|
| |
|
| |
|
|
Novostavba roubeného rodinného domu
Mareš, Pavel
Tato závěrečná práce se zabývá porovnáním dvou stavebních technologií roubených staveb z hlediska finanční a časové náročnosti. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána historie roubených staveb na našem území, legislativní požadavky na stavby k roku 2022, rozdělení konstrukčních systémů a výrobní procesy roubených staveb, tradičních a moderních technologií, postup při navrhování nejen roubených staveb, finanční politika dnešní doby a technický popis stavby. V praktické části této práce jsou zpracovány dvě prováděcí dokumentace dle vyhlášky č.499/2006 příloha č.13. Jedna prováděcí dokumentace je zpracována pro technologii se sušenými BSH hranoly a druhá v technologii s nevysušeným řezivem. Součástí obou dokumentací je rozpočet s výkazem výměr. Tyto dokumentace včetně rozpočtů slouží jako podklad pro zpracování porovnání již zmíněných technologií z hlediska finanční a časové náročnosti staveb. Podkladem pro porovnání a prováděcí dokumentace je reálná zakázka společnosti OK Pyrus, s.r.o. s individuálními požadavky investora. Na základě těchto vstupních podkladů je vyhodnoceno, která z těchto variant je časově a finančně výhodnější.
|
|
| |
|
|
Vývoj cirkadiánního systému po systémové potenciaci GABAergního přenosu v časné ontogenezi
Dušek, Jakub ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Cirkadiánní systém je evoluční odpovědí organismů na opakující se geofyzikální podmínky a umožňuje organismům věnovat svoji energii řešení náhlých změn. Ačkoliv má cirkadiánní systém pomoci organismům přežít a prosperovat v dynamických podmínkách, je sám citlivý na vnější změny. Během kritické vývojové periody savčí CNS, tedy v neonatálním věku, je cirkadiánní systém obzvlášť zranitelný. Benzodiazepiny, farmaka široce předepisována již půl století, zasahují do GABAergního přenosu, jež je kruciálním typem signalizace pro fungování cirkadiánního systému. Předmětem této práce je zjistit, zda a jakým způsobem dojde ke změně vývoje a fungování cirkadiánního systému po aplikaci látky ze skupiny benzodiazepinů, klonazepamu, v kritické vývojové periodě. Práce sleduje změny v expresním profilu vybraných genů v hipokampu, čichových lalocích a frontálním kortexu dvou ontogenetických stádií potkanů. Výsledky této práce naznačují, že benzodiazepiny aplikované v neonatálním věku narušují vývoj cirkadiánního systému, a že tyto změny, zejména v hipokampu, po určitou dobu přetrvávají. Klíčová slova: cirkadiánní systém; cirkadiánní rytmy; vývoj; GABA; benzodiazepiny
|
|
|
Účinky allopregnanolonu na motoriku mláďat laboratorního potkana.
Krejčí, Lukáš ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Allopregnanolon je typický zástupce neurosteroidů. Může vznikat syntézou de novo přímo v CNS nebo jako metabolit progesteronu. Jedná se o alosterický modulátor GABAA receptorů, díky čemuž má anxiolytické, sedativní a antikonvulzivní účinky. Tato práce zkoumá vliv allopregnanolonu (ALLO) na motoriku mláďat laboratorního potkana. Výsledky budou sloužit jako referenční studie k práci Terezy Košťálové (2020), která zkoumala nově objevený neuroaktivní steroid pregnanolonpyroglutamát (PPG). Tento exogenní steroid, syntetizovaný v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky (ÚOCHB AV ČR), nabízí potenciální využití v léčbě epilepsií. Naším cílem bylo po aplikaci allopregnanolonu provést stejnou baterii motorických testů jako srovnání, v jaké míře a jakým způsobem tyto dvě látky akutně ovlivní motorický projev mláděte potkana. V teoretické části diplomové práce jsou popsány fyziologické mechanizmy neurosteroidů v lidském těle a jejich potenciál v léčbě závažných onemocnění, zvlášť epilepsií. Dále je popsán ontogenetický vývoj motoriky potkana a porovnání s člověkem. Metodika popisuje výběr a způsob provedení motorických testů. Ve speciální části jsou uvedeny výsledky testování, které prokázaly výraznější vedlejší účinky ALLO na motoriku mláďat potkana v porovnání s PPG, který se tak...
|
|
|
Následky časného inzultu v excitabilitě mozku laboratorního potkana
Fábera, Petr ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Pokorný, Jaroslav (oponent) ; Ošlejšková, Hana (oponent)
Perinatální inzult může vést k trvalému poškození vyvíjejícího se mozku a rozvoji epilepsie. Epileptický status (SE) v perinatálním období vede s odstupem ke zvýšení excitability hipokampu. Funkční a strukturální změny hipokampu jsou podkladem epileptogeneze, procesu vedoucímu k manifestaci temporální epilepsie (TLE). Významnou roli v patogenezi TLE hraje adenosin. Adenosin zajišťuje antikonvulzivní účinek prostřednictvím adenosinových A1 receptorů (A1R). Koncentrace adenosinu podléhá regulaci působením enzymu adenosinkinázy (ADK), která se vyskytuje ve dvou isoformách - ADK-L a -S. Hlavním cílem disertační práce je objasnit souvislost změny excitability hipokampu a exprese A1R a ADK v rámci přirozeného vývoje mozku a po působení SE. Aplikace A1R agonisty 2-chloro-N6-cyclopentyladenosinu (CCPA) a inhibitoru ADK 5- iodotubercidinu (5-ITU) ovlivňuje antikonvulzivní účinek, který se mění s ohledem na změny exprese A1R a ADK. Po navození LiCl-pilokarpinového SE byla studována excitabilita hipokampu pomocí modelu hipokampálních následných výbojů (ADs). Výsledky byly korelovány se změnami exprese A1R a ADK. Krátce po vyvolání SE bylo prokázáno snížení excitability hipokampu, v delším odstupu se měnil v hyperexcitabilitu spojenou s rozvojem spontánních epileptických záchvatů. V průběhu vývoje dochází ke...
|
|
|
Vývoj kalosálního spojení mezi mozkovými hemisférami laboratorního potkana
Matternová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Žiak, Jakub (oponent)
Corpus callosum je hlavní komisura spojující kůru pravé a levé mozkové hemisféry. Poprvé jsou kalosální axony pozorovány během E18, kdy překračují střední čáru. V PND 5 většina axonů dosahuje kontralaterální kůry a na konci druhého postnatálního týdne jsou již kalosální projekční neurony a axonální zakončení rozmístěny podobně, jako je tomu u dospělého zvířete. Interhemisferická odpověď byla u potkana poprvé pozorována v PND 4, ale myelinizace až v PND 12, z čehož vyplývá, že transkalosální odpověď není závislá na myelinizaci kalosálních vláken. S rostoucím věkem potkana klesá délka trvání vlny TCR, vrchol latence odpovědi i intenzita stimulu, potřebného k vyvolání odpovědi. Naopak amplituda pozitivní i negativní vlny odpovědi se s věkem zvyšuje. TCR může být ovlivněna akutním podáním určitých léčiv nebo chronickým vystavením různým vlivům, např. hormony.
|
|
|
Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana?
Boťchová, Lenka ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Mareš, Pavel (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Lenka Boťchová Název diplomové práce: Ovlivňuje status epilepticus v průběhu časného postnatálního období psychomotorický vývoj laboratorního potkana? Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Vedoucí diplomové práce: Doc. PharmDr. H. Kubová, DrSc. Rok obhajoby diplomové práce: 2013 Abstrakt: Cílem studie bylo zhodnotit vliv epileptického statu (status epilepticus, SE) probíhajícího v časné fázi postnatálního vývoje na psychomotorický vývoj laboratorního potkana. Experimentálně vyvolaný SE je nejčastějším modelem epileptogeneze, tedy procesu vedoucího ke vzniku epilepsie a typických komorbidit. Vliv časného SE byl studován na lithium/pilokarpinovém modelu epileptického statu indukovaném u 12-ti denních mláďat potkana, u nichž byly sledovány výsledky "open field" testu do 32. dne života, tedy až do začátku puberty. Hodnoceny byly změny kognice, celkové lokomoce a projevy anxiety. Výsledky ukazují, že v krátkých intervalech po SE (do 1 měsíce) nedochází ke zhoršení kognitivních funkcí ve smyslu poruchy habituace, byla však zjištěna krátkodobá tendence k hyperaktivitě a zhoršená přizpůsobivost experimentálním podmínkám z důvodu zvýšení anxiety zvířat. Motoricky se SE zvířata nelišila od kontrolní skupiny.
|
|
|
Age and sex differences in GABAergic transmission in the substantia nigra pars reticulata in the rat.
Chudomel, Ondřej ; Bojar, Martin (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Mareš, Pavel (oponent)
Souhrn Mnoho experimentálních a klinických prací prokázalo, že podkorové neuronální okruhy včetně těch, jež zahrnují substantia nigra pars reticulata anterior (SNRA), jsou úzce zapojeny do kontroly propagace a ukončování záchvatů. In vivo studie na potkanech vystavených generalizovaným klonickým křečím ve flurothylovém modelu ukázaly, že utlumení GABAergního elektrického výstupu ze SNRA zvyšuje práh pro vznik záchvatů. Tyto antikonvulzní vlastnosti SNRA jsou závislé na věku a pohlaví. V naší práci jsme ke studiu GABAergní transmise použili tři věkové skupiny Sprague-Dawley potkanů (PN5- 9, PN11-16 a PN25-32 dní, PN = postnatální). Studovali jsme dva typy GABAergní inhibice: a) synaptickou, která vzniká aktivací GABAA receptorů obsahující α1 a α3 podjednotky a b) tonickou, která je přenášena extrasynaptickými GABAA receptory, jež obsahují podjednotku δ. Imunohistochemicky jsme prokázali vyšší expresi α1 podjednotky u dospělých zvířat a samiček, kdežto výskyt α3 podjednotky byl nejvyšší v časném stádiu vývoje a postupně klesal do 30. postnatálního dne. Vyšší zastoupení α1 podjednotky se odrazilo ve zrychlení kinetiky postsynaptických proudů (sIPSCs), jejich vyšší amplitudě a frekvenci. Typ α podjednotky podmiňuje citlivost GABAA receptorů k zolpidemu, který preferenčně působí přes α1 podjednotku....
|
host ::
RSS.