|
|
Michael Kácha a česká literatura
Machková, Barbora ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Diplomová práce představuje osobnost Michaela Káchy, anarchistického redaktora a nakladatele. Životopisný nástin zachycuje nejen jeho redakční a publicistickou činnost (např. v časopisech Práce, Zádruha, Mladý průkopník, Klíčení) a nakladatelské aktivity (Družstvo Kniha, Kacha Verlag), ale věnuje se také jeho působení v dělnických a později anarchistických, resp. anarchokomunistických organizacích, které je s jeho literární činností neodmyslitelně spjato. Součástí práce je bibliografický soupis textů Michaela Káchy a seznam knih vydaných za jeho účasti.
|
|
|
Poválečná generace překladatelů: malé a velké dějiny. Ilustrace problematiky na rozhovorech s překladateli
Neudertová, Miriam ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Diplomová práce navazuje na výzkumný projekt "Postavení literárního překladu v české společnosti po roce 1945", který byl řešený v letech 2008 až 2011 na Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a v jehož rámci byly realizovány téměř tři desítky rozhovorů s významnými osobnostmi českého poválečného překladu. Práce sestává ze tří částí. V první části podává stručný úvod do metodologie vedení rozhovoru (orální historie). Ve druhé části konfrontuje objektivní historická fakta se subjektivními vzpomínkami překladatelů, tj. s informacemi získanými při uskutečněných rozhovorech. Ve třetí části rozšiřuje výzkumný korpus o dva další rozhovory. Rozhovory jsou uvedené krátkým portrétem dotazovaných a doplněny ediční poznámkou. V závěru práce shrnuje a hodnotí výsledky dosavadního výzkumu včetně nově získaného materiálu.
|
|
|
Komunikační strategie Knižního klubu
Adamcová, Kateřina ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikační strategií nakladatelství Knižní klub od založení v roce 1992 až do konce roku 2013. Knižní klub patří mezi nakladatelství, které převážně v devadesátých letech formovalo svým obchodním modelem českou knižní kulturu. Až do nedávna bylo součástí světového mediálního koncernu Bertelsmann, který po celém světě provozoval knižní kluby už od začátku padesátých let minulého století. Do České republiky vstoupil krátce po revoluci a přinesl celou řadu doposud zakázaných titulů. Ediční politika představovala směs kvalitní světové literatury a také celou řadu dobře prodejných knih, které kopírovaly aktuální čtenářské trendy. Vzhledem k tomuto faktu se v práci zaměřuji na historické pozadí a jeho ovlivňování ediční politiky. Následně se zaobírám vývojem knižního trhu v české společnosti po roce 1989. Na příkladu Knižního klubu, který prošel změnou od převážně distributorské společnosti až po plnohodnotné nakladatelství, zkoumám komunikační aktivity nakladatelství v širším socio-kulturním kontextu. Komunikační strategie byla sledovaná prostřednictvím klubových katalogů a médií. Vzhledem ke studiu na katedře Mediálních studií je součástí textu také mediální obraz ve společensko-kulturních přílohách Víkend Mladé fronty Dnes, Salon Práva a kritickém měsíčníku Literární noviny,...
|
|
|
Časopis Čin v letech 1929-1939
Bokotejová, Helena ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Časopis Čin v letech 1929 - 1939 se zabývá kulturně politickým časopisem Čin, který vycházel v Praze v meziválečném období. Tento levicově a demokraticky orientovaný týdeník, později čtrnáctideník, byl zaměřen na aktuální kulturní a veřejné otázky v rámci tehdejšího Československa. Cílem práce je poskytnout ucelený profil tohoto ve své době významného periodika. Práce se nejdříve věnuje vymezení vlastního pojmu časopis v rámci masových médií, dále popisuje charakteristiku mediální krajiny v období první i druhé republiky, přičemž se podrobněji zabývá tištěnými medii a s nimi spojenou problematikou. Součástí je také podkapitola o kulturní a politické situaci Československa ve 20. a 30. letech, pozornost je rovněž zaměřena i na zařazení časopisu Čin do dobové časopisecké struktury. Další části práce se již věnují periodiku samotnému, a to nejprve v období mezi lety 1929 - 1936, kdy časopis vedla Marie Majerová, a poté v době vedení Bohumila Přikryla, tedy v letech 1937 - 1939. Tyto samostatné kapitoly pak přinášejí informace o vydavateli časopisu Čin, stejnojmenném tiskovém a nakladatelském družstvu československých legionářů v Praze, a vzniku tohoto listu; dále také o obecné a formální charakteristice časopisu, o autorech, kteří do tohoto periodika přispívali, respektive o vedoucích...
|
|
| |
|
| |
|
|
Profil žen nakladatelek/redaktorek a jejich mediální obraz
Procházková, Ivana ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Zavřelová, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá profilem žen nakladatelek/redaktorek a také jejich mediálním obrazem. První část práce představuje nejprve v historickém kontextu tradiční roli žen ve sféře knižní kultury. Stěžejním tématem jsou vybrané významné ženy nakladatelky a redaktorky a nakladatelství, ve kterých působily a působí během třicetiletého období od roku 1989 do roku 2019. V této části práce se snažím přinést jejich ucelené profily, analyzovat jejich profesní přístup i rozdíly v jejich činnosti. Další kapitolu tvoří představení dalších významných nakladatelek/redaktorek pracujících v tuzemské knižní kultuře. Druhá část představuje analýzu mediálního obrazu těchto vybraných žen nakladatelek a redaktorek. Zkoumanými médii byly jak kulturní a literární časopisy, tak denní tisk. Sledované období zahrnuje roky 1989 až 2019. V samostatné kapitole přináší práce také dva rozhovory s našimi stěžejními nakladatelkami, Ivanou Pecháčkovou a Markétou Hejkalovou.
|
|
|
Profil nakladatelství Práh od jeho vzniku až po současnost
Vaňková, Michaela ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je představit české nakladatelství Práh, které je mezi dalšími středně velkými nakladatelstvími unikátní tím, že za ním nestojí žádný z velkých nakladatelských domů, naopak dlouho za jeho fungováním stál jediný člověk. Jelikož není možné od sebe oddělit osobu Martina Vopěnky, zakladatele Práhu, a samotné nakladatelství, je úvodní část první kapitoly věnována představení jeho osoby a práce nejenom jako zakladatele a majitele Práhu, ale především jako spisovatele. V další části první kapitoly se práce zabývá situací v oblasti nakladatelské činnosti krátce před a po vzniku Práhu, neboť nakladatelství vzniklo v roce 1991, dva roky po sametové revoluci, kdy v Československu velmi rychle vznikalo a zanikalo nepřeberné množství nakladatelů a nakladatelská činnost u nás procházela divokým obdobím. V dalších částech je již práce vyhrazena samotnému nakladatelství Práh, kdy nejprve popisuje okolnosti vzniku, první roky fungování a také současné fungování. Třetí kapitola práce se zabývá produkcí Práhu, představuje nejdříve edice a poté nejvýznamnější autory. Největší část práce je věnována zhodnocení toho, jak knihy vydané Práhem vnímají vybraná česká média a čtenáři. Práce také rozebírá postavení Práhu na českém knižním trhu a v závěrečné kapitole částečně seznamuje s edičním plánem...
|
|
|
Vydavatelská edice Big Bao v produkci nakladatelství Baobab a její mediální obraz v českých médiích mezi roky 2004 a 2019
Doksanský, Adam ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Vydavatelská edice Big Bao v produkci nakladatelství Baobab a její mediální obraz v českých médiích mezi roky 2004 a 2019 se zabývá edicí Big Bao vydávanou od roku 2004 dodnes v českém nakladatelství Baobab, které se zaměřuje na dětskou literaturu. Edice se skládá z knih románového žánru pro staršího dětského čtenáře. Cílem práce je kriticky zanalyzovat edici jak po stránce obsahové, tak po stránce grafické a určit její postavení v produkci nakladatelství. Rovněž se práce zabývá obrazem edice v českých tištěných, internetových a audiovizuálních médiích. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části autor popisuje různé aspekty české dětské literatury a její historii. Věnuje se také české ilustraci dětské knihy. Dále se zabývá samotným nakladatelstvím Baobab, charakteristikou jeho produkce, jeho historií a ediční skladbou. V praktické části se pak autor věnuje přímo edici Big Bao, její charakteristice, jednotlivým titulům, autorům i grafické stránce. Dále se zabývá mediálními ohlasy edice v českých médiích mezi lety 2004 a 2019. Hlavním závěrem práce je, že i když není edice Big Bao plnohodnotně ucelenou edicí a nemá stálý mediální obraz, velmi dobře zapadá do produkce nakladatelství Baobab a v mnoha aspektech navazuje na tradici kvalitní české dětské...
|
|
|
Profil nakladatelství Paseka a jeho mediální obraz (1990-2018)
Šimková, Karolína ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
- si klade za cíl zachytit obraz nakladatelství Paseka, které založil Ladislav Horáček před více než třiceti lety, a jež má své pevné místo na českém knižním trhu. První část práce si klade za cíl seznámit čtenáře se základními pojmy a představit této části popsána počáteční léta Pasekou neodmyslitelně spjaty. Druhá část se zaměřuje především na ediční politiku Paseky, jež se vyvíjela spolu ovna působil ve funkci ředitele nakladatelství. Třetí část práce je zaměřena na současnou Paseku. Součástí této části je seznámení nynější ediční politikou, významnými autory, publikacemi i spolupracovníky, ale také se svými čtenáři. A konečně závěrečná, praktická část, představuje kvantitativní analýzu vybraných médií, jež referovala o Pasece v období po smrti jejího zakladatele Ladislava Horáčka,
|
host ::
RSS.