|
|
Role supervizorů v zařízení sociálních služeb z pohledu vedoucích pracovníků
JESTŘÁB, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá očekávanou rolí supervizora v zařízeních sociálních služeb. Cílem této práce bylo zmapování očekávané role supervizora z pohledu vedoucích pracovníků sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Práce je složena z teoretické a výzkumné části. První kapitola uvádí čtenáře do kontextu poskytování sociálních služeb v souladu s aktuální legislativní úpravou a zvláštní prostor je zde věnován sociální službě "domov se zvláštním režimem" a jeho cílové skupině. Dále je zde rozebírán pojem "pomáhajících profesí" a jejich uplatnění v sociálních službách. Druhá kapitola teoretické části se zaobírá supervizí a jejím pojetím v sociální práci. V části věnované supervizi je tento proces definován, jsou zde uváděny cíle a funkce či druhy a formy, opomenut nezůstává ani supervizní kontrakt. Část věnovaná supervizorovi pojednává o jeho odborné způsobilosti a osobnostních předpokladech. Poslední z tří kapitol teoretické části detailně probírá kritéria hodnocení supervizora ve smyslu osobnostních předpokladů, dojednávání supervizního kontraktu, etických a morálních aspektů, vzdělání a odborných předpokladů, přímého řízení a vedení supervize, vedení dokumentace a sdělování získaných poznatků. Empirická část již zkoumá očekávanou roli supervizora z pohledu vedoucích pracovníků. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaká je očekávaná role supervizora z ohledu vedoucích pracovníků?" Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny následující čtyři dílčí výzkumné otázky: Jaké osobnostní předpoklady ovlivňují kvalitu supervizora? Jaké předpoklady by měl splňovat supervizor po odborné stránce ve smyslu vzdělání? Jak vypadají optimálně formální náležitosti supervize? Jak by měl vypadat výstup ze supervize? Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní výzkumné strategie, ke sběru dat byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucími pracovníky sociálních služeb s registrovanými službami domovů se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkum byl uskutečněn ve dvou fázích. První fází byl předvýzkum a druhou fází pak samotný výzkum. Výzkumný soubor byl sestaven za užití kvótního výběru a tvořilo jej deset informantů. Z výzkumu vyplynulo, že u osobnostních předpokladů jsou kladně hodnoceny komunikační schopnosti a schopnost vciťování se do druhých. Naopak nežádoucí je arogance, autoritativnost, zesměšňování, sebestřednost nebo impulzivita. Lépe přijímaný je supervizor mužského pohlaví, který dosáhl alespoň středního věku. Supervizor by si měl uvědomovat, že disponuje při vedení supervizí mocí a vědomě by ji zneužívat neměl. Dále z bádání vzešlo, že pokud je od supervizora očekáváno mimo osobnostní předpoklady vzdělání, pak je to vysokoškolské v oboru psychologie, sociální práce, andragogika či sociologie. Supervizní výcvik má dopomoci supervizorovi k vyšší profesionalitě a psychoterapeutický výcvik má přispět k tomu, aby pracoval odborněji. Zjištěno bylo též, že většina zařízení uzavírá supervizní kontrakt na dobu jednoho roku a následně jej povětšinou prodlužuje. V kontraktu specifikuje zejména platební podmínky a mlčenlivost. Ze získaných dat lze dále konstatovat, že supervize má probíhat optimálně jednou za tři měsíce, a to ve formě kombinace individuálních a skupinových supervizí. Probíraná by měla být primárně témata pracovní zejména na úrovni intepresonálních vztahů. Zařízení hodnotí pouze samotný průběh supervize a její dopad, nikoli supervizora. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, následně doslovně transkripčně přepsány a zpracovány metodou vytváření trsů. Trsy posléze byly zakódovány a rozděleny do obecnějších kategorií. Výsledky mohou posloužit zařízením, ve kterých výzkum probíhal, při dojednávání očekávané role supervizora.
|
|
| |
|
|
Hračka jako forma vizuality
Vojteková, Markéta ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
1 ABSTRAKT Hračka je způsobem enkulturace. Práce se zabývá hračkou v souvislosti současné vizuální kultury, jako produktu kulturního průmyslu. Řeší otázku, jak konkrétní hračky mohou ovlivňovat vnímání dětí. Studuje typy a základní principy dětských her ve vztahu k hračkám. V případové studii zkoumá proces dětské hry dvou dětí v domácím prostředí v souvislosti s konkrétními hračkami. Dokumentuje a charakterizuje hračky, které mají děti k dispozici a způsob, jak si s nimi hrají. Pozoruje, zaznamenává, analyzuje a reflektuje dětskou hru a sleduje konstanty a proměny představ, konceptů a zkušeností, vstupující do procesu hraní. V návaznosti na výzkumnou sondu navrhuje soubor výtvarných činností. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě, formování, hra, hračka, pozorování, reklama, vizualita, vizuální kultura
|
|
| |
|
|
Představa a realita domova u bezdomovců na území města Plzně
Moulisová, Eva ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
(česky) Diplomová práce pojednává o problematice bezdomovectví. Je jakousi sondou do života lidí bez domova. Cílem této práce je zmapovat představu a realitu domova u bezdomovců. Zjistit, jak žijí, jaké mají vztahy se svou rodinou, mezi sebou navzájem a v neposlední řadě zjistit jejich představy o budoucnosti. Diplomová práce je členěna na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny ústřední pojmy práce. Čtenář se zde seznámí s vývojem bezdomovectví, typologií, hlavními příčinami bezdomovectví a problémy, se kterými se lidé bez domova potýkají. Poslední část je věnována pomoci lidem bez domova. Praktická část práce se věnuje samotnému výzkumu, který byl realizován s 15 osobami bez domova prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. V rámci výzkumného šetření byla zjištěna fakta týkající se zejména pohledu lidí bez domova na možnosti bydlení.
|
|
|
Uzbecká komunita v Praze
Drahoňovský, Libor ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se tematicky zabývá uzbeckou minoritou v Praze, která se zde zformovala během posledních dvou desetiletí. Stěžejní část práce zachycuje a analyzuje strukturu uzbecké minority, přičemž jsem využil statistické údaje, které se týkají počtu, pracovním i vzdělávacím aktivitám, genderovému zastoupení, územnímu rozložení, kriminalitě a porušování pobytového režimu uzbeckých imigrantů. Dále se zaměřuji na zjištění rozsahu a způsobu integrace v prostředí majoritní společnosti, vzorce chování a myšlení i aspekty kultury všedního dne dané minority, přičemž z výzkumných metod využívám dotazníkové šetření, hloubkové interwiev i zúčastněné pozorování. Důraz kladu na vymezení "push" a "pull" faktorů imigrace. Kromě toho dokumentuji, jak uzbečtí imigranté hodnotí sociální a kulturní prostředí hostitelské země, jejich postoje a názory vůči obyvatelům České republiky i příslušníkům dalších národností, zejména vůči těm, se kterými přicházejí v hostitelské zemi nejčastěji do kontaktu, i jak se v českém prostředí integrují. Značnou pozornost věnuji rovněž změnám, které v uzbecké komunitě během jejího trvání na území ČR proběhly, včetně období po roce 2008 v důsledku recese české ekonomiky a omezení pracovních možností a perspektiv. Klíčová slova: Uzbekové, imigranté, imigrace, imigrační faktory, vzorce...
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
|
|
Představy dětí mladšího školního věku o pohybu, sportu a zdravém životním stylu
Slováková, Radka ; Hrabinec, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořáková, Hana (oponent)
Název: Představy dětí mladšího školního věku o pohybu, sportu a zdravém životním stylu Autor: Radka Slováková Katedra: Katedra tělesné výchovy Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jiří Hrabinec, CSc. Abstrakt: V bakalářské práci, kterou předkládám, mapuji představy dětí mladšího školního věku v otázkách pohybu, sportu a zdravého životního stylu. V teoretické části se zabývám vymezením pojmů představa, zdravý životní styl a zdraví. Následuje charakteristika dětí mladšího školního věku a výčet pojmů k tématům rodina, sport a pohyb, výživa, obezita a její léčba. V praktické části popisuji výzkum a metody, které byly použity. Výzkum byl proveden v Základní devítileté škole v Čelákovicích a zúčastnily se jej žáci 4. třídy ve věku 10 - 11 let. Výzkum je vyhodnocen a výsledky zaznamenány v podobě přehledných tabulek a grafů. Klíčová slova: pohyb, sport, zdravý životní styl, představa, výživa, rodina a zdraví
|
|
| |
|
|
Teorie krajního voluntarismu se zřetelem na pozdější autory
LASTOMIRSKÁ, Jana
Práce se zabývá krajním voluntarismem a jeho vlivem na pozdější autory. Nejdříve je v práci vysvětlena Schopenhauerova koncepce metafyzické vůle. Zde je vůle nahlédnuta především jako forma objektivace, přičemž nejbližší objektivací se zde podává tělo, chápané jako objekt. V další části práce je tato vůle sledována ve filosofii Ladislava Klímy a jeho myšlence egodeismu. U Klímy však metafyzická vůle ztrácí svojí transcendující schopnost a je nahlédnuta z čistě subjektivního hlediska. V poslední části práce je zmíněn Friedrich Nietzsche, jehož teorie vůle k moci a smrti Boha, mohla být inspirací pro Klímovu myšlenku egodeismu.
|
host ::
RSS.