|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
|
|
Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století.
Bělová, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Funerální litina poskytuje jedinečný vhled do prolínání světa umění se světem řemesla v 19. století. Podbrdsko představovalo v tomto období důležité ohnisko, z něhož se šířila jak umělecká invence, tak kvalitní řemeslo. Projekt "Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století", financovaný z Grantovou agenturou univerzity Karlovy ukazuje podbrdskou funerální litinu ve kontextu s nejdůležitějšími centry výroby litiny v Prusku na Moravě a v Rakousku. Bylo popsáno a vyhodnoceno 39 vzorníků a zpracována fotodokumentace 2020 litinových náhrobků. Z toho 547 v Berlíně, 142 v Gliwici, na Hořovicku, Berounsku,Rožmitálsku, Plzeňsku a Plasku 559, na Blanensku a v okolí Frýdlantu nad Ostravicí 376, v Mariazell a okolí 396. Litinové funerálie stojí na pomezí umělecké a běžné komerční litiny. Středoevropskou funerální litinu 19. století lze rozdělit do třech základních okruhů. První okruh má své prameny v pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici, k jejich odkazu se hlásí také plaská a fürstenberská berounská a také starší blanenská litina. Pro tento okruh je typické novoklasicistní a střízlivé novogotické tvarosloví. V Berlíně tato tradice tvarosloví pokračovala až do počátku 20. století. Druhý okruh má svůj původ na Podbrdsku. Vzorník, který...
|
|
|
Krizová komunikace
Juretzková, Kristina ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název práce: Krizová komunikace. Cíle práce: Cílem práce je poukázat na významnost krizové komunikace, kterou vede Policie ČR jako jedna ze základních složek Integrovaného záchranného systému. Dále má diplomová práce za cíl objasnit, co znamená slovo "krizová komunikace" a její využití při vyjednávání s osobou demonstrující úmysl sebevraždy. Metody práce: Jedná se o práci teoretickou, tudíž bude použita metoda sběru dat z dostupné literatury, zákonů a vyhlášek, internetových zdrojů a především bude využito osobních zkušeností z praxe konzultanta a policejního vyjednavače Jiřího Basla. Výsledky práce: Vysvětlení pojmu krizová komunikace, krizového vyjednávání. Analýza policejního případu s osobou demonstrující úmysl sebevraždy a popis policejního vyjednávání v praxi. Klíčová slova: Krize, komunikace, vyjednavač, vyjednávání, sebevrah, sebevražda.
|
|
|
Plán péče o sebe jako nástroj zvládání akutních krizových stavů v životech sociálních pracovníků.
Joachimsthalerová, Marta ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Zkoumání péče o sebe se nyní stalo jakýmsi diskurzem, jež zaznamenal raketový vzestup díky pandemii Covidu-19. V České republice se péče o sebe se zatím nepromítla ani do Etického kodexu sociální práce v ČR, přestože se péče o sebe pomalu stává etickým imperativem, jenž by měl být vlastní všem sociálním pracovníkům ve výkonu své profese. Předkládaná práce otvírá problematiku nedostatečné přípravy sociálního pracovníka na péči o sebe. V teoretické části definuji klíčové pojmy plán péče o sebe, sociální pracovník a krizový stav. Věnuji se zde též zvládání krizových stavům, maladaptivnímu copingu a důsledkům poskytování sociálních služeb klientům. Následně se věnuji vlivu krizových stavů na psychické a fyzické zdraví sociálních pracovníků. Na závěr teoretické části uvádím návod na vytvoření plánu péče o sebe a popisuji zde zdroje a techniky, jež mohou být klíčem k vyšší odolnosti sociálního pracovníka. V závěru teoretické části popisuji dosavadní studie péče o sebe. Cílem předkládané diplomové práce je odpovědět na základní výzkumnou otázku, jež zní: Jaká je žitá zkušenost sociálních pracovníků s aplikací plánu péče o sebe v případech expozice životním událostem, jež mohou vyústit v akutní krizový stav. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila metodu interpretativní fenomenologickou analýzu, jež...
|
|
|
Mezigenerační solidarita v době pandemie koronaviru
Vondrová, Vanesa ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce zkoumá proměny mezigenerační solidarity a podoby poskytované péče mezi neformálními pečovateli a opečovávanými seniory během pandemie koronaviru. Rychle se měnící situace kolem COVID-19 byla zachycena prostřednictvím plánovaného, ale nakonec nerealizovaného longitudinálního panelového designu, který by umožnil zachytit její dynamickou povahu. Metodou sběru dat pro výzkum byla použita metoda dotazníkového šetření. Byly provedeny hloubkové rozhovory s vybraným vzorkem účastníků, který zahrnoval pečovatele i opečovávané. Tyto rozhovory probíhaly ve formátu polostrukturovaných rozhovorů, které umožnily flexibilitu při zkoumání relevantních aspektů. Sbíraná kvalitativní data byla analyzována pomocí obsahové analýzy. I přes nerealizovaný plán poskytuje práce komplexní pohled na měnící se mezigenerační solidaritu během pandemie. Zjištění ukázala, že pandemie ovlivnila mezigenerační solidaritu mezi pečujícími a opečovávanými seniory. Shodné vnímání a sdílené obavy vedly k vyšší míře solidarity. Izolace nemusela automaticky oslabit vztahy, protože mnohé rodiny využívaly digitální technologie k udržení spojení a podpory. Navíc, intenzivní péče přispěla k vyšší mezigenerační solidaritě a angažovanosti. Respondenti projevili altruismus poskytováním péče svým blízkým navzdory omezením a rizikům...
|
|
| |
|
|
Užití krizové intervence školními psychology
Získalová, Zuzana ; Štech, Stanislav (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
1 ABSTRAKT Cílem diplomové práce na téma Užití krizové intervence školními psychology je zmapovat, jak školní psychologové pracují se zakázkou krizové intervence a jaká specifika může KI v prostředí školy přinášet. Ve výzkumu si klademe pět výzkumných otázek, a to jak školní psychologové definují krizi, jak často s ní pracují, jaké faktory mohou mít na tuto frekvenci vliv, jaké specifické postupy školní psychologové v práci s krizí užívají a co jim pomáhá tyto situace zvládat. Stanovený cíl objasňujeme kvalitativním výzkumným šetřením V rámci něj proběhlo deset polostrukturovaných rozhovorů a jeden pilotní. Respondenti jsou školní psychologové ze základních škol, gymnázií, střední odborné školy a středního odborného učiliště. Zpracování dat probíhá formou tematické analýzy, v jejímž rámci vznikla tři hlavní témata a čtyři subtémata na podkladu celkem patnácti kategorií. Mezi kategoriemi jsou hledány možné souvislosti. Ve výzkumu je identifikována řada specifik, která krizová intervence na území školy přináší. S ohledem na jejich množství přinášíme pojem "Školní krizová intervence". Tento pojem na základě identifikovaných specifik definujeme jako samostatnou disciplínu, která by potenciálně mohla být zařazena coby poddruh krizové intervence. V práci dále představujeme, co pomáhá školním psychologům zvládat...
|
|
| |
|
|
Dopady pandemie covid-19 na děti z pohledu dětských krizových center v Jihočeském kraji
VAČKÁŘOVÁ, Hana
Diplomová práce se zaměřuje na dopady pandemie covid-19 na děti, a to z pohledu dětských krizových center v Jihočeském kraji. Práce seznamuje čtenáře s pojmem krize, jejími typy, průběhem, příčinami a možnými důsledky. Dále práce nabízí možnosti pomoci dětským klientům v krizi, a to jak v rovině svépomocné, tak v rovině profesionální pomoci, tedy pomoci metodou krizové intervence. Další část práce umožní vhled do doby pandemie covid-19, nastolených protiepidemických opatření, jejich etickou otázkou a možných dopadů na děti, kterých se vyhlášky a nařízení vlády přímo dotýkala. Snahou a cílem celé práce, je zjistit jaké dopady měla pandemie covid-19 na děti a dospívající, a to prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky jednotlivých dětských krizových center v Jihočeském kraji.
|
|
|
Návrh opatření na udržení a zvyšování výkonnosti firem v období krize
JANKOVSKÁ, Lucie
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit působení negativních vlivů, způsobených krizí na výkonnost vybraného podniku a navrhnout účinná opatření, která mu pomohou udržet či zvýšit výkonnost v krizových podmínkách. Ke zhodnocení výkonnosti podniku v krizovém období byly vybrány bankrotní a bonitní ukazatele a ekonomická přidaná hodnota (EVA). Vývoj výkonnosti podniku byl sledován v období světové ekonomické krize, pandemie Covid-19 a energetické krize. Následující část práce byla věnována návrhům na opatření, které mohou podniku udržet či zvýšit výkonnost v nepříznivých podmínkách. Jedním z návrhů bylo zavedení konceptu balanced scorecard, jakožto vhodného systému monitorování výkonnosti podniku v období krize.
|
host ::
RSS.