|
|
Ontologicko-ontický rozvrh podmínek a předpokladů neautentického pobytu na příkladu neautenticky uměleckého díla
Krcha, Martin ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Štampach, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá otázkou autenticky resp. neautenticky uměleckého díla v kontextu myšlení autentického, resp. neautentického modu pobytu tak, jak téma autenticity rozvinul Martin Heidegger ve svém díle Bytí a čas. Důvodem pro tematizaci otázky je snaha otevřít možnost myslet autenticitu či neautenticitu pobytu způsobem uchopujícím ji v jejím výkonu, tj. jako událost, jíž je vlastní její významně ji náležející charakter. Myslet autenticky, resp. neautenticky umělecké dílo ukazuje na hranice přístupu vnímající autenticitu pouze ve smyslu jisté původnosti či "svojskosti", jež by měla "náležet" něčemu, co má být autentické či neautentické, téměř na způsob případku. Proto se práce věnuje tomu, co se ukáže, pokud je myšlení autenticity přeneseno na umělecké dílo. Protože tím, co "výkon" autenticity může vůbec založit, je subjekt, je při promýšlení neautenticky, resp. autenticky uměleckého díla problematizován i jeho autor a příjemce. Při zabývání se uměleckým dílem s ohledem na jeho časovost či např. bytnost je proto dán prostor i otázce vidění, resp. vnímání uměleckého díla. Přitom se ukazuje podobnost autora s příjemcem, ale rovněž i to, že je třeba se učit vidět (nejen) umělecká díla, ale především autentickým způsobem. Tím se téma obrací nazpět k otázce autentického pobytu, jinak tuto...
|
|
|
Filosofická víra u Karla Jasperse
Dostál, Václav ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Karl Jaspers je myslitelem, který se ve své filosofii pokouší formulovat nenáboženský pojem víry. Práce si klade za cíl objasnit tuto Jaspersovu "filosofickou víru" jako pokusu o odpověď na otázku, "z čeho a k čemu máme žít". Jaspers svou filosofickou víru charakterizuje jako "víru myslícího člo- věka", která má představovat vůbec základ filosofování jako takového. Filosofická víra (a spolu s ní také filosofie) se na jedné straně liší od vědění a vědy, protože ji nelze redukovat na pouhý obsah, na druhé straně od náboženství a náboženské víry, a to zejména tím, že odmítá zjevení v tradič- ním křesťanském smyslu. Celkově se filosofická víra projevuje ve způsobu života, který usiluje o ma- ximální komunikaci a co největší porozumění všech lidí. Klíčová slova Karl Jaspers, filosofická víra, transcendence, existence, náboženství, zjevení, komunikace
|
|
|
Prolegomena k problematice osamělosti
Pola, Petr ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
PETR POLA : PROLEGOMENA K PROBLEMATICE OSAMĚLOSTI Abstrakt dizertační práce Cílem disertační práce nazvané Prolegomena k problematice osamělosti je představit osamělost jako existenciální charakteristiku, prozkoumat cesty k jejímu přesažení a formulovat její vztah ke zkušenosti umění. V problematice osamělosti spatřujeme možné východisko k pochopení moderní existence. Nejprve zkoumáme osamělost jako problém izolované existence a formulujeme otázku po jejím původu. Rozlišením existenciální osamělosti a samoty bytí dospíváme k možnosti uchopit vztah mezi osamělostí a samotou ve smyslu suverenity bytí. Existenciální osamělost znamená smazání vztahu existujícího k sobě, který je předpokladem jeho existence. Nakonec formulujeme vztah mezi existenciální osamělostí a esenciální samotou, která je paradigmatem zkušenosti umění u M. Blanchota. Prohloubení problematiky existenciální osamělosti pro nás dále znamená možnost stanovit východisko pro diskusi o pojmu subjektivity, která v současnosti opět ožívá. PETR POLA : PROLEGOMENA TO PROBLEMATICS OF SOLITUDE Dissertation abstract The aim of the dissertation entitled Prolegomena to Problematics of Solitude is to introduce solitude as an existential characteristic, explore ways of its surpassing and articulate its relationship to experience of art. The issue of solitude...
|
|
|
Kierkegaardovo pojetí existence
Janatová, Kristýna ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Kierkegaardovo pojetí existence". Pojednává o životě dánského filosofa Sørena Kierkegaarda a jeho filosofii. V práci je řešena problematika lidské existence a její tři základní stádia, která jsou zaměřena na estetiku, etiku a náboženství. Tato stádia jsou nejprve popsána a následně mezi sebou porovnána. Estetické stádium představuje první stupeň života, zatímco náboženské stádium je považováno za nejvyšší cíl lidské existence. Práce pojednává o zoufalství a úzkosti s ohledem na bytí lidské existence. Kierkegaardovu filosofii je třeba chápat jako nepřímé sdělení apelující na naši vlastní existenci. Práce poukazuje na nezastupitelný Kierkegaardův vliv na existencialismus. Klíčová slova: Existence, jednotlivec, bytí, víra, svoboda, subjektivita, úzkost, zoufalství, láska, smrt
|
|
|
Problém svobody v existenciální filosofii
Grospičová, Simona ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
NÁZEV: Problém svobody v existenciální filosofii AUTOR: Bc. Simona Grospičová KATEDRA (ÚSTAV): Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Hlavním tématem této práce je pojetí svobody ve filosofii Jeana Paula Sartra a Sørena Kierkegaarda. Cílem této práce je vyložit svobodu z hlediska dvou vybraných existenciálních myslitelů, aby pak následně mohlo dojít k jejich komparaci. Práce se snaží ukázat, že svoboda nemusí být promýšlena pouze jako etická hodnota, nýbrž může být pojata také jako bytostná součást nás samých. Svoboda je kladena do souvislosti s pojmem existence, volby, úzkosti, absurdity, paradoxu a odpovědnosti. První kapitola je věnována tématu existencialismu obecně. Ve druhé kapitole jsou rozebrána Sartrova ateistická a ontologická východiska. Ve třetí kapitole je Sartrova svoboda vykreslena ve vztahu k projektu a volbě. Čtvrtá kapitola se soustředí na absolutní pojetí svobody u J. P. Sartra. V páté kapitole je Sartrova svoboda spojena s absolutní odpovědností. V šesté, sedmé a osmé kapitole je rozebráno Kierkegaardovo pojetí existence a svobody. V deváté kapitole dochází k porovnání těchto dvou myslitelů, přičemž jsou zde identifikovány dvě odlišné podoby svobody. KLÍČOVÁ SLOVA: svoboda, existence, odpovědnost, bytí, úzkost
|
|
| |
|
|
Fenomén volného času
Lopour, Milan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "Fenomén volného času" se zaměřuje především na uchopení volného času jako fenoménu pomocí rozboru souvisejících pojmů v díle Karla Marxe a v díle Emmanuela Lévinase. V úvodní části se proto stručně věnuji výběru filosofického tázání o povaze času. Poté se věnuji rozboru díla Karla Marxe především z hlediska pojmů práce, pracovní doba a volný čas. V kapitole "Čas ve fenomenologii" se věnuji rozdílu mezi aristotelským pojetím času a fenomenologickým pojetím času. V této souvislosti vycházím zejména z myšlenek Edmunda Husserla, Martina Heideggera, Jana Patočky a Emmanuela Lévinase. V další části rozebírám dílo Emmanuela Lévinase a zaměřuji se na pojmy existence, čas, práce a další související pojmy. V další kapitole se snažím zachytit napětí onticity a ontologie u Marxe a Lévinase a tím dospět k fenoménu volný čas jako ontologickému problému. Takto pojatý problém fenoménu volný čas představuji v závěru práce.
|
|
| |
|
|
O původu geometrie ve fundamentální ontologii
Kovář, Vojtěch ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Následující text se pokouší promyslet výzvu Edmunda Husserla z jeho textu O původu geometrie. Interpretací fundamentální ontologie vypracované Martinem Heideggerm ve spise Bytí a čas je získáno pole myšlení, na kterém je možné se pokusit odpovědět na otázku po původu geometrie. Ten je pochopen jako zcela jedinečná ontologická možnost, jež svou podstatou je s to ručit za vysvětlení smyslu geometrie.
|
|
| |
host ::
RSS.