru pak autorka předkládané bakalářské práce své poznatky shrnuje a zobecňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kolektivní paměť násilně vystěhovaných obyvatel: životní příběhy o druhé světové válce z Neveklovska
Štěpánková, Jana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je příspěvkem ke studiu problematiky životních příběhů obyvatel násilně vystěhovaného území Neveklovska za druhé světové války. O tomto regionu existují autentické výpovědi a toto území je fixováno i v kolektivní paměti. Životní příběhy patří k velmi vzácným pramenným fondům. Jde především o autenticitu zážitků, které se díky subjektivitě narátorů vyznačují selektivitou a přestavují tedy další úhel pohledu. Práce podrobně seznamuje s pamětníky těchto událostí, které jsou v současné době často neznámé, anebo se na ně v oficiálních dokumentech neprávem zapomíná. Současně navazuje na předcházející výzkumy folkloristy Jaromíra Jecha z poloviny 20. století. Porovnáním výsledků obou výzkumů tak dostáváme obraz o závažné události násilného odsunu českého obyvatelstva ve vymezeném regionu. Práce se soustřeďuje na analýzu získaných výsledků za pomoci současných moderních přístupů, které se opírají o metodu orální historie, která je součástí kvalitativního výzkumu, s důrazem na obecné cíle a kontext. Zároveň přináší aktuální stav, resp. odraz násilné válečné perzekuce v soudobé společnosti a jeho budoucí životaschopnost, funkčnost generačních přenosů traumat a způsoby komemorace. Textové a obrazové přílohy v závěru práce se snaží přiblížit a vizualizovat některé historické momenty.
|
|
|
Skopje 2014: The Govermental Role in the Spatial Politics of Collective Memory
Nikolovska, Ivana ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Projekt Skopje 2014: role vlády při využití prostorové politiky kolektivní paměti Klíčovou otázkou diplomové práce je pochopit, jak vláda používá veřejná prostranství za účelem poskytnutí kontinuity vyprávění a jak udržuje kolektivní paměť. Ve věci veřejných výkladů minulosti jsem se soustředila na prosazování vlivu na kolektivní paměť občanů. Zajímalo mne, jak se na tyto snahy dívá mladá generace a potom ti starší, kteří zažili město v jeho starší podobě. Především jsem se zabývala prací umělců a architektů, kteří používají styly a symboly, které mají vliv na vzpomínky, na ambivalentní vliv napodobenin a interpretací. Takový obsah je vidět v rámci multi-etnického státu, kdy je předkládán polarizované veřejnosti, zejména mezi dvěma hlavními etniky - Makedonci a Albánci. V práci zkoumám úroveň manipulace při prokazování historie ve veřejném prostoru, vytváření falešných korelací minulosti. Takový jev byl vnímán jako ten, jenž má negativní vliv v současné době, a je považován za možnou změnu v procesu identifikace s městem pro budoucí generace. Zorganizovala jsem výzkum do dvou částí. V první části podávám synchronní prezentaci, kritiku a připomínky k projektu "Skopje 2014". Ve druhé části, aplikuji diachronní přístup, kdy prezentuji a interpretuji historii města Skopje optikou zkušenosti s projektem Skopje...
|
|
|
Společenský život a lokální identita v Děčíně a v Podmoklech 1870-1920
Podlucký, Martin ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
(česky) V teoretické části diplomové práce je rozebírán proces modernizace v dlouhém devatenáctém století a pojmy, které s ním souvisí. Zvláště pak nacionalismus, národ, identita a paměť. Část případová je věnována městům Děčín a Podmokly a zabývá se vznikem a proměnami identity místních obyvatel ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Podává přehled dostupných pramenů a literatury, které se na formování místní identity nejvíce podílely. Přibližuje společenský život a vývoj obou měst. Díky rozboru slovníkových hesel nachází základní složky lokální identity. Vybrané složky práce dále analyzuje za pomoci místopisů, průvodců a primárních pramenů. Zároveň práce sleduje, jak lokální identitu ovlivňovalo národnostní složení a nacionální soupeření Čechů a Němců.
|
|
|
Telling Community in William Faulkner's A Rose for Emily: A Case Study in Narrative Technique
Krtička, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje detailní analýzu nejslavnější povídky Williama Faulknera "Růže pro Emily." Zaměření práce je motivováno tím, co vidím jako ústřední téma povídky: komunita a její fungování. Tím, že posunuji důraz z hlavní postavy na vypravěče, chci "opravit" způsob jakým je vnímána tato povídky, jejíž renomé je založeno především na "šokujícím" či "gotickém" aspektu. Užitá metodologie je vybrána se zřetelem na navrhovanou interpretaci. K textu přistupuji skrze naratologii. K rozboru neobvyklého vypravěče "Růže pro Emily" mi slouží naratologický koncept "kolektivního vyprávění." Dalším důležitým teoretickým rámcem použitým k interpretaci povídky je interdisciplinární koncept "kolektivní paměti". Některé sociologické koncepty komunity jsou též rozebírány. V úvodní kapitole se zabývám především konceptem "osoby" ve vyprávění a argumentuji proti tradičnímu rozdělení na vyprávění v první a třetí osobě. V druhé kapitole poskytuji úvod do narativní techniky kolektivního vyprávění. Třetí kapitola je detailním čtením "Růže pro Emily" v kontextu kolektivního vyprávění. Nejprve identifikuji vypravěče jako ve své podstatě kolektivního a vymezuji komunitu, ze které sestává tím, že se zabývám jeho epistemologickým ohraničením. Za druhé, strukturu vyprávění analyzuji jako "achronickou" a spojuji ji...
|
|
|
Film jako odraz společenské situace (v perspektivě sociologické analýzy)
Fikejzlová, Ivona ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Téma této diplomové práce je Film jako odraz společenské situace (v perspektivě sociologické analýzy). Jejím cílem je nahlédnout na problematiku filmu sociologickou optikou, která je v práci strukturována do teoretické a praktické části. V teoretické části popisuji základní přístupy k filmu tak, jak se objevovaly během 20. století ve vybraných vědních disciplínách a v sociologii. Teorie tedy obsahuje spíše základní přehled možných východisek pro práci s filmem. V další části diplomové práce navazuji na teorii praktickým výzkumným projektem, který se zabývá specifickou oblastí českého historického filmu konce šedesátých let. V této části jde o propojení teoretických principů s jejich praktickým využitím v sociologické analýze filmu, jež je zasazena do dobových reálií a do společenského kontextu 60. let 20. století. Praktická část, v níž byly analyzovány celkem čtyři historické filmy, potvrzuje výchozí myšlenku této práce, že film zachycuje společenskou realitu. Klíčová slova: média, film, sociologická analýza, vizuální sociologie, kolektivní paměť
|
host ::
RSS.