|
| |
|
|
Důvěra mezi rodiči a učiteli mateřské školy jako základní stavební kámen vzájemné spolupráce
MARŠÍKOVÁ, Zdeňka
Cílem bakalářské práce je zjistit, jaká je v současné době důvěra rodičů k učitelům ve vybraných mateřských školách, jaké faktory tuto důvěru utváří a jakým způsobem se rodiče zapojují do předškolního vzdělávání. Pro sběr dat byla použita metoda smíšeného výzkumu, dotazníkové šetření s rodiči a následné polostrukturované rozhovory s učiteli mateřských škol. Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou mateřských školách. První mateřská škola se nachází ve velkém městě v Jihočeském kraji, druhá mateřská škola v malém městě v Kraji Vysočina. Teoretická část představuje pojmy jako je důvěra, rodina, mateřská škola, vzájemná spolupráce a komunikace. Praktická část prezentuje výsledky výzkumného šetření.
|
|
|
Psychosociální prožívání života dětí v dětských domovech
WITZANYOVÁ, Aneta
Pobyt dítěte v dětském domově znamená vždy velkou změnu v jeho dosavadním životě, která se jisto jistě promítá do jeho prožívání a hodnocení života. Pobyt v dětském domově ovlivňuje psychickou i sociální stránku prožívání dětí a to v některých případech pozitivně, v jiných naopak negativně. Důvody lze hledat předchozích zkušenostech z vlastních rodin i ve schopnosti přizpůsobit se novému prostředí. Cílem této práce je i upozornit na specifika prožívání dětí v dětských domovech minimálně v souvislosti s prožitými traumaty. Tato diplomová práce si klade hned několik cílů. Stěžejním cílem osvěta a popularizace tohoto tématu a výzkum toho, co dětem v dětských domovech vadí a co naopak posiluje jejich kompetence. Výzkum byl realizován s cílem, aby se dětské domovy mohly zaměřit na zlepšení podmínek pro ještě lepší vývoj a pocit umístěných dětí. Dalším cílem výzkumu pak bylo zjistit, jaké mají děti vztahy s vychovateli a taktéž jaké mají vzhledem ke své minulosti plány do budoucnosti v oblasti životních cílů i rodinného života. Teoretická část práce se zabývá rodinou, systémem ústavní výchovy a vymezením dětského domova. Dále teoretická část reflektuje příčiny umisťování dětí do dětského domova, rizika ústavní výchovy i problém psychické deprivace a osobností dítěte i adolescenta. V dalších kapitolách je pak rozebírána role vychovatelů a vychovatelek či psychosociální prožívání dětí v dětských domovech. Empirická část práce se pak zabývá samotným výzkumem, sumarizací a prezentací získaných dat a v neposlední řadě i stanovením odpovědí na výzkumné otázky. Výzkum byl prováděn na základě kvalitativního šetření technikou zakotvené teorie pomocí třístupňového kódování a stanovení zakotvených tvrzení. Data byla zpracovávána v softwarovém programu ATLAS.ti, ve kterém pak následně vznikly i grafické výstupy, které v empirické části diplomové práce doplňují každou kategorii i subkategorii. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že přesto, že děti vyjadřují určitou nespokojenost s režimem a zákazy v dětském domově, některé další věci jim vadí a ovlivňují je i jejich minulé zkušenosti, pobyt v dětském domově pro ně není až na výjimky zcela stresující a většina z nich je alespoň relativně spokojená. Přesto je určitě dále možné, a i nutné, podmínky dětských domovech zlepšovat, což je výzvou především pro personál dětského domova. Výzkum dále ukázal, že vztahy s vychovateli mají děti vesměs dobré a založené na vzájemné důvěře i přes občasné neshody. Dalším zjištěním jsou pak budoucí cíle a ambice dětí v dětských domovech, které se dotýkají změn v jejich budoucím rodinném životě, které povedou k dobrému vztahu s vlastními dětmi a umožní jim řádnou osobní péči o ně. Z hlediska dalších cílů by si děti rády plnily sny, dokončily vzdělání, založily rodinu, měly štěstí a "normální" život. Tato diplomová práce by mohla být přínosem pro osvětu a popularizaci tématu psychosociálního prožívání života dětí v dětských domovech. Dále by vzhledem ke svým výsledkům mohla sloužit jako návodný materiál pro pracovníky dětských domovů, aby věděli, v jakých oblastech se mohou zlepšovat, čeho se vyvarovat a s čím jsou naopak děti spokojené. Výzkum je velmi rozsáhlý a celorepublikový, což by mohlo svědčit o jeho relativně velké validitě, přičemž je postaven na reálných výpovědích dětí z dětských domovů, což lze vnímat jako reálné svědectví v tomto tématu.
|
|
|
Strategická komunikace státu a dezinformace - komparativní studie České republiky a Estonské republiky
Doskočil, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Cílem práce je pomocí rozhovorů s vybranými odborníky z obou zkoumaných zemí - České republiky a Estonské republiky - nalézt poučení či lekce aplikovatelné pro český i estonský stát v oblastech dezinformací a strategické komunikace. Postupně v práci budeme hledat odpověď hned na několik zásadních otázek. Jak vnímají vybraní odborníci resilienci neboli odolnost České republiky i Estonské republiky vůči dezinformacím? Jaké konkrétní metody oba státy při boji s dezinformacemi používají? Mají praktické nebo teoretické vědomosti a dovednosti, které mohou být prospěšné pro druhý stát?
|
|
|
Umělá inteligence ve světle sociální vědy
Paukertová, Dominika ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá fenoménem umělé inteligence, na který se dívá pohledem společenské vědy. Konkrétně se snaží odpovědět na otázku, zda dokázali společenské vědy anticipovat budoucnost v případě umělé inteligence. Pro zodpovězení této otázky je v následující práci použita kombinace metod symptomálního čtení a hermeneutiky. Ty spočívají ve čtení zvolené literatury za účelem nalezení hlubšího významu, který se na první pohled mohl zdát skrytý. Pro analýzu jsem jako reprezentanty společenských věd zvolila Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Niklase Luhmanna, jelikož každý z nich se zabývá vztahem společnosti a přírody. Lze tak předpokládat jejich holistický pohled na svět, který by měl obsáhnout i téma umělé inteligence. Práce nejprve mapuje samotnou umělou inteligenci, její vývoj, druhy a hrozby. Závěrem první části jsou definovány tři vybrané oblasti aktuálních a to: nejasnost co vlastně AI je a není a nejasné představy lidí o ní, možnost manipulace textu a obrazu a konečně problém zastaralých dat a předpojatosti kódu. Před samotnou analýzou jen krátce přibližuji několik pojmů ze společenskovědní literatury pro lepší orientaci v samotné analýze. Tyto pojmy jsou: riziko, důvěra a budoucnost. V samotné analýze se za použití zvolených metod snažím zkoumat problematiku umělé inteligence...
|
|
|
Umíme si naslouchat: komunikační interakce a vzájemnost v Montessori školách
Hillebrandová, Petra ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikačními interakcemi v Montessori školách v Česku. Popisuje specifické prostředí Montessori přístupu a základní principy a tradici Montessori školství. Zabývá se pojmy komunikace a důvěra, které blíže rozpracovává. Cílem práce je sledování, jak se v Montessori školách aplikuje respektující/partnerská komunikace, která pomáhá budovat zodpovědnost žáků a ovlivňuje míru důvěry. Respektující způsob komunikace vychází ze základních principů Montessori pedagogiky a konceptu respektovat a být respektován. V práci jsou představeny jednotlivé respektující způsoby komunikace, které se v Montessori školách využívají, a komunikační interakce, kterými se vytváří vzájemná důvěra mezi účastníky komunikačních aktů v těchto školách. Práce staví na studiu odborné literatury, přičemž takto získané poznatky propojuje s informacemi získanými etnograficky během krátkého vlastního polo-zúčastněného pozorování. Toto pozorování bylo realizováno v Montessori škole nacházející se v Praze a v Montessori škole nacházející se ve středně velkém severočeském městě. Výsledky pozorování ukázaly, že respektující komunikace, kterou dodržovaly obě pozorované Montessori školy, buduje zodpovědnost a zvyšuje míru důvěry mezi účastníky komunikačních aktů.
|
|
|
Determining the influence on trust in society in West and East Germany: historical institutional differences, shock of reunification, or shock of the aftermath?
Montanaro, Magdalena ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Předmětem této práce je identifikovat nejsilnější vliv na důvěru v západním a východním Německu, a dále prozkoumat vliv institucí na společenské hodnoty. Literatura na toto téma představuje tři různé hypotézy: historické institucionální rozdíly, šok způsobený sjednocením, a šok z následků sjednocení. Po sjednocení Německa se běžně tvrdilo, že komunismus silně ovlivnil hodnoty a důvěru východního Německa. V posledních letech se ale začala víc zkoumat možnost vlivu šoku ze sjednocení a jeho výsledků. Cíl této práce je naplněn průzkumem relevantní literatury, a zjistilo se, že šok z následků sjednocení, je nejvhodnější vysvětlení nižší důvěry ve východního Německa. Klíčová slova: sjednocení, Německo, důvěra Název práce Faktory ovlivňující důvěru ve společnosti ve východním a západním Německu: historické institucionální rozdíly, šok ze znovusjednocení, nebo šok z jeho následků?
|
|
|
Masmediální obraz českých soudů
Forejtová, Natálie ; Homolová, Pavla (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá masmediálním obrazem českých soudů v souvislosti s tím, jaký může mít vliv na legitimitu soudů a důvěru v ně. Masmediální obraz byl zkoumán dle zdrojů legitimity formulovaných v koncepci Jeffreyho Fagana (konkrétně efektivita, procedurální spravedlnost a distributivní spravedlnost), hodnocení soudních rozhodnutí a celkového obrazu. Zastoupení jednotlivých zdrojů legitimity odpovídá spíše materialisticky založené společnosti s důrazem kladeným na instrumentální faktory: nejvíce byla v roce 2014 zastoupena dimenze efektivity, na druhou stranu distributivní spravedlnost byla zastoupena nejméně. Normativní faktor, totiž procedurální spravedlnost, však byla pokryta taktéž poměrně málo. Masmediální obraz byl v roce 2014 z hlediska soudních rozhodnutí a celkového zobrazení soudu spíše neutrální, avšak zdroje legitimity byly nejčastěji negativně zabarveny. Rozdíly byly nalezeny zejména mezi masmediálním obrazem soudů nižších a vyšších instancí, přičemž rozdíly odpovídají odlišné důvěře v tyto instituce. Zkoumán byl také vývoj od roku 1997, avšak kromě zvyšujícího se zájmu masmédií o soudy nebyla nalezena jiná významnější změna, která by mohla být příčinou zvyšující se důvěry v soudy. Masmédia však můžou vytvářet rozdíl v důvěře mezi levicově a pravicově orientovanými lidmi,...
|
|
|
Virtuální týmy a jejich kooperace v kontextu pracovní činnosti
Štěpánková, Dana ; Rymeš, Milan (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Diplomová práce mapuje tématiku virtuálních týmů v pracovním kontextu, zabývá se kooperací ve virtuálních týmech, v jejímž rámci se zaměřuje zejména na oblasti komunikace, důvěry, motivace a výkonu. Teoretická část práce je věnována rozdílům mezi pracovní skupinou a týmem, skupinové kooperaci v pracovním prostředí a specifikům multikulturní spolupráce. Vymezuje sociálně psychologické aspekty práce v kontextu virtuality, přibližuje dosavadní poznatky z oblasti virtuální týmové práce, dotýká se i tematiky vedení a koordinace virtuálních týmů a role jejich vedoucího. Empirická část představuje výzkumné šetření mapující tématiku kooperace v rámci virtuálních týmů prostřednictvím metodologické triangulace. Problematika virtuálních týmů je nahlížena v organizačním kontextu, pohledem vedoucích virtuálních týmů, zachycen je rovněž náhled řadovými členy virtuálních týmů. V rámci mapující studie jsou sledována nejčastěji vyskytující se témata z oblasti komunikace, důvěry, motivace a výkonu, resp. vedení virtuálních týmů. Studie také přibližuje možné výhody, které tento způsob organizace práce může přinášet, obdobně mapuje i případná rizika, která s sebou práce v geograficky distribuovaných týmech nese. Klíčová slova virtuální týmy, distribuované týmy, on-line kooperace, virtualita, remote management,...
|
|
|
Parent-child relationship as a factor in the genesis of trust: Analysis of the intergenerational transmission of generalized trust on the case Husak's children
Fedorková, Marta ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Bibliografický záznam FEDORKOVÁ, Marta. Parent-child relationship as a factor in the genesis of trust: An analysis of intergenerational transmission of generalized trust on the case of Husák's children. Praha, 2013. 78 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Jiří Remr, Ph.D., MBA Abstrakt Diplomová práce navazuje na rozvíjející se výzkum zdrojů důvěry analýzou vlivu povahy vztahu mezi rodičem a dítětem na její utváření a přenos - aspekt geneze důvěry jenž v Českém kontextu doposud nebyl zkoumán. Heterogenita v rodičovském vlivu na důveru je zkoumána na případě české generace třicátníků a jejich rodičů, na základě dat z jedinečného výzkumu Distinkce a hodnoty 2008. Po úvodném vymezení konceptu generalizované důvěry představujeme její nejrelevantnější současné konceptualizace, nasledované přehledem současných poznatků o jejich zdrojích a transmisi. V druhé části práce pak, opírajíc se o Bengstonův model mezigeneračního přenosu hodnot, zkoumáme míru podobnosti mezi rodiči a jejich potomky v jejich ochotě důvěřovat jiným, a užívajíc logistickou ordinálni regresi analyzujeme jak je tato ovlivněna řadou aspektů vzahujících se k povaze vztahu rodič-dítě, včetně jejich vnímané blízkosti, vlivu pohlaví, výchovného stylu...
|
host ::
RSS.