|
|
Koncept člověka v procesu kategorizace u ptáků
Kocourková, Zuzana ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Exnerová, Alice (oponent)
Pro zvířata je důležité rychle a správně rozpoznávat (a řadit do kategorií) případné sociální či sexuální partnery, stejně jako nebezpečné predátory. Tvorbu kategorií a kognitivní procesy, které jsou za ně zodpovědné, můžeme považovat za zcela zásadní pro pochopení myšlení jiného zvířecího druhu. Tato práce se zaměřuje na kategorizační experimenty s holuby. Rozpoznávání a kategorizování může být uskutečněno pomocí "konceptu" (mentální reprezentace). Panují však spory, zda je tento vývojově pokročilý způsob využíván i holuby. Tato bakalářská práce provádí rešerši prací zabývajících se kategorizováním a přítomnosti konceptu u holubů (a jiných zvířat). Zaměřuje se především na rozpoznávání kategorie "člověk" a na to zda při tom používají koncept (popř. jaký typ konceptu). Na základě provedené rešerše předkládá závěr, že holubi koncept mají a využívají jej při rozpoznávání lidí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Používání nástrojů u ptáků
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Nekovářová, Tereza (oponent)
Používání nástrojů bylo pozorováno u mnoha ptačích taxonů, nejvíce mezi papoušky a pěvci. Nástroje jsou používány primárně za účelem získání a zpracování potravy a při komfortním chování. Spontánní vytvoření či použití nástroje bylo pozorováno i u druhů, které běžně nástroje v přírodě nepoužívají. Schopnost používat nástroje je však aktivně využívána pouze ptáky, jejichž přirozené prostředí vykazuje sníženou nabídku potravy a její obtížné zpracování. Vytváření a používání nástrojů vyžaduje značnou míru kognitivních schopností, které jsou experimentálně testovány prostřednictvím úloh zahrnujících použití nástroje. Rozdíly mezi druhy, které nástroje používají v přírodě a těmi, jež ne se projevují nejen při řešení experimentálních úloh, ale i ve způsobu, jakým ptáci získávají schopnost použití nástroje. Zatímco přirození uživatelé často řeší úlohy úspěšně za použití kauzálního uvažování, ptáci nepoužívající nástroje nejsou vždy schopni vyřešení komplexnějších úloh a pochopení fyzikálních vlastností situace. Negativní výsledky těchto druhů však nemusí nutně znamenat nedostatečné porozumění situaci, ale mohou být zapříčiněny i morfologickými či ekologickými překážkami ztěžujícími použití nástroje. Přirození uživatelé navíc disponují vrozenými vzorci chování, které jsou dále posilovány individuálním...
|
|
| |
|
|
Zprostředkované učení - významný faktor pomoci sociálně znevýhodněným žákům (v procesu učení)
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Diplomová práce řeší otázku rozvojetvorných možností v procesu školního učení. Tato otázka je zasazena do kontextu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Protože při formování učebních kompetencí není tato oblast dostatečně propracovaná a konkrétní vyučovací metody jsou poněkud rigidní, bude představena jedna z možností, jak lze učební dovednosti a schopnosti těchto žáků rozvíjet, a které se v rámci učebních kompetencí považují za klíčové. V této souvislosti bude představen stimulační a intervenční program Instrumentálního obohacení jako konkrétní forma realizace zprostředkovaného učení asoučasně jako snaha o perspektivní inovaci učebních osnov. Se záměrem poukázat na neomezené možnosti rozvoje žákova učebního potenciálu je text zaměřen na teoretická a koncepční východiska, která tvoří podstatu celého programu. Program je instrumentální sada nástrojů, které vedou k aktivaci kognitivních struktur a k jejich následnému obohacení. Proto budou kromě teoretických východisek představeny také kognitivní strategie metakognitivního nácviku, které usnadňují kognitivní modifikovatelnost a které vedou k rozvoji žákova učebního potenciálu.
|
|
| |
|
|
Obraz vybraných somatismů v českém jazyce
Škanderová, Adéla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce pojednává o jazykovém obraze světa vybraných somatismů v českém jazyce, konkrétně o komponentech trávicí soustavy (žaludek, žluč, žlučník, žáha, střevo). Teoretická část se zabývá termínem kognice, kognitivní vědou, posléze i lingvistikou. Dále objasňuje procesy v naší mysli, které jsou pro koncept jazykového obrazu světa klíčové, tj. konceptualizace, kategorizace, metafora, antropocenstrismus apod. Praktická část pak pracuje s konkrétním výskytem somatismů v různých jazykových kontextech, a to především v podobě kolokací nebo frazeologie a idiomatiky. Analýza probíhá na základě teorie profilu a jeho představových schémat. Znalosti z oblasti lingvistiky jsou doplněny o poznatky z psychosomatiky, neboť právě psychosomatika byla shledána jako (vhodný) doplňující či pomocný zdroj pro objasňování spojitostí mezi výskytem somatismů v jazyce a mimojazykovou realitou.
|
|
|
Biologické podklady kognitivních poruch
Vítek, Petr ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolil Biologické podklady kognitivních poruch. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce jsem byl nucen si vybrat pouze dvě kognitivní funkce, konkrétně paměť a myšlení. Celá práce je vlastně pokusem propojit psychologické teorie se současnými poznatky neurologie a psychiatrie, které zažívají boom díky rozvoji zobrazovacích technik mozku, jejichž stručnému přehledu věnuji jednu kapitolu. Na začátku vymezuji jednotlivé kognitivní funkce a dále se již zabývám pouze dvěma vybranými - pamětí a myšlením. Paměť zabírá více stránek, protože její neurologický výzkum je ve srovnání s myšlením mnohem dále. U obou kognitivních funkcí postupuji stejně, nejprve se zaměřuji na popis v normě a následně klasifikuji a popisuji jednotlivé poruchy a hledám k nim neurologické koreláty. Ve druhé části bakalářské práce navrhuji výzkum epizodické paměti, v němž bych porovnával z neurologického i neuropsychologického hlediska rozdíly v jejím narušení. Cílovou skupinou jsou pacienti s bludy, pacienti trpící bájivou lhavostí a pacienti často konfabulujícími. Pokusil jsem se vytvořit takový design, aby se výzkum přibližoval co nejvíce realitě, nicméně si uvědomuji jeho finanční náročnost i některé složitější aspekty spojené zejména s výběrem zkoumaných osob. Klíčová slova: Kognice, paměť,...
|
|
|
Metafora jako nástroj komunikace a kreativního myšlení
Policar, Antonín ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Práce je přehledovou studií k tématu metafory v jazyce, komunikaci a myšlení. První část představuje stručný historický pohled na zrod a vývoj uvažování o metafoře coby legitimním kognitivním nástroji a nikoli jen řečnicky či poeticky působivém, leč neinformativním jazykovém prostředku. Druhá část práce se snaží zmapovat různorodé směry soudobého výzkumu metafory na poli filosofie jazyka, kognitivní psychologie a lingvistiky a nalézt mezi nimi možné styčné body a komplementaritu. V celku se práce zaměřuje zejména na teorie, které do jisté míry narušují tradiční představu o metafoře jako o okrajovém fenoménu jazyka a komunikace a naopak zdůrazňují její centrální úlohu ve významotvorných aktivitách lidské mysli. Ačkoli se práce nezabývá metaforou primárně v souvislosti s uměním, její relevance pro estetiku spočívá v tom, že zde prezentované teorie vyzdvihují určité estetické či poetické aspekty lidského racionálního uvažování i každodenní komunikace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici
Řezáčová, Lenka ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Mejsnar, Jiří (oponent) ; Šusta, Marek (oponent)
Disertační práce "Vliv kortikoliberinu a kortikosteronu na poškození hipokampu a jejich vztah ke kognici" pojednává o kognitivních, behaviorálních a histologických změnách u pokusných potkanů kmene long-evans, které blíže osvětlují důsledky dlouhodobé kontinuální aplikace kortikoliberinu a/nebo kortikosteronu. Testování behaviorálních změn bylo rozloženo do dvou fází. První - během tří resp. čtyřtýdenního podávání hormonů a tedy do doby jejich časných účinků a do druhé fáze následující po čtyřech týdnech od ukončení fáze první v době možných pozdních účinků. Ve dvanáctém týdnu byla pokusná zvířata usmrcena a u skupiny, která měla exogenně zvýšený kortikosteronem, byly sledovány a měřeny morfologické změny hipokampu. U všech experimentálních skupin byla zjištěna alterace chování. Byly nalezeny histologické i morfologické změny mozku. Rozvržení experimentů do dvou testovacích fází umožnilo odlišení časných změn a změn pozdních a přetrvávajících. Uspořádání i volba testů dovolily porovnat samostatný vliv jednotlivých podávaných látek (kortikoliberinu a kortikosteronu) a také jejich soupůsobení a biologické odezvy na ně. Použití širší palety behaviorálních testů usnadnilo odhalení i subtilních změn, které by některé samostatné testy neodhalily.
|
|
|
Kognitivní test pro hledání skrytých objekt u ptáků a primátů
Marhounová, Lucie ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Object permanence je kognitivní schopnost mentálně reprezentovat existenci a pohyb skrytých objektů. Tento fenomén se vyvíjí od narození v šesti stadiích, která následují vývoj senzomotorické inteligence. Nejen člověk, ale i další živočichové mají určitou představu o skrytých objektech a dosahují různých stupňů této schopnosti v závislosti na jejich životních strategiích. Tato práce shrnuje dosavadní výzkum fenoménu object permanence v dětské vývojové psychologii, ale zejména v živočišné říši, s důrazem na taxony, u kterých je tato schopnost nejlépe prozkoumána, a to u primátů a ptáků. Tato práce také rekapituluje typy kognitivních úloh využívaných ve výzkumu object permanence a srovnává metodiku experimentu u lidí, primátů a ptáků. Součástí práce je také odhad fylogenetické rekonstrukce ancestrálního stavu znaku pro object permanence a testování závislosti vývoje tohoto znaku s vybranými ekologickými faktory u primátů.
|
host ::
RSS.