Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The clinical relevance of immunogenic cell death associated signalling and molecules in cancer therapy
Holíček, Peter ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Starková, Júlia (oponent)
Klinický význam molekul a procesů asociovaných s imunogenní buněčnou apoptózou v terapii nádorových onemocnění Schopnost nádorových buněk vyvolat protinádorovou imunitní odpověď závisí na mnoha faktorech, včetně antigenního profilu nádorových buněk a jejich schopnosti poskytovat adjuvantní signály ve formě molekul asociovaných s nebezpečím (DAMPs). Tyto molekuly jsou vystavovány a či uvolňovány během imunogenní buněčné smrti (ICD) a za určitých okolností mohou vést k aktivaci vrozené a adaptivní protinádorové imunitní odpovědi. Schopnost aktivovat ICD mají některá chemoterapeutika, fyzikální modality, cílená protinádorová léčba či radioterapie, které kromě vlastní cytotoxické aktivity na nádorové buňky mohou aktivovat klinicky relevantní protinádorovou imunitní odpověď. Z tohoto důvodu u pacientů s vrozenou poruchou v buněčné signalizaci vedoucí k uvolňování DAMPs může docházet ke snížené odpovědi na uvedený typ léčby. Předložená disertační práce se zejména zaměřuje na klinický význam procesů, které souvisí s imunogenní buněčnou smrtí a zkoumá vliv ICD na rozvoj vrozené protinádorové imunitní odpovědi se zaměřením na NK (z angl. Natural killer cells) buňky. Výsledky naší práce ukazují, že kalretikulin (ekto-CALR), jako klíčový ukazatel ICD, vystavený na povrchu nádorových buněk pozitivně ovlivňuje...
Imunomodulační efekt polymerních léčiv směrovaných do nádorové tkáně
Mervartová, Ivana ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
4 Abstrakt Supresorové buňky myeloidního původu (MDSC) jsou velmi heterogenní populací nezralých, aktivovaných myeloidních progenitorů neutrofilů, monocytů/makrofágů a dendritických buněk, které nediferencovaly ve zralé formy. Společným rysem těchto buněk je schopnost potlačovat imunitní reakce T buněk, NK buněk a dendritických buněk. Je známo, že MDSC se akumulují za různých patologických stavů, jako je chronický zánět nebo rakovina. U pacientek s rakovinou prsu korelují nejvyšší počty MDSC s výskytem metastatických ložisek v plicní tkáni. Supresivní účinky MDSC jsou spojeny s rezistencí na chemoterapii, snížením účinosti imunoterapie a celkově špatnou prognózou onemocnění. Mnoho studií se proto soustřeďuje právě na MDSC. Jednou z možností je diferenciace MDSC do zralých populací, které ztrácejí svůj supresivní fenotyp. V této práci jsme se zaměřili na modulaci aktivity MDSC pomocí kyseliny all-trans retinové (ATRA), navázané na polymerní konjugát na bázi N-(2-hydroxypropyl)metakrylamidu (HPMA). ATRA se používá v klinické praxi k léčbě akutní promyelocytární leukémie, kde mechanismem účinku je právě diferenciace patologických buněk do zralejších forem a tím zástava jejich proliferace. Vazba ATRA na polymerní konjugát na bázi HPMA zcela mění vlastnosti léčiva, prodlužuje jeho cirkulaci a dosahuje se...
Sledování imunitních parametrů v průběhu protinádorové imunoterapie
Bílková, Pavla ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
Dendritické buňky jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu a jejich významnou úlohou v imunitních dějích je stimulace naivních T lymfocytů a tím zahájení primární specifické imunitní odpovědi. Objevení dendritických buněk a poznání jejich funkce přispělo k myšlence využít dendritické buňky k léčbě nádorových onemocnění pomocí imunoterapie. Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie, která má za cíl vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V současné době má imunoterapie pomocí dendritických buněk stále silnější postavení mezi ostatní terapií a představuje slibné terapeutické možnosti pro pacienty s nádorovým onemocněním. V této práci jsem sledovala účinnost léčby u pacientů s karcinomem prostaty léčených imunoterapií na bázi dendritických buněk. Zaměřila jsem se na detekci antigenně specifických T lymfocytů v periferní krvi proti nádorovým antigenům PSA, NY ESO 1, MAGE A1 a MAGE A3. Pomocí 3 denního standardního protokolu na detekci antigen specifických T lymfocytů pomocí intracelulárního barvení cytokinů se nám podařilo detekovat pouze malé procento této minoritní populace. Prodloužením protokolu jsme zvýšili senzitivitu stanovení a detekovali jsme signifikantně zvýšené procento antigen specifických T lymfocytů v periferní krvi po roční aplikaci DC...
Identifikace prognostických ukazatelů pro imunoterapii karcinomu ovaria
Quaiserová, Lenka ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Říhová, Blanka (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Karcinom ovaria patří mezi gynekologické malignity s nejhorší prognózou, která vyplývá z pozdní diagnózy onemocnění a omezených terapeutických možností. Přes nesporný pokrok v chirurgické a chemoterapeutické léčbě je mortalita tohoto nádorového onemocnění stálé vysoká. Z tohoto důvodu se řada preklinických i klinických studií zabývá identifikací nových léčebných postupů včetně imunoterapie a charakterizací nových prognostických a prediktivních ukazatelů, které by pomohly určit vývoj klinického stavu pacientek či jejich odpověď na léčbu. Cílem této práce byla charakterizace imunitního infiltrátu nádorového mikroprostředí (TME, z angl. tumor microenvironment) high-grade serózního karcinomu ovaria (HGSC, z angl. high-grade serous carcinoma) a stanovení jeho případné prognostické role v léčbě pacientek. Z našich výsledků vyplývá, že přítomnost aktivovaných DC-LAMP+ dendritických buněk v TME je asociováno s indukcí protinádorové Th1 (z angl. T helper type 1) imunitní odpovědi s významnou cytotoxickou aktivitou CD8+ T lymfocytů (CTL, z angl. cytotoxic T lymphocyte). Výsledná efektorová aktivita přítomných CTL není oproti očekávání blokována přítomností inhibičních molekul PD-L1 (z angl. programmed death-ligand 1), PD- 1 (z angl. programmed cell death 1), CTLA-4 (z angl. cytotoxic T-lymphocyte-associated...
Overcoming cancer resistance to chemotherapy through HPMA copolymer conjugates
Sivák, Ladislav ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Mnohočetná léková rezistence (MDR) představuje jednu z nejběžnějších a z nejzávažnějších komplikací při chemoterapii nádorových onemocnění. Hlavní mechanismem podílejícím se na vzniku MDR nádorových buněk je zvýšená exprese ATP-dependentních ABC transportérů, zejména P-glykoproteinu (P-gp). P-gp jako effluxní pumpa snižuje cytoplazmatickou koncentraci řady protinádorových léčiv. Otestovali jsme cytotoxický a cytostatický efekt polymerních konjugátů na bázi N-(2- hydroxypropyl)metakrylamidu (HPMA) nesoucí protinádorové léčivo a inhibitor P-gp in vitro a in vivo na nádorech s MDR. Na MDR myších i lidských nádorových liniích jsme prokázali, že polymerní konjugáty nesoucí protinádorové léčivo a inhibitor P-gp nejenom efektivně inhibují aktivitu P-gp a tím zvyšují intracelulární akumulaci daného cytostatika, ale také zvyšují jeho cytostatickou a cytotoxickou aktivitu in vitro a in vivo. Léčba pomocí konjugátu nesoucího doxorubicin (Dox) a derivát reversinu 121 (R121) vedla k signifikantní inhibici růstu nádorů a prodloužení doby přežití myší u nádorových modelů P388/MDR a CT26. U modelu CT26 dokonce došlo ke kompletní regresi nádorů u 6 z experimentální skupiny 8 myší nesoucí nádor. Dále jsme otestovali schopnost diblokového konjugátu nesoucího Dox a skládajícího se z HPMA kopolymerního řetězce a...
Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.
Myšíková, Dagmar ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Bouček, Jan (oponent) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Karcinom plic je celosvětově vedoucí příčinou úmrtí pro maligní onemocnění. Pochopení biologických procesů specifické protinádorové imunitní odpovědi zůstává prioritním zájmem a nezbytností pro navržení úspěšných imunoterapeutických strategií. V teoretické části této práce se zabýváme složkami imunitního systému, které se účastní protinádorové odpovědi, a jejich rolí v dosud známé a používané imunoterapii. V praktické části popisujeme dvě studie studující různé aspekty protinádorové imunitní odpovědi, obě realizované ve spolupráci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM se společností Sotio a.s. První ze dvou studií je zaměřena na humorální složku specifické protinádorové odpovědi a prospektivně analyzuje sérové frekvence protinádorových protilátek NY-ESO-1, Her2/neu and MAGE-A4 u 121 pacientů s NSCLC.V této studii poprvé prokazujeme, že kouření tabáku významně ovlivňuje specifickou humorální imunitní odpověď, frekvence NY-ESO-1 protilátek je signifikantně vyšší v séru kuřáků a ex-kuřáků. Druhá ze dvou studií je více zaměřena na T buněčnou složku specifické protinádorové odpovědi a testuje vakcínu připravenou z dendritických buněk prezentujících antigeny buněk karcinomu plic, usmrcených vysokým hydrostatickým tlakem (DC-HHP vakcína). DC-HHP vakcína vykazuje zralý fenotyp dendritických buněk,...
The prognostic and predictive role of immune check point inhibitors in ovarian cancer patients
Raková, Jana ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šťastný, Marek (oponent)
Epiteliální karcinom ovaria představuje šesté nejčastější nádorové onemocnění u žen a zastává první místo v úmrtnosti mezi všemi typy gynekologických zhoubných nádorů. Standardní léčba onemocnění spočívá v primární cytoredukční operaci s aplikací adjuvantní chemoterapie na bázi platiny a paklitaxelu, po které dochází u dvou třetin pacientek k relapsu onemocnění s možným rozvojem chemorezistence. Léčba nádorových onemocnění pomocí blokátorů kontrolních bodů imunitních reakcí představuje nový směr imunoterapeutické léčby u některých typů nádorových malignit. Nicméně jejich role v terapii karcinomu ovaria není jednoznačná a přináší jenom omezené výsledky u malého procenta pacientek. Z tohoto důvodu je nutné najít vhodné biomarkery, které umožní identifikovat skupinu pacientek, které budou z této nákladné léčby nejvíce profitovat. Cílem této diplomové práce bylo charakterizovat prognostickou roli kontrolních bodů imunitních reakcí v rámci retrospektivní a prospektivní kohorty pacientek s high-grade serózním ovariálním karcinomem (HGSOC). Z naší studie vyplývá, že exprese molekuly PD-L1 a vyšší zastoupení PD-1+ TILs v nádoro- vém mikroprostředí signifikantně koreluje s lepší prognózou onemocnění u pacientek s HGS ovariálním karcinomem. Současně přítomnost zmíněných molekul koreluje se silnou...
Biodegradable high molecular weight polymeric conjugates for efficient delivery of cytostatic drugs into solid tumors.
Černý, Viktor ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Nádorová onemocnění představují jeden z nejzávažnějších problémů současné vědy i medicíny. Incidence maligních nádorů je celosvětově na vzestupu a představují závažný celospolečenský problém jak z důvodů ekonomických, tak společenských. Ačkoli pokroky v nádorové biologii, výzkumu nádorové terapie i imunologii umožnily zavést do klinické praxe mnoha nových léčebných protokolů, modalit i léčiv s molekulárně definovanou specificitou, mnoho nádorových onemocnění má stále velmi nepříznivou prognózu. Je tedy nezbytně nutné pokračovat v intenzivním výzkumu nových způsobů, jak rozšířit dostupné léčebné možnosti. Zavést do klinického užívání zcela nové léčivo je nicméně extrémně časově a finančně náročné a zahrnuje vysoké riziko neúspěchu. V posledních letech se z těchto důvodů objevil nový výzkumný trend, spočívající v pátrání po potenciálních látkách s protinádorovým účinkem mezi léčivy, která jsou nebo byla zavedena v lidské medicíně pro použití v nenádorových indikacích. Tento typ výzkumu může úspěšně zavést látku pro použití v nové indikaci podstatně snáze, rychleji a levněji než výzkum zcela nových terapeutik. Cílem této práce bylo prozkoumat protinádorovou účinnost jednoho z léčiv odhalených tímto přístupem, benzimidazolového anthelmintika mebendazolu. Mebendazol je rutinně užíván v klinické praxi od...
Hodnoceni imunitních parametrů jako odpověď na léčbu aktivní buněčnou imunoterapií DCVAC/PCa u pacientů s karcinomem prostaty v I./II. fázi klinického testování.
Bílková, Pavla ; Palich Fučíková, Jitka (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
Karcinom prostaty se řadí mezi nejčastější nádorové onemocnění u mužů ve vyspělých zemích. Jeho léčba ve fázi relapsu a v pokročilejším stádiu onemocnění má jen velmi omezené možnosti. Z tohoto důvodu se imunoterapie zdá být novou možnou alternativou v léčbě nádorových onemocnění. Imunitní systém je schopen dle teorie o imunitním dohledu rozpoznávat nádorové buňky a eliminovat je pomocí mnoha mechanismů v raných stádiích onemocnění. Imunoterapie je léčebná metoda, která využívá přirozené imunitní mechanismy k aktivaci protinádorové imunity. Preklinické i klinické studie protinádorové imunoterapie karcinomu prostaty několika testovaných přípravků, o kterých se zmiňuji v úvodu své práce, vykazují velice slibné výsledky. Důkazem toho je první FDA schválený přípravek tohoto typu na trhu s označením Sipuleucel-T a řada probíhajících klinických studií fáze II a III. V laboratoři, kde jsem vypracovala svoji diplomovou práci, se dlouhodobě zabývají vývojem imunoterapeutického přípravku na bázi dendritických buněk určeného pro terapii karcinomu prostaty s označením DCVAC/PCa. Cílem mé diplomové práce bylo sledovat imunitní parametry v průběhu imunoterapie DCVAC/PCa u dvou skupin pacientů v různém stádiu onemocnění s karcinomem prostaty. V obou skupinách pacientů jsme zaznamenali přítomnost antigen...
Subpopulace lymfocytů u pacientů s karcinomem prostaty v průběhu imunoterapie vakcínou z dendritických buněk
Volmová, Martina ; Lašťovička, Jan (vedoucí práce) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce nás seznamuje s problematikou protinádorové imunoterapie a jejím možném využití v léčbě pacientů s karcinomem prostaty, které je zatím ve I/II. fázi klinické studie na Ústavu imunologie v Motole. Hodnotí data získaná metodou průtokové cytometrie a snaží se o korelaci výsledků procentuálního zastoupení jednotlivých subpopulací lymfocytů v průběhu imunoterapie vakcínou z dendritických buněk s progresí onemocnění. Výzkum byl prováděn z periferní krve na skupině 19 pacientů s adenokarcinomem prostaty v hromonálně refrakterním stádiu. Hlavním předmětem našeho zkoumání byly subpopulace lymfocytů CD3+, CD4+, CD8+, CD16+, CD19+ a HLA-DR+. Monitorování lymfocytárních subpopulací u pacientů s karcinomem prostaty v hormonálně refrakterním stádiu léčených vakcínou z dendritických buněk DCVAC/PCa ukázalo snížení celkového počtu leukocytů i lymfocytů během progrese onemocnění, dále snížení indexu CD4/CD8, snížení relativního i absolutního počtu CD4+ lymfocytů, a výrazný statisticky významný pokles relativních i absolutních hodnot B lymfocytů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.