|
|
Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého
Johnová, Gabriela ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého" se zaměřuje na rozbor problematiky, kterou naznačuje její název. Evropská procesní právní úprava mezinárodního práva soukromého naznala v posledních přibližně patnácti letech poměrně výrazných změn. Vzhledem k uplatňování principů volného pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb, jednoho ze základních kamenů, na kterém je postaven jednotný trh a celá Evropská unie, se rozvíjí i potřeba co nejsnazšího uplatňování práva přes hranice členských států. To se v procesní oblasti děje především prostřednictvím přijímání nástrojů sekundárního práva Evropské unie, a to nařízení. Nejvýznamnějším a nejpoužívanějším procesním předpisem evropského mezinárodního práva soukromého bylo donedávna nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o soudní příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, které bylo od 10. ledna 2015 nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Předmětem předložené práce je zkoumání procesních předpisů evropského mezinárodního práva soukromého se zaměřením zejména na Nařízení Brusel I a zásadní změny...
|
|
|
Budoucnost evropského mezinárodního práva soukromého
Johnová, Gabriela ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Evropské mezinárodní právo soukromé v posledních dvaceti letech prošlo dyna-mických vývojem, u kterého lze předpokládat, že bude nadále probíhat, a to zejména vzhledem k narůstající potřebě řešit právní vztahy s komunitárním prvkem vznikající mezi subjekty, které uplatňují svobodu volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci Evropské unie. Odborníci na evropské mezinárodní právo soukromé diskutují, zda se další vývoj má ubírat stejným či podobným směrem jako dosud, tzn. zejména prostřednictvím unifikace norem pro jednotlivé instituty a obory mezinárodního sou-kromého práva a cestou mezinárodních úmluv (i když tato oblast má ještě rezervy, neboť je do značné míry omezena pravomocemi Evropské unie), nebo cestou kodifikace evrop-ských kolizních norem a vytvoření jednotného kodexu evropského mezinárodního práva soukromého, který by v obecné části upravoval obecné instituty mezinárodního práva soukromého a v části zvláštní by se pak zabýval jednotlivými oblastmi, které potřebují úpravu. Poslední cestou, která je však spíš teoretickou úvahou než praktickou možností, je vytvoření evropského občanského zákoníku, tedy kodexu hmotných norem soukro-mého práva. Možnost přijetí evropského občanského zákoníku však naráží na rozdíly mezi právními kulturami a právními řády v rámci Evropské unie.
|
host ::
RSS.