|
|
Analýza financování veřejných vysokých škol v České republice- implementace změn
Vašková, Alexandra ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Vlk, Aleš (oponent)
Diplomová práce "Analýza financování veřejných vysokých škol v České republice- implementace změn" pojednává o nastavení pravidel a zásad financování vysokých škol v České republice a rozebírá situaci ve financování po roce 2006. Práce nastiňuje pohled na rozpočet vysokých škol a jeho funkci objasněním fungování veřejných rozpočtů a objasňuje povahu vysokého školství jakožto smíšeného statku s externalitami. Financování vysokých škol je nástrojem v rukách státu, pomocí kterého dochází k ovlivňování vysokoškolské politiky. Pro pochopení současné situace práce využívá deskripci vývoje ve financování vysokých škol po roce 1989. Důležitým aspektem je i mezinárodní kontext, proto práce nahlíží do nastavení systému financování vysokých škol vybraných států a zjištěné poznatky zasazuje do širšího kontextu. Za pomocí výzkumného designu případové studie práce objasňuje vývoj ve financování po roce 2006 a formuluje implikaci pro veřejnou politiku.
|
|
|
Postoje aktérů vzdělávací politiky k politice zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách v ČR
Vanková, Milada ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tématem mé diplomové práce je politika zavedení poplatků za studium na veřejných vysokých školách v ČR. Diskuze k otázce zpoplatnění studia na vysokých školách v ČR probíha téměř dvacet let. Dosud nebyla žádná z jeho forem implementována do systému financování vysokých škol. Zavedení poplatků za studium se ukázalo být v průbehu jeho diskuze konfliktním tématem. Důvodem pro otevření diskuze o zavedení školného na VVŠ v ČR se stala špatná finanční situace vysokých škol, malá efektivnost systému, nerovnosti v přístupu ke vzdělání a další jiné problémy. Tyto zůstavají dosud neřešeny. Tvorba politiky je složitý proces, do kterého vstupuje celá řada faktorů. Významnou roli v něm sehrávají aktéři politiky. Aktéři veřejné politiky jsou subjekty, které jsou nějakým způsobem zainteresovány na dané politice, proces tvorby politky ovlivňují, nebo jsou jím ovlivněny. Předmětem zájmu mé práce bude prozkoumat postoje aktérů vzdělávací politiky k politice zavedení poplatků za studium na VVŠ v ČR v časovém období let 1992- 2012 a objasnit tak problematičnost politiky školného v českém vysokém školství.
|
|
|
Kyberšikana na základních školách
Plešr, Dominik ; Kohoutek, Jan (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma kyberšikany na vybraných základních školách v České republice. Konceptuální základ je složen z teorie morálního vývoje Lawrence Kohlberga a teorie konfliktu uvnitř skupiny. Skrze desk research relevantních českých a mezinárodních výzkumů, a skrze expertní interview, jsou cíle práce především průzkumné, tzn. prozkoumat dnešní situaci (zahrnujíce efekty a prevenci) kyberšikany na vybraných základních školách v České republice.
|
|
|
Výuka cizích jazyků a proces přípravy učitelů cizích jazyků v období 1990-2012
Čermáková, Helena ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Práce je zaměřena na změny ve výuce cizích jazyků a na nové požadavky na vzdělávání a přípravu učitelů cizích jazyků po roce 1989 včetně krátkého přehledu historie výuky cizích jazyků a vývoje přípravy učitelů. Sleduje změny v oblasti cílů výuky, změny vztahů učitele a žáka, změny užívaných metod práce. Zabývá se novým přístupem k výběru a využití učebních materiálů a zařazením nových technologií do výuky. Pojednává o zavedení Společného evropského referenčního rámce jazyků a Evropského jazykového portfolia. Práce předkládá formou rozhovoru i osobní zkušenosti vyučujících cizích jazyků s výukou a s možnými cestami k dosažení požadované kvalifikace.
|
|
| |
|
|
Komparace regionálních rozdílů v dlouhodobých záměrech rozvoje vzdělávání Jihomoravského a Moravskoslezského kraje
Ondroušek, Jan ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kursch, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací regionálních rozdílů v dlouhodobých záměrech rozvoje vzdělávání v uvedených krajích. Teoretická část začíná vymezením klíčových pojmů vztahujících se ke vzdělávací politice, dále se věnuje legislativnímu rámci pro tvorbu dlouhodobých záměrů a návaznosti těchto dokumentů na celostátní a evropské strategické dokumenty ve vzdělávání. Ve výzkumné části jsou analyzovány oba dokumenty, jejich logická provázanost a návaznost na celostátní strategické dokumenty a výstupy jednotlivých části. Podstatná část je zaměřena na komparaci obou dokumentů a jejich vliv na rozvoj vzdělávání v daném regionu. Závěr diplomové práce shrnuje formu, výstupy a odlišnosti obou dokumentů jak vzájemně, tak i ve vztahu k národním strategickým dokumentům ve vzdělávání. V práci jsou použity metody kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, teoreticko-empirická metoda, analýza dokumentů. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávací politika, strategické dokumenty ve vzdělávání, komparace, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, dlouhodobý záměr, kvalitativní a kvantitativní výzkum, obsahová analýza
|
|
|
Učitelé jako aktéři vzdělávací politiky: konceptualizace aktérů ve veřejné politice a aplikace vybraných přístupů na příklad učitelů
Mouralová, Magdalena ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Malíková, Ludmila (oponent) ; Winkler, Jiří (oponent)
Dizertační práce má především teoretický charakter a přínos. Předmětem jejího zájmu je pojetí aktérů v klíčových teoretických přístupech soudobé veřejné politiky, které jsou posléze aplikovány na příklad vzdělávací politiky, resp. učitelů jako specifického druhu aktérů. Dizertační práce si klade za cíl: 1) popsat zacházení se slovy "actor" "agent" a "stakeholder" (které jsou do češtiny překládány jako "aktér") v odborných veřejněpolitických textech; 2) představit a porovnat vybrané veřejněpolitické přístupy pracující s aktéry; 3) modelovat použití těchto přístupů na příkladu učitelů (jako aktérů) a politice vnější diferenciace; 4) vytvořit vlastní souhrnný konceptuální rámec pro veřejněpolitický výzkum aktérů. Analytická část dizertační práce je založena na sumativní obsahové analýze veřejněpolitických textů publikovaných ve čtyřech velkých kompendiích veřejné politiky.
|
|
|
Vize vzdělávací politiky ve volebních programech politických stran
Šímová, Anežka ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj vzdělávací politiky v České republice od přelomu 20. a 21. století do roku 2017 a zároveň komparovat vize vzdělávací politiky ve volebních programech politických uskupení, které v roce 2017 získaly v parlamentních volbách více než 5% hlasů a překročily tak hranici stanovenou zákonem pro vstup do Poslanecké sněmovny. Část teoretická se zaměřuje na deskripci vývoje vzdělávací politiky od roku 1999 do roku 2017, ve které zohledňuje politickou situaci v zemi a její dopad na vzdělávací politiku. Část výzkumná se za pomoci analýzy a rozhovorů snaží o komparaci vizí vzdělávací politiky politických stran, které jsou v současné době zastoupeny v Poslanecké sněmovně. KLÍČOVÁ SLOVA volební program, vize, vzdělávací politika, politická uskupení
|
|
| |
|
|
Experti na vzdělávací politiku v České republice
Sandtnerová, Michaela ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje expertům na vzdělávací politiku v České republice. Soustředí se konkrétně na pravidelná diskuzní setkání nad tématy vzdělávací politiky, "kulaté stoly", které pořádá nezisková organizace SKAV. Toto téma je v českém prostředí vcelku neprobádané a bakalářská práce vnáší prvotní vhled do problematiky. Zaměřuje se na různé kategorie expertů, kteří se vyjadřují k aktuálním tématům vzdělávací politiky. Cílem práce je identifikovat, kdo jsou tito experti, z jakých organizací a profesí pochází a s jakou četností se vyskytují na kulatých stolech. Kromě kulatých stolů jsou v této práci analyzováni také členové expertních skupin, kteří se podílí na tvorbě strategických dokumentů vzdělávací politiky, konkrétně Bílé knihy, Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 a Strategie vzdělávací politiky do roku 2030. První část práce tvoří teoretické a věcné ukotvení zkoumané problematiky. V druhé části práce jsou analyzovány kulaté stoly, kategorizováni experti, kteří jsou zváni na diskuzní setkání a identifikováni experti s nejvyšším počtem účastí. Práce dochází k závěru, že experty na českou vzdělávací politiku lze zařadit do třech hlavních kategorií, jejichž zástupci jsou nejčastěji zváni na diskuzní setkání. Tyto tři kategorie expertů jsou v průběhu let 2010 až 2019 na těchto...
|
host ::
RSS.