|
|
Role sociálního pracovníka v dětském domově
BĚLOCHOVÁ, Lucie
V bakalářské práci se zabývám rolí sociálního pracovníka v dětském domově, přičemž hlavním cílem této práce je zmapování aktivit sociálního pracovníka v tomto zařízení. V rámci výzkumu se věnuji otázkám participace sociálního pracovníka při obnově vztahů s rodinou, jakými aktivitami se podílí sociální pracovník na přípravě odchodu dítěte z dětského domova, jaká je jeho role při mimoškolním vzdělávání dítěte nebo jak vypadá práce s dítětem, které má poruchu chování. Pro dosažení těchto cílů bylo zvoleno výzkumného šetření formou kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum a dosažení stanoveného cíle byla stanovena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen šesti sociálními pracovnicemi, které pracují v dětském domově v Plzeňském a Jihočeském kraji. Výzkumné šetření probíhalo v březnu roku 2019. Analýza získaných rozhovorů byla zpracována pomocí kódování dat s následnou kategorizací. Tato analýza prokázala, že činnost sociálního pracovníka v dětském domově je velice různorodá, jelikož musí aktivně spolupracovat s různými orgány, aktivně vyhledávat neziskové organizace, které poskytují mimoškolní vzdělávání dětem, spolupracuje s rodinou dítěte a tvoří jakýsi článek v předávání informací mezi dětským domovem a dalšími zařízeními. Bylo zjištěno, že sociální pracovník účelně rodinu nekontaktuje. Na odchod dítěte z DD je dítě poměrně dobře připravováno. Dětský domov mu poskytne jednorázový finanční prostředek tzv. odchodné nebo startovací balíček, který poskytují různé neziskové organizace, nikoli DD. Z výzkumu vyplývá, že dítě je individuálně vzděláváno z pozice vychovatele, kterou doplňují výše zmíněné neziskové organizace. V dětských domovech se také vyskytuje problém ohledně poruchy chování dítěte. Sociální pracovnice uvedly, že děti především porušují sociální normy a nevhodně se projevují ve škole. Specifické přístupy nejsou aplikovány v žádném zkoumaném zařízení a přístup k dětem je velice individuální.
|
|
|
Registrované partnerství
Güttnerová, Karolína ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou registrovaného partnerství a je zaměřena především na aktuální otázky týkající se práv homosexuálů k nezletilým dětem. Skládá se z devíti kapitol, jež postupně rozebírají jednotlivé oblasti související s registrovaným partnerstvím. První kapitola se věnuje historickému kontextu a nástinu vývoje postavení homosexuálů ve společnosti. V kapitole druhé jsou definovány základní pojmy, se kterými diplomová práce pracuje. Kapitola třetí rozebírá prameny právní úpravy na úrovni Evropské unie a ústavněprávní rovinu. Čtvrtá kapitola hovoří o soužití osob a především o institutu registrovaného partnerství a je rozdělena do tří podkapitol. První podkapitola se týká institutu manželství, tradičního svazku dvou osob. Další podkapitola se zabývá vývojem institutu registrovaného partnerství a procesem schvalování zákona s uvedením některých argumentů, které při legislativním procesu na půdě Poslanecké sněmovny zazněly. Poslední podkapitola je věnována rozboru platné právní úpravy s upozorněním na některé zvláštnosti právní úpravy registrovaného partnerství. Druhá část a následující kapitoly diplomové práce jsou věnovány homoparentální rodině. Nejdříve je vysvětleno, co pojem homoparentální rodina znamená. Kapitoly šest a sedm rozebírají jednotlivé způsoby, kterými lze...
|
|
|
Neuchopitelné přední hledisko: Představy o rodině a nejlepším zájmu dítěte v rámci svěřování dětí do náhradní rodinné péče/výchovy
Jílková, Tereza ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Benešová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je skrze analýzu rozhovorů se sociálními pracovnicemi a pracovníkem orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD) a skrze analýzu textů a dokumentů sledovat, jakým způsobem probíhá praxe svěřování dětí v rámci NRP/V. Práce zkoumá to, jakou roli v rámci procesu zařazování žadatelů a žadatelek do registru uchazečů o některou z forem NRP/V hrají sociální pracovníci a pracovnice a jaký je jejich prostor pro formování procesu svěřování dětí do NRP/V. Skrze analýzu oblastí jejich činnosti je cílem zjistit, v jakých momentech a jakým způsobem může ideové a normativní nastavení jednotlivých pracovníků a pracovnic ovlivnit proces svěřování dětí do NRP/V. Jednou z oblastí je zkoumání toho, jakými obsahy sociální pracovníci a pracovnice naplňují koncept nejlepšího zájmu dítěte a rodiny. Práce hledá odpověď na otázku, do jaké míry mohou normativní představy o rodině a tématech s rodinnou spojených ovlivnit ne/svěření dítěte konkrétním žadatelům a žadatelkám. Práce mimo jiné dospívá k závěru, že prostor pro sociální pracovníky a pracovnice je v určitých momentech široký, ze strany pracovníků a pracovnic často neuvědomovaný. Vedle roviny formálních pravidel vstupují do procesu hodnocení žadatelů a žadatelek faktory, jako jsou individualita každého pracovníka či pracovnice, různost názorů...
|
|
|
Pozice katolicky věřícího člověka vůči Magisteriu versus jeho svědomí v otázkách asistované reprodukce
MALACHOVSKÁ, Jana
Práce se zabývá dilematickou situací věřícího člověka a postavením katolické církve k asistované reprodukci. Popisuje vznik lidského života, úvahy o jeho počátku a zmiňuje nutnost jeho ochrany a zachování důstojnosti, stejně tak odkazuje na názor církve o jeho vzniku v manželství. Poukazuje na problematiku neplodnosti a možné způsoby jejího řešení, kde je zahrnuta též asistovaná reprodukce. Je zde zdůrazněn odmítavý postoj katolické církve k asistované reprodukci a jeho důkladné vysvětlení vyplývající z církveních dokumentů. Závěrečná kapitola nabízí možná řešení naplnění touhy po dítěti, která jsou morálně přijatelná, zahrnují jak metody přirozeného plánování rodičovství, tak možnosti náhradní rodinné péče, ale také přijetí bezdětnosti.
|
|
|
Dobrovolnické programy podporující dítě v náhradní rodinné péči
Hladíková, Alena ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Cílem diplomové práce Dobrovolnické programy podporující dítě v náhradní rodinné péči je zmapovat nabídku dobrovolnických programů pro děti v náhradní rodinné péči v České republice a ukázat jakou podporu může dobrovolnický program dětem přinést včetně ukázky zkušeností z podobných programů v zahraničí. V teoretické části je popsán systém náhradní rodinné péče se zřetelem na potřeby dítěte a způsoby podpory, které jsou jim dostupné v oblasti odborné i dobrovolnické. Důraz je kladený na roli osob, které dítě doprovázejí na jeho cestě z biologické rodiny do rodiny náhradní, včetně zdůraznění vztahů a vazeb, o které dítě na této cestě přichází. Dále bude vysvětlena myšlenka a hodnoty dobrovolnictví jako neplacené dobrovolné činnosti, včetně typologie programů zaměřujících se na děti a způsoby, jakými mohou dobrovolníci přispět k zlepšení jejich situace. Prakticky zaměřená empirická část se ukazuje formou rozhovorů konkrétní zkušenosti jednotlivých aktérů z vybraného dobrovolnického programu podporujícího děti v náhradní rodinné péči. Tento program je organizován dobrovolnickým centrem a respondenty jsou dobrovolníci, rodiče a děti v tomto programu zapojené včetně vedoucí programu, díky které tento program vznikl. V závěru této části jsou formulována doporučení pro další rozvoj programu, která...
|
|
|
Registrované partnerství a jeho právní důsledky ve vztahu k náhradní rodinné péči
Faustová, Markéta ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou dvou dnes velmi důležitých institutů rodinného práva, a to registrovaným partnerstvím a náhradní rodinnou péčí. Cílem práce je zaměřit se na oblasti, kde se tyto dva instituty prolínají. Současná právní úprava registrovaného partnerství obsahuje některá problematická ustanovení právě ve vztahu k formám náhradní rodinné péče. Text této práce se zaměřil na popis těchto problematických oblastí a snaží se nastínit možné budoucí změny i v souvislosti s vývojem situace na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Pěstounská rodina z hlediska biologických dětí
Havlíčková, Tereza Noemi ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem dlouhodobé pěstounské péče, konkrétně pak zkušeností biologických dětí z pěstounských rodin. Podává přehled o fungování náhradní rodinné péče v ČR a specifikách pěstounských rodin. Popisuje, jak vlastní děti pěstounských rodičů prožívají období před příchodem dítěte do rodiny, jaké jsou jejich pocity a reakce po příchodu pěstounských sourozenců, jak se změní jejich role v rodině, jak se utvářejí jejich vztahy a jak zpětně vnímají rozhodnutí svých rodičů. Na teoretickou část navazuje část empirická, která se skládá z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výsledky kvantitativního výzkumu mapují prožívaní biologických děti a vytváří základní představu o situaci v pěstounských rodinách. Závěry kvalitativního výzkumu jsou pak doplněním kvantitativní části a umožňují udělat si lepší představu o životě v pěstounských rodinách. Práce by měla být přínosem pro žadatele o pěstounskou péči, jejich děti a odborníky, kteří s pěstounskými rodinami pracují. Klíčová slova náhradní rodinná péče, pěstounská péče, pěstounská rodina, biologické dítě, přijaté děti, příprava pěstounů, sourozenci
|
|
|
Proces legalizace homoparentálního osvojování v České republice: perspektiva teorie sociální konstrukce cílových skupin
Hetflejšová, Lucie ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o novele zákona o registrovaném partnerství. Cílem práce bylo popsat situaci na poli homoparentální politiky a identifikovat hlavní zainteresované aktéry a jejich stěžejní argumenty. K naplnění cílů byly využity zejména expertní rozhovory, dále obsahová analýza medií a studium a analýza dokumentů. Práci rámuje teorie sociální konstrukce cílových skupin od Schneider a Ingram a teorie fází veřejněpolitického procesu. Teorie sociální konstrukce cílových skupin se potvrdila zejména v odlišných konstrukcích cílové skupiny odpůrci a navrhovateli novely. Zatímco navrhovatelé pracují s potřebnými, kde je cílová skupina zkonstruována pozitivně, odpůrci pracují s devianty a konstruují cílovou skupinu negativně. Obě zmíněné skupiny jsou politické slabé. Vliv stranické podpory a podpory voličů se zdá v tomto případě zanedbatelný. V rámci této případové studie se tedy podařilo popsat dosavadní vývoj na poli homoparentální politiky do dubna 2015 a identifikovat hlavní aktéry procesu legalizace a jejich argumenty.
|
|
|
Začlenění adoptovaného dítěte do rodiny
Rambousková, Petra ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Cílem diplomové práce na téma začlenění adoptovaného dítěte do rodiny je analyzovat proces začleňování adoptovaného dítěte do nové rodiny a identifikovat oblasti, ve kterých dochází k problémům adaptace na nové výchovné prostředí. Hlavní důraz je kladen na oblast rodinných vztahů a výchovných problémů. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje tři kapitoly a praktická část metodologii výzkumu a výzkumné závěry. První kapitola je věnována rodině jako základnímu podpůrnému prostředí dítěte. Je zde definována rodina, dále jsou popsána různá pojetí rodinného fungování a vyjmenovány jednotlivé funkce rodiny. V dalších podkapitolách jsou rozebrány poruchy rodiny a pásma funkčnosti rodiny a nakonec psychické potřeby dětí a rodičů a psychická deprivace vznikající z nenaplnění těchto potřeb. V druhé kapitole jsou vysvětleny základní pojmy náhradní výchovy, jsou charakterizovány děti vhodné k adopci a je zde popsán proces osvojení od rozhodnutí se pro adopci až po převzetí dítěte. Třetí kapitola se zabývá začleněním adoptovaného dítěte do rodiny. První podkapitola je věnována připoutání a utváření vazby. Zde jsou popsány jednotlivé typy vazby, které mohou vzniknout mezi dítětem a matkou, vliv traumatu na utváření vazby a fáze vyrovnání se s odloučením a ztrátou v nové...
|
|
|
Vzdělávácí potřeby pěstounů
Hoznauerová, Viola ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
RESUMÉ Tématem předkládané diplomové práce jsou vzdělávací potřeby pěstounů. Základním východiskem práce je skutečnost, že přes veškerá specifika role pěstouna jsou pěstouni především rodiče. Nejprve tedy práce shrnuje rodičovské a partnerské kompetence, které se objevují v literatuře. Dále se práce zaměřuje na specifické kompetence důležité pro pěstouny, které jsou v literatuře zmiňovány. Základní otázkou přitom vždy je, jak je dané kompetence možné podporovat v rámci vzdělávání. V další části popisuje práce současný stav vzdělávání pěstounů, příklady dobré praxe a některé dosavadní výzkumy. Empirickou rovinu práce pak tvoří kvalitativní sonda, která má za cíl zjistit, jaké mají pěstouni vzdělávací potřeby, jaké v současnosti vnímají nedostatky a jaké by navrhovali řešení. Základem sondy jsou polostrukturované rozhovory s pěstouny i odborníky na náhradní rodinnou péči. Na základě této sondy pak navrhuji, jak by mohl vypadat rámcový program vzdělávání pěstounů. KLÍČOVÁ SLOVA: vzdělávání pěstounů, pěstounská péče, náhradní rodinná péče, rodičovské kompetence
|
host ::
RSS.