|
|
Ruská idea po rozpadu SSSR. Proměny geopolitických představ V. Putina
Martinek, Jan ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této diplomové práci zkoumám, jak se po rozpadu Sovětského svazu proměňovaly geopolitické představy o dalším vývoji Ruské federace, a jak na tuto diskusi následně navázal režim Vladimira Putina. Pomocí ruského politického a geopolitického myšlení dokládám, že klíčové otázky, na které si ruská elita (ať již inteligence nebo představitelé vládnoucí vrstvy) za posledních dvě stě let pokoušela najít odpovědi, zůstávají stále aktuální a formují společenskou debatu i charakter budovaného státu: jedná se například o otázku, do jaké míry by Rusko mělo být otevřené cizím vlivům, jestli představuje evropskou, asijskou či jedinečnou civilizaci, a jestli má ruský národ výjimečné, mesianistické poslání, kterému musí svoji existenci podřídit. Různé geopolitické školy nabízely postupně různé - navzájem protikladné - odpovědi na tyto otázky. Nejprve tedy představuji historii hledání ruské ideje, a následně zejména s pomocí projevů a článků pronesených a napsaných Vladimirem Putinem argumentuji, že žádná z těchto geopolitických koncepcí sama o sobě plně nevysvětluje, jakým směrem se ubírá dnešní Rusko, ale že ve svém souhrnu mohou do určité míry vysvětlit postupné názorové proměny Putinovy rétoriky i politiky. Zatímco dříve vznikaly geopolitické školy celé generace, a jejich vznik mnohdy vycházel ze zásadních...
|
|
| |
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
Determinants of Residential Property Prices in Russian Federation
Burešová, Kristina ; Kalabiška, Roman (vedoucí práce) ; Hlaváček, Michal (oponent)
Tato práce zkoumá determinanty cen byt v Rusku. Analyzovali jsme vztahy mezi tvrtletními cenami byt na primárním a sekundárním trhu a öirokou ökálou vysv tlujících prom nn˝ch. Heterogenní panelov˝ vzorek obsahoval data nap í 73 regiony od 2005 Q1 do 2019 Q4. Protoûe prom nné byly koin- tegrované, pro odhad dlouhodob˝ch vztah byl pouûit panelov˝ dynamick˝ OLS estimátor. Krátkodobá dynamika byla zachycena pomocí modelu korekce chyb. Regrese odhalila, ûe hlavními determinanty cen byt na primárním i sekundárním trhu jsou mzdy a stavební náklady. Stavební náklady p evládaly na primárním trhu a mzdy na sekundárním trhu. Jako dalöí cenové determi- nanty byly identifikovány nezam stnanost, v ková struktura, migrace, index sm nného kurzu a pr m rná podlahová plocha byt na jednoho obyvatele. Zá- porn˝ koeficient korekce chyb nazna oval, ûe po zm n cen byt , v d sledku ekonomick˝ch öok , se jejich v˝öe vrací ke své dlouhodobé rovnováze. Pro ú ely kontroly robustnosti byl vzorek rozd len do podskupin obsahujících bohaté a chudé regiony. V˝sledky regrese nazna ovaly odliönou dynamiku v bohat˝ch regionech, nicmén potvrdily robustnost vybraného modelu. Nakonec byla zk- oumána dynamika cen v r zn˝ch asov˝ch úsecích. Po krizích v letech 2008 a 2014 nebyly vöak pozorovány ûádné v˝znamné zm ny. Klasifikace JEL C23, 018,...
|
|
|
Expanze společnosti na ruský trh
Homolová, Lucie ; Cejpek, Kamil (oponent) ; Šimberová, Iveta (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na návrh strategie expanze společnosti na ruský trh. Tato česká společnost se zabývá výrobou zdravotnických prostředků. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části je vymezena problematika, hlavní a dílčí cíle a postup a metody řešení. V teoretické části jsou definovány hlavní východiska práce. Ve třetí části jsou vypracovány popsané metody analýzy. Čtvrtá část obsahuje návrhy řešení a ekonomické zhodnocení.
|
|
|
Vliv války v Kosovu na vztahy Ruska a USA
Hromas, Adam ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Úkol Bakalářské práce "Vliv války v Kosovu na vztahy Ruska a USA" je pomocí metody komparativní analýzy odpovědět na otázku, jaký měla válka v Kosovu vliv na americko-ruské vztahy, případně tento vliv vyvrátit. Text se zabývá politikou USA a Ruska v kontextu kosovské války, nikoliv touto válkou jako historickou událostí. Text je rozdělený do třech kapitol. První kapitola popisuje přístup NATO, především USA k Srbsku a to zejména ohledně politiky vůči Srbsku před válkou, během války a politické aktivity ukončující válku. Ve druhé kapitole jsou řešena stejná témata z pohledu Ruska vůči Srbsku. V poslední třetí kapitole probíhá komparace těchto dvou přístupů a na jejich základě je vypracováno konečné stanovisko k hlavní výzkumné otázce.
|
|
|
Proces rozšiřování ve vztazích Ruské federace a Organizace Severoatlantické smlouvy
Laru, Dmitry ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá rozšiřovacím procesem Severoatlantické aliance ve vztahu Ruska a NATO z perspektivy teorie rovnováhy moci. Autor vychází z předpokladu, že rozšiřovací proces po konci studené války způsobuje posílení NATO, na což Rusko musí reagovat vyvažováním vůči rostoucí moci potenciálního nepřítele. Práce je rozdělena na dvě hlavní tematické části. V té první jsou analyzovány tři rozšiřovací vlny po rozpadu Sovětského svazu (1999, 2004, 2009), přičemž autor analyzuje posílení NATO na vojenské, politické a geopolitické úrovni. Druhá část práce je věnována odhalování potenciálních vyvažovacích kroků Ruska, přičemž ruské vyvažování je taktéž analyzováno v rámci tří dimenzí - vojenské, politické a geopolitické. Analýza vyvažování, stejně tak jako posílení NATO je prováděná v rámci vymezených pětiletých časových úseků. Z teoretického hlediska je vyvažování rozděleno na tzv. "tvrdé vyvažování" a "jemné vyvažování". Konec bipolárního konfliktu totiž přispěl k podstatným změnám mezinárodně-politického prostředí, přičemž klasický koncept tvrdého vyvažování, který objasňuje chování aktérů v průběhu studené války či v období 18. a 19. století, může být nedostatečný pro pochopení současných procesů mezinárodních vztahů. Autor dochází k závěru, že je možné pozorovat existenci kauzálního vztahu mezi...
|
|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
|
Spojené státy a Rusko: Návrat studené války?
Levý, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji v současnosti velmi aktuálnímu tématu vyhrocených až konfliktních vztahů mezi Spojenými státy a Ruskou federací, které jsou nejhorší od skončení studené války a toto konfrontační období již připomínají. To zejména od událostí na Ukrajině z roku 2014 až po v době psaní těchto řádků poslední významný počin, jímž bylo oboustranné pozastavení platnosti Smlouvy o zákazu jaderných zbraní středního a kratšího dosahu z února 2019. Hlavním cílem této práce je tedy snaha odpovědět na otázku, zda lze současnou realitu ve vztazích mezi těmito mocnostmi skutečně charakterizovat jakožto návrat studené války. A jelikož studená válka není pouze abstraktním pojmem, ale vyznačovala se určitými specifickými znaky (příčiny, vlastní charakteristiky či určitá rovnováha moci), tato bakalářská práce za účelem zodpovězení výše uvedené otázky formou komplexní komparace nejdříve ony znaky analyzuje a poté aplikuje do současného období.
|
|
|
Smlouvy START: Opravdu nezbytné? (1982/91-2010)
Dobeš, Vojtěch Sebastian ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat problematikou americko-sovětských (ruských) odzbrojovacích smluv START, tj. od počátků příprav první smlouvy až po ratifikaci poslední z nich. Cílem práce je především analyzovat texty smluv a ukázat jejich dopady na jaderné arzenály zúčastněných stran. Kromě samotné analýzy smluv se autor bude věnovat rovněž reflexi smluv a jejich dopadům v jiných zemích světa a dalším anti-proliferačním procesům ve světě. Klíčová slova: START, odzbrojování, odzbrojovací smlouvy, analýza, studená válka, USA, SSSR, Ruská federace, jaderné zbraně, proliferace
|
host ::
RSS.