|
|
Úhrnná plodnost a rodinná politika: severský a postsocialistický model
Langmajerová, Barbora ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Cílem této práce je nalezení vztahu mezi úhrnnou plodností a rodinnou politikou ve střední Evropě, která zažila v 90. letech mimořádný propad porodnosti, a v severní Evropě, jež se vyznačuje stabilně vysokou mírou plodnosti. Kombinací kvalitativních a kvantitativních metod se tato práce pokusí definovat stávající modely rodinné politiky a nalézt příklady politických opatření, které skutečně motivují mladé lidi k založení rodiny, což se přímo projevuje na demografických datech. Práce si zároveň klade otázku, zdali je případný funkční model rodinné politiky možné přenést také do jiných regionů. Výzkum se zaměří na dvě čtveřice států, které v posledních několika desetiletích prošly podobným vývojem: Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko si s sebou stále nesou dědictví socialismu, zatímco Dánsko, Norsko, Švédsko a Finsko se snažilo o nalezení střední cesty mezi tržní ekonomikou a silným sociálním státem. Oba regiony zároveň na počátku 90. let musely restrukturalizovat svou ekonomiku a transformovat fungování státu. Tento vývoj pomáhal formovat dnešní představy o státní podpoře rodinám, dostupnosti předškolní péče o děti nebo flexibilitě pracovního trhu, jež jsou klíčové při formulaci rodinné politiky.
|
|
|
Současný stranický systém Islandu
Mergl, Tomáš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Islandský stranický systém se vždy vyznačoval silnou stabilitou a umírněností, které byly jeho typickým rysem po celý jeho moderní vývoj. Od roku 1999 však probíhají v rámci islandského stranického systému určité změny a dnes již na něj nelze nahlížet jako na tradičně stabilní stranický systém s dlouhodobě dominantní Stranou nezávislosti, systém se štěpí a vznikají strany nové. Po volbách v roce 2013 se sice systém navrátil opět do podoby před ,,volebním zemětřesením" v roce 2009, ale zůstává otázkou, zda je toto znakem opětovné stabilizace islandského politického a stranického systému, nebo jen pouhou reakcí na vládu levice v letech 2009 - 2013. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda islandský stranický systém prochází proměnou, a pokud ano, je tato proměna způsobená finanční a bankovní krizí z roku 2008, nebo jsou to proměny dlouhodobější? Byl volební šok z roku 2009 způsoben reakcí islandských voličů na finanční krizi, nebo byly výsledky voleb jen dalším potvrzením dlouhodobějšímu trendu islandského stranického systému, a to erozí jeho tradičního nastavení? Při analýze vývoje islandského stranického systému je využito kvantitativních metod pro analýzu dynamiky stranických systémů, konkrétně Pedersenova indexu volatility a indexu efektivního počtu stran autorů Laakso a Taagepery. Dále je využito...
|
|
|
Podpora aktivního otcovství v severských zemích
Holeňová, Anežka ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Práce se zabývá tématem aktivního otcovství v severských státech - Dánsku, Finsku, Norsku, Švédsku a na Islandu. V textu je představen fenomén aktivního otcovství obecně a rovněž formy spolupráce severských států v oblasti rodinné politiky. Práce má za úkol seznámit čtenáře s vývojem opatření, která aktivní otce podporují a zasadit jej do kontextu vývoje rodinné politiky dané země a rovněž zjistit, jaké faktory způsobují jejich rozdíly. Dále text analyzuje současnou podobu těchto opatření a porovnává výsledky, které jejich zavedením severské státy dosahují. Práce v závěru řeší možnost aplikace některých popisovaných opatření v České republice a navrhuje zavedení krátké otcovské dovolené.
|
|
|
Porovnání vývoje vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990
Klapková, Michaela ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Porovnání vývoje vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990 Abstrakt Cílem této práce je porovnat vývoj vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990. V této práci jsou severské země definovány jako pět státních útvarů na severu Evropy: Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Z analýzy vyplývá, že demografický vývoj severských zemí není stejný a každý stát má svá specifika. Dle očekávání se nejvíce odlišoval vývoj Islandu, který má díky vyšší úrovni plodnosti i mladší věkovou strukturu. Jiným vývojem prošlo i Finsko, jenž ve sledovaném období nejvíce zestárlo, a vykazovalo nižší hodnoty naděje dožití při narození pro muže. Překvapivě horší úmrtností poměry byly pozorovány v Dánsku, a to zejména u žen. Průběh křivky úhrnné plodnosti ve Švédsku, který je zcela odlišný od vývoje ostatních severských států, a který je přirovnáván k horské dráze, přetrvával i v období let 1990-2011. Unikátnost demografického chování severských zemí potvrdily výsledky shlukové analýzy. V roce 1990 i 2011 se těchto pět států nacházelo v jednom shluku především kvůli vysokému procentu živě narozených mimo manželství a v roce 2011 i díky vyšší úhrnné plodnosti. Jelikož tyto státy v minulosti určovaly demografické trendy Evropy, domnívám se, že studium těchto zemí a jejich...
|
|
|
Estonsko jako severská země?
Vejmělek, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá dvěma základními okruhy. Prvním jsou snahy estonských politiků o redefinici vnějšího chápání regionální příslušnosti své země v době před vstupem do Evropské unie. Byly podnikány politické kroky mající za cíl utvořit obraz Estonska jako severské země. Po vstupu do Evropské unie tyto snahy poněkud ustaly, i když je nadále možné je pozorovat. I přes úzkou spolupráci dodnes není Estonsko plnohodnotným členem severských zemí. Práce se pokouší vysvětlit důvody takového počínání estonských politiků a proč ustaly právě po vstupu do EU. Druhým okruhem je region severských zemí. Společná severská identita dopomohla vybudování transnacionální spolupráce mezi zúčastněnými národy. Ta dnes představuje jeden z hlavních projevů severské země. Důraz je kladen na historický kontext severské identity a vývoj severské spolupráce od svých počátků až po současný stav. Práce na svém začátku přináší teoretický vhled do problematiky regionu. Následně je řešen první základní okruh, tedy snahy o redefinici Estonska jako severské země. Následuje rozbor konceptu severské země a severské spolupráce, a to na základě historického diskurzu a analýzy dnešního fungování. Na základě vyjmenovaných šesti faktorů severské země následuje v práci komparativní kapitola, která srovnává Estonsko s těmito faktory. Výsledkem...
|
|
|
Osvobození od osobního důchodové daně jako faktor formulující míru zdanění ve vybraných zemích
Korousová, Alice ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Pšurná, Pavla (oponent)
Práce se zabývá vlivem osvobození jako konstrukčního prvku daně na míru zdanění v severských zemích. První část analýzy se skládá z komparace konstrukcí osobní důchodové daně ve vybraných zemích a z analýzy osvobozených příjmů se zaměřením na příjmy sociálního charakteru. Závěrečná analýza obsahuje výpočty míry zdanění pro několik skupin domácností a několik úrovní příjmů. Porovnává míru zdanění při osvobození sociálních příjmů s mírou zdanění při zdanění těchto příjmů. Výsledky jsou následně porovnány napříč vybranými zeměmi
|
|
|
Skandinávský model státu blahobytu
Fekete, Mátyás ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Skandinávský stát blahobytu se obvykle považuje za nejúspěšnější model sociálního státu; tento sociální systém založený na principu univerzality je častým vzorem pro ostatní evropské země. Cílem diplomové práce Skandinávský model státu blahobytu je představit tento model sociálního systému, a to jak z teoretického tak z praktického pohledu. Popis teoretických modelů a shrnutí historie evropských sociálních systémů jsou významné pro pochopení fungování sociálních systémů, nicméně hlavním záměrem práce je charakterizovat skandinávský model sociálního státu na příkladu Dánska, Finska, Norska a Švédska a vystihnout společné znaky a rozdíly v sociální politice těchto zemí v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Na základě aktuálních analýz především skandinávských výzkumníků a studií mezinárodních organizací tato práce nabízí podrobnou analýzu skandinávského modelu státu blahobytu.
|
|
|
Body-art v proměnách muže a ženy
MÁLA, Jan
Tématem bakalářské práce je zachycení proměn a dobový vývoj body-artu na lidském těle v průběhu života. Tetování jakožto jedna kategorie z alternativních směrů umění byla inspirací pro tvorbu této bakalářské práce především svou rozporuplností, názory se neshodují v tom, zda se jedná o plnohodnotně zařaditelné výtvarné umění. Teoretická práce je rozdělena do několika částí, hlavním tématem zde bude pojednání o vzniku tetování v kolébce tohoto směru, jakou představuje od 19. století doposud Amerika. V první části bude nastíněna obecná charakteristika body-artu specifikovaná na tetovací odvětví. Poté se přesuneme k funkčnímu využití tohoto oboru. Ve třetí části této práce se pokusíme přiblížit proudové rozdělení tetování s následným postupem k jednotlivým motivům s kategorickým zařazením. Následující kapitola přikročí k samotnému vzniku tetování v historickém kontextu a vývoji jednotlivých technik v daných částech Ameriky, ke které bude tato textová část především směřovat. V předposlední části se budeme věnovat pohledu na moderní scénu amerického prostředí od průlomového 18. století. Závěrečná část by měla nastínit psychologické přístupy k tomuto oboru, nejen z historického hlediska ale také z pozic současné psychologie moderní společnosti. Text je doplněn inspirativními kresebnými umělci, především významnými pro praktickou část této práce, která nás zavede k samé podstatě toho, proč byla práce zpracována, ale také jakých prostředků korespondujících s tetováním bylo užito. V samém závěru práce přistoupíme k otázkám, zda můžeme o tetování mluvit jako o plnohodnotném uměleckém směru, který by měl být přijímán za korektní směr náležící do umění.
|
|
|
Konkurenceschopnost skandinávských zemí
Valík, Lukáš ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce je členěna do tří hlavních částí. První kapitola se zabývá tématikou státu blahobytu. Vysvětluje definici tohoto pojmu, nastiňuje obecné příčiny vzniku této formy, charakterizuje existující modely sociální politiky se zaměřením na skandinávský typ, prezentuje některé z názorů kritiků a také se zabývá krizí tohoto konceptu. Druhá část je věnována tématice konkurenceschopnosti. Obsahuje některé z používaných definic a zmiňuje příklady institucí, které se zabývají jejím měřením. Druhá kapitola se zaměřuje na metodiku používanou Světovým ekonomickým fórem. Třetí část se snaží nalézt vztah mezi vývojem konkurenceschopnosti a omezováním státu blahobytu v Dánsku, Finsku a Švédsku. Postup vychází z analýzy vývoje konkurenceschopnosti těchto zemí podle Zpráv o globální konkurenceschopnosti a z analýzy vývoje ukazatelů, jež pomáhají odhadnout vývoj atributů typických pro skandinávský model státu blahobytu.
|
|
|
Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce
Manoch, Karel ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozchodem severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce. Hledá počátky spolupráce těchto států i kořeny divergentních tendencí v jejich bezpečnostních politikách. Snaží se také zasadit základní koncept rozchodu do širších souvislostí a rozebrat okolnosti, které k němu vedly, ať již přímo či nepřímo. V poslední části se práce zaměřuje i na bezprostřední důsledky, které následovaly po rozhodnutí třech severských zemí přistoupit k Organizaci severoatlantické smlouvy, a z toho jsou také nakonec vyvozeny a předloženy přehledné a shrnující závěry.
|
host ::
RSS.