|
|
Výchova ke zdraví u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami na základní škole
Urbancová, Jana ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá výchovou ke zdraví u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základní škole. Práce je zaměřena na žáky prvního stupně základní školy. První kapitola definuje pojem zdraví, determinanty zdraví a především charakterizuje výchovu ke zdraví jako předmět, který je součástí kurikula základní školy. Ve druhé části je pozornost zaměřena na charakteristiku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), na způsob jejich vzdělávání a na možnosti podpory v rámci vzdělávacího procesu. Jednotlivé skupiny žáků se SVP jsou charakterizovány z hlediska jejich potřeb ve vzdělání. Výzkumná část přináší ve třetí kapitole odpovědi na otázky o způsobu zapojení žáků se SVP do předmětů výchovy ke zdraví, byla použita metoda kvalitativního výzkumu provedeného formou strukturovaných rozhovorů. Stěžejním zjištěním je fakt, že zapojení těchto žáků do vzdělávání v oblasti podpory zdraví je nesmírně důležité a vzájemná spolupráce s běžnou populací je pro žáky se SVP obrovským přínosem do budoucího života. Navíc jde o vzájemné obohacování obou skupin a jejich přirozenou spolupráci v rámci inkluzívního procesu. Výstupem práce je projekt pro oblast výchovy ke zdraví. KLÍČOVÁ SLOVA zdraví, výchova ke zdraví, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, inkluze, projekt
|
|
|
Náplň práce školního speciálního pedagoga
Hanslová, Kateřina ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá činnostmi školního speciálního pedagoga na běžné základní škole. Zajímá se o jeho pozici a roli ve škole, kompetence či náplň práce, i o to jak se k jeho působení na škole staví ostatní pedagogičtí pracovníci. V teoretické části práce je vymezeno legislativní ukotvení profese "speciální pedagog" a celého systému vzdělávání, dále práce charakterizuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a přibližuje jejich podpůrná opatření, která jsou těmto žákům oporou v současném společném vzdělávání. Vymezuje metody a formy práce, které jsou při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejvhodnější. Práce také poskytuje vhled do poradenského systému a jeho specifik s důrazem na fungování školského poradenského pracoviště. Empirická část práce je složena ze smíšeného výzkumu. Je postavena na vyhodnocení dotazníkového šetření, které zkoumá názory pedagogů na práci školského poradenského pracoviště a především názory na pozici speciálního pedagoga ve škole. Dotazníky byly rozdány pedagogům a asistentům pedagoga a ptaly se jich, jaké přínosy a nedostatky vidí v práci školního speciálního pedagoga, jak podle jejich názoru pracuje s žáky, jejich rodiči a ostatními pedagogy. Dotazníkové šetření doplňuje rozhovor se speciální pedagožkou, který nabízí na sledovanou...
|
|
| |
|
|
Změny v náplni práce výchovného poradce na běžné základní škole po zavedení inklusivního vzdělávání.
Medová, Petra ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části vychází autorka práce z historie poradenských služeb v českých školách. Zde se zaměřuje na vymezení poradenských služeb ve školách před inkluzí v září roku 2016 včetně popisu práce výchovného poradce. V teoretické práci také definuje pojem inkluzivní vzdělávání neboli společné vzdělávání. Součástí teorie je také novelizace zákona o poskytování poradenských služeb ve školách, která přináší změny v práci výchovného poradce, ale také u ostatních zaměstnanců školy. V praktické části představuje autorka práce školu, ve které provádí empirické šetření. Toto šetření realizuje na základě polostrukturovaného rozhovoru s výchovnou poradkyní základní školy. Dále zde autorka shrnuje odpovědi z dotazníků určených učitelům školy, kterých se společné vzdělávání konkrétně dotýká. V závěru práce autorka vymezuje, k jakým změnám došlo v náplni práce výchovného poradce na běžné základní škole po zavedení inklusivního vzdělávání od 1. 9. 2016 a jak změny, které přineslo společné vzdělávání, ovlivnily práci učitelů a chod celé školy z pohledu všech zúčastněných.
|
|
|
Problematika inkluze na málotřídní škole
Vlčková, Markéta ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem inkluze, které je v současné době neustále aktuálním a rozsáhlým, neboť ovlivňuje mnoho životů. Od učitelů a žáků, přes asistenty pedagoga, rodiče, odborníky i širší veřejnost. Tato práce se zabývá teoretickým vymezením inkluze jako takové, přičemž se opírá o aktuální zákony a odbornou literaturu. Poskytuje ucelený pohled na informace o problematice inkluze, včetně jejího vlivu na klima školy i jednotlivých tříd, které bezprostředně působí na zdraví všech účastníků školního života. Zároveň detailně popisuje prostředí málotřídní školy v České republice, které je klíčové v praktické části této práce. Cílem empirické části práce je zjištění názorů, zkušeností a pocitů asistentů pedagoga na vesnické málotřídní škole, které se týkají vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Součástí toho je i popis reálné situace na prvním stupni málotřídní základní školy a zjištění, o jaký počet a typ žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, se jedná. Stěžejní metodou byly zvoleny rozhovory s asistenty pedagoga, přičemž otázky se soustředí na každodenní činnosti a vztahy mezi asistenty pedagoga a dalšími aktéry školního života. Následně jsou analyzovány a na základě vyhodnocení byly učiněny návrhy pro reálné využití v praxi, a to zejména v komunikaci a ve vztahu...
|
|
|
Postoje a zkušenosti pedagogů vybrané základní školy s inkluzí žáků s mentálním postižením
Zikánová, Drahomíra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením v běžných školách se zaostřením na postoje a zkušenosti pedagogů vybrané základní školy k této problematice. Teoretická část vymezuje pojem inkluze v kontextu českého vzdělávacího systému a legislativní opatření související s tímto tématem. Shrnuje pojem mentální postižení, popisuje, co je mentální postižení, s čím se potýká rodina dítěte s mentálním postižením a vymezuje specifika edukace žáka s mentálním postižením. Dále se zabývá speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a opatřeními pro vzdělávání žáků s tímto postižením, která jsou zakotvena ve školském zákoně a mají inkluzivní vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podporovat. Výzkumná část analyzuje rozhovory s pedagogy vybrané základní školy ve Středočeském kraji, které byly v průběhu výzkumu nashromážděny formou polostrukturovaných rozhovorů, a popisuje, jak se vybraní pedagogové k této problematice staví. V závěrečné části jsou shrnuty a graficky zpracovány poznatky z kvalitativního výzkumu a doporučení pro další možné zkoumání i pedagogickou praxi.
|
|
|
Organizace výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné třídě základní školy
VACKOVÁ, Dana
Diplomová práce se zabývá problematikou inkluzivního vzdělávání na běžné základní škole a v praktické části pak na vzdělávání těchto žáků na běžné základní škole venkovského typu. Cílem teoretické části je objasnění toho, co znamená inkluzivní vzdělávání, jaké podmínky potřebují žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a jaká podpůrná opatření jsou vhodná pro plynulé začlenění do kolektivu a pro jejich rozvoj. Cílem praktické části je za pomoci pozorování, rozhovorů a vlastní zkušenosti analyzovat úspěšnost procesu inkluzivního vzdělávání na malé základní škole venkovského typu s kapacitou cca 150 žáků, případně zjistit nedostatky a podmínky, které je potřeba dořešit a zlepšit tak, aby inkluzivní vzdělávání bylo na této škole úspěšné.
|
|
|
Příprava speciálních pedagogů pro inkluzivní školu
KREJČOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou speciálních pedagogů pro inkluzivní školu. V teoretické části jsem popsala integraci, inkluzi, společné vzdělávání, odborná pracoviště a pozici školního speciálního pedagoga. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem si stanovila dva cíle. První cíl se týkal možností dalšího vzdělávání školních speciálních pedagogů v oblasti společného vzdělávání. Druhým cílem bylo zjistit, jak školní speciální pedagogové vnímají společné vzdělávání žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu. K realizaci výzkumné části byl využit kvalitativní typ výzkumu, metoda dotazování. Jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výběrový soubor byl tvořen deseti školními speciálními pedagogy, kteří pracují na běžných základních školách v Jihočeském kraji, v okrese České Budějovice a Strakonice. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že oslovení školní speciální pedagogové se často účastní kurzů a školení zaměřených na společné vzdělávání, které jsou aktuálně nabízeny různými institucemi. Dále si sami vyhledávají potřebné informace, týkající se aktuálních legislativních opatření. Z analýzy osobních názorů školních speciálních pedagogů na společné vzdělávání jsem došla k závěru, že převládaly spíše negativní názory. Velmi často byla kritizována nepřipravenost a neinformovanost pedagogů, časté legislativní změny, nebo vysoký počet žáků ve třídě. Naopak byla pozitivně hodnocena podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami díky podpůrným opatřením. Také rovné příležitosti pro všechny žáky byly hodnoceny kladně. Výsledky bakalářské práce mohou využít školní speciální pedagogové pracující ve školách i speciální pedagogové pracující ve školních poradenských zařízeních. Dále asistenti pedagoga nebo vysokoškolští studenti oboru Speciální pedagogika. Přínos této práce vidím ve zmapování současné situace, která je v českém školství nová a doposud málo prozkoumaná.
|
|
|
Možnost vzdělávání žáků s Dětskou mozkovou obrnou v rámci hlavního vzdělávacího proudu v rámci města České Budějovice
NESVADBOVÁ, Helena
Tato bakalářská práce se zabývá tématem možností vzdělávání dětí s DMO v hlavním vzdělávacím proudu v rámci města České Budějovice. V první, teoretické části se práce zabývá vymezení termínu DMO, jeho diagnostiku, klasifikací, či případnými léčebnými prostředky. V dalších kapitolách se hovoří o historii vzdělávání dětí s postižením a převážně o legislativě, která vzdělávání dětí s DMO v dnešní době upravuje. Cílem práce je zmapovat možnosti a postupy při vzdělávání dětí s DMO. Zároveň se tato práce snaží zjistit názory a postoje na danou problematiku ze strany rodičů, samotných dětí a pedagogických pracovníků. Vymezeného cíle je zde dosahováno pomocí kvantitativního výzkumu. Tento výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty a nahlédnutím do dokumentace žáků. Všichni respondenti byli kontaktováni prostřednictvím ředitelů či speciálních pedagogů konkrétních škol, kterým byla zaslána písemná žádost o spolupráci. Výběrová skupina respondentů byla vybírána tak, aby její složení odpovídalo cíli práce. Rozhovory probíhaly v soukromí a individuálně bez přítomnosti dalších osob. U nezletilých respondentů se rozhovoru vždy účastnil zákonný zástupce. Všem respondentům byla prostřednictvím informovaného souhlasu zaručena anonymita, kterou vyžadovali. Výsledky výzkumné práce slouží pouze k nastínění dané problematiky, důvodem je poměrně malé množství respondentů. Výsledkem práce je zjištění nedostatečného využívání podpůrných opatření, podle aktuální legislativy. Většina škol, které jsou do výzkumu zahrnuty teprve čekají na nová vyšetření těchto svých žáků a tím i na vyjádření SPC k možnosti čerpání podpůrných opatření. Bylo by vhodné tuto práci např. po uplynutí dvou let přehodnotit a získat nové informace o využívání podpůrných opatření a tak i možnosti vzdělávání dětí s DMO.
|
|
|
Inkluzivní pedagogika jako edukační koncept
KYSLÍKOVÁ, Libuše
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na inkluzivní formu edukace. Práce je rozdělena do dvou částí- teoretické a empirické. Teoretická část je členěna do pěti kapitol, ve kterých jsou definovány základní pojmy, popsán vývoj, legislativní rámec a současná podoba inkluzivního vzdělávání v České republice s náhledem na základní školy praktické. Empirická část je zaměřena na postoj ředitelů, pedagogů a rodičů žáků k inkluzivnímu vzdělávání. Názory byly zjišťovány na základě kvalitativního výzkumu formou strukturovaných rozhovorů a to na dvou základních školách běžného typu v Kaplici a na Základní škole praktické v Kaplici a Českém Krumlově. V každé škole byli osloveni ředitelé a pedagogové. Následně byl s nimi proveden strukturovaný rozhovor s odlišnými otázkami. Dále se práce zaměřuje na rodiče žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s cílem zjištění jejich náhledu na inkluzivní vzdělávání v souvislosti s jejich dětmi. Cílem této práce bylo podat nástin aktuální situace v oblasti inkluzivního vzdělávání se zaměřením na postoj ředitelů, pedagogů a rodičů žáků na obou typech škol, specifikace výhod, nevýhod a případně problémů, které školy aktuálně řeší a které s sebou inkluzivní vzdělávání přináší. V neposlední řadě také nástin případného dalšího vývoje v této oblasti. Ve výzkumném šetření se podařilo zjistit, že výzkumné skupiny se v mnohém názorově shodují. Podobně pak predikují budoucnost samotné inkluze. Tato bakalářská práce by měla přinést aktuální vhled do problematiky inkluzivního vzdělávání a zároveň by mohla sloužit jako případný studijní materiál nebo podnět pro další rozsáhlejší výzkum v této oblasti.
|
host ::
RSS.