|
|
Implementace základní infrastruktury pro streaming zvuku z mikrofonu do cloudu
Dvořák, Petr ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Zvončák, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má za úkol vytvořit funkční základní infrastrukturu pro přenos zvukového záznamu zachyceného mikrofonem, dále zpracovávaného mikropočítačem Raspberry Pi a následně zaslaného na cloudové úložiště. Cílem práce je vytvořit prototyp schopný zpracovat zvukovou nahrávku do požadovaného formátu a s vhodnou kvalitou. Práce má brát v potaz možnost napájení baterií, výdrž zařízení připojeného na baterii, typ síťové technologie a možnosti v nastavení cloudového uložiště. Je kladen důraz na jednoduchost, funkčnost a porovnání s nabídkou podobných zařízení na trhu.
|
|
|
Demo(s)
Ščudla, Marek ; Veselý, Karel (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Dlouhodobě se věnuji autorské hudební tvorbě, kterou se zabývám i v rámci diplomové práce s názvem Demo(s). Součástí jejího obsahu ale narozdíl od mých dřívějších výstupů, které jsem i v rámci školy prezentoval nebude hudební videoklip ani hudba samotná. Práce má za cíl pozorovat a zaznamenávat průběh jejího vzniku a dění kolem, týká se procesu tvorby debutového alba. Záznam a výstupy budou prezentovány formou videoinstalace, která bude složena z časosběrných videí. Ty přibližují jak autorské, inspirační, tak technické postupy spjaté s rapovou hudební tvorbou. Součástí bude také jeden samostatný objekt.
|
|
|
Optimalizace ošetřovatelské dokumentace
KUBIČKOVÁ, Jesika
Předkládaná diplomová práce na téma "Optimalizace ošetřovatelské dokumentace" se zabývá problematikou ošetřovatelské dokumentace. Teoretická část práce se věnuje ošetřovatelské dokumentaci, její historii a legislativě. Dále je konkrétně zaměřena na její obsah, formy a zásady, které je nutné při vedení ošetřovatelské dokumentace dodržovat. V dnešní době se používají tři základní formy ošetřovatelské dokumentace. Mezi tyto formy patří listinná, elektronická a fotodokumentace. Dále je popsána odpovědnost za ošetřovatelskou dokumentaci a případné chyby, které se mohou při jejím vedení objevit. Další oblastí, které se teoretická část práce věnuje, je kvalita ošetřovatelské péče, která úzce souvisí právě s vedením ošetřovatelské dokumentace. Zde je popsána standardizace ošetřovatelské péče, její indikátory kvality, audit a akreditace. K realizaci výzkumného šetření jsme zvolili kombinaci kvalitativního přístupu s kvantitativním. Kvalitativní výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů; kvantitativní pomocí dotazníkového šetření a obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace. Prvním cílem bylo porovnat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných zdravotnických zařízeních. Ukázalo se, že naprostá většina sester používá při své práci kombinaci listinné formy ošetřovatelské dokumentace s tou elektronickou. Oproti tomu jen několik málo z nich používá při práci výhradně elektronickou formu ošetřovatelské dokumentace. Druhým ze stanovených cílů bylo zjistit názor na aktuální ošetřovatelskou dokumentaci. Více než polovina sester považuje ošetřovatelskou dokumentaci v aktuální podobě za vyhovující, avšak najde se i dost sester, které v ní shledávají nedostatky, jež jim spokojenost s dokumentací znemožňují. Posledním cílem bylo zjistit konkrétní požadavky sester na ošetřovatelskou dokumentaci. Tyto výsledky jsou dále uvedeny v diskuzi. Z výzkumu vychází závěr, že většina sester je s aktuální ošetřovatelskou dokumentací celkem spokojena. Velká část z nich považuje ošetřovatelskou dokumentaci za důležitou a přínosnou nejen pro ně samotné, ale i pro pacienty a kvalitní ošetřovatelskou péči. Naše výzkumné šetření otevírá prostor pro hlubší výzkumy, které by mohly být zaměřené na porovnání listinné formy ošetřovatelské dokumentace s formou elektronickou. Vzhledem k tomu, že veškerá odvětví v dnešní době spějí právě k postupné elektronizaci, u zdravotnictví tomu není jinak. Bylo by zajímavé zjistit, zda tato elektronická ošetřovatelská dokumentace, která je již v některých zdravotnických zařízeních používána, bude mít pro ošetřovatelskou péči opravdu pozitivní přínos.
|
|
|
Analýza dat z inteligentního včelího úlu
HÁLA, Petr
Cílem bakalářské práce je návrh a implementace programového vybavení, které zpracovává zvuková data ze včelího úlu. Audio signál je analyzován ve frekvenční doméně s využitím rychlé Fourierovy transformace a ve specifických frekvenčních pásmech pomocí filtrace v časové doméně. RMS filtrovaných signálu je do databáze ukládáno dávkově i průběžně a vizualizováno pomocí webové aplikace. Analýzu dílčích zvukových záznamů lze zobrazovat pomocí modulů disponujících v jazyce Python s možností výstupu grafů do PDF. Nad daty byla provedena shluková analýza pomocí samoorganizujících se map (SOM), kterou byly detekovány různorodé zvukové projevy včelstva v různých ročních obdobích s následnou vizualizací pomocí teplotních map.
|
|
|
Fotodeník. Deník jako způsob reflexe zážitku ve výtvarné výchově
Kunderová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu deníku, především pak jeho uměleckým a dalším vizuálním formám zpracování, zejména prostřednictvím fotografie. V teoretické části práce nastiňuje obecnou historii vývoje tradičních deníkových záznamů a poté se věnuje deníkům v díle vybraných českých uměleckých osobností, které tento fenomén zpracovávaly/zpracovávají netradičním vizuálním způsobem. Jedná se o Vladimíra Fuku, Jiřího Koláře, Josefa Jindřicha Šechtla a Františka Skálu. V následující kapitole práce uvádí fenomén deníků do kontextu dnešní doby. Stručně popisuje technologický vývoj směřující k možnosti vést deníky ve virtuálním prostředí internetu. Uvádí nejběžnější formy osobních online záznamů, soustředí se zejména na fotografické deníky a demonstruje šíři spektra jejich možných podob na několika konkrétních subjektivně zvolených příkladech. Ty jsou vybrány jak z profilů na sociálních sítích, tak z osobních stránek či uměleckých projektů. V praktické části představuje práce autorčino vlastní pojetí deníkového fenoménu ve fotografické podobě. Jedná se o cyklus každodenních fotografických záznamů vyjadřujících osobní prožitky a pocity z dní strávených na zahraničním studijním pobytu. Didaktická část se věnuje přenosu deníkových prvků do hodin výtvarné výchovy žáků druhého stupně základní školy....
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh tréninkového deníku pro plavce.
Šetek, Štěpán ; Svobodová, Irena (vedoucí práce) ; Hájková, Jana (oponent)
Tématem a cílem práce je navrhnout tréninkový deník určený pro dokumentaci tréninku v plavání. Tématem v teoretické části se práce stručně věnuje charakteristice plavání a struktuře plaveckého výkonu. Dále je zde popsána historie plavání, vývoj plavání ve světě i vývoj plavání na našem území. Rovněž je zde popsán obecný sportovní trénink, jeho zákonitosti a popis ročního tréninkového cyklu. Dále se teoretická část zabývá tréninkovými metodami v závodním plavání a jejich historickým vývojem. Výzkumná část práce se převážně zabývá způsobem dokumentace plaveckého tréninku. Konkrétně popisem způsobu dokumentace tréninku plaveckého trenéra Ing. Jaroslava Strnada. Dále je zde prováděn rozbor tří aktuálních tréninkových deníků, které jsou v současnosti na trhu a je jsou zkoumány zda jsou použitelné pro záznam tréninku pro plavání. V závěru práce je návrh tréninkového archu pro plavecký tréninkový deník.
|
|
|
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Frolková, Klára ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Diplomová práce je koncipována jako rozbor právní úpravy institutů odposlechu a záznamu telekomunikačniho provozu a zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, jež se nachází v § 88 a § 88a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů. Cílem této práce bylo co nejpodrobněji rozebrat platnou a účinnou právní úpravu s ohledem na ochranu lidských práv, a poukázat na to, že leckdy se užití těchto institutů nachází až na samotné hranici, kdy je ještě možné považovat zásah do osobní sféry jedince za oprávněný/ospravedlnitelný, a kdy již orgány veřejné moci tyto hranice, dle mého názoru, lehce překračují. Diplomová práce je rozčleněna do úvodu, čtyř na sebe navazujících kapitol a závěru. V kapitole první, jež je rozdělena na dvě podkapitoly, se zabývám nejdříve právním vývojem zkoumaných institutů, kdy poprvé byly tyto začleněny do platné právní úpravy a vzaty v život, průběhem jejich následného vývoje a nejdůležitějšími novelizacemi, které proběhly v průběhu let. Druhá podkapitola se zabývá nástinem technického vývoje od starších dob až po současnost, kde se zamýšlím nad rozvojem technických komunikací v průběhu času, kdy, dle mého, v dnešní době nejmodernějších komunikací nedokáže vždy legislativní úprava efektivně a ve správné míře reagovat na rychle měnící se technologie současného...
|
|
|
ČASOSBĚR
Pufflerová, Jana ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Práce se věnuje technice časosběru ve filmu, fotografii a výtvarném umění. Zabývá se časosběrem jako jedinečným způsobem, jak zachytit proces tvorby, změny prostředí, ale třeba i vlastní vzpomínky, životní situace atd. Dále také popisuje počátky a vývoj tohoto fenoménu v odvětví fotografie a filmové tvorby. Didaktické koncepce pro výuku výtvarné výchovy zahrnují práci s časosběrem formou fotografie a videa, malby a kresby, knižní tvorby a seznamují s významnými osobnostmi a přístupy v tomto odvětví. Praktická část, kterou je dokumentární film, zachycuje příběhy spolužáků ze střední školy po dobu osmi let. Klíčová slova: časosběr; časosběrný film; časosběrná fotografie; dokumentární film; deník; proces; záznam; výtvarná výchova
|
host ::
RSS.