| |
|
Studium fotodynamického jevu na buněčných liniích melanomu
KOLÁČKOVÁ, Zdeňka
Fotodynamická terapie (PDT) je léčebná metoda kombinující použití fotodynamicky aktivní látky a světla za přítomnosti kyslíku. Rozšiřuje možnosti léčby nádorových a nenádorových onemocnění, doplňuje tak chirurugickou léčbu, radioterapii, chemoterapii a imunoterapii. Podstatou PDT je zvýšená akumulace fotosenzitivní látky v patologickém ložisku. Následné ozáření světlem vhodné vlnové délky navodí fotodynamické reakce, které vedou ke vzniku reaktivních forem kyslíku a k biologické odpovědi, vedoucí k poškození nádorových buněk. Výsledný efekt je závislý na typu sensitizeru, jeho koncentraci v cílové tkáni a použitém zdroji záření. Cílem práce je ověření fotodynamických vlastností nově vyvíjené fotodynamicky aktivní látky ftalocyaninu ClAlPcS2 a možností jejího využití pro navození fotodynamického jevu v buňkách melanomu. Vlivem absorpce světla dochází v sensitizeru ke vzniku excitovaných stavů, a dále pak excitovaná forma sensitizeru reaguje přímo se substrátem za vzniku volných radikálů substrátu nebo dochází k transferu energie z sensitizeru na kyslík a ke vzniku vysoce reaktivní singletové formy kyslíku. Volné radikály, především radikály lipidických složek buněčných membrán, jsou příčinou destrukce nádoru. Úspěšnost PDT závisí nejen na typu sensitizeru a hladině kyslíku v nádorové buňce, ale také na použitém světelném zdroji. Jako zdroj záření byly použity luminiscenční diody (LEDs). Tvorba ROS po PDT byla detekována pomocí fluorescenčních značky CM-H2DCFDA na spektrofluorimetru Synergy HT a fluorescenčním mikroskopu Olympus IX 81 s analýzou obrazu. Z našich výsledků vyplývá, že produkce ROS závisí na koncentraci sensitizeru ClAlPcS2 a dávce záření. Ověřili jsme, že sensitizer ClAlPcS2 je vhodnou fotodynamicky aktivní látkou a navozuje fotodynamický jev v nádorových buňkách.
|
|
Biologie dendritických buněk
Horváth, Rudolf ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Krejsek, Jan (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
During the past decades several spectacular finding s have been made in the field of immunology. Elucidating the functions of the antigen presenting cells (APCs) belong to the most important. Dendritic cells (DCs) represent a specific group of APCs with a unique ability to initiate primary immune responses. Despite the fact that, in vivo, they are very rare and difficult to isolate, DCs came very fast into the focus of scientific interests. Development of novel laboratory techniques facilitated a robust expansion of their research. With time it has been proven that DCs play a pivotal role in initiation, maintenance and control of the immune responses. The extraordinary features of DCs were soon investigated in human clinical trials, where DCs have been particularly used as vectors for vaccination protocols, especially in the treatment of tumors. However, DCs capability to polarize the outcome of immune response and the potential to induce or suppress immunity under specific circumstances led to the idea that they might be also used in the treatment of autoimmune and allergic diseases or in transplantation medicine as well. There is a need to stress that most of the knowledge has been obtained from the in vitro generated DCs, but advanced technological methods bring us the opportunity to study DCs directly...
|
|
Zavedení imunodetekční metody pro stanovení aktivace AMPK signální kaskády v buněčné linii LS174T
Dubecká, Michaela ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Michaela Dubecká Školitel: Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Zavedení imunodetekční metody pro stanovení aktivace AMPK signální kaskády v buněčné linii LS174T LKB1/AMPK je hlavní energetickou dráhou v buňce, která integruje různé extra- a intracelulární signály a jako odpověď na signály reguluje energetický metabolismus a udržuje homeostázu v buňce. AMPK kaskáda má proto zásadní význam pro přežití, růst a vývoj buněk i celého organismu. Tato signální kaskáda má supresivní vliv na nádorové změny v buňce. Metformin, široce užívané léčivo v terapii diabetu mellitu 2. typu, vykazuje významnou protinádorovou aktivitu. Ačkoliv přesný mechanismus účinku metforminu stále není znám. Metformin v buňce indukuje stres podobný metabolickému stresu inhibicí komplexu I mitochondriálního respiračního řetězce, což má za následek zvýšení plazmatických hladin AMP. AMP se váže k AMPKγ subjednotce a aktivuje AMPK, jež je vzápětí prostřednictvím LKB1 fosforylována na Thr172 kinázové domény AMPKα subjednotky, což vede ke spuštění podřazených (angl. downstream) kináz a výsledkem je ovlivnění metabolismu na úrovni genové exprese. Následně dochází ke spuštění katabolických procesů (glykolýza,...
|
|
Dendritické buňky a jejich role u vybraných patologických stavů
Sochorová, Klára ; Bartůňková, Jiřina (vedoucí práce) ; Tučková, Ludmila (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují jednu z ústředních součástí imunitního systému. Jedná se o nejefektivnější antigen prezentující buňky, jejicht jedinečnou vlastností je schopnost aktivovat naivní T lymfocyty. Představují tak propojení mezi systémem přirozené a adaptivní imunity. DC se na jednu stranu podílí na imunitní odpovědi zaměřené proti patogenům či nádorovým buňkám, na druhou stranu mají schopnost indukovat toleranci vůči některým antigenům. Je zřejmé, te porušení funkce dendritických buněk můte mít pro organismus fatální následky. V naší práci jsme se zaměřili na sledování DC a motnosti ovlivnění jejich funkce v průběhu některých patologických stavů. Sledovali jsme funkci DC u pacientů s deficitem Brutonovy tyrosin kinázy (btk), zhodnotili jsme vliv aktivní formy vitaminu D kalcitriolu a jeho analogu paricalcitolu na DC a navrhli jsme postup přípravy DC pro imunoterapii karcinomu ovaria. Ve studii, kdy byla sledována funkce DC u pacientů s deficitem btk, jsme zaznamenali výrazné ovlivnění signalizace přes Toll-like receptor 8. Deficit btk vedl k takovému ovlivnění funkce Toll-like receptoru 8, te po jeho stimulaci produkovaly DC výrazně nitší mnotství IL-6 a TNF v porovnání se zdravými kontrolami. V druhé části práce jsme porovnali účinek kalcitriolu a paricalcitolu na DC. Obě léčiva shodně...
|
|
Rostlinné alkaloidy a jejich vliv na enzymy metabolisující xenobiotika
Višněvská, Kateřina ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Černá, Věra (oponent)
Sanguinarin a chelerythrin jsou benzo[c]fenanthridinové alkaloidy. Prvním krokem metabolismu sanguinarinu je jeho redukce za vzniku dihydrosanguinarinu. Antimikrobiální a protizánětlivé účinky jsou využívány ve stomatologii a jako aditiva v krmivu zvířat. Sanguinarin i chelerythrin indukuje apoptózu buněk. Schopnost fluorescence alkaloidu a interkalace do DNA má potenciální využití ve značení DNA supravitálními sondami. Mezi negativní účinky sanguinarinu a chelerythrinu patří jejich genotoxicita. V metabolismu ellipticinu hrají základní roli cytochromy P450 a peroxidasy. Ellipticin je potenciální agens pro léčbu rakoviny s vícenásobným mechanismem působení. Ellipticin interkaluje do DNA a inhibuje topoisomerasu II. Po aktivaci ellipticinu CYP a peroxidasami tvoří s DNA kovalentní adukty. Antitumorová aktivita ellipticinu a jeho derivátů se také vyznačuje kombinací mechanismů zastavení buněčného cyklu a indukcí apoptózy. Farmakologický účinek a genotoxický vedlejší účinek je modulován cytochromy P450 a peroxidasami v cílové tkáni. Majoritní metabolity biotranformace aristolochových kyselin jsou aristolaktamy. Nitroredukce aristolochových kyselin je stěžejním krokem vzniku aktivního metabolitu N- hydroxyaristolaktamu. Aristolochové kyseliny vykazují nefrotoxické a kancerogenní účinky. Nefropatie...
|
|
Úloha chemopreventivních sloučenin a potravních aditiv v procesu metabolismu a aktivace karcinogenů cytochromy P450
Fousová, Petra ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Hansíková, Hana (oponent)
Při vzniku zhoubných nádorů se uplatňují různé vnitřní i vnější faktory, přičemž bylo prokázáno, že genotoxicita většiny exogenních chemických karcinogenů závisí na metabolické aktivaci enzymy. Zástupci podrodiny CYP1A se účastní aktivace prekarcinogenů, například heterocyklického aminu PhIP. Jeden z hlavních přístupů, jak dosáhnout snížení rizika rakoviny, je prevence. V poslední době se rozšířila konzumace potravních doplňků obsahujících různé chemopreventivní látky, jako jsou především flavonoidy. Na druhou stranu byly potvrzeny i negativní účinky těchto látek a to především jejich schopnost indukovat cytochromy P450 a tím zvyšovat riziko aktivace prekarcinogenů. V této práci byl sledován indukční efekt jednorázového podání chemopreventivní látky - naftoflavonu na cytochrom P450. Dále byla provedena sekvenční studie, ve které byl nejprve potkanům podán induktor -naftoflavon a s časovým odstupem karcinogen PhIP. Nakonec byl studován účinek PhIP na aktivitu cytochromů P450 in vitro. KEY WORDS: cytochrom P450, karcinogeny, chemopreventivní látky
|
|
Carbohydrate dimers in tumor immunotherapy
Krupová, Monika ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Využití sacharidových dimerů v imunoterapii nádorů Monika Krupová (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze) Jednou ze strategií pro imunoterapii nádorů je aktivace cytotoxických lymfocytů pomocí ligandů specifických pro jejich povrchové receptory. CD69 je široce rozšířeným receptorem na povrchu mnoha buněk hematopoietického původu, a protože jeho fyziologický ligand nebyl zatím popsán, na modulaci jeho funkcí se dají použít různá ligandová mimetika. Mimetika testované v předkládané práci jsou založené na mono- či disacharidech spojených pomocí dvou různých funkčních skupin, které tvoří thiomočovinovou a triazolovou sérii. Při precipitačních studiích byla sledována schopnost precipitovat rozpustný NKR-P1 a CD69 receptor, přičemž se zjistilo, že optimalizovaná délka spojky pro navázání látky na NKR-P1 receptor je decyl. Naproti tomu aktivace receptoru CD69 neni až tak závislá na délce spojky. Cílem této práce bylo z imunologického hlediska prozkoumat vlivy jednotlivých testovaných látek na bunečnou signalizaci, cytotoxicitu vůči buňkám nádorové linie a aktivaci vyvolanou apoptózu. Největší vliv na signalizaci, sledovanou pomocí produkce inositolfosfátů a vápenatých iontů a stejně tak na přirozené zabíjení, měly látky triazolové série obsahující ve své molekule dva...
|
|
Úloha Mst1 / FoxO dráhy při indukci apoptosy
Lettlová, Sandra ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Bylo prokázáno, že analog vitaminu E, -tokoferyl sukcinát (-TOS), jenž patří do skupiny mitokanů, která se vyznačuje tím, že účinkuje prostřednictvím mitochondrií, selektivně indukuje apoptózu v různých typech nádorových buněk pomocí generace reaktivních forem kyslíku (ROS). Akumulace ROS způsobuje nezávisle na přítomnosti proteinu p53 expresi pro-apoptotického proteinu Noxa. Zvýšená hladina Noxa proteinu vytěsní "BH3-only" protein Bak z inaktivního komplexu s anti-apoptotickým proteinem Mcl- 1, iniciuje tak tvorbu kanálů ve vnější mitochondriální membráně a tím indukci apoptózy. Současné výsledky demonstrují, že generace ROS způsobuje aktivaci Mst1 kinázy, která je součástí signalizační dráhy Hippo. Tato dráha představuje mechanismus zodpovědný za správný vývoj a velikost orgánů u mnohobuněčných organismů a její deregulace je spojena s vývojem nádorového onemocnění. Působením látky -TOS na buňky linie Jurkat bylo prokázáno, že aktivovaná Mst1 kináza fosforyluje transkripční faktor Forkhead box O1 (FoxO1), který se poté přemístí do jádra, kde aktivuje transkripci pro-apoptotických genů mezi nimiž je i NOXA. To vysvětluje indukci apoptózy nezávisle na p53 a představuje Mst1- FoxO1-Noxa dráhu jako nový mechanismus indukující apoptózu. Současný výzkum rovněž ukazuje, že Mst1 kináza ovlivňuje...
|
|
Sledování imunitních parametrů v průběhu protinádorové imunoterapie
Bílková, Pavla ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
Dendritické buňky jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu a jejich významnou úlohou v imunitních dějích je stimulace naivních T lymfocytů a tím zahájení primární specifické imunitní odpovědi. Objevení dendritických buněk a poznání jejich funkce přispělo k myšlence využít dendritické buňky k léčbě nádorových onemocnění pomocí imunoterapie. Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie, která má za cíl vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V současné době má imunoterapie pomocí dendritických buněk stále silnější postavení mezi ostatní terapií a představuje slibné terapeutické možnosti pro pacienty s nádorovým onemocněním. V této práci jsem sledovala účinnost léčby u pacientů s karcinomem prostaty léčených imunoterapií na bázi dendritických buněk. Zaměřila jsem se na detekci antigenně specifických T lymfocytů v periferní krvi proti nádorovým antigenům PSA, NY ESO 1, MAGE A1 a MAGE A3. Pomocí 3 denního standardního protokolu na detekci antigen specifických T lymfocytů pomocí intracelulárního barvení cytokinů se nám podařilo detekovat pouze malé procento této minoritní populace. Prodloužením protokolu jsme zvýšili senzitivitu stanovení a detekovali jsme signifikantně zvýšené procento antigen specifických T lymfocytů v periferní krvi po roční aplikaci DC...
|
host ::
