|
|
Vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků v České republice a v Rakousku
Horalová, Jana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Hynková Dingová, Naďa (oponent)
Diplomová práce mapuje možnosti vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků v České republice a v Rakousku. V teoretické části práce je nastíněna situace neslyšících v České republice a v Rakousku a vysvětleny pojmy související s komunikací neslyšících. Dále je předložen stručný přehled historie vzdělávání tlumočníků mluvených a znakových jazyků a jsou popsány podmínky pro výkon tlumočnické profese v obou zemích. Největší prostor v teoretické části je věnován popisu jednotlivých vzdělávacích institucí pro tlumočníky mluvených i znakových jazyků, přičemž je největší důraz kladen na Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na Institut teoretické a aplikované translatologie na Filozofické fakultě Univerzity Karla Františka ve Štýrském Hradci. V empirické části jsou představeny výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na studium tlumočnictví na Ústavu translatologie v Praze a na Institutu pro teoretickou a aplikovanou translatologii ve Štýrském Hradci. Magisterští studenti zde hodnotili, jak dobře je studium připravuje na budoucí povolání.
|
|
|
Informace o znakovém jazyce v zahraničních a českých úvodech do studia jazyka
Hozová, Lucie ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí informací o znakových jazycích z českých a anglických úvodů do studia jazyka. Práce se věnuje popisu vybraných publikací, konkrétně poznatků o znakových jazycích v nich obsažených. Dále popisuje rozdíly v rozsahu informací o znakových jazycích ve sledovaných publikacích, nalezené poznatky týkající se znakových jazyků shrnuje a porovnává informace o znakových jazycích v česky a anglicky psaných úvodech do studia jazyka. Klíčová slova: přirozený jazyk, znakový jazyk, americký znakový jazyk, parametry znaků, neslyšící lidé, osvojování jazyka
|
|
|
Povědomí slyšící majority o neslyšící komunitě
Rollinger, Tomáš ; Levitová, Andrea (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Povědomí slyšící majority o neslyšící komunitě. Cíl: Cílem výzkumu je zmapování povědomí slyšící majority o neslyšící minoritě v Ústeckém kraji. Dílčími cíli je zmapování konkrétnějších znalostí a povědomí o neslyšící minoritě v Ústeckém kraji. A to ve třech následujících oblastech: vlastní zkušenost respondenta s neslyšícími, komunikace neslyšících, kultura neslyšících. Metodika: Dotazník byl předložen 100 respondentům. Byl anonymní a věk respondentů byl od 15 let do věku nezjištěného. Dotazník byl vlastní konstrukce. Jednalo se o kvantitativní výzkum metodologického typu pozorování. Výsledky dotazníků byly po osobním kontaktu vybrány, zanalyzovány a zpracovány pomocí statistického programu EXCEL, a následně prezentovány tabelárně a graficky. Výsledky: Respondenti z Ústeckého kraje svými odpověďmi potvrdili dvě hypotézy a jednu hypotézu vyvrátili. Potvrzená hypotéza se týkala osobní zkušenosti slyšící majority s neslyšící komunitou. Osobní zkušenost respondentů přesáhla 50%, dokonce se pohybovala vysoce nad tímto procentuálním bodem. Zbylé dvě hypotézy, týkající se komunikace a kultury neslyšících osob (obě opět 50%), byly vyvráceny, jelikož povědomí respondentů nebylo příliš valné. Dle předešlých výzkumů situace okolo neslyšících osob, a vazeb se slyšící komunitou víceméně stagnují....
|
|
|
Sociální a kolektivní identita pražských neslyšících
Fajfrová, Doris ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá kolektivní a sociální identitou pražských neslyšících. Je založená na předpokladu, že lze na neslyšící nahlížet jako na sociální skupinu, která disponuje specifickými charakteristikami, které jsou ze sociologické perspektivy zajímavé. Cílem práce je popis a porozumění způsobům, jakými se neslyšící k sobě navzájem vztahují a jaké sociální mechanismy k tomu účelu používají. Ve stěžejní kapitole je pojednáno o sociální kategorizaci jakožto klíčovém mechanismu pro utváření a udržování sociální identity neslyšících. Následující část textu je věnována kolektivní identitě, kde jsou představeny dva ideální typy kolektivní identity neslyšících tak, jak byly zachyceny ve výpovědích komunikačních partnerů. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který byl realizován formou polo- strukturovaných rozhovorů s neslyšícími, jež byly simultánně tlumočeny do češtiny. Z metodologického hlediska předložená práce vychází z principů grounded theory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Střídání rolí v českém znakovém jazyce
Lachmanová, Denisa ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se soustřeďuje na vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce. Cílem práce je v rámci výzkumu zmapovat způsoby vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce a výsledky porovnat s poznatky ze zahraničí. Na základě informací ze zahraničních publikací práce předkládá přehled způsobů vyjadřování střídání rolí v cizích znakových jazycích ve srovnání s českým znakovým jazykem. Součástí práce je DVD s nahranými ukázkami projevu respondentů, uživatelů českého znakového jazyka, ve kterých je doložen způsob vyjadřování střídání rolí v českém znakovém jazyce.
|
|
|
Komunikace s neslyšícími, nedoslýchavými a ohluchlými cestujícími v letecké přepravě
Petráňová, Lucie ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
7 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá komunikací s neslyšícími, nedoslýchavými a ohluchlými cestujícími v letecké přepravě, konkrétně v letecké společnosti České aerolinie, a.s. a ostatních zahraničních leteckých společnostech z letecké aliance SkyTeam. Teoretická část popisuje komunikaci, komunikativní situace a komunikaci osob se sluchovým postižením. Cílem praktické části bylo - pomocí dotazníkového šetření mezi palubním personálem a polořízených rozhovorů s neslyšícími, nedoslýchavými a ohluchlými cestujícími - popsat současný stav v této oblasti. Klíčová slova: neslyšící člověk, nedoslýchavý člověk, ohluchlý člověk, znakový jazyk, kompenzační pomůcky, komunikace, cestovní ruch, bezpečnost v letecké přepravě, palubní personál, letiště.
|
|
|
Znaková řeč v benediktinských a cisterciáckých klášterech ve středověku
Těšínská Lomičková, Radka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Radka Těšínská Lomičková: Znaková řeč v cisterciáckých a benediktinských klášterech ve středověku Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy mělo panovat ticho. Disertační práce se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery. Vykresluje dějiny znakové řeči na evropském kontinentě od 10. do 15. století a ukazuje, že se znaková řeč používala i v českých klášterech, nejen v řádovém centru. Nejvíce pozornosti je věnováno základnímu prameni, katalogům znakové řeči připomínajícím výkladový slovník. Katalogy obsahují slova a krátké komentáře, jak je možné daná slova vyjádřit pomocí rukou. Detailní rozbor cisterciáckého katalogu Siquis užívaného ve středevropském prostředí ukazuje řadu nových informacích o každodenním životě mnichů. Nejvíce je pojednávána oblast liturgie, jídla a pití, nástroje, osoby a činnosti. Pozornost se soustřeďuje nejen na jednotlivá slova z katalogů, ale také na jejich popisy. Vedle toho jsou představeny neznámé nebo dosud nevyužité katalogy. Pro srovnání jsou využity i katalogy z jiných cisterciáckých klášterů (Portugalsko, Španělsko, Belgie). Většina katalogů pochází z 15. století a tato disetační práce ukazuje, že tvoří součást reformních snah cisterciáků o obnovu přísných...
|
|
|
Komunikační problémy majoritní společnosti se skupinou neslyšících
Vaculíková, Zuzana ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Tématem diplomové práce jsou komunikační problémy majoritní společnosti a skupiny neslyšících. V majoritní slyšící společnosti žijí také lidé neslyšící. Tito lidé se setkávají, mohou spolu komunikovat. Tato komunikace je však problémová, v komunikaci slyšících a neslyšících se vyskytují komunikační bariéry. V diplomové práci jsme využili kvantitativní metodu dotazníkového šetření slyšících respondentů. Zjišťovali jsme, jaké komunikační problémy se v komunikaci majoritní společnosti a skupinou neslyšících vyskytují. Na základě použitých metod jsme zjistili, že komunikační problémy jsou způsobeny především nedostatečnou informovaností majoritní společnosti o skupině neslyšících. V diplomové práci navrhujeme zvýšit informovanost majoritní slyšící společnosti o skupině neslyšících, aby došlo k eliminaci komunikačních problémů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sebehodnocení VŠ studentů s těžkým sluchovým postižením
Bendová, Marie ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá sebehodnocením VŠ studentů se sluchovým postižením. Jedná se o převážně kvalitativní studii, zabývající se analýzou výpovědí šesti respondentů. Teoretická část krátce představuje základní pojmy a podává přehled současného výzkumu. Empirická část nejdříve využívá kvantitativní test (SLSC-R): hlavní těžiště práce leží ale v použití a následné interpretaci kvalitativních metod - "autorského dotazníku". Práce se snaží nalézt a popsat možné faktory mající vliv na sebehodnocení respondentů. Cílem této práce je přispět psychologii handicapu - například identifikací a popsáním zajímavých oblastí, které se zdají být pro další výzkum vhodné.
|
|
|
Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA
Dejmková, Štěpánka ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA AUTOR: Štěpánka Dejmková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Miroslava Kotvová ABSTRAKT: Bakalářská práce s názvem Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA se zaměřuje na popis vývoje a osvojování jazyka slyšících dětí neslyšících rodičů, a to jak jazyka mluveného, tak znakového. Cílem práce je popsat vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA na základě dostupné prostudované literatury a rozhovorů s CODA jedinci. V teoretické části je představen obor surdopedie, kultura a komunita Neslyšících, znakový jazyk, ale především popis osvojování znakového a mluveného jazyka. Praktická část se skládá z případových studií jednotlivých CODA jedinců, které vznikaly na základě polostrukturovaných rozhovorů s jedinci, či jimi a jejich rodiči. Práce poukazuje na problematiku bilingvnosti jedinců vyrůstajících v domácím prostředí se znakovým jazykem s vlivem mluveného jazyka většinové společnosti, ale i obtížnost a důležitost volby komunikačního kódu pro neslyšící rodiče. KLÍČOVÁ SLOVA: CODA, slyšící, neslyšící, znakový jazyk, mluvený jazyk
|
host ::
RSS.