|
|
Akademické podvádění a jeho vztah k pracovní etice
Horák, Lukáš ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Práce se zabývá možným vztahem mezi mírou a způsoby akademického podvádění a pracovní etikou. V prvním oddíle teoretické části je shrnut dosavadní výzkum týkající se vzájemného vztahu porušování pravidel ve školním a pracovním kontextu a možností predikce aspektů pracovní etiky na základě znalosti o míře akademického podvádění daného jedince. Druhý oddíl teoretické části je popisem a diskuzí výzkumů, které se zabývaly faktory ovlivňujícími jak podvádění ve školním kontextu, tak aspekty pracovní etiky. Na základě identifikace těchto faktorů jsou v empirické části analyzována data, získaná dotazníkovým šetřením ve vysokoškolském a středoškolském prostředí. Byl zjištěn významný rozdíl v míře podvádění ve středoškolském a vysokoškolském kontextu, který je v rozporu s předchozími výzkumy. Vztah studentů k vlastním známkám a do jisté míry pohlaví, se ukázaly jako významné vlivy na míru podvádění. Výsledky analýzy přímého vztahu akademického podvádění a pracovní etiky jsou smíšené a naznačují větší, než předpokládanou komplexnost tohoto vztahu.
|
|
|
Výzkum ekologické validity kognitivního trénování
Bláhová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce se zab%vá tématem ekologické validity kognitivního trénování u vysokoškolsk%ch student'. V%zkumn% soubor tvo(ilo )ty(icet p"t vysokoškolsk%ch student', kte(í se zú)astnili t(ím"sí)ního v%zkumu, p(i kterém dv" t(etiny z nich trénovaly pomocí po)íta)ového programu CogniFit, kter% umo*+uje individualizovan% kognitivní trénink v domácím prost(edí. Tato studie zkoumala vliv kognitivního tréninku na ka*dodenní kognitivní fungování u studujících. V%zkumnou metodou pro sebeposuzování kognitivních funkcí byla baterie dotazník': Cognititive Failure Questionnaire, Everyday Memory Questionnaire a Dysexecutive Questinnaire. Studující dále vypl+ovali Schwartz Outcome Scale - 10 a dotazník Sebehodnocení pro zjišt"ní dalších prom"nn%ch. Pro studii byl zvolen design test-restest a kontrolní skupina pro porovnání v%sledk'. Anal%zou získan%ch údaj' bylo objeveno jen málo signifikantních d'kaz' o ekologické validit" kognitivního trénování, avšak tento v%sledek lze dát do souvislosti s velkou kognitivní zát"*í u v%zkumného vzorku. Vedlejším cenn%m v%sledkem studie je opakovan" potvrzen% vztah mezi úrovní exekutivních funkcí a kvalitou *ivota u student'. Zkvalitn"ní metodologie i problém s randomizací trénujících je reflektován v diskuzi. Ná)rt dalšího rozpracování v%zkumu i rozší(ení o dostupná data z...
|
|
|
Výzkum ekologické validity testu pozornosti
Bláhová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Bakalá!ská práce je zam'!ena na problematiku v+zkumu pozornosti, kterou se zab+vá p!edev(ím z pohledu neuropsychologie. Práce je empirická a je rozd'lena na dv' následující %ásti: V první teoretické %ásti je neprve p!edstavena problematika pozornosti - její vymezení, krátké shrnutí dosavadního v+zkumu a nejpou)ívan'j(í teorie pozornosti: Broadbent*v model, model Anny Treismanové, LaBergeova teorie a koncept pozornosti Michaela Posnera. Na poslední p!edstavenou teorii Michaela Posnera v teoretické %ásti navazuje i empirická %ást práce, která zkoumá ekologickou validitu jeho testu pozornosti Attention network test (ANT). Cílem v+zkumné %ásti práce je odpov'd't, zda existuje souvislost mezi v+sledkem v testu ANT a ka)dodenní pozorností. Metodou zji(,ující ka)dodenní pozornost u proband* byly dotazníky CFQ (Dotazník kognitivních selhání), EMQ (Dotazník ka)dodenní pam'ti) a DEX (Dysexekutivní dotazník). V+sledky v+zkumné %ásti nepotvrdily v+znamnou statistickou korelaci mezi v+sledky v testu ANT a skórem v jednotliv+ch dotaznících, ale práce p!isp'la k opomíjené problematice ekologické validity a jejího zkoumání. KLÍ#OVÁ SLOVA: Pozornost, v+zkum pozornosti, ekologická validita, ANT, kognitivní selhání
|
|
|
Vliv psychogenních faktorů na některá kožní onemocnění
Eklová, Zuzana ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku psychogenních faktorů ovlivňujících výskyt a míru kožních onemocnění. Práce se skládá ze tří hlavních částí: V první, teoretické části, je rozebrána psychosomatická problematika obecně i z hlediska kožních onemocnění, hlouběji je rozpracována tématika stresu a neurotických rysů. Po ní následuje reflexe vlastní zkušenosti s atopickým ekzémem a jeho léčbou. Nejrozsáhlejší část představuje kvalitativní výzkum zkoumající výskyt tří jevů, které se v literatuře objevují jako možné faktory působící na projevení a vážnost kožních onemocnění. Tyto jevy jsou: náročné životní události, negativní strategie zvládání stresu a neurotické prvky osobnosti. Zjištěné výsledky vypovídají o možnostech působení psychických vlivů na míru rozvinutí kožních onemocnění, avšak dokládají také individuální povahu a nejednotnost tohoto působení.
|
|
|
Ekologická validita trénování kognitivních funkcí on-line. Pilotní studie s programem Cognifit i pacientů s poruchami nálad.
Cimermanová, Dominika ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Souhrn V této práci jsme se pokusili zjistit ekologickou validitu tréninku kognitivních funkcí u klientů s poruchami nálad. Výběrový soubor tvořil 36 pacientů s primární diagnózou depresivní porucha, depresivní fáze či bipolární afektivní porucha (F31, F32 a F33 podle MKN-10), v současné době v remisi. Výzkum trval dvanáct měsíců. Tréninkový program vybraný pro tuto studii byl CogniFit Personal Coach (www.cognifit.com), domácí počítačový individualizovaný program trénující kognitivní funkce. Na základě výsledků získaných v úvodním počítačovém hodnocení kognitivních funkcí trénujícího vytvoří CogniFit Personal Coach individuální tréninkový program. Ten vybírá úkoly tak, že neexistují 2 účastníci, kteří by trénovali stejně; různé úkoly jsou trénovány s různou frekvencí a s různým stupněm obtížnosti odpovídajícím výsledkům úvodního hodnocení kognitivních funkcí. Jak trénující dosahují vyšších skórů, úkoly se stávají obtížnější. Tato studie se snaží zkoumat vliv kognitivního tréninku na každodenní kognitivní fungování pacientů s poruchami nálad během remise. Výzkumnou metodou byla sada dotazníků zaměřených na ekologickou validitu trénování kognitivních funkcí DEX - Dysexecutive Questionnaire (DEX), Cognitive Failures Questionnaire (CFQ), Everyday Memory Questionnaire (EMQ) a variant dotazníků DEX a CFQ pro...
|
|
|
Kognitivní funkce v běžném životě u pacientů s hraniční poruchou osobnosti
Krupníková, Hana ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kognitivní funkce v běžném životě u emočně nestabilní poruchy osobnosti, hraničního typu. Teoretická část se zabývá problematikou kognitivních funkcí, ke kterým přistupujeme výběrově z hlediska důležitosti v rámci výzkumného projektu. Kapitoly o hraniční poruče osobnosti obsahují historický přehled vývoje diagnózy, její diagnostiku a blíže rozpracovávají diagnostické modely Kernberga a Millona. Obě témata propojují studie, které se zabývají kognitivními funkcemi u osob s touto poruchou osobnosti. V empirické části, která popisuje výzkumný projekt, přibližujeme použité testové metody. Snažíme se ověřit vztah mezi diagnostikovanou emočně nestabilní poruchou osobnosti (dotazníkem IPDE) a kognitivními funkcemi v každodenním životě pomocí pozornostního testu ANT a dotazníků MFQ, CFFQ a MIA u výzkumného a kontrolního souboru. Je zkoumán vztah kognitivních funkcí a subjektivní míry depresivní symptomatologie pomocí BDI-II a MADRS. Klíčová slova: hraniční porucha osobnosti, kognitivní funkce, pozornost, paměť, deprese, kognitivní deficit
|
|
|
Subjektivně vnímaná depresivní symptomatika u dospělé české populace-využití Beckova inventáře deprese
Vraná, Klára ; Preiss, Marek (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Určitá hladina depresivních příznaků se vyskytuje také u zdravých osob a jejich seskupení nebo charakter ještě nevypovídají o depresivním onemocnění. Tato rigorózní práce se zabývá co nejpodrobnějším zmapováním subjektivně pociťovaných příznaků deprese u neklinické části dospělé české populace s použitím nejnovější verze Beckova inventáře deprese BDI-II. Sebeposuzovací dotazník BDI-II nabízí několik možností zkoumání depresivních symptomů, které jsou v této práci všechny využity a analyzovány vzhledem k pohlaví a věku respondentů. Výzkumný soubor sestává z osob ve věku od 20 do 84 let a je dále rozdělen na 5 podskupin, které představují vývojové etapy od mladé dospělosti po pravé stáří, věkově ohraničené dle Příhody (1971). Cílem je zde nejen zjištění celkové úrovně hladiny depresivní symptomatiky u zkoumaných osob, ale také intenzity, typu a charakteristického zastoupení jednotlivých příznaků deprese dle BDI-II ve výzkumném souboru, včetně porovnání rozdílů mezi muži a ženami a věkovými podskupinami z těchto výše uvedených hledisek navzájem. Práce si neklade za cíl vysvětlení zjištěných jevů, neboť výskyt či rozvoj určitých příznaků deprese nebo prožitků psychické nepohody v populaci je ovlivněn mnoha faktory. Její součástí je však porovnání výsledků s teoretickými poznatky z oblasti vývojové psychologie a...
|
|
|
Validizace Kalifornského testu verbálního učení: druhé vydání (California verbal learning test: second edition) - pilotní studie na české populaci
Bezdíček, Ondřej ; Boschek, Petr (oponent) ; Preiss, Marek (vedoucí práce)
Pilotní studie české verze paměťového testu CVLT-II měla za cíl provést adekvátní převod testového materiálu do češtiny a ověřit jeho psychometrické charakteristiky a testové vlastnosti na nereprezentativním výběrovém souboru z české populace. Podnětový materiál české verze byl analyzován jazykovědně (počet fonémů a slabik, z nichž se vypočetla délka slov) a psycholingvisticky (efekt frekvence, délky slov, rychlosti artikulace a prototypičnosti) a na základě těchto kritérií byl srovnáván se stejnými parametry v anglickém originálu. Zjistili jsme, že česká verze CVLT-II se na našem souboru 42 zkoumaných osob jeví jako reliabilní, konzistentní a validní nástroj pro měření verbální paměti a je srovnatelná s testovými vlastnostmi verze americké. Standardní i Alternativní formu lze považovat za homogenní. Výkon v CVLT-II je signifikantně závislý na věku probanda (středně silná korelace) a jeho vzdělání (mírná kotrelace). Na výběrovém souboru se neprokázaly signifikantní rozdíly mezi pohlavími ve výkonu v CVLT-II. Česká verze je signifikantně lehčí než originální, tento efekt je však pravděpodobně způsoben složením výběrového souboru (nízkým věkem a vyšším průměrným vzděláním probandů). Pro praktické užívání testu nejsou (vzhledem k heterogenitě výběrového souboru) dosud k dispozici české normy a lze doporučit...
|
|
|
Johann Hiebel, malíř fresek
Fronek, Jiří ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Marek (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Malíř Johann Hiebel (1679/1681 - 1755), původem ze Švábska byl jedním z řady umělců cizího původu, kteří se trvale usadili v Čechách a významně zasáhli do vývoje českého barokního umění. Když koncem roku 1707 dorazil do Prahy, s pověstí malíře fresek školeného u slavného Andrea Pozza, objevil se možno říci v pravou chvíli na pravém místě. Zanedlouho začal pracovat pro nejvýznamnější stavebníky v Čechách, především pro řád Tovaryšstva Ježíšova české provincie, pro jehož kostely, kaple a knihovnu namaloval své nejvýznamnější fresky, vydal své nejlepší schopnosti. Svou první velkou a neobyčejně zdařilou zakázkou fresek pro kostel sv. Klimenta v Praze (1714 - 1715) si získal vysoké renomé a navázal s jezuity české provincie dlouhodobě užší vztahy. Následně pro ně realizoval další zakázky, které patří k jeho vrcholným opusům - fresky v řádovém kostele v Klatovech (1716), opět v pražském Klementinu - Kongregační kapli Zvěstování P. Marii (1723) a sál knihovny (1724), a nakonec i ve slezské Svídnici - kaple Beatissimae Virginis in Sole (1726) farního kostela JS. Dalším ohniskem Hiebelovy tvorby se stal klášterní kostel premonstrátek v Doksanech kde v letech 1720 -1721, 1729 - 1732 namaloval rozsáhlý mariologicko-christologický cyklus fresek. V roce 1722 byl dokonce angažován bádenskou markraběnkou k výzdobě...
|
|
|
Měření osobnostní psychopatologie s využitím Cloningerova modelu
Preiss, Marek ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Švarc, Jiří (oponent) ; Raisova, Miloslava (oponent)
cílem práce bylo overení Cloningerova sedmidimenzionálního modelu osobnosti ve vztahu k podrobnému vyšetrení pacientu s depresivní epizodou nebo rekurentní depresivní poruchou pomocí strukturovaného rozhovoru, který jsme preložili a získali s ním jako první v CR praktické zkušenosti. V této práci jsme vztahovali výsledky mezinárodního strukturovaného rozhovoru pro poruchy osobnosti (IPDE) s Cloningerovou teorií osobnosti, operacionalizovanou pomocí dotazníku temperamentu a charakteru (TCI). Zjistili jsme že osobnostní psychopatologie, merená celkovým dimenzionálním skórem strukturovaného rozhovoru IPDE se záporne vztahuje k míre Seberízení, charakterové dimenzi TCI. Tento výsledek podporuje Cloningerovu predstavu o spojení mezi osobnostní psychopatologií a úrovní Seberízení. Dále jsme zjistili, že podobný vztah platí také pro dimenzi Ochota spolupracovat, ale již bez statistické signifikance. Specifické profily TCI pro jednotlivé typy osobnostní psychopatologie podle IPDE jsou z klinického hlediska málo prukazné a pro individuální klinickou diagnostiku nedostatecné; vysoká úroven temperamentové dimenze Vyhýbání se poškození má tendenci pretrvávat v prubehu trí merení v case a je podstatne vyšší než úroven této dimenze ve srovnávacím souboru; vysoká míra Vyhýbání se poškození tak muže být nadejným výzkumným...
|
host ::
RSS.