|
| |
|
|
Humor a satira jako prostředek vyrovnání se se zkušeností holokaustu na příkladu děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
Přestože představuje humor a holocaust na první pohled zarážející kombinaci, při bližší analýze vlastností humoru vychází najevo jeho významné funkce, jež dle přeživších humor v holocaustu opravdu plnil. Ať už se jedná o schopnost humoru hledět na objekt své pozornosti z vícera perspektiv, s emocionálním odstupem či pomocí něj uvolňovat nahromaděné frustrace, existuje množství důkazů o jeho nezanedbatelné roli během holocaustu i po něm. V rámci vyrovnávání se s traumatem vzešlým ze zkušenosti holocaustu tak vznikala i literatura pojímající tematiku holocaustu z humorné perspektivy, na základě čehož vyvstalo značné množství debat o vhodnosti humoru v reprezentaci holocaustu. Mezi kontroverzní díla spadající do této oblasti jsou rovněž povídky Tadeusze Borowského a román Nácek & holič Edgara Hilsenratha. Tato diplomová práce se zabývá humorem, satirou a cynismem jako pomocníky při vyrovnávání se s traumatickou zkušeností holocaustu na příkladu jmenovaných děl Tadeusze Borowského a Edgara Hilsenratha, jež se dle mnohých kritiků svým neobyčejným humorným zpracováním pohybovaly na samé hranici limitů reprezentace holocaustu. Cílem práce je tato díla analyzovat se soustředěním na jejich humorné zpracování a zhodnotit přijatelnost humoru jako prostředku rekonciliace se zkušeností holocaustu v jeho...
|
|
|
Česká politická satira na sociálních sítích
Amiridis, Marek ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje české politické satiře na sociální síti Facebook. Práce předkládá seznam nejsledovanějších facebookových stránek, které se tomuto fenoménu věnují, a zkoumá, do jaké míry lze jejich obsah považovat za politickou satiru, jakým způsobem jejich autoři se satirou pracují a na jaké podněty nejčastěji reagují. V teoretické části je nejprve představen satirický žánr a kritéria, která by měla pravá satira splňovat. Dále jsou uvedeny teorie, věnující se politické satiře a je popsán její historický vývoj u nás. V souvislosti se sociální sítí Facebook, na kterém je politická satira zkoumána, předkládá práce názory odborníků na otázku, do jaké míry lze sdílení a sledování politicko-satirických obsahů považovat za politickou participaci. Analytická část nejdříve popisuje prvotně vybrané stránky a v určitém časovém období hodnotí jejich obsah, aktivitu a autorství jejich příspěvků. Po vybrání vhodného výzkumného vzorku stránek, jsou představeny tři významné společensko-politické události roku 2019. Na těchto událostech je v období jejich dění zkoumána aktivita stránek, relevantnost příspěvků s těmito událostmi, tematické zaměření příspěvků a postupy, které autoři stránek k vytvoření satiry používají. Dále jsou k jednotlivým událostem uvedeny příklady příspěvků a jsou popsány nejčastěji...
|
|
|
Vybrané late night shows jako zdroj informací a jejich konvergence s žurnalistickými postupy
Pecháček, Václav ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vztah pořadů typu late night show, specifického druhu talk show oblíbeného především ve Spojených státech amerických, a žurnalistiky. Dává si za cíl především zjistit, jak probíhá konvergence těchto pořadů s žurnalistikou, jak se projevuje a nakolik je výrazná. Práce popisuje historii i současnost těchto pořadů včetně jejich funkce jako důležitého zdroje informací pro americké publikum. Dále objasňuje vliv satiry a infotainmentu v americkém mediálním prostředí a definuje některé nejdůležitější novinářské postupy a žánry. Věnuje se i konceptům investigativní, vysvětlovací a konstruktivní žurnalistiky. Práce v další části zkoumá, za využití prvků kvantitativní i kvalitativní analýzy, tři pořady typu late night show: Last Week Tonight with John Oliver, The Daily Show with Trevor Noah a The Late Show with Stephen Colbert. Práce ve třech případových studiích zjišťuje, jaké postupy a žánry tyto pořady využívají, jakým způsobem svým divákům předávají informace a jakého druhu jsou informace, které jsou takto předávány. Práce také přiřazuje jednotlivé pořady k zastřešujícím žurnalistickým formám, pakliže je to možné. Následně dochází ke komparaci jednotlivých pořadů a stanovení míry konvergence s žurnalistickou praxí, kterou jednotlivé pořady vykazují. Výsledkem analýzy a...
|
|
|
Současný stav české televizní satiry
Kořanová, Adéla ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Současný stav české televizní satiry si klade za cíl přispět k poznání, jakým způsobem je v současné české televizní produkci pracováno se satirickým žánrem. Na zvoleném vzorku tří pořadů, jež jsou svými autory deklarovány jako satirické: Kosmo, Trpaslík a Nádraží se prostřednictvím kvalitativní analýzy obsahu snaží najít odpovědi na otázky, s jakými tématy daná tvorba pracuje a jaký obraz o konkrétních motivech divákovi předkládá. Teoretická část textu se zabývá definicí satirického žánru, vymezením historického konsenzu vůči vybraným kritickým přístupům a v neposlední řadě také přehledem vývoje satiry na televizních obrazovkách v České republice od roku 1989. Po specifikaci metodologie výzkumu následuje vlastní rozbor dějové a formální složky zmíněných pořadů, jehož úkolem je identifikovat a popsat satirou kritizované jevy tak, jak jsou zobrazovány v jednotlivých dílech. V závěru práce jsou shrnuty teoretické poznatky a výsledky analýzy, jejichž vyhodnocení poslouží jako východisko pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek.
|
|
|
Kancelář Blaník: politická satira jako zrcadlo skutečné politiky
Jirouschková, Karolína ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Kancelář Blaník: Politická satira jako zrcadlo skutečné politiky si za svůj hlavní cíl klade přinést zjištění, jaký obraz politiky satirický seriál Kancelář Blaník divákům předkládá a jakým způsobem toho dosahuje. Po nutném teoretickém ukotvení zkoumané problematiky následuje praktická analýza seriálu, která se soustředí na charakteristiku postav hlavních a vedlejších, objekty satiry a dramaturgickou strukturu epizod i celé série. V závěru práce je pozornost věnována také filmu Prezident Blaník, který na seriál navazuje a ukazuje tak odlišnosti ve zpracování jednoho námětu různými formáty.
|
|
|
Satira a parodie na sociálních sítích: falešné české profily
Poloch, Jiří ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Práce mapuje falešné české profily na sociálních sítích Facebook a Twitter. "Falešnými profily" jsou v tomto případě míněny ty, na nichž uživatelé vystupují jménem veřejně známé osobnosti, firmy nebo instituce. Mezi nejznámější patří twitterové účty @schwarzenbergk, @kardinalvlk nebo @ovcacek_jiri, z facebookových pak @jiriovcacekunofficial. Po obecném úvodu do problematiky, který zahrnuje mimo jiné pohled na téma politické satiry nebo představení daných sociálních sítí, včetně regulace, kterou přijímají na ochranu osobnosti, následuje hlavní část. V ní je podrobeno analýze 8 různých českých falešných profilů. Představen je obsah příspěvků, statistické údaje o účtu, nejúspěšnější příspěvky a případně další související informace. Důležitou součástí práce jsou korespondenční rozhovory s autory těchto profilů a také protistranou, tedy skutečnou osobností nebo firmou. Jejich prostřednictvím dává práce nahlédnout do zákulisí vzniku a chodu profilu a na druhé straně pak i možnost zjistit reakci dotčené strany. Součástí této kapitoly je pak také komparativní analýza oficiálního a falešného profilu Jiřího Ovčáčka. Navazující část byla zařazena z důvodu širšího pohledu na problematiku. Věnuje se totiž obdobným profilům v zahraničí, čímž dává možnost komparace lokálního a mezinárodního prostředí. Práci...
|
|
|
Komika Nerudových fejetonů z let šedesátých
Špaček, Martin ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá komikou v rámci prvního desetiletí rozsáhlé fejetonistické činnosti Jana Nerudy. Pro potřeby práce je stěžejní definování a zpřehlednění rozostřených termínů z komické oblasti, stejně tak jako vymezení fejetonu v celku autorovy publicistiky. Přibližně první polovina textu shrnuje dosavadní bádání ohledně Nerudovy fejetonistiky s důrazem na poznatky týkající se její komické složky. Hlavní část práce se věnuje dvěma základním podobám literární komiky v Nerudových fejetonech, satiře a humoru, konkrétně pak jejich východiskům, prostředkům, podobám, cílům či námětům. Důležitá je rovněž frekvence výskytu daných komických nástrojů a jejich stálost či proměnlivost. Vedle toho práce pojednává o vzájemně provázaných faktorech, jež významně ovlivňovaly podobu autorovy fejetonní komiky ve sledovaném desetiletí; o dobovém společensko-politickém klimatu, Nerudově modelovém čtenáři a (auto)cenzuře. KLÍČOVÁ SLOVA Neruda, fejeton, komika, satira, humor
|
|
|
Žurnalistické postupy v politicko-satirických pořadech v USA
Typovský, František ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Jakubisko, Jorik (oponent)
1 Abstrakt Tato bakalářská práce má za cíl prozkoumat žurnalistické postupy ve třech amerických politicko-satirických pořadech - The Daily Show, Last Week Tonight a The Late Show. Autor hledá společné rysy všech tří zkoumaných pořadů, snaží se je charakterizovat, zasadit do mediálního kontextu Spojených států amerických a popsat čtenáři způsoby, kterými tyto pořady skrze politickou satiru kombinují publicistiku, investigativní žurnalistiku a humor. Vzhledem k tomu, že se tato práce zabývá americkými pořady, je v ní využito především zahraniční odborné literatury. Toto dílo má dvě velké části - teoretickou a praktickou. V teoretické pasáži se autor věnuje definici žánru satira, zmiňuje její využití v politice a vztah satiry mezi žurnalistikou a humorem. Teoretická část pokračuje popisem jednotlivých žurnalistických postupů a vysvětlením pozice zkoumaných pořadů na pomezí investigativní žurnalistiky a komického humoru. V praktické části dochází k analýze zkoumaných pořadů, autor nejprve popisuje stavbu a kompozici pořadů, následně svá tvrzení dokládá na konkrétních případech. V praktické části je využito ve velké míře videomateriálů a jejich textových přepisů. Autor se také snaží jednotlivé pořady čtenáři ilustrovat skrze obrazové přílohy.
|
|
|
Pražské pověsti v básnickém díle Šebestiána Hněvkovského
Vítová, Andrea
Poutavý děj staropražských pověstí, ozvláštněný působením nadpřirozených sil a doprovázený moralizujícím naučením, poskytl baladickému dílu osvícenského básníka Šebestiána Hněvkovského vhodný materiál pro travestující pojetí, v němž se autor satirickými výpady obracel ke svým současníkům. Pověst o kněžně Drahomíře nebo o vyšehradském „čertově“ sloupu se v Hněvkovského zpracování z doby puchmajerových almanachů na začátku 19. století obracela k městskému lidovému prostředí. Obsahová spojitost s obecně známými příběhy a jednoduchý způsob podání, parodující jarmareční zpěv, umožňovaly básníkovi naplnit jeho záměr, jímž bylo oslovit a pobavit co nejširší čtenářské publikum. V pozdější tvorbě z let čtyřicátých inklinoval Hněvkovský spíše k žánru historické pověsti a romantizujícímu pojetí látek pražských pověstí. Ani v takto koncipovaných básních (Šemík nebo Podvyšehradská hlubina) se však zcela neoprostil od postupů a motivů charakteristických pro hrůzostrašné historie z počátku století a slibujících čtenářskou odezvu.
|
host ::
RSS.