|
|
Přesahy divadelní fotografie: Fenomén slam poetry
Vlasáková, Šárka ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zachytit atmosféru na české slam poetry scéně a vystihnout podstatu toho mladého a čím dál tím víc oblíbeného žánru, který je založený na interakci umělce s jeho publikem. Praktická část ve formě fotoknihy s názvem Slam poetry: Za hranice poezie se snaží představit žánr slam poetry perspektivou snímků autentických momentů z českých exhibic, uměleckého zákulisí, workshopů na školách, ale i skrze osobní příběhy umělců odkazující na samotný tvůrčí proces slamového textu. Teoretická část reflektuje specifické fotografické prvky použité při zpracovávání praktické fotoknihy a předkládá je v širším kontextu. Vysvětluje charakteristiky i přístupy k divadelní fotografii a zaměřuje se na její známé autory především v českém prostředí. Hledá i přesah tohoto druhu umělecké fotografie do sociální sféry skrz představení fotografování subkultur vázaných na určitý umělecký žánr. Popisuje také fenomén slam poetry od jeho základů přes mezinárodní i tuzemskou scénu až po jeho zásah do vzdělávání na základních a středních školách.
|
|
|
Specifika působení násilí ve filmech Quentina Tarantina a jeho recepce divákem
Vlasáková, Šárka ; Sedláček, Mojmír (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá specifiky působení násilných filmových ukázek z filmů Quentina Tarantina na diváky. Popisuje fenomén emocí a představuje jejich rozdělení, komponenty i novější teorie s nimi spojené. Zaměřuje se na propojení osobního života Quentina Tarantina s motivy jeho filmových děl. Identifikuje dva základní prvky jeho tvorby, kterými jsou humor a násilí, a zpracovává způsoby, jakými jsou tyto elementy promítány do Tarantinových filmů. Uvádí přehled základních mediálních teorií, které vysvětlují působení mediálních obsahů na diváka, a předestírá několik současných studií zabývajících se reakcemi diváků na mediální materiály. Výzkumná část představuje návrh výzkumu, který pomocí audiovizuálních ukázek z filmů Quentina Tarantina zkoumá percepci diváků a hledá v ní rozdíly v závislosti na míře obeznámenosti s Tarantinovou tvorbou a typem vztahu k ní. Přínosem do oboru psychologie filmu je popsání reakcí, které určité obsahy a prvky ve specifických násilných ukázkách vyvolávají s přihlédnutím na rozdílný kontext. To může přispět k dalšímu pohledu na zpracovávání a zobrazování násilí ve filmových dílech. Klíčová slova násilí; mediální obsahy; Quentin Tarantino; emoce; divák; mediální násilí; mediální působení
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR v kontextu české odborné i veřejné diskuze
Vlasáková, Šárka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Téma přímé volby prezidenta se na československé i české politické scéně objevovalo pravidelně již od roku 1989. Jednotlivé návrhy vyvolávaly diskuzi v médiích i mezi odbornou veřejností. Diplomová práce zachycuje proměnu odborné, politické i mediální diskuze v průběhu let. Názor veřejnosti je zobrazen prostřednictvím průzkumů veřejného mínění. Práce dále popisuje okolnosti přijetí novely ústavy a prováděcího zákona. Součástí diplomové práce je i teoretický úvod, věnující se režimům z hlediska jejich politického zřízení a dále kapitola načrtávající instituci prezidenta včetně jeho ústavně vymezeného i reálného postavení od roku 1918 dodnes.
|
|
|
Proměny veřejnoprávního vysílání na Slovensku v letech 2004 až 2007
Vlasáková, Šárka ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Bakalářská diplomová práce "Proměny veřejnoprávního vysílání na Slovensku v letech 2004 až 2007" se zabývá tématem Slovenské televize veřejné služby v době, kdy procházela radikálními změnami. Ve zkoumaných letech přijalo Slovensko novou mediální legislativu, v STV se vystřídali dva generální ředitelé, byla spuštěna nová programová skladba, změnilo se financování televize. Televize po letech bojů s vnitřními problémy i s nátlaky politické scény začala budovat novou identitu. Práce si klade za cíl zmapovat uvedené roky z hlediska budování její nové osobnosti a zjistit, jaké dopady na STV mělo funkční období generálních ředitelů Richarda Rybníčka a Radima Hrehy a jak se během jejich úřadování měnilo vysílání veřejné služby. Jádro práce spočívá v letech 2004 až 2006, kdy byl generálním ředitelem Richard Rybníček, a kdy v televizi proběhly změny zásadního charakteru. Druhá polovina roku 2006 a rok 2007 dokreslují vývoj televize po odchodu Richarda Rybníčka a rok působení Radima Hrehy ilustruje opětovné přizpůsobování se televize novým zákonům a normám, jako byla digitalizace a povinnost vysílání ve veřejném zájmu na každém okruhu samostatně. Bakalářská diplomová práce popisuje situaci, ve které oba generální ředitelé nastupovali do úřadu, jejich vizi, podmínky práce i jejich výsledky, které hodnotí z hlediska...
|
|
|
Přímá volba prezidenta ČR v kontextu české odborné i veřejné diskuze
Vlasáková, Šárka ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Téma přímé volby prezidenta se na československé i české politické scéně objevovalo pravidelně již od roku 1989. Jednotlivé návrhy vyvolávaly diskuzi v médiích i mezi odbornou veřejností. Diplomová práce zachycuje proměnu odborné, politické i mediální diskuze v průběhu let. Názor veřejnosti je zobrazen prostřednictvím průzkumů veřejného mínění. Práce dále popisuje okolnosti přijetí novely ústavy a prováděcího zákona. Součástí diplomové práce je i teoretický úvod, věnující se režimům z hlediska jejich politického zřízení a dále kapitola načrtávající instituci prezidenta včetně jeho ústavně vymezeného i reálného postavení od roku 1918 dodnes.
|
|
|
Reprezentace šoa: dětská literatura a literatura o dětech
Vlasáková, Šárka ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je srovnání různých forem vyprávění o holocaustu očima dítěte. Prosté dětské vyprávění má na čtenáře mnohem větší dopad než vyprávění dospělých obohacené o metafory a přívlastky. Dětský pohled tak rozšiřuje etický rozměr vyprávění o holocaustu. Projevy dětského vypravěče budeme zkoumat na třech denících (Deník Davida Sierakowiaka, Deník Mary Bergové a Krásné dny mého mládí od Any Novacové), jednom fiktivním deníku (Nemilovaná. Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. od Arnošta Lustiga) a na jedné novele (Židovská válka od Henryka Grynberga). Dětští vypravěči holocaustu jsou charakterističtí svojí psychickou vyspělostí, která bývá v příkrém kontrastu k jejich oficiálnímu věku. Zároveň se u nich v dospívajícím věku projevuje dětinskost způsobená právě přetrženým a nedožitým dětstvím. V jednotlivých dílech budeme sledovat proměny vypravěče a jeho zobrazování prostoru (ghetto, koncentrační tábor, úkryt) a postav (rodina, přátelé, nacisti). Zaměříme se také na výrazné motivy, které jednotlivá díla prostupují (např. hlad, vina, komika, ráj, hra).
|
host ::
RSS.