|
|
The Organs of Perception and Expression in Samuel Beckett's Dramatic Works
Parin, Giulia ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tři divadelní hry, jejichž autorem je Samuel Beckett: Hru, Ne já a Footfalls. Ústředním tématem těchto děl je tělesnost a toto téma je rovněž spojnicí se známým a významným předmětem studia a zdrojem inspirace tohoto dramatika, s Božskou komedíí Dante Alighieriho. Vliv Dantových popisů těla, zvláště v kantice Peklo, jsou patrné v Beckettových dílech kvůli způsobu, kterým zachází s částmi těla smyslového vnímání a vyjadřování jak v textové, tak v divadelní rovině. V těchto třech hrách jsou středem narativu textu činnosti úst, očí, uší (a méně významněji nosu), zatímco smyslové aspekty odvozené z jejich přítomnosti na jevišti určují druh probíhající komunikace mezi herci a diváky. Autor vytváří metadivadelní jazyk vyrůstající z nestálosti a pochybnosti inscenováním znehybnělých, sevřených a sotva viditelných postav, které se snaží najít smysl svých existenciálních i fyzických situací. Po úvodní kapitole, se kapitola druhá zaměřuje na jazykovou rovinu části Danteho Pekla a tematizaci tělesnosti, rovněž uvádí spojitosti mezi tímto básnickým dílem a Becketovými dramaty. Třetí kapitola porovnává postavy a nezřejmý příběh Hry s postavami a atmosférou popisovanou Dantem v kruhu Hříchu nestřídmosti. Čtvrtá kapitola umožňuje čtení hry Ne já v kontextu dvou epizod...
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
Režijní tvorba Franka Castorfa
Pavlíčková, Aneta ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se věnuje tvorbě německého režiséra a intendanta divadla Volksbühne am Rosa-Luxemburg-Platz v Berlíně Franka Castorfa (nar. 1951). Práce se zaměřuje na charakteristiku Castorfova režijního rukopisu a zkoumá, v čem spočívá politično v Castorfových současných inscenacích v divadle Volksbühne. V práci jsou analyzovány inscenace Kean ou Désordre et Génie. Comédie en cinq actes par Alexandre Dumas et "Die Hamletmaschine" par Heiner Müller (prem. 6. 11. 2008) a Das Duell (prem. 27. 3. 2013). Na Castorfovu tvorbu se v práci nahlíží v kontextu performativní estetiky a postdramatického divadla. První část práce se zaměřuje na způsob, jakým Castorf upravuje a přetváří dramatické a literární texty. Druhá část práce se soustředí na režisérovo pojetí tělesnosti herce. Závěrečná kapitola se zabývá Castorfovým užíváním videotechniky a živého vysílání v inscenacích a věnuje se otázce, jak se odlišuje tělesnost herce na jevišti od elektronického obrazu hercova těla. Castorfova poetika je analyzována především z hlediska diváckého vnímání. Z bakalářské práce vyplývá, že politická dimenze Castorfovy tvorby nespočívá primárně v přímé textové výpovědi, ale v událostním charakteru představení. To je konstituováno fyzickou spolupřítomností herců a diváků, mezi nimiž dochází k vzájemné...
|
|
| |
|
|
Tělo hudby
Galuška, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Karfíková, Lenka (oponent) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Práce Tělo hudby zkoumá, v jakém smyslu můžeme a musíme hudbě, která je tradičně považována za výsostně ideální či metafyzické umění, přiřknout také nějaké tělo, a pokouší se jednotlivé aspekty tělesnosti v hudbě analyzovat. Chce ukázat, že tělo hudby není redukovatelné jen na fyzikálně popsatelné vlnění (v případě zvuku) a že není pouze podmínkou sine qua non hudební zkušenosti (v případě těl účastníků hudby). Tělo vždy nějakým způsobem aktivně vstupuje do hudby, nějak ji spolutvoří, inspiruje, tvoří její významnost (signifiance). Zároveň se samo prostřednictvím hudby proměňuje, je ve hře. Tělo v prvé řadě vystupuje do popředí, díváme-li se na hudbu jako na činnost a proces, nikoli jako na dílo. Tělo hudebníka je neustále podrobeno procesu učení se, transformuje se, je nuceno samo začít myslet a v rámci "performování" hudbu udržovat při životě, neustále ji aktualizovat. Při konfrontaci s učením se a s hudebním nástrojem se za druhé ohlašuje tělo zvuku, jakási jeho materiální umíněnost, vzdorovitost, jež není redukovatelná na inteligibilní vrstvy hudebního zvuku. Zvuk je komplexním fenoménem, jehož materiální rovina sama je určitým způsobem významově produktivní. Za třetí je zde tělo posluchače, které ovšem hudbu musí jistým způsobem také "performovat", spolu-komponovat hudbu. Za čtvrté je zde tělo hudby...
|
|
|
Fenomenologie těla a tělesnosti
Míková, Martina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
MÍKOVÁ, Martina. Fenomenologie těla a tělesnosti. Praha: Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, 2012, s. 84 Diplomová práce. Téma diplomové práce se zabývá fenomenologií těla a tělesnosti. Jde především o analýzu argumentů pro rozlišení těla a duše na základě Descartových textů Meditace o první filosofii a Vášně duše. Po vystavění karteziánského dualismu, jenž je úvodem do problematiky fenomenologie těla a tělesnosti, následuje rozbor stěžejních pasáží díla Phenomenology of Perception francouzského fenomenologa M. Merleau-Pontyho, který zdůraznil význam lidské tělesnosti, která je podstatnou a určující podmínkou lidského bytí. Třetí kapitola práce se zabývá filosofií pohybu, jelikož svět a člověk jsou ve vzájemném pohybu, a to na základě Patočkových textů Tělo, společenství, jazyk, svět. Diplomovou práci uzavírá kapitola věnující se problematice hře jako symbolu světa v podání Eugena Finka. Klíčová slova: Descartes, vnímání, Pexis, tělo, tělesnost, tělesné schéma, pohyb, svět, hra.
|
|
|
Stereotypy v díle Járy Cimrmana
Bulejová, Hana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dramatickým dílem Járy Cimrmana, jehož vznik zajistila dvojice autorů Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Po úvodních kapitolách pojednávajících o genezi mystifikační legendy jménem Jára Cimrman, o cestě této osobnosti z rozhlasu na divadelní prkna a o samotném cimrmanovském kultu, se zaměříme na poetiku Divadla Járy Cimrmana. Styčné rysy divadelního souboru, mezi které patří specifické herectví, fenomén semináře a imaginativní humor, vedou potom přímo k vytyčení opakujících se stereotypů v dramatické produkci divadla. V dalším zkoumání se budeme zabývat žánrovým vymezením her i jejich obsahovým, tematickým a motivickým rámcem. Cílem práce je vysledovat tyto motivy, pokusit se je interpretovat a nastínit jejich postupný progres jak v rámci samotných her, tak v rámci dobové společenské atmosféry.
|
|
|
Sokolské performace. Semioticko historická analýza Sokola (1862-1882)
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Václav Smyčka Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin Sokolské performace. Semioticko historická analýza Sokola 1862 - 1882 Vedoucí práce: Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. Počet stran: 65 (z toho vlastní text: 63, přílohy: 2) Klíčové pojmy: Sokol, tělesnost, poststrukturalismus Anotace: Tato práce se zabývá utvářením svébytné subkultury tělovýchovné jednoty Sokol v prvních 20 letech její existence. Semiotickým přístupem je zde popsán radikální zlom ve vnímání tělesnosti, který vedl ke vzniku nového vědění a modelů chování. Tyto změny jsou sledovány jak na úrovni diskurzu - rozborem sokolských tiskovin, tak na úrovni sociální praxe. Utváření Sokola je na závěr zasazeno do kontextu dobové religiozity.
|
|
|
Myslet z psychedelické zkušenosti - transdisciplinární interpretace
Pokorný, Vít ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Pokorný, V., Myslet z psychedelických zkušeností. Transdisciplinární interpretace Dizertační práce, KOA FHS UK, 2016 Abstrakt: Cílem tohoto textu je myslet z a podle psychedelických zkušeností. Myslet z psychedelických zkušeností tu znamená předložit transdisciplinární model psychedelické domény. Tento model se opírá o autoetnografickou, kognitivní, fenomenologickou a psychofarmakologickou analýzu. Prostřednictvím těchto analýz ukazuje: 1) jaké místo zaujímají psychedelika v současné globalizované české společnosti; 2) možnosti heuristického (teoreticko-experimentálního) využití psychedelických zkušeností pro výklad lidské situovanosti. Psychedelickou zkušenost interpretuje tento text jako proces deteritorializace a reteritorializace různých, vzájemně propletených rovin prožívání a je tak příspěvkem k vypracování filosofického pojmu spleti. Klíčová slova: psychedelická zkušenost, transdisciplinarita, autoetnografie, kognitivní antropologie, antropologie zkušenosti, enaktivismus, fenomenologie, vtělenost, analogie, spleť.
|
|
|
Tělo jako médium a námět ve výtvarné výchově pro 1. stupeň ZŠ
JIŘÍKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá tematikou těla a tělesnosti, která je aplikována ve výtvarné výchově na 1. stupni ZŠ. Teoretická část mapuje tělo a tělesnost v historickém kontextu současného výtvarného umění. Zabývá se přístupy těla a tělesnosti z pohledu filozofických a antropomorfních výkladů s návazností na vývoj výtvarné kultury. Zachycuje vývoj zdobení těla etnických kultur i aktuálních bodyartových formací. Projektová část je zaměřena na transfer námětu těla a tělesnosti do hodin výtvarné výchovy. Předkládá podrobnou analýzu výtvarné řady, která je logicky uspořádána v metodických krocích v návaznosti na teoretickou část.
|
host ::
RSS.