|
| |
|
|
Lékaři bez hranic jako aktér mezinárodních vztahů: Mise v Somálsku, Rwandě a Bosně a Hercegovině
Němcová, Karolína ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je vymezit specifika nevládní humanitární organizace Lékaři bez hranic jakožto aktéra mezinárodních vztahů, především prostřednictvím prezentace a činnosti organizace v průběhu implementace svých programů na počátku devadesátých let dvacátého století, kdy došlo k ukotvování procesu internacionalizace hnutí. Práce dále pokrývá problematiku dodržování závazku ke sdíleným hodnotám, ke kterým se Lékaři bez hranic hlásí a které zároveň pokládají principiální základy jejich činnosti. Na základě teoretického vymezení aktérství dochází ke komparaci tří misí Lékařů bez hranic implementovaných v Somálsku, Rwandě a Bosně a Hercegovině, kde na počátku devadesátých let dochází k vnitrostátním konfliktům. Z výzkumu vyplývá, že se Lékaři bez hranic v této periodě vyznačují silnou národní identitu jednotlivých sekcí, kdy ve zkoumaných případech můžeme pozorovat silné národnostní rysy zejména francouzské, belgické a nizozemské sekce, jejichž jednání je mnohdy protichůdné a nekoherentní. Závazek k dodržování dílčích hodnot je ze strany MSF naplňován s jednou výjimkou, a sice závazku dodržování neutrálního statutu.
|
|
|
Utváření svědeckých výpovědí shromážděných v CVH Malach
Strouhal, Matěj ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Ve své práci ukazuji na svědeckých záznamech přístupných v Malach jakými způsoby je utvářeno svědectví. To ve své práci vnímám jako specifický žánr, který je ovlivňován zároveň diskursem a pravidly vyprávění. Ve své práci se pokouším ukázat způsoby, tomu dochází, a tím přispět k lepšímu pochopení svědectví jako takového. Důvodem této snahy je pak mimo jiné i vzrůstající míra využívání svědectví k vzdělávacím účelům, ve kterých se původně doplňkové funkce ve vzta historiografii dostává svědectví stále více prostoru i jako vlastnímu zdroji informací. Skrze výpovědi pamětníků je svědectví schopné přenášet nejen prosté informace, ale díky své autenticitě také emoce a morální apel. Ve své práci na materiálech USC Shoah Foundation Institute ukazuji způsoby, kterými dochází jak k omezování vyprávění diskursem, tak příklady, ve kterých nachází vyprávění v diskursu oporu, či taková, ve kterých se projevuje moc vyprávění nad diskursem. K tomuto závěru docházím na základě analyzování oficiálních dokumentů nadace USC Shoah Foundation Institute. Mezi ně patří podklady pro tazatele a pamětníky, které mají zmiňovaní k dispozici dříve, než je videozáznam pořizován. Dále pak návody pro katalogizování a indexování získaných svědeckých záznamů a příručka pro uživatele archivu. Ve druhé části analýzy se pak soustředím na obsah...
|
|
|
Osudy pankráckých vězňů v poválečném období - Věznice Pankrác květen 1945 - 1946
Profant, Vladimír ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Nosným tématem diplomové práce je osud lidí v zn ných ve v znici Pankrác v pr b hu zhruba jednoho roku po skončení druhé sv tové války. Podkladem práce jsou shromážd ná sv dectví, informace o okolnostech tehdejších událostí ze současné, ale i dostupné dobové literatury a periodik, jejich analýza a komparace za dopln ní dalších souvisejících údaj z archiv či jiných pramen . Po úvodu a metodologické části následuje historický exkurs p ipomínající události konce druhé sv tové války v evropském kontextu, historii pankrácké v znice od doby jejího vzniku v roce 1889, ale i česko-n mecký st et v p edmnichovském období a v období protektorátu, až do okamžiku p evzetí kontroly nad v znicí českou správou v kv tnu roku 1945. V části v nované p edm tnému poválečnému období jsou rozpracována jednotlivá témata, p ibližující podmínky, které v té dob v pankrácké v znici panovaly. Kapitoly v nující se charakteristice v z a p edstavení získaných sv dectví uvozují další části popisující okolnosti zadržení osob, jejich p íchod na Pankrác, pom ry a vztahy na celách, stravu a hygienu, práce mimo v znici, chování dozorc včetn výslech , pom ry panující ve v ze ské nemocnici, úmrtí pankráckých v z , popravy odehrávající se v pankrácké v znici a zp soby, jakými v zni pankráckou v znici opoušt li. Samostatné kapitoly jsou...
|
|
|
Emigrace z Kanárských ostrovů na Kubu, 1860-1914
Špitálská, Lucie ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
(česky): Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře s tématem Kanárské emigrace na Kubu ve druhé polovině devatenáctého a na počátku dvacátého století. Pro lepší orientaci autorka zvolila časové rozhraní mezi léty 1860 - 1914. V úvodu práce jsou nastíněny prameny a sekundární literatura, z níž autorka čerpá a předpokládaný cíl práce. Druhá kapitola je věnována kanárské emigraci od Kolumbových výprav po první polovinu devatenáctého století a jejímu postupnému vývoji. Třetí kapitola popisuje konkrétní důvody, které vedly k emigraci obyvatel z Kanárských ostrovů, pozornost je zaměřena na cestovní podmínky imigrantů, pracovní smlouvy a propagaci. Čtvrtá kapitola se již konkrétně věnuje kanárským imigrantům a jejich působení na Kubě včetně pracovního rozvrstvení. Pátá kapitola je zaměřena na emigraci na přelomu století, pozornost je zde věnována i tématu kanárských spolků a sdružení. Závěr práce shrnuje dosažené poznatky a proměny této emigrace.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobností československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo Charty 77.
|
|
|
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.
|
|
| |
|
|
Reprezentace šoa: dětská literatura a literatura o dětech
Vlasáková, Šárka ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je srovnání různých forem vyprávění o holocaustu očima dítěte. Prosté dětské vyprávění má na čtenáře mnohem větší dopad než vyprávění dospělých obohacené o metafory a přívlastky. Dětský pohled tak rozšiřuje etický rozměr vyprávění o holocaustu. Projevy dětského vypravěče budeme zkoumat na třech denících (Deník Davida Sierakowiaka, Deník Mary Bergové a Krásné dny mého mládí od Any Novacové), jednom fiktivním deníku (Nemilovaná. Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. od Arnošta Lustiga) a na jedné novele (Židovská válka od Henryka Grynberga). Dětští vypravěči holocaustu jsou charakterističtí svojí psychickou vyspělostí, která bývá v příkrém kontrastu k jejich oficiálnímu věku. Zároveň se u nich v dospívajícím věku projevuje dětinskost způsobená právě přetrženým a nedožitým dětstvím. V jednotlivých dílech budeme sledovat proměny vypravěče a jeho zobrazování prostoru (ghetto, koncentrační tábor, úkryt) a postav (rodina, přátelé, nacisti). Zaměříme se také na výrazné motivy, které jednotlivá díla prostupují (např. hlad, vina, komika, ráj, hra).
|
host ::
RSS.