|
Život s plicní hypertenzí sledovaný v IKEM Praha
KLOPOTOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou plicní hypertenze sledované u klientů v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Teoretická část se zabývá komplexní problematikou plicní hypertenze {--} etiologie a patogeneze, patofyziologie, epidemiologie, klasifikace, klinický obraz, vyšetřovací metody, terapie, prognóza. Dále se zabývá zdravotně sociální stránkou, která je rozdělena navíc na zdravotní dopad a sociální dopad. Zdravotně sociální stránka je dělena na zdraví a nemoc, na podporu zdraví, prevenci a kvalitu života. Ve zdravotním dopadu se zaměřuji na výživu, tělesnou aktivitu, přírodní léčiva, nachlazení a depresivní stavy. V sociálním dopadu naznačuji sociální vlivy na zdraví, nemoc a především sociální výhody pro klienty s plicní hypertenzí. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky kvantitativního výzkumu dotazníkového šetření prováděného u klientů s plicní hypertenzí sledovaných v IKEM Praha od 1. července 2008 do 28. února 2009. Dotazník měl sledovat, zda klienti s plicní hypertenzí trpí často depresivními stavy, zda je ovlivněna jejich zdravotně sociální stránka daným onemocněním, a jak jsou klienti dostatečně informováni s hlediska plicní hypertenze. Z výsledků vyplývá, že cíle byly splněny. Je dokázáno, že klienti s plicní hypertenzí trpí depresí, jejich zdravotně sociální stránka je též ovlivněna daným onemocněním, většina klientů má dostatek informací o plicní hypertenzi. Tato práce může být přehledným zdrojem pro různá kardiologická oddělení, která se zabývají léčbou plicní hypertenze. Jistě by byli rádi i klienti, kdyby mohli nahlédnout do této práce, a to nemluvě o sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které se zabývá nejen odbornou literaturou, ale životem a výhodami lidí s plicní hypertenzí.
|
|
Postavení žen na trhu práce v ČR
Skopalíková, Anna ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením žen na trhu práce v České republice. Jejím cílem je ověřit hypotézy o existenci nižších průměrných mezd žen a o existenci diskriminace žen na trhu práce v ČR. Oaxacovým modelem dekompozice mezd, který je představen v teoretické části práce, byla prokázána existence mzdové mezery mezi mzdami mužů a žen na trhu práce v ČR, ve vybraných krajích a ve vybraných pracovních oborech. Tím je potvrzena hypotéza nižších mezd žen. Zároveň bylo na základě Oaxacovy dekompozice mezd zjištěno, že mzdovou mezeru lze vysvětlit u většiny případů do výše přibližně 18 %. Druhá hypotéza je potvrzena pouze částečně. K diskriminaci žen nejspíše dochází, není však možné potvrdit v jaké výši. Nevysvětlená složka mzdové mezery (vycházející z Oaxacovy dekompozice) zahrnuje mj. diskriminační koeficient, jehož přesnou velikost však není možné určit. Druhotným cílem bakalářské práce je určení vlivu jednotlivých parametrů na pozorované mzdové mezery. Nejčastějšími faktory, jež ovlivňují mzdovou složku, jsou zejména vzdělání a věk.
|
|
Fiskální pravidla ve vybraných zemích EU v letech 2004-2015: rozumná metoda pro konsolidaci veřejných rozpočtů nebo módní výstřelek politiků?
Veselý, Lukáš ; Strejček, Ivo (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Téma fiskálních pravidel je velmi aktuální. Vzhledem k rostoucímu zadlužení některých vyspělých zemí se hovoří o tzv. "dluhové krizi". Dluh těch zemí, který přesahuje roční hrubý domácí produkt, je považován některými ekonomy za nesplatitelný. Hlavním cílem této bakalářské práce proto bylo na základě analýzy fiskálních pravidel fungujících ve vybraných zemích EU mezi lety 2004 a 2015 potvrdit či vyvrátit hypotézu, že zkoumaná fiskální pravidla jsou efektivním řešením konsolidace veřejných rozpočtů a ze zjištěných výsledků vyvodit doporučení pro návrh české finanční ústavy. Výsledky zkoumání hypotézu potvrdily. Vhodně zvolená fiskální pravidla jsou cestou k fiskální konsolidaci, avšak jen za předpokladu, že jsou dodržována. Při tvorbě fiskálních pravidel je proto třeba klást důraz na dobře formulované výstupní klauzule a případné sankce. Současný návrh české finanční ústavy je založen na správně zvoleném druhu fiskálního pravidla, stanovená referenční hodnota však postrádá ekonomický smysl a k fiskální konsolidaci s vysokou pravděpodobností nepovede.
|
|
Shluková a regresní analýza mikropanelových dat
Sobíšek, Lukáš ; Pecáková, Iva (vedoucí práce) ; Komárek, Arnošt (oponent) ; Brabec, Marek (oponent)
Panelové studie se provádí především za účelem analýzy změn hodnot sledovaných proměnných v čase. V mikropanelovém výzkumu se sleduje velké množství objektů periodicky během relativně krátkého časového úseku (v řádu let). Počet opakovaných měření je v řádu jednotek. Tato práce se věnuje stávajícím přístupům k regresní a shlukové analýze mikropanelových dat. Jedním z přístupů k analýze mikropanelu je využití modifikovaných vícerozměrných statistických modelů pro průřezová data, které zohledňují korelaci měření pro daný objekt. V práci jsou shrnuty dostupné nástroje pro regresní analýzu mikropanelových dat. Kromě rekapitulace známých a užívaných smíšených lineárních modelů pro normálně rozdělenou závisle proměnnou jsou stručně představeny nové přístupy pro analýzu vysvětlovaných proměnných s jiným než normálním rozdělením. Mezi ně patří například zobecněný lineární marginální model, zobecněný lineární model se smíšenými efekty a bayesovský přístup. Kromě popisu těchto modelů je uveden stručný přehled jejich implementace v systému R. S regresními modely upravenými pro mikropanelová data je spjato úskalí v nejednoznačnosti odhadu jejich parametrů. V práci je navrženo, jak zpřesnit odhady pomocí shlukové analýzy. Proto jsou v práci popsány metody shlukové analýzy mikropanelových dat. Vzhledem k tomu, že nabídka metod je omezená, hlavním cílem práce bylo navrhnout vlastní dvoukrokový postup shlukování mikropanelových dat. V prvním kroku jsou transformována panelová data na statická pomocí skupiny navržených charakteristik dynamiky, které reprezentují různé vlastnosti časového vývoje sledované proměnné. Ve druhém kroku jsou shlukovány objekty konvenčními prostorovými technikami (aglomerativní shlukování a metoda C-průměrů) na základě matice nepodobnosti hodnot shlukovacích proměnných spočítaných v prvním kroku. Dalším cílem práce je zjistit, zda navržený postup shlukování vede ke zkvalitnění regresních modelů pro tento typ dat. Pomocí simulační studie je porovnáván navržený shlukovací přístup s postupem aplikovaným v balíčku kml systému R a se shlukovacími charakteristikami, které navrhuje Urso (2004). V provedené studii dosáhla kombinace navržených shlukovacích proměnných lepších výsledků než používané skupiny shlukovacích proměnných. Dalším přínosem práce je skript napsaný pro jazyk R přiložený na CD. Tento skript je možno použít pro analýzu vlastních mikropanelových dat.
|
|
Princip interní rovnováhy v kontextu firemní strategie
Kopecký, Martin ; Nový, Ivan (vedoucí práce) ; Háša, Stanislav (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Disertační práce se zabývá vědeckým problémem propojení strategického managementu a odměňování v principu interní rovnováhy. Práce je postavena na dvou pilířích, kterými jsou realizovaný kvalitativní výzkum a návrh vlastního řešení. První část práce obsahuje kvalitativní výzkum, který zkoumá možnosti a efekty propojení firemní strategie s odměňováním. Kvalitativní výzkum je veden ve formě více případové case study a zkoumá fenomén v praxi tří firem z různých zemí (Česká republika, Slovensko, Bosna a Hercegovina) a sektorů působení (finance, IT/Telco, FMCG). Výzkum hledá odpovědi na čtyři položené výzkumné otázky: Jak firemní strategie ovlivňuje proces odměňování? Jak může odměňování podporovat realizaci firemní strategie? Jak je možné propojit firemní strategie do odměňování v principu interní rovnováhy? Jak může odměňování posílit strategičnost řízení lidských zdrojů? Výzkum je postaven na základě studia teoretických zdrojů a terénní práce. Vlastní kvalitativní výzkum využívá pro shromáždění dat metod kvalitativního výzkumu, kterými jsou pozorování, dotazování, analýza dokumentů. Dotazovanými populacemi byli top manažeři, linioví manažeři a zástupci HR. Celkem proběhlo 142 dotazování. Výzkum byl veden v jedné osobě. Data jsou analyzována a je použita triangulace dat. Zjištění jsou generalizována do jedné závěrečné zprávy z výzkumu, která přináší odpovědi na položené výzkumné otázky. Výzkum poskytl významné poznatky, které byly využity ve druhé části práce, kterou je návrhová část. Vlastní návrh řešení se skládá ze dvou modelů. Prvním je zjednodušený model systému odměňování a druhým je model strategické segmentace pracovních pozic. U tohoto modelu se počítá s využitím v praxi firem a hlavně ve výuce. Druhý model strategické segmentace pracovních pozic přináší odpověď na možné propojení strategie a odměňování v principu interní rovnováhy. Model má přínos v nových poznatcích pro budování další teorie a realizaci dalších výzkumů. Přínos modelu je i pro praxi v přístupu k nastavení politik a procesů ve strategickém managementu a řízení lidských zdrojů. Návrhem obou modelů bylo dosaženo naplnění hlavních cílů disertační práce.
|
|
Řízení požadavků na IT v pojišťovací společnosti
Dvorský, Petr ; Bruckner, Tomáš (vedoucí práce) ; Jungmannová, Barbora (oponent)
První část práce se zabývá teoretickými znalostmi, tedy vymezením pojmů a doporučeními z oblasti požadavkového řízení. Druhá část práce je zaměřena na identifikaci, analýzu a následný návrh řešení problémů, vznikajících při práci s požadavky. Metody pro identifikaci problémů jsou uskutečněný workshop, zúčastněné pozorování a rozhovory se zaměstnanci IT úseku pojišťovny. Výstupem této práce jsou návrhy zlepšení správy požadavků, z nichž některé se mi již podařilo v Kooperativě aplikovat. První z návrhů, který byl aplikován, je vytvoření knihovny procesů. Dále, ze čtyř různých druhů prioritizace byla vybrána a použita metoda, kterou definuje ITIL. Dalšími výstupy jsou návrh nového uživatelského rozhraní požadavkového softwaru a započetí navrhování Change Advisory Board, které je oproti ITIL rozšířené o další funkce. Dále bylo zřízeno ddělení business konzultantů, které má za úkol efektivně sbírat požadavky klientů a byly vytvořeny podpůrné dokumenty pro toto oddělení.
|
|
Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.
|
|
Využití nově syntetizovaného amocharu ke stabilizaci a sorpci kovů a metaloidů.
Ouředníček, P. ; Trakal, L. ; Komárek, M. ; Pohořelý, Michael
Možnost sanace půd, která je většinou založena na principu stabilizace a imobilizace potenciálně rizikových látek, je v posledních letech intenzivně studovanou a zkoumanou problematikou. Jedním z takovýchto stabilizačních činidel je i biochar, tedy forma aktivního uhlí, která má schopnost poutat na svůj povrch celou řadu kontaminantů včetně právě kovů a metaloidů. Biochary mají obecně vysoce aktivní povrch a přítomnost různých funkčních skupin (např. COO–) zodpovědných za tvorbu chelátů a alkalických prvků (Ca2+, K+, Na+ a Mg2+) reprezentující kationtovou výměnu; v kombinaci s vysokými hodnotami pH (7,00 až 10,0) poukazují na jejich efektivní sorpční kapacitu vázat na svůj povrch kovy a metaloidy z roztoku (z půdní vody), zejména pak v kyselých půdách (tedy v oblastech postižených intenzivní důlní činností). Dále lze sorpční účinnost biocharů ještě zvýšit/vylepšit (zejména pak v případech odstraňování As (V) nebo Cr (VI)) a to pomocí různých modifikací. A právě modifikací biocharu pomocí amorfního oxidu manganu (AMO), byl vytvořen nový sorbent AMOchar. Produkt byl připraven přidáváním biocharu přímo do roztoku reaktantů při syntéze AMO. Samotný AMOchar je tak tvořen především Mn-oxaláty, které jsou přítomny ve formě povlaků na povrchu částic biocharu. Sorpční účinnost tohoto sorbentu pak byla i přes poměrně zásadité pH AMOcharu vysoká pro všechny testované rizikové prvky. Konkrétně byla sledována vysoká sorpce nejen pro Pb (téměř 99 %) a Cd (51,2 %) ale i pro As (91,4 %). Modifikace biocharu pomocí AMO též signifikantně snížila extrakci Mn, díky čemuž by nemělo, v případě reálného používání tohoto sorbentu pro sanaci půd, docházet k post-kontaminaci půdy právě manganem, který se uvolňuje z Mnoxalátů při rozpouštění jinak vysoce účinného sorbentu AMO.
Plný tet: SKMBT_22316111113040 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
host ::
