|
|
Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého
Johnová, Gabriela ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého" se zaměřuje na rozbor problematiky, kterou naznačuje její název. Evropská procesní právní úprava mezinárodního práva soukromého naznala v posledních přibližně patnácti letech poměrně výrazných změn. Vzhledem k uplatňování principů volného pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb, jednoho ze základních kamenů, na kterém je postaven jednotný trh a celá Evropská unie, se rozvíjí i potřeba co nejsnazšího uplatňování práva přes hranice členských států. To se v procesní oblasti děje především prostřednictvím přijímání nástrojů sekundárního práva Evropské unie, a to nařízení. Nejvýznamnějším a nejpoužívanějším procesním předpisem evropského mezinárodního práva soukromého bylo donedávna nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o soudní příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, které bylo od 10. ledna 2015 nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Předmětem předložené práce je zkoumání procesních předpisů evropského mezinárodního práva soukromého se zaměřením zejména na Nařízení Brusel I a zásadní změny...
|
|
| |
|
|
Kosovo - cesta k nezávislosti
Klímek, Lukáš ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Autor práce se v textu zabývá vyhlášením nezávislostí Kosova v roce 1991 a v roce 2008 a snaží se poskytnou bližší pohled na tuto problematiku s využitím historických skutečností, které měly za následek osamostatnění se Kosova v roce 2008. Důraz klade na historický vývoj zejména v problematických 90. letech, kdy docházelo k postupnému nárůstu počtu konfliktů mezi kosovskými Srby a Albánci, což stalo klíčovou faktem pro pozdější vývoj vztahů.
|
|
|
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.
|
|
|
Uznání dluhu
Samek, Michal ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Uznání dluhu Primárním cílem diplomové práce je podat přehled judikatorních a doktrinárních řešení jednotlivých otázek spojených s (převážně) obchodněprávní úpravou uznání závazku (dluhu) a zhodnotit, do jaké míry mohou tyto závěry obstát za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "nový občanský zákoník"). Po úvodním obecném vymezení zasazuje práce institut uznání závazku (dluhu) mezi ostatní zajišťovací (utvrzovací) instituty. Dále jsou diskutovány jednotlivé otázky spojené s uznáním závazku (dluhu), např. způsob určení (identifikace) uznávaného závazku (dluhu), vztah započtení a uznání závazku (dluhu), jednotlivé explicitní a implicitní způsoby uznání závazku (dluhu) atd. Důraz je kladen na soudní řešení těchto otázek a na ně navazující odbornou kritiku. Východiskem při zkoumání problému je obchodněprávní úprava obsažená v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Ve vhodných případech je subsidiárně použita i občanskoprávní úprava obsažená v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník tyto právní předpisy zrušuje, je vyvinuta snaha prospektivně zhodnotit, do jaké míry bude praxí a teorií přistupováno k jednotlivým otázkám, tj. posoudit budoucí použitelnost současných závěrů. Práce se pokouší rovněž o historické zkoumání...
|
|
|
Evaluative Language in Electronic Product Reviews
Polášek, Radek ; Mihai, Hana (oponent) ; Reich, Pavel (vedoucí práce)
This thesis will focus on the evaluative language in mobile phones reviews. For this purpose, review of Apple iPhone 7 is going to be used. Apple company has wide portfolio of products, such as computers, TVs, tablets, watches or mp3 players. Phones are still one of the most popular products. For this reason, phone reviews are perfect source for this thesis. The main purpose is to analyse and demonstrate the means of advertising in the field of corporate discourse and unveil the strategies and tools to influence the reader, appealing on emotions, morals and aesthetic perception. I suspect that reviews are rather biased to due to the used form of language, which might contain personal opinions of the author or methods of manipulation with the reader. These methods may be deployed in the text stylisation, appealing on the reader´s emotions and social background or in the decision making about providing certain information. This thesis is going to verify whether this statement is true or false.
|
|
|
Uznávání a výkon soudních rozhodnutí v rámci Evropské unie
Koláčná, Michaela ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Shrnutí a klíčová slova Uznávání a výkon cizích soudních rozhodnutí je základní podmínkou rozvoje mezinárodního obchodu a bezproblémové mezinárodní spolupráce. Účelem mé diplomové práce nazvané "Uznávání a výkon soudních rozhodnutí v rámci Evropské unie" je srovnání výhod a nevýhod postupu podle dvou předpisů evropského mezinárodního práva soukromého, které tuto otázku upravují - nařízení Brusel I a nařízení o evropském exekučním titulu, a dále zhodnocení aplikace těchto norem Soudním dvorem Evropské unie (Evropským soudním dvorem) a soudy dvou členských států Evropské unie - České republiky a Španělského království. Základními nástroji této práce jsou deskripce, analýza a komparace. Diplomová práce se skládá z šesti kapitol, přičemž každá z nich se zabývá různými aspekty uznání a výkonu soudních rozhodnutí. Úvodní kapitola nastiňuje základní rozsah práce, druhá kapitola vymezuje teoretické otázky a kontext uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí v České republice - úpravu vnitrostátní, smluvní i evropskou. Třetí kapitola pojednává o uznání a výkonu podle nařízení Brusel I, které je základním evropským právním předpisem pro uznání a výkon ve věcech občanských a obchodních, přičemž zohledňuje také návrh na jeho revizi. Čtvrtá kapitola je rozborem uznání a výkonu soudního rozhodnutí v režimu nařízení o...
|
|
|
Multikulturalismus a interkulturní uznání v českém kontextu.
Kňapová, Kateřina ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Práce popisuje a interpretuje tematizaci politiky uznání v kontextu české akademické debaty. Touto konkrétní tematizací je koncept interkulturní dialog, který rozvíjejí někteří autoři shromáždění kolem Centra globálních studií AV ČR. Uchopení interkulturního dialogu jako konceptu, který klade důraz na vytváření nové komunikační roviny při setkávání různých kulturních skupin, je pak v českém kontextu ovlivněno předporozuměním vyplývajícím z charakteru české společnosti ve vztahu ke kulturním minoritám. Ten klade důraz na asimilaci těchto skupin a potvrzení zdánlivé kulturní homogenity české společnosti, která se odráží ve vnímání těchto skupin příslušníky majority. Tematizace interkulturního dialogu v české debatě může být kritickou reakcí právě na vztah majority k minoritám. Interpretaci interkulturního dialogu předchází vysvětlení klíčových konceptů - uznání a politiky uznání v multikulturalistickém kontextu. Toto vysvětlení pracuje zejména s koncepty uznání u Charlese Taylora a Nancy Fraser.
|
|
|
Uznání chorvatské a slovinské nezávislosti Spolkovou republikou Německo
Vedral, Martin ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje německé zahraniční politice vůči Jugoslávii v druhé polovině roku 1991 s důrazem na uznání chorvatské a slovinské nezávislosti. Popisuje její postupný vývoj od vyhlášení nezávislosti secesionistickými republikami v červnu 1991 až po definitivní uznání těchto zemí Evropským společenstvím v lednu roku 1992. Snaží se zodpovědět otázku, proč Spolková republika změnila svůj přístup, když nejdříve podporovala zachování jednotného jugoslávského státu a snažila se koordinovat své kroky s ostatními členy ES, nakonec však uznala jednostranně nezávislost Chorvatska a Slovinska o tři týdny dříve než zbytek ES. Práce nejprve obsahuje chronologický popis událostí v daném časovém období, ať už se jedná přímo o kroky německé diplomacie, ES nebo událostí v Jugoslávii, které je nutno zmínit pro pochopení kontextu. V poslední části pak analyzuje jednotlivé aspekty ovlivňující německou zahraniční politiku.
|
|
|
Respekt autonomie a intimita pacienta jako základní komponenty uchování lidské důstojnosti.
PETROVICOVÁ, Eva
V současné době, s rozvojem vědy a techniky, zaujímá stěžejní pozornost pouze tělesná stránka člověka a lidská důstojnost se posouvá daleko do ústraní. Zdravotničtí pracovníci by s pacienty měli jednat s úctou, respektem a pochopením. Právě tato práce poukazuje na problematiku zachování pacientovy autonomie a intimity jako základních komponentů uchování lidské důstojnosti. Cílem diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry sestry shledávají možnost zachování pacientovy autonomie, intimity a podpory lidské důstojnosti v nemocničním prostředí. Diplomová práce byla zpracována kvalitativní metodou výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a pacienty z chirurgického oddělení a oddělení následné péče. Výzkumný soubor byl tvořen 10 všeobecnými sestrami, z toho 5 sestrami z chirurgického oddělení a 5 sestrami z oddělení následné péče. Dále byl tvořen 20 pacienty z toho 10 pacienty z chirurgického oddělení a 10 pacienty z oddělení následné péče. Technikou sběru dat byly rozhovory s předem připravenými otázkami. Rozhovory, které umožnily získat cenné informace, byly zaznamenávány dvojím způsobem, a to za pomoci diktafonu či písemného záznamu. Poté probíhalo samotné zpracování dat, které spočívalo v doslovném přepisu informací. V těchto informacích byla vyznačena důležitá data, přičemž bylo využito metody zvané "tužka a papír". Tímto značením jednotlivých slov probíhalo tzv. kódování, při kterém byly informace uskupeny a ze kterých následně vzešly koncepty, kterýmiž jsou autonomie, intimita a všeobecně lidská důstojnost. Uskutečněným šetřením byly zjištěny rozdílné názory samotných sester na možnost zachování pacientovy autonomie. Na chirurgickém oddělení se pacienti dostatečně rozhodují na rozdíl od pacientů z oddělení následné péče, kde pacientova autonomie není zachována. Většina pacientů (chirurgické oddělení, oddělení následné péče) si je alespoň vědoma možnosti rozhodovat se i za podmínek, kdy je veškerá iniciativa, na samotném konci, přenechána lékaři. Dalším konceptem, který vyjadřoval náš zájem, byla péče důstojná. Sestry pacientům prokazují respekt prostřednictvím lidského přístupu, zahrnující dále informace, zájem, klidné prostředí a úsměv. Tento přístup svými výpověďmi stvrzují též pacienti, kteří zmiňují pouze kladné zkušenosti s uchováním a podporou důstojnosti. Mnoho pacientů uvádí, že právě péče důstojná je poskytována tam, kde jsou hospitalizováni. Bohužel, dle sester možnost podpory pacientovy důstojnosti v některých případech je znesnadněna nedostatečným počtem personálu, nedostatkem času či nevhodným zařízením prostor, pročež je i tak zřejmé, že s pacienty, v žádném případě, není zacházeno nedůstojně. Sestry se snaží zachovávat profesionální přístup, který je založen právě na slušném chování orientujícím se na respektování lidské důstojnosti. Jako poslední koncept uvádíme zajištění intimity a soukromí. Sestry hodnotí koncept zajištění intimity jako uskutečnitelný a zároveň jako důležitý aspekt důstojné péče. Nejčastěji intimitu zajišťují prostřednictvím žaluzií, dveří a rolet. Za stěžejní problém je však vnímán počet lidí na pokoji, a to jak sestrami, tak pacienty. Ti nadále zdůrazňují snahu a kladení důrazu sester právě na zachování intimity a soukromí. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že současné ošetřovatelství naplňuje právo pacienta na lidskou důstojnost pravděpodobně na průměrné úrovni. Vzhledem k uvedeným výsledkům, by bylo vhodné provést další výzkum, a to formou kvantitativního výzkumného šetření, které by vyjádřilo pohled na situaci v rozsáhlejším měřítku. Výsledky nynějšího i případného dalšího výzkumu by bylo možné poskytnout vedoucím pracovníkům jako prostředek k identifikaci a eliminaci zjištěných překážek v interakci personál pacient, v podporování lidské důstojnosti a v zajišťování intimity a soukromí. Tím by se zvýšila úroveň kvality poskytované ošetřovatelské péče a možného uvědomění si, že středem našeho zájmu stále zůstává člověk se všemi lidskými potřebami.
|
host ::
RSS.