|
|
Zařazení žáků s Aspergerovým syndromem do běžné třídy na prvním stupni základní školy
Belhajová, Hana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kacafírková, Petra (oponent)
Cílem této práce je analýza a popis, jak probíhá zařazování žáků s Aspergerovým syndromem v běžné škole a prostřednictvím kvalitativního výzkumu ověřit úspěšnost zařazování v praxi. Teoretická část se věnuje především možností inkluze a jejím přínosem ve školském systému, projevy a poruchami, které jsou s touto poruchou spojené, ale také definováním základních pojmů, jako jsou porucha autistického spektra, Aspergerův syndrom, integrace a inkluze. Dále diagnostikou tohoto spektra poruch podle světových kritérií MKN 10 a DSM5 a MKN 11, která přijde v České republice v platnost roku 2022. Teoretická část dále pojednává o metodách přístupu a pozici asistenta pedagoga. Empirická část práce obsahuje dvě případové studie a vyhodnocení úspěšnosti zařazení žáků do škol běžného proudu na základě kvalitativního výzkumu, ve kterém aplikuji poznatky z teoretické části. Mezi metody, které byly použity pro sběr a analýzu dat patří pozorování, rozhovor a odborné dokumenty. Výzkum ukázal zajímavé výsledky, kdy se potvrdila většina informací a poznatků z teoretické části. KLÍČOVÁ SLOVA Inkluze, Aspergerův syndrom, základní škola, první stupeň, metody přístupu, případová studie
|
|
|
Vztah dítěte s Aspergerovým syndromem a jeho rodiny ke škole
Měšťáková, Tereza ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Heider, David (oponent)
Název: Vztah dítěte s Aspergerovým syndromem a jeho rodiny ke škole Autor: Tereza Měšťáková Katedra: Psychologie Vedoucí práce: PhDr. Veronika Pavlas Martanová, Ph.D. ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá vztahem dítěte s Aspergerovým syndromem a jeho rodiny ke škole. Práce si klade za cíl zmapovat povahu těchto vztahů a faktorů, které mohou mít na tento vztah vliv u konkrétních dětí s AS a jejich rodičů. Teoretická část práce je rozdělena na dva hlavní oddíly. První kapitola je zaměřena na Aspergerův syndrom a jeho specifika, která se projevují ve školním prostředí, na vztahy dětí s tímto syndromem ke spolužákům a vyučujícím. Druhá část se věnuje vztahu rodiny a školy. Pozornost je věnována i dilematům tohoto vztahu a možnostem jeho rozvoje. V empirické části práce je přestaven vlastní výzkum kvalitativního charakteru, který byl realizován metodou polostrukturovaných rozhovorů s pěti žáky druhého stupně běžných základních škol a jejich rodiči. Získaná data byla následně analyzována a interpretována. V závěru textu jsou prezentovány výsledky tohoto výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom, žák, škola, vztah rodiny a školy
|
|
|
Vzdělávání dítěte s narušenou komunikační schopností na základní škole běžného typu
Dudáčková, Gabriela ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním dětí s komunikačními problémy na běžné základní škole. V teoretické části je popsán ontogenetický vývoj řeči, poruchy řeči a jazykové roviny. Druhá kapitola se zabývá komunikací a narušenou komunikační schopností. Je zde také zařazena podkapitola o autismu, Aspergerově syndromu, vývojové dysfázii a zásadách komunikace s dětmi s výše zmíněným znevýhodněním. Jsou zde také vysvětleny pojmy alternativní a augmentativní komunikace, pojem inkluze s jeho legislativním rámcem a vývojem po roce 1989, kde je zmíněn Rámcově vzdělávací plán a stručná charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk a matematika. Praktická část popisuje zvládání první třídy u dětí s autismem, vývojovou dysfázii a Aspergerovým syndromem. Zvláště pak zvládání matematiky a Českého jazyka. Jsou zde zpracované případové studie a rozhovory s učitelkami, které tyto děti vedly v první třídě. V závěru je uvedeno několik doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Analýza problematických míst při zvládání matematiky u žáků s poruchou autistického spektra (a jejich vztah ke kognitivnímu zpracovávání žáků)
Sotáková, Hana ; Rendl, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent) ; Bazalová, Barbora (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem zpracovávání matematických úloh u žáků s poruchou autistického spektra (PAS) a problematických míst při jejich řešení. Cílem práce je popsat způsob, jakým žáci s PAS přistupují k matematickým úlohám a zpracovávají je. Zaměřujeme se především na to, zda je možné u daných žáků najít odlišné postupy než u žáků běžných a zda tyto postupy vykazují určitá specifika odpovídající odlišným kognitivním postupům. V teoretické části práce objasňujeme svá východiska. Nejprve vytváříme rámec pro pochopení komplexnosti problematiky autismu, dále se zabýváme psychologickými teoriemi zkoumajícími danou problematiku a popisujeme specifika výoje jedinců s PAS v období adolescence. Poté reflektujeme studie zabývající se matematickými schopnostmi u žáků s PAS. Matematika bývá považována za "silnou" oblast u žáků s PAS a není dostatečně prozkoumána, což zdůrazňují i některé zahraniční studie (např. Oswald et al., 2016). Empirická část je založena na kvalitativní metodologii a zabývá se srovnáním zpracování matematických úloch šesti žáků s PAS s jejich intaktními spolužáky. Snažíme se zde nejen dokumentovat rozdíly a styčné body v řešení žáků, ale také analyzovat kognitivní postupy žáků s PAS a akcentovat specifika vycházející z poruchy autistického spektra. Naše závěry ukazují, že i...
|
|
|
Školní a poradenská trajektorie dítěte s Aspergerovým syndromem
Lampová, Klára ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Cílem je nahlédnout do školní a poradenské trajektorie dětí s Aspergerovým syndromem z jejich perspektivy, doplněné o výpovědi jejich rodičů a poté okomentovat shody a odlišnosti, které se v jejich výrocích objevují. Data jsou sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů a jedná se o kvalitativní výzkum. Na základě analýzy výsledků jsou pak představena zjištění v oblastech: "co bylo před tím" (tedy co diagnóze předcházelo); školní docházky; komunikace se spolužáky a učiteli; vztahů ve škole; zkušeností s poradenskými zařízeními a odbornou pomocí; zájmů a podobností či odlišností v pohledech dítěte a rodiče. Ve výsledcích se nejčastěji objevovalo téma nedostatečných odborných znalostí o problematice Aspergerova syndromu, kvůli kterým docházelo k častým nedorozuměním či konfliktům s pedagogickými pracovníky. Dále se ve výsledcích objevila témata jako tedy jsou: potřeba tolerování individuálních podmínek během vyučování; deficity v komunikaci a sociálních interakcích; kladné vnímání odborné pomoci a spolupráce odborníků se školou. Práce je také zaměřena na teoretické vymezení problematiky Aspergerova syndromu ve vztahu ke zjištěním ve výzkumné části. KLÍČOVÁ SLOVA speciální vzdělávací potřeby, Aspergerův syndrom, škola, poradenství
|
|
|
Teorie metafor v rámci výzkumů poruch autistického spektra
Procházková, Theresa ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá teorií metafor ve vybraných výzkumech zaměřených na poruchy autistického spektra. V rámci autistické poruchy mají pacienti sníženou schopnost komunikace a obtížně se orientují v běžných sociálních interakcích, což je způsobeno jejich neschopností se vžívat do myšlení a pocitů druhých lidí. Problémy mají i v chápání metafor, ironie, nadsázky apod. Lakoff a Johnson ve své knize Metafory, kterými žijeme, tvrdí, že celý náš jazyk a naše myšlení funguje na základě metafory, tedy abstraktního myšlení. Předpoklad je, že výzkumy zaměřující se na porozumění metaforám lidí s poruchou autistického spektra se co do pojímání metafory a její definice liší. Teorie metafory představená ve zmíněném díle by měla být schopna poskytnout rámce pro jednotné pojímání metafory. Zároveň by měla být schopna ukázat nedostatky a změny mezi jednotlivými výzkumy.
|
|
|
Vzdělávání žáků na Praktické škole dvouleté
Bejšovcová, Jitka ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce Vzdělávání žáků na Praktické škole dvouleté je zaměřená na pozorování výkonů žáků při vyučování ve dvou stěžejních předmětech, Příprava pokrmů a Zdravotní výchova, ze kterých žáci skládají závěrečné teoretické a praktické zkoušky. Složením zkoušky získávají žáci osvědčení o ukončení studia a získání kvalifikace pro pomocné práce při přípravě pokrmů. Cílem práce jsou výukové aktivity s kognitivními, afektivními a psychomotorickými cíli odpovídajícími schopnostem a možnostem rozvoje osobnosti obou sledovaných žáků v uvedených oborech. Ve studii sleduji a zaznamenávám přípravu a průběh vyučovacích hodin, výkony dvou žáků, kteří jsou hlavními účastníky studie. Práce má za úkol poukázat na možnost vzniku problémů a jejich řešení při výuce žáků s diagnózou autismus (PAS), střední mentální retardace (SMR), postižení vývoje řeči, Aspergerovým syndromem a lehkou mentální retardací (LMR). Dlouhodobé sledování obou žáků v edukačním procesu nabízí možná řešení, v předcházení neúspěchu či komplikacím, při získávání požadovaných klíčových kompetencí, vedoucích ke zdárnému složení závěrečné zkoušky, možnosti zařazení do pracovního procesu, k co nejkvalitnějšímu běžnému životu či k pokračování studia na odborném učilišti. V teoretické části jsou zaznamenány a popsány diagnózy a anamnézy obou žáků,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem
Eisenbruková, Anna ; Weissová, Aneta (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Stigmatizace matek dětí s Aspergerovým syndromem" se věnuje problematice přeneseného stigmatu, pojednává o jeho projevech, důsledcích a mapuje, kde k stigmatizaci dochází. Hlavním cílem práce je zjistit zda se matky dětí s Aspergerovým syndromem cítí být stigmatizovány a pokud ano kde k tomuto fenoménu dochází. Teoretická část práce se soustředí na popsání hlavních pojmů stigmatizace, rodičovství a mateřství a Aspergerova syndromu. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který je založen na deseti hloubkových polostrukturovaných rozhovorech, jeho specifika jsou dále popsána v metodologické části práce. Výsledky výzkumu jsou analyzovány a interpretovány v poslední kapitole. Stigmatizace se objevila do určité míry u všech respondentek, její projevy a důsledky se však lišily na základě jiných životních zkušeností, rodinného stavu ale hlavně závažnosti diagnózy dítěte. V práci byly identifikovány tři hlavní sféry, ve kterých ke stigmatizaci dochází, u osob blízkých, na veřejnosti a při kontaktu s institucemi a profesionály.
|
host ::
RSS.