|
| |
|
|
Předběžná úprava poměrů dítěte
Koropecká, Veronika ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Kubešová, Silvia (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na významný soukromoprávní institut předběžných opatření využívaných pro zatímní úpravu poměrů nezletilých dětí. Základním právním principem, o který se práce opírá, je princip nejlepšího zájmu dítěte, vycházející především z čl. 3 Úmluvy o právech dítěte, který deklaruje, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoliv rozhodovací činnosti týkající se dětí. Důraz je kladen na právní postavení dítěte jako účastníka řízení o předběžném opatření a z toho plynoucí práva nezletilého, se zaměřením na právo dítěte být slyšeno. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány podrobné analýze právní úpravy České republiky vztahující se k danému tématu a to za současného srovnání dikce zákona s aktuální aplikační praxí. V první kapitole je nastíněn stručný úvod do zpracované problematiky. Druhá kapitola se věnuje vymezení klíčových pojmů, které se k danému tématu váží. Třetí kapitola se zabývá postavením dítěte jako účastníka řízení o vydání předběžného opatření, jeho procesní subjektivitou, procesní způsobilostí, zastoupením dítěte v samotném procesu a v neposlední řadě zájmem dítěte, jeho základním právem být slyšeno a dostávat potřebné informace. Čtvrtá a pátá kapitola jsou těmi stěžejními, kdy obsahují podrobnou analýzu právní úpravy jednak tzv. speciálního předběžného opatření,...
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinou v rozvodu z pohledu sociálně právní ochrany dětí
Svobodová, Lucie ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Tato práce pojednává zejména o ochraně dítěte v souvislosti s rozvodem či rozchodem jeho rodičů a zabývá se úlohou orgánu sociálně - právní ochrany dětí a soudu v této problematice. Vymezuje především z hlediska platné legislativy oblasti rozvodové problematiky (péče o dítě po rozvodu, styk dítěte s rodiči, výživné), které bývají obvykle předmětem vleklých sporů mezi rodiči. V úvodní části zmiňuje i význam rodiny pro dítě a pro společnost, znaky současné rodiny, dále rozvod a jeho možný vliv na dítě a širší okolí rodiny. V empirické části se pak práce zaměřuje na porovnání postupů sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí na úřadech v Praze s postupy sociálních pracovníků na úřadech měst ve Středočeském kraji v rozvodové problematice, zejména v oblasti šetření v rodině. Dále zkoumá i postupy soudů.
|
|
|
Proces přijímání zákona o dětské skupině: Případová studie intervence aktérů.
Jirků, Olga ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Práce se zabývá zavedením nového nástroje veřejné politiky - službou péče o dítě v dětské skupině, jeho vznikem, vývojem a důvodem jeho zavedení do praxe. Téma bylo vybráno z důvodu účasti diplomantky při legislativním procesu přijímání zákona o dětské skupině jako nového typu péče o děti. Úvodní část bude zaměřena na představení problematiky, na analýzu historického a současného systému péče o děti na území stávající České republiky. Představí nástroje a opatření umožňující lepší harmonizaci rodinných a pracovních rolí rodičů malých dětí. Teoreticky se bude práce opírat o koncepty harmonizace soukromého a pracovního života rodičů a o koncept rovných příležitostí žen a mužů. Dále se zaměří na představení aktérů, kteří vstupovali do procesu projednávání a přijímání zmíněného zákona a přímo či nepřímo jej ovlivňovali. Cílem předkládané práce bylo předložit případovou studii, která by charakterizovala jak proces přijímání zákona, tak i intervenci některých aktérů na jeho konečnou schválenou podobu.
|
|
|
Každodennost žen-matek za normalizace z hlediska výchovy dětí a péče o rodinu
Kotasová, Eva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediálním obrazem každodenností žen v období socialismu. Zaměřuje se na časový úsek let 1970 - 1975, tedy na tzv. ranou normalizaci v ČSSR. Cílem práce je zjistit, jak tuto každodennost v uvedeném období interpretoval dobový časopis Vlasta. Tato analýza je přínosná především proto, že vypovídá o do jisté míry idealistické prezentaci životního způsobu socialistických žen, o jejich každodenních starostech a problémech. V rámci analýzy budou zkoumány články, které pojednávají o péči o rodinu a domácnost, o výchově dětí v rodině a institucionálních zařízeních, o roli muže v rodině, psychickém a fyzickém zdraví, kosmetice, módě atd., tzn. o veškerých aspektech, které ke každodennosti patří a které ji formují. Prostřednictvím těchto témat, která ženy zajímají, časopis současně nenápadně formoval ideál socialistické ženy. Ve sděleních, která se týkají každodenního života, předával ženám hodnoty, stereotypy a dokonce ideologické principy tehdejší socialistické společnosti. Hlavním cílem analýzy je vytvořit komplexní obraz této každodenní praxe v časopise Vlasta. Klíčová slova Každodennost, žena, socialismus, normalizace, časopis Vlasta, péče o rodinu, domácnost, děti
|
|
|
Střet kultur ohledně provozu domácnosti a výchovy dětí v česko-guinejských rodinách žijících v České republice
Rossová, Iveta ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
Práce se zabývá tématem konfliktů kultur v česko-guinejských rodinách žijících v České republice ohledně provozu domácnosti a výchovy dětí. Jejím cílem je odhalit explicitní i implicitní úroveň konfliktů, které vznikají působením odlišných rodinných prostředí zkoumaných česko-guinejských rodin. První část práce je věnována vymezení základní terminologie pojmů (rodina, manželství, příbuzenství), představení posledních trendů rodinného chování ve světě a v České republice a teoretického zázemí interetnických partnerství. Pro přibližnou představu o guinejské rodině jsou představeny historické kulturní vlivy na území Guinei, nastíněny základní guinejské hodnoty v oblasti rodinného života a domácnosti a uvedeny trendy guinejského rodinného chování v posledních letech. Druhá část práce je věnována popisu konceptuálního rámce výzkumu, který je založen na instrinktivní případové studii, tak jak ji představuje Stake, a kombinaci dvou výzkumných technik - zúčastněném pozorování a hloubkových polo-strukturovaných rozhovorech. Výzkum ukázal, že lze sledovat podobné struktury a každodenní praxe, které korelují s momentálními rodinnými cykly. Také lze spatřit společné tendence partnerů ve svazku a strategie řešení konfliktů.
|
|
| |
|
|
Mateřská centra jako provozovatelé "školek"
Poláková, Šárka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdalena (oponent)
Mateřská centra jsou v současné době fenoménem doby, kdy i přes jejich rychle se zvyšující počet je jim, na rozdíl od školek "státních, "firemních", či v dnešní době více diskutovaných "dětských skupinách", věnována menší pozornost. A to především v oblasti celodenního hlídání dětí bez účasti rodičů. I když mateřská centra touto svojí činností pomáhají řešit jeden z veřejně politických problémů České republiky - nedostatek míst v mateřských školách, nedostatek zařízení jeselského typu, nedostává se jim podpory. A to především podpory v oblasti legislativní - podpoření mateřských center v hlídání dětí bez účasti rodičů. V současné době je v České republice provozováno celkem 427 mateřských center a z toho v Libereckém kraji, na který jsem se zaměřila v empirické části, působí 21 mateřských center. Z těchto 21 mateřských center tuto službu - péče o děti bez účasti rodičů, poskytuje celkem 14 mateřských center. A všechna tato centra pociťují potřebu legislativní podpory, kdy by uvítala stanovení jasnějších pravidel pro provoz mateřského centra, zvláště části, která zajišťuje hlídání dětí bez účasti rodičů. Tato podpora je důležitá ve všech činnostech, které mateřská centra vykonávají. Neboť mateřská centra to není jen o "setkávání se", ale také o podpoře mezigeneračního soužití, o vytvoření zázemí pro...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.