|
|
Dobová problémovost satirických znaků socialismu díla "Černí baroni" perspektivou Lotmanových prací
Dovhanič, Pavel ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Kapičiak, Jakub (oponent)
Tato práce se pokouší objasnit dobovou problémovost satirických znaků socialismu prózy "Černí baroni" s ohledem na československou normalizační kulturu. Zaměřuje se tak předně na historickou roli daného díla a jeho umělecké složky. Studuje je přitom zvlášť sémiotickou perspektivou Lotmanových textů kulturologicky a literárněvědně. Jejím jádrem je pak analýza literární struktury zmíněné knihy. Ta je realizovaná se zřetelem na dílčí postavy a cílí zjistit, jaké konkrétní části světa příběhu jsou vysmívané a v čem přesně je (v čase své první publikace) uvedený titul cenzorsky nepřijatelný. Klíčová slova: znak, jazyk, systém, struktura, kultura, socialismus, satira, Černí baroni
|
|
|
Vzestup televizní politické satiry v USA, ČR a Německu v novém tisíciletí
Janák, Antonín ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Práce "Vzestup televizní politické satiry v USA, ČR a Německu v novém tisíciletí" mapuje vývoj televizní politické satiry ve Spojených státech amerických, Německu a České republice v období od roku 2000 do současnosti s ohlédnutím do historie tohoto žánru v jednotlivých zemích i historické pozadí předcházející jejich vzniku. Zvláštní pozornost se soustředí na pořady, jež měly největší vliv na současnou podobu tohoto žánru a dále ovlivnily. První část práce představuje historii televizní politické satiry v jednotlivých zemích a představí jejich současné zástupce tohoto žánru, kteří mají největší vliv na její současnou podobu. Tato část také přiblíží nástrahy rozdílných kulturních prostředí, ve kterých pořady vznikaly, aby dodala celistvější pohled na úskalí vzniku politické satiry v současném mediálním světě. Ve druhé části budou vybrané pořady analyzovány z technického i formálního hlediska a pozornost se také soustředí na jejich hlavní moderátorské tváře. Právě role moderátorů je v tomto žánru jedním z nejdůležitějších prvků určujících jejich úspěšnost. Dále bude práce zkoumat další prvky, které jednotlivé pořady mezi sebou sdílejí a naopak prvky, ve kterých se jednotlivé pořady politické satiry rozlišují.
|
|
| |
|
|
Humor a satira jako prostředek vyrovnání se se zkušeností holokaustu na příkladu děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Přestože představuje humor a holocaust na první pohled zarážející kombinaci, při bližší analýze vlastností humoru vychází najevo jeho významné funkce, jež dle přeživších humor v holocaustu opravdu plnil. Ať už se jedná o schopnost humoru hledět na objekt své pozornosti z vícera perspektiv, s emocionálním odstupem či pomocí něj uvolňovat nahromaděné frustrace, existuje množství důkazů o jeho nezanedbatelné roli během holocaustu i po něm. V rámci vyrovnávání se s traumatem vzešlým ze zkušenosti holocaustu tak vznikala i literatura pojímající tematiku holocaustu z humorné perspektivy, na základě čehož vyvstalo značné množství debat o vhodnosti humoru v reprezentaci holocaustu. Mezi kontroverzní díla spadající do této oblasti jsou rovněž povídky Tadeusze Borowského a román Nácek & holič Edgara Hilsenratha. Tato diplomová práce se zabývá humorem, satirou a cynismem jako pomocníky při vyrovnávání se s traumatickou zkušeností holocaustu na příkladu jmenovaných děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha, jež se dle mnohých kritiků svým neobyčejným humorným zpracováním pohybovaly na samé hranici limitů reprezentace holocaustu. Cílem práce je tato díla analyzovat se soustředěním na jejich humorné zpracování a zhodnotit přijatelnost humoru jako prostředku rekonciliace se zkušeností holocaustu v jeho...
|
|
|
Česká politická satira na sociálních sítích
Amiridis, Marek ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje české politické satiře na sociální síti Facebook. Práce předkládá seznam nejsledovanějších facebookových stránek, které se tomuto fenoménu věnují, a zkoumá, do jaké míry lze jejich obsah považovat za politickou satiru, jakým způsobem jejich autoři se satirou pracují a na jaké podněty nejčastěji reagují. V teoretické části je nejprve představen satirický žánr a kritéria, která by měla pravá satira splňovat. Dále jsou uvedeny teorie, věnující se politické satiře a je popsán její historický vývoj u nás. V souvislosti se sociální sítí Facebook, na kterém je politická satira zkoumána, předkládá práce názory odborníků na otázku, do jaké míry lze sdílení a sledování politicko-satirických obsahů považovat za politickou participaci. Analytická část nejdříve popisuje prvotně vybrané stránky a v určitém časovém období hodnotí jejich obsah, aktivitu a autorství jejich příspěvků. Po vybrání vhodného výzkumného vzorku stránek, jsou představeny tři významné společensko-politické události roku 2019. Na těchto událostech je v období jejich dění zkoumána aktivita stránek, relevantnost příspěvků s těmito událostmi, tematické zaměření příspěvků a postupy, které autoři stránek k vytvoření satiry používají. Dále jsou k jednotlivým událostem uvedeny příklady příspěvků a jsou popsány nejčastěji...
|
|
|
Vybrané late night shows jako zdroj informací a jejich konvergence s žurnalistickými postupy
Pecháček, Václav ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vztah pořadů typu late night show, specifického druhu talk show oblíbeného především ve Spojených státech amerických, a žurnalistiky. Dává si za cíl především zjistit, jak probíhá konvergence těchto pořadů s žurnalistikou, jak se projevuje a nakolik je výrazná. Práce popisuje historii i současnost těchto pořadů včetně jejich funkce jako důležitého zdroje informací pro americké publikum. Dále objasňuje vliv satiry a infotainmentu v americkém mediálním prostředí a definuje některé nejdůležitější novinářské postupy a žánry. Věnuje se i konceptům investigativní, vysvětlovací a konstruktivní žurnalistiky. Práce v další části zkoumá, za využití prvků kvantitativní i kvalitativní analýzy, tři pořady typu late night show: Last Week Tonight with John Oliver, The Daily Show with Trevor Noah a The Late Show with Stephen Colbert. Práce ve třech případových studiích zjišťuje, jaké postupy a žánry tyto pořady využívají, jakým způsobem svým divákům předávají informace a jakého druhu jsou informace, které jsou takto předávány. Práce také přiřazuje jednotlivé pořady k zastřešujícím žurnalistickým formám, pakliže je to možné. Následně dochází ke komparaci jednotlivých pořadů a stanovení míry konvergence s žurnalistickou praxí, kterou jednotlivé pořady vykazují. Výsledkem analýzy a...
|
|
|
Současný stav české televizní satiry
Kořanová, Adéla ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Současný stav české televizní satiry si klade za cíl přispět k poznání, jakým způsobem je v současné české televizní produkci pracováno se satirickým žánrem. Na zvoleném vzorku tří pořadů, jež jsou svými autory deklarovány jako satirické: Kosmo, Trpaslík a Nádraží se prostřednictvím kvalitativní analýzy obsahu snaží najít odpovědi na otázky, s jakými tématy daná tvorba pracuje a jaký obraz o konkrétních motivech divákovi předkládá. Teoretická část textu se zabývá definicí satirického žánru, vymezením historického konsenzu vůči vybraným kritickým přístupům a v neposlední řadě také přehledem vývoje satiry na televizních obrazovkách v České republice od roku 1989. Po specifikaci metodologie výzkumu následuje vlastní rozbor dějové a formální složky zmíněných pořadů, jehož úkolem je identifikovat a popsat satirou kritizované jevy tak, jak jsou zobrazovány v jednotlivých dílech. V závěru práce jsou shrnuty teoretické poznatky a výsledky analýzy, jejichž vyhodnocení poslouží jako východisko pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek.
|
|
|
Kancelář Blaník: politická satira jako zrcadlo skutečné politiky
Jirouschková, Karolína ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Kancelář Blaník: Politická satira jako zrcadlo skutečné politiky si za svůj hlavní cíl klade přinést zjištění, jaký obraz politiky satirický seriál Kancelář Blaník divákům předkládá a jakým způsobem toho dosahuje. Po nutném teoretickém ukotvení zkoumané problematiky následuje praktická analýza seriálu, která se soustředí na charakteristiku postav hlavních a vedlejších, objekty satiry a dramaturgickou strukturu epizod i celé série. V závěru práce je pozornost věnována také filmu Prezident Blaník, který na seriál navazuje a ukazuje tak odlišnosti ve zpracování jednoho námětu různými formáty.
|
|
|
Satira a parodie na sociálních sítích: falešné české profily
Poloch, Jiří ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Práce mapuje falešné české profily na sociálních sítích Facebook a Twitter. "Falešnými profily" jsou v tomto případě míněny ty, na nichž uživatelé vystupují jménem veřejně známé osobnosti, firmy nebo instituce. Mezi nejznámější patří twitterové účty @schwarzenbergk, @kardinalvlk nebo @ovcacek_jiri, z facebookových pak @jiriovcacekunofficial. Po obecném úvodu do problematiky, který zahrnuje mimo jiné pohled na téma politické satiry nebo představení daných sociálních sítí, včetně regulace, kterou přijímají na ochranu osobnosti, následuje hlavní část. V ní je podrobeno analýze 8 různých českých falešných profilů. Představen je obsah příspěvků, statistické údaje o účtu, nejúspěšnější příspěvky a případně další související informace. Důležitou součástí práce jsou korespondenční rozhovory s autory těchto profilů a také protistranou, tedy skutečnou osobností nebo firmou. Jejich prostřednictvím dává práce nahlédnout do zákulisí vzniku a chodu profilu a na druhé straně pak i možnost zjistit reakci dotčené strany. Součástí této kapitoly je pak také komparativní analýza oficiálního a falešného profilu Jiřího Ovčáčka. Navazující část byla zařazena z důvodu širšího pohledu na problematiku. Věnuje se totiž obdobným profilům v zahraničí, čímž dává možnost komparace lokálního a mezinárodního prostředí. Práci...
|
|
|
Komika Nerudových fejetonů z let šedesátých
Špaček, Martin ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá komikou v rámci prvního desetiletí rozsáhlé fejetonistické činnosti Jana Nerudy. Pro potřeby práce je stěžejní definování a zpřehlednění rozostřených termínů z komické oblasti, stejně tak jako vymezení fejetonu v celku autorovy publicistiky. Přibližně první polovina textu shrnuje dosavadní bádání ohledně Nerudovy fejetonistiky s důrazem na poznatky týkající se její komické složky. Hlavní část práce se věnuje dvěma základním podobám literární komiky v Nerudových fejetonech, satiře a humoru, konkrétně pak jejich východiskům, prostředkům, podobám, cílům či námětům. Důležitá je rovněž frekvence výskytu daných komických nástrojů a jejich stálost či proměnlivost. Vedle toho práce pojednává o vzájemně provázaných faktorech, jež významně ovlivňovaly podobu autorovy fejetonní komiky ve sledovaném desetiletí; o dobovém společensko-politickém klimatu, Nerudově modelovém čtenáři a (auto)cenzuře. KLÍČOVÁ SLOVA Neruda, fejeton, komika, satira, humor
|
host ::
RSS.