|
|
Pilotní validizace speciální škály Schizophrenia Proneness české verze MMPI-2 k detekci psychotického spektra obtíží
Slezáková, Klára ; Michalec, Jiří (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce je pilotní validizační studií speciální škály Schizophrenia Proneness (SzP; Bolinskey et al., 2001). Škála byla dodatečně vytvořena z položek MMPI-2 za účelem predikovat zvýšenou tendenci k budoucímu rozvoji schizofrenie a onemocnění schizofrenního okruhu. Přes slibné dosavadní výsledky je nutné dále ověřovat vlastnosti této škály, mimo jiné na vzorku pacientů, kteří již jsou v akutní fázi onemocnění (Nichols & Crowhurst, 2006). Cílem této práce je popis škály a její pilotní validizace na vzorku právě těchto pacientů. Literárně přehledová část je rozdělena do tří kapitol popisujících: schizofrenii a možnosti predikce schizofrenie a psychózy; psychodiagnostickou metodu MMPI-2 a specifika jejího použití na lůžkovém psychiatrickém oddělení; škálu SzP, její vývoj a vlastnosti. Cílem výzkumu bylo pilotně ověřit validitu škály SzP v českém prostředí porovnáním výsledků pacientů s potížemi psychotické povahy oproti pacientům s nepsychotickou povahou obtíží. Výzkumný vzorek tvořilo 312 pacientů. V rámci Studentova t-testu pro nezávislé výběry nebyl nalezen statisticky signifikantní rozdíl mezi zmiňovanými skupinami pacientů. Na základě toho nebylo přistoupeno k explorování cut-off skóru pro nejlepší možné rozlišení psychotických rysů, které bylo návazným cílem práce. Výsledky...
|
|
|
Adipózní estrogenizace a další antropologické aspekty obezity
Novák, Jan ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent) ; Bendlová, Běla (oponent)
Tato práce představuje antropologický pohled na obezitu. V práci je uveden koncept adipózní estrogenizace a popsán vztah k morfologii pánve. Dále jsou popsány sekulární změny v prevalenci latentní obezity, konsekvence a etiologie tohoto stavu. Práce rovněž ověřuje validitu nástrojů pro hodnocení chronotypu, následně tyto metriky dává do souvislosti se sociodemografickými faktory včetně obezity. Stěžejní část představuje studie zaměřená na změnu morfologie kostěné pánve v kontextu pubertální historie obezity. Jde o logitudinální studii (n = 238) s antropometrickým vyšetřením po 8 letech a stanovením pohlavních hormonů. Dospělí muži s historií obezity měli více gynoidní (relativně širší) morfologii kostěné pánve a alteraci hladin pohlavních hormonů, tj. snížení hladin testosteronu a zvýšení relativního podílu estradiolu vůči testosteronu, tzn. estrogenizaci. Jejím odrazem byla habituální feminizace pánve, která funguje jako marker estrogenizace a retrospektivní marker obezity. V kontextu této studie je doplněn Letter to Editor jako korekce k publikaci, která tyto výsledky interpretuje jako možné vysvětlení kratší 2. doby porodní u žen s historií obezity. Další část se zaměřuje na etiologii, konsekvence a sekulární trend latentní obezity. V této oblasti jsou představeny 2 studie. První sledující...
|
|
|
Porovnání používaných kognitivních screeningových testů u různých typů neurodegenerativních onemocnění
Janoušková, Nikola ; Jarolímová, Eva (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce má za úkol porovnat používané kognitivní screeningové testy Mini-Mental State Examination (MMSE), Montrealský kognitivní test (MoCA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) na klinické populaci. Předchozí studie se často zaměřovaly pouze na specifickou část populace (např. na pacienty s Alzheimerovou nemocí), tento zkoumaný vzorek ale obsahuje jak široké spektrum neurodegenerativních onemocnění, tak i osoby bez znatelného kognitivního deficitu, proto nás zajímalo, jak používané screeningové testy obstojí v tomto prostředí. Teoretická část se ve velké míře věnuje podrobnému popisu mírné kognitivní poruchy, jednotlivých neurodegenerativních onemocnění a použitých testů. V empirické části jsou představena naměřená data, která byla získána na pacientech (N = 35) příjmového koedukovaného gerontopsychiatrického oddělení Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. Dále byla tato data podrobena statistickým analýzám na zjištění normality rozdělení vzorku, závislosti na demografických ukazatelích a vzájemné korelaci mezi testy. I v použitém specifickém rozmanitém vzorku byla prokázána statisticky signifikantní korelace mezi jednotlivými testy. Klíčová slova: neurodegenerace, screeningové testy, Mini-Mental State Examination, Montrealský kognitivní test, Pojmenování obrázků a jejich vybavení
|
|
|
Frekvence pareidolií jako senzorických iluzí u poruchy chování v REM spánku
Radostová, Tereza ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pareidoliemi jako senzorickými iluzemi u pacientů s idiopatickou formou poruchy chování v REM spánku (iRBD). V teoretické části představuje iRBD jakožto prodromální stadium neurodegenerativních onemocnění z okruhu alfa- synukleinopatií. Dále pak fenomén pareidolií jako potenciálně klinicky užitečné měřítko progredující neurodegenerace u iRBD. Cílem empirické části práce bylo ověřit diskriminační potenciál Testu šumu a pareidolií (TŠP) na české populaci pacientů s iRBD (n = 17) a kognitivně zdravých dobrovolnících (n = 54). Dalším cílem bylo zmapovat klinickopsychologické souvislosti výskytu pareidolií v obou skupinách a nakonec porovnat četnost výskytu pareidolických odpovědí u iRBD pacientů s mírnou kognitivní poruchou (iRBD-MCI) oproti iRBD bez kognitivní poruchy (iRBD-NC). Probandi byli podrobeni vyšetření TŠP a dalšími neuropsychologickými testy. Výsledky analýz ukázaly, že TŠP prokázal velmi slabou schopnost diskriminace mezi skupinami. Byla nalezena významná souvislost mezi měřítkem globálních kognitivních funkcí a schopností správného rozpoznání obličejů v TŠP u pacientů s iRBD. Pacienti s iRBD-MCI vykazovali vyšší počet pareidolických odpovědí oproti iRBD-NC. Tato zjištění představují cenný explorativní vhled do vztahu mezi pareidoliemi a kognitivními...
|
|
|
Metody diagnostiky předsoutěžních psychických stavů sportovců v esteticko-koordinačních sportech
Mrázová, Tereza ; Macháček, Martin (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu předsoutěžních stavů ve sportu, možnostem jejich diagnostiky a využití těchto možností pro praxi v esteticko-koordinačních sportech. Cílem práce je seznámení s nástroji diagnostiky psychických stavů sportovců před soutěží. Množství a druhů těchto nástrojů je mnoho, práce proto představuje jejich škálu od metod vytvořených specificky pro sportovní prostředí, přes biochemické a fyziologické metody po metody, které nejsou sportovně specifické a jsou mimo sporty užívány v běžné diagnostice. Bakalářská práce seznamuje i s psychickými předsoutěžními stavy, které jsou cílem měření popsaných diagnostických metod. O těchto tématech je konkrétně pojednáváno s ohledem na jejich působení v esteticko-koordinačních sportech. Práce se zaměřuje na praktické využití zjišťování ve sportu a práce s předsoutěžními stavy právě pro specifické potřeby esteticko- koordinačních sportů. Empirická část práce je návrhem výzkumu, který reflektuje tyto specifické potřeby a zaměřuje se na perfekcionismus, který je jedním z důležitých témat v esteticko-koordinačních sportech a na jeho působení na psychické stavy před sportovní soutěží. Tato část práce aplikuje prvně představené metody a ukazuje praktické využití diagnostiky ve sportovním prostředí. Klíčová slova psychologie sportu,...
|
|
|
Výkonová motivace a syndrom vyhoření u vrcholových sportovců
Matějčková, Barbora ; Mudrák, Jiří (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na výkonovou motivaci a její souvislost se syndromem vyhoření u vrcholových sportovců. Výkonovou motivaci jsme konceptualizovali na základě tří teorií: teorie sebedeterminace, teorie cílových orientací a teorie mindsetu. Cílem práce tedy bylo zjistit, jaký je vztah mezi projevy syndromu vyhoření a jednotlivými aspekty motivace u vrcholových sportovců. Sběr dat byl proveden pomocí dotazníkového šetření zahrnující Athlete Burnout Questionnaire (ABQ), Sport motivation Scale (SMS), Perception of Success Questionnaire (POSQ) a Dweck Mindset Instrument (DMI). Výzkumný soubor se skládal ze 115 vrcholových sportovců (73 žen a 42 mužů) s věkovým průměrem 22,4 let. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a analyzována korelační a regresní analýzou v programu SPSS - 23. Ve výzkumné části bylo postupně prověřováno 5 výzkumných hypotéz týkajících se vztahů mezi projevy vyhoření a jednotlivými dimenzemi výkonové motivace. Výsledky korelační analýzy ukázaly statisticky významné souvislosti mezi vnitřní motivací (Intrinsic), orientací na úkol (Task) a ego (Ego) a syndromem vyhoření (Burnout). Jako 3 hlavní prediktory projevů vyhoření byly prostřednictvím regresní analýzy zjištěny nižší úroveň vnitřní motivace a integrované regulace a účast v individuálním sportu. Z praktického...
|
|
|
Příspěvek k validizaci nástroje Diagnostická baterie kognitivních procesů 2 na populaci žáků s ADHD ve věkové kategorii 15 - 18 let
Kavková, Adriana ; Urban, Kamila (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl ověřit využitelnost metody Diagnostická baterie kognitivních procesů 2 (CAS2) ve skupině dospívajících s ADHD. Baterie CAS2 je testem kognitivních schopností založeným na teorii PASS (Plánování, Pozornost, Simultánní a Následné procesy). Dřívější zahraniční studie poukazují na nižší výkony u dětí s ADHD ve škálách Plánování a Pozornosti, ale průměrný výkon ve škálách Simultánních a Následných procesů. Empirická část této práce se zaměřuje na českou populaci adolescentů s ADHD, což je věková skupina, jež byla ve výzkumech doposud opomíjena. Probandi, kteří splňovali kritéria ADHD (N = 30) byli hodnoceni pomocí CAS2 a jejich výsledné skóre bylo následně porovnáno s normou, tedy českým standardizačním vzorkem. Závěry výzkumu ukázaly, že klinická skupina podala významně nižší skóre na škálách Plánování a Pozornost, ale průměrné skóre na škálách Simultánních a Následných procesů. Následně byly analyzovány kognitivní profily probandů z klinické skupiny. Byl zjištěn významný rozdíl mezi škálami PASS v klinické skupině. Probandi podali podstatně nižší výkony ve škále Pozornosti oproti škálám ostatním. Tato zjištění korespondují s dříve publikovanými výzkumy, které naznačují, že CAS2, je citlivým nástrojem k identifikování obtíží v kognitivním zpracování, které se vyskytují u...
|
|
|
Neurální koreláty self: sebereferenční zpracování informací nižšího a vyššího řádu
Mikriukov, Igor ; Zaytseva, Yulia (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá neurálními koreláty lidského self. Konkrétně se zaměřuje na dva druhy neurálních procesů, které se podílí na vzniku self, a sice na sebereferenční zpracování informací (SRP) nižšího a vyššího řádu (LO-SRP a HO-SRP). Nejdříve práce pojednává o vybraných klasických a moderních teoriích self a také o vybraných fenoménech a procesech spojených se self. Zkoumané jevy jsou následně charakterizovány ve vztahu k těmto teoretickým modelům a pojmům. Dále práce uvádí systematický přehled dosavadních neurozobrazovacích studií self a identifikuje mozkové oblasti, které se potenciálně podílí na LO-SRP a HO-SRP. Navíc jsou v práci popsány neurokognitivní modely self, které se snaží vysvětlit různé procesy zapojené do neurálního systému self. Praktická část práce předkládá výzkumný projekt, který se zabývá neurálními koreláty zpracování vlastního hlasu (LO-SRP) a zpracování informací o vlastní osobě (HO-SRP) u zdravých jedinců. Studie zkoumá dané procesy ve sluchové a mentální doméně. Výsledky studie přináší důkazy o zapojení default mode sítě a systému zrcadlových neuronů do SRP. Studie také identifikuje mozkové oblasti, které se podílí na LO-SRP a HO-SRP a určité odlišnosti v neurálních základech daných procesů. Výsledky studie jsou diskutovány v kontextu předchozích výzkumů a je...
|
|
|
Validizace emočního vizuálně analogového screeningu u pacientů s epilepsií
Muroňová, Eliška ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Práce se věnuje problematice epilepsií, jejích dvou nejčastějších psychiatrických komorbidit, a možnostem screeningu a diagnostiky těchto komorbidit. Literárně přehledová část přibližuje čtenáři problematiku epilepsií, dále uvádí klasifikaci depresivní a generalizované úzkostné poruchy, jejich souvislost s epilepsií a seznamuje s metodami, v současné době používanými, ke screeningu těchto duševních nemocí. V poslední kapitole představuje čtenáři metodu Emočních teploměrů, její vznik a vývoj, a doposud publikované práce věnující, se použití této metody u lidí s epilepsií. Výzkumná část si klade za cíl ověření kriteriální validity Emočních teploměrů pro screening deprese a úzkosti a jejich porovnání s konvenčními metodami BDI-II a GAD-7, přičemž jako referenční metoda jsou použity dílčí moduly M.I.N.I., zlatého standardu vycházejícího z diagnostických kritérií DSM-IV a MKN-10. Dalším cílem je určit potenciální rizikové faktory stran užívaných protizáchvatových farmak a sociodemografických a klinických charakteristik epilepsie. Výzkum zahrnuje celkem 222 osob s epilepsií. Výsledky založené na analýze ROC křivky ukazují na dobré výsledky z hlediska souběžné validity Emočních teploměrů a na vhodnost jejich použití pro screening deprese a úzkosti u lidí s epilepsií v rámci pravidelných návštěv...
|
|
|
Kvalita spánku po prožití traumatické události v souvislosti s pandemickou situací a možnosti léčby farmakoterapií
Veletová, Johana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možným působením traumatické události na oblast duševního zdraví se zaměřením na kvalitu spánku v kontextu pandemické situace. V teoretické části je prostor věnován vymezení traumatu, traumatické události a s tím související posttraumatické stresové poruše s důrazem na symptomatiku vázanou ke spánku a změně kvality spánku. Dále je práce zaměřena na okolnosti pandemické situace a na jejich možný traumatický dosah. V práci jsou dále uvedeny možné farmakoterapeutické alternativy k léčbě posttraumatické stresové poruchy především v oblasti spánku. Návrh výzkumného projektu je zaměřen na ověření účinnosti prazosinu na kvalitu spánku u populace všeobecných sester v první linii během pandemie COVID-19 s diagnostikovanou posttraumatickou stresovou poruchou. Tato klinická studie by tak mohla být přínosná v léčbě akutních poruch spánku u této populace.
|
host ::
RSS.