|
|
Moderní dystopie a současná západní společnost
Macháček, Jiří ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavní náplní této diplomové práce je analyzovat, jak je současná západní společnost reflektována očima moderních dystopických děl. V úvodní části práce jsou specifikovány klíčové problémy a aspekty definující dnešní západní společnost jako například konzumerismus a role vědy a techniky. Další část práce je věnována dystopické tvorbě. Nejprve se zaměříme na charakteristiku dystopického žánru, jeho kořenům a typologii. Následně si blíže představíme trojici zástupců klasických dystopických děl: Konec civilizace Aldouse Huxleyho, 1984 George Orwella a 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho. U každého díla je nejprve stručně představen děj a poté vystihnuty klíčové rysy popsané vize společnosti. Práce se dále obšírněji věnuje vybraným zástupcům moderních dystopických děl, kterými jsou Matrix sourozenců Wachowských, Hunger Games Suzanne Collins a Divergence Veronicy Roth. Po shrnutí děje následuje analýza klíčových rysů, srovnání s klasickými dystopiemi a hledání paralel v současné západní společnosti. V závěru práce zodpovíme otázky, jak moderní dystopie odráží současnou západní společnost, jak korelují s klasickými dystopiemi a jaké sdílí rysy s odbornou literaturou v otázce charakteristiky společenských trendů.
|
|
|
Reprezentace totalitarismu ve videohrách
Vimmr, Martin Kryšpín ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
(abstrakt) Tato práce prozkoumává problematiku reprezentace totalitarismu ve videohrách. Klade si za cíl ukázat, jakým způsobem je tento fenomén ve hrách zobrazen a jestli má videohra jako médium vliv na toto zobrazení. V teoretické části jsou hlouběji představeny a prozkoumány různé přístupy, na základě kterých lze videohru jako médium pojímat. Dále je zde věnována pozornost tezi o videohrách jako o médiu kontroly a propojení tohoto fenoménu s problematikou totalitarismu. Druhá polovina teoretické části je pak věnována definici totalitarismu, která je následně využívána v případových studiích. V empirické části jsou hlouběji zkoumány čtyři hry - Half-life 2, Papers, Please, Wolfenstein: the New Order a BioShock se zaměřením na reprezentaci totalitarismu či dystopie. Hry v jednotlivých případových studiích jsou analyzovány jak na základě pravidel, tak na základě fikční složky. Závěr práce ukazuje, že ve zkoumaných hrách byl kladen důraz především na vnějškové projevy totalitarismu a často zde chybělo podrobnější zobrazení ideologie. U všech her pak byly nalezeny momenty, ve kterých byl zobrazený totalitarismus využit pro splynutí se systémem kontroly ve hrách.
|
|
|
Akanova Zkáza lidství - syntéza dystopie, apokalypsy a mystiky
Křižková, Aneta ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Machek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce bude zaměřena na popis a analýzu motivů, které se koncentrují v atypickém vědeckofantastickém románu Zkáza lidství od Josefa Akany (vl. jm. Josef Holý). V žánrově obtížně vymezitelném díle z roku 1928 se prolíná hned několik tendencí meziválečné literární tvorby, ve kterých se realizují obavy o budoucnost lidstva a další vývoj společnosti. Práce se pokusí uchopit román jako syntézu motivů, která se bude moci stát východiskem pro analýzu povahy meziválečného myšlení ve stínu první světové války, především v kontextu dobových kulturních a společenských souvislostí a srovnání s jinými díly české science fiction. Klíčová slova Josef Akana, Zkáza lidství, science fiction, utopie, dystopie, apokalypsa, meziválečná literatura
|
|
|
Komentovaný překlad: 2 kap. in WILCOX, R. V. - COCHRAN, T. R., Investigating Firefly and Serenity: science fiction on the frontier. London: I.B. Tauris, 2008. Ss. 53-62, 89-100.
Exnerová, Nika ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Eliáš, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá překladem dvou článků ze sborníku Investigating Firefly and Serenity: Science Fiction on the Frontier, který je tvořen články a eseji různých autorů a vědeckých pracovníků ze společenských věd. Zvolené články se zabývají dystopickou tradicí a feminismem. Druhou část práce tvoří komentář překladu z hlediska překladatelské teorie. Anotace obsahuje analýzu výchozího textu, která je založena na modelu Christiane Nordové, a popisuje metodu překladu, překladatelské problémy a jejich řešení a typologii překladatelských posunů. Text obsahuje příklady z výchozího i cílového textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz masových médií v dystopických filmech natočených od 70.v let 20. století
Ševců, Josef ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený a soustředěný pohled na principy fungování masových médií ve vybraných dystopických filmech, resp. ve filmech, kde se objevují antiutopické prvky. Práce tematicky vychází a myšlenkově rozvíjí témata, která byla obsahem bakalářské práce stejného autora - v případě bakalářské práce se jednalo o obraz masových médií výhradně ve třech antiutopických románech (Konec civilizace, 1984 a 451 stupňů Fahrenheita), avšak žádná z filmových inscenací těchto beletristických děl obsahem této diplomové práce není. V tomto případě je výběr materiálů širší, a tak je nahlédnuto na více různých témat spojených s masovými médii. Diplomová práce obsahuje celkem 12 filmů, které jsou následně rozděleny do tří kategorií na základě převládajícího nazírání na funkci masových médií. První část se soustředí na masová média jako na konstitutivní činitele dystopických společností. Jedná se o filmy, kde masová média ovlivňují celou společnost. Do druhé části jsou umístěny filmy, ve kterých média zásadním způsobem ovlivňují život konkrétních jedinců (přestože na celou společnost mít vliv nemusí). Poslední, třetí část zahrnuje snímky, v nichž jsou klíčovými motivy zábavní mediální produkty vytvářené v dystopických společnostech.
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
|
| |
|
|
The Hunger Games Trilogy in Comparison with Classic Dystopian Novels
Míčková, Lucie ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává trilogii Hladové hry s klasickými dystopickými díly. Práce je rozdělena do třech částí. V první části je charakterizován žánr dystopie a jeho hlavní rysy, které jsou ve druhé části demonstrovány na třech klasických dystopických dílech dvacátého století. Třetí část analyzuje samotnou trilogii Hladové hry, zjišťuje co má tato trilogie společného s klasickými dystopiemi a v jakém ohledu je inovativní. Práce je zakončena shrnutím nejdůležitějších poznatků a obsahuje můj názor na zařazení Hladových her k dystopickému žánru. Klíčová slova: Dystopie, antiutopie, Hladové hry, 1984, My, Překrásný nový svět, Collins.
|
host ::
RSS.