|
|
Jak ženy prožívají čas rodičovské dovolené?
SOUČKOVÁ, Ivana
Diplomová práce na základě kvalitativního výzkumu provedeného nestrukturovanými individuálními rozhovory popisuje způsob prožívání času matek na rodičovské dovolené. Teoretická část práce obsahuje pojednání o čase a volném čase. Praktická část je věnována významným tématům vzešlým z rozhovorů, jako je pozice otce v rodině, porovnávání péče o malé a velké děti, volný čas matek, povinnosti v domácnosti a podpora dětí.
|
|
|
Vzdělávací a seberozvojové kurzy jako nástroje pro lepší uplatnění na pracovním trhu pro ženy na mateřské a rodičovské dovolené
VÁŇA, Viktor
Cílem práce je popsat a analyzovat situaci žen na mateřské a rodičovské dovolené. V teoretické části se práce zabývá státní rodinnou politikou a postavením žen na trhu práce. Zmiňuje negativní dopady na ženy v oblasti sociální a ekonomické. Jako jedna z variant pomoci jsou uvedeny vzdělávací a seberozvojové kurzy pro ženy, pečující o malé děti. Kurzy ženám pomáhají se zvýšením sebevědomí, odstraněním sociální izolace a návratem do práce po ukončení rodičovské dovolené. Ve výzkumné části je ověřena užitečnost kurzů Attavena pro jejich absolventky. Jakožto výzkumná metoda je použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření, do kterého se zapojilo 106 žen.
|
|
|
Mateřská centra jako provozovatelé "školek"
Poláková, Šárka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdalena (oponent)
Mateřská centra jsou v současné době fenoménem doby, kdy i přes jejich rychle se zvyšující počet je jim, na rozdíl od školek "státních, "firemních", či v dnešní době více diskutovaných "dětských skupinách", věnována menší pozornost. A to především v oblasti celodenního hlídání dětí bez účasti rodičů. I když mateřská centra touto svojí činností pomáhají řešit jeden z veřejně politických problémů České republiky - nedostatek míst v mateřských školách, nedostatek zařízení jeselského typu, nedostává se jim podpory. A to především podpory v oblasti legislativní - podpoření mateřských center v hlídání dětí bez účasti rodičů. V současné době je v České republice provozováno celkem 427 mateřských center a z toho v Libereckém kraji, na který jsem se zaměřila v empirické části, působí 21 mateřských center. Z těchto 21 mateřských center tuto službu - péče o děti bez účasti rodičů, poskytuje celkem 14 mateřských center. A všechna tato centra pociťují potřebu legislativní podpory, kdy by uvítala stanovení jasnějších pravidel pro provoz mateřského centra, zvláště části, která zajišťuje hlídání dětí bez účasti rodičů. Tato podpora je důležitá ve všech činnostech, které mateřská centra vykonávají. Neboť mateřská centra to není jen o "setkávání se", ale také o podpoře mezigeneračního soužití, o vytvoření zázemí pro...
|
|
| |
|
|
Dosažené vzdělání jako faktor umožňující využívání flexibilních pracovních režimů ženám na mateřské či rodičovské dovolené v České republice
Vyhlídková, Petra ; Reichel, Jiří (vedoucí práce) ; Růžanská, Hana (oponent)
Předkládaná práce sleduje vliv dosaženého stupně vzdělání mezi ostatními faktory, které ženám na mateřské nebo rodičovské dovolené v České republice umožňují zapojení na pracovním trhu některou z forem flexibilních pracovních režimů. Jsou sledovány subjektivní a objektivní faktory, které mohou ovlivnit rozhodnutí žen aktivních na pracovním trhu. V práci jsou podrobněji popsány: vybrané nástroje sociální politiky, vlivy kulturních souvislostí, preference jednotlivých žen, nutnost dalšího příjmu v domácnosti nebo dělba práce s partnerem. Tyto vlivy jsou zkoumány na příkladech konkrétních žen metodou polostrukturovaných rozhovorů v kvalitativním šetření. Srovnána jsou statistická data a výsledky existujících výzkumů, které se dané problematiky dotýkají alespoň z dílčí části. Předpokladem celého výzkumu je skutečnost, že ženy s vyšším vzděláním jsou lépe vybaveny pro možnosti využívání flexibilních pracovních režimů. Výsledky výzkumu tento předpoklad do jisté míry potvrzují, nicméně poukazují také na jiné faktory, které hrají přinejmenším stejně významnou roli jako stupeň dosaženého vzdělání.
|
|
|
Návrat žen po rodičovské dovolené do zaměstnání
Růžičková, Lucie ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou návratu žen z rodičovské dovolené do zaměstnání. Pozornost je věnována mateřské a rodičovské dovolené, péči o předškolní dítě, nabídce a využívání flexibilních forem zaměstnání, a také situaci žen na trhu práce a jejich zaměstnanosti. Aktuální situace v České republice je srovnávána se zahraničím, především se státy Evropské unie. Součástí práce je také empirické šetření zaměřené na situaci zaměstnankyň Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR na rodičovské dovolené v kontextu s postoji jejich vedoucích pracovníků, a také zaměstnankyň po návratu z rodičovské dovolené do zaměstnání. Na základě výsledků šetření je zpracován návrh opatření k usnadnění návratu žen z rodičovské dovolené do zaměstnání ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR.
|
|
|
Mateřství a rodičovství pohledem pracovního práva a práva sociálního zabezpečení
Filipová, Lucie ; Koldinská, Kristina (oponent)
Mateřství a rodičovství pohledem pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Abstrakt Tato práce řeší sociální událost těhotenství, mateřství a rodičovství v širších pracovněprávních a sociálněprávních souvislostech. Cílem práce je analyzovat jednotlivé etapy pracovního života zaměstnance odvíjející se od narození dítěte. Pozornost je tak věnována mateřské a rodičovské dovolené, se zvláštním přihlédnutím k omezeným možnostem skončení pracovního poměru během jejich čerpání. V souvislosti s tím jsou řešeny jednotlivé druhy finančních dávek náležející rodičům pečujícím o děti, jejichž cílem je kompenzovat ztrátu příjmu či utlumení výdělečných aktivit, které jsou důsledkem nezbytné osobní péče o dítě. Práce pojednává rovněž o provázanosti jednotlivých institutů pracovního práva a práva sociálního zabezpečení z hlediska účasti zaměstnance v systému nemocenského, důchodového a veřejného zdravotního pojištění s přihlédnutím ke specifickým podmínkám účasti pojištěnců v těchto systémech po dobu, kdy čerpají mateřskou a rodičovskou dovolenou, či pobírají dávky nemocenského pojištění či státní sociální podpory. Pozornost je věnována rovněž finančnímu zabezpečení rodičů v případě ztráty zaměstnání prostřednictvím podpory v nezaměstnanosti, přičemž podrobně je popsán systém stanovení výše této dávky v souvislosti se...
|
|
|
Mateřské centrum jako nástroj návratu žen na trh práce po rodičovské dovolené
Čechurová, Lenka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Ženy s malými dětmi tvoří jednu z rizikových skupin na trhu práce. Přestože programy sociální politiky a samotná opatření na trhu práce cílí na vyšší zaměstnanost této skupiny, ženy stále čelí diskriminaci během návratu na trh práce po rodičovské dovolené, jelikož jim nejsou poskytovány podmínky pro sladění pracovních a rodinných rolí. Tato práce se zaměřuje na poněkud netradiční nástroj návratu žen na trh práce po rodičovské dovolené - mateřské centrum. Mateřská centra jakožto místa setkávání rodičů s dětmi slaví v České republice 20 let své existence a za tu dobu se jejich formy značně proměnily, mimo jiné i vlivem evropských integračních procesů. Text práce je členěn do dvou základních částí. První část se věnuje obecně mateřskému centru jako instituci, jeho historii, cílům a principům fungování. Druhá část se již zaměřuje na konkrétní případ mateřského centra - Klub K2. Případová studie Klubu K2 pak odhaluje programy Klubu K2, které napomáhají ženám při návratu na trh práce po rodičovské dovolené. Klíčovým aspektem Klubu K2 je fakt, že cílí jak na péči o dítě, tak na péči o matku, čímž naplňuje podmínky pro harmonizaci práce a péče. Práce postihuje i sféru žen-matek na trhu práce a zkoumá problémy, se kterými se tato skupina při návratu na trh práce potýká. Zjištění práce ukazují, že největší...
|
|
|
Role médií jako informačního zdroje rodičů na mateřské a rodičovské dovolené
Caithamlová, Kateřina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Výzkumná diplomová práce se zaměřuje na to, jakou roli média hrají v životech rodičů na mateřské a rodičovské dovolené a jaké potřeby prostřednictvím jejich využívání uspokojují. Vychází přitom z přístupu užití a gratifikace a zejména z typologie mediálně-osobních interakcí vymezených Denisem McQuailem. Cílem práce je pomocí dvaceti rozhovorů s matkami a otci pobývajícími v domácnosti s dítětem či dětmi zjistit, za jakým účelem jsou média touto specifickou skupinou používána. Práce zahrnuje teoretické ukotvení přístupu užití a gratifikace v souvislosti s jeho historickým vývojem během 20. století, ale zaměřuje se i na jeho pojetí v současné době po rozšíření nových médií. Teoretická část práce se dále věnuje charakteristice mateřské a rodičovské dovolené, přičemž se snaží identifikovat každodenní činnosti spojené s tímto obdobím a jeho pozitivní i negativní aspekty. Metodologická část popisuje oblast kvalitativního výzkumu a s ním související postupy včetně volby metody sběru dat, již představuje polostrukturovaný rozhovor, a charakteristiky výzkumného vzorku. Analytická část interpretuje poznatky vyplývající z dat získaných prostřednictvím rozhovorů s respondenty. Diskuse a závěr práce se věnují zodpovězení výzkumných otázek a shrnutí výsledků výzkumu.
|
|
|
Užívání tištěných a online médií mezi ženami a muži na mateřské nebo rodičovské dovolené
Řehořová, Lidmila ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá úlohou médií v životě "mladých" rodičů. Teoretická část přestavuje aktuální trendy v přístupu k tištěným a online médiím u vybrané cílové skupiny, a tou jsou ženy a muži na mateřské a rodičovské dovolené. Stěžejní otázkou je, jakým způsobem přistupuje konkrétní skupina lidí k mediálním obsahům. Změnil se subjektivně jejich vztah k médiím v této nové životní roli? Výzkumnou metodou jsou kvalitativní rozhovory s celkem deseti respondenty (sedm žen a tři muži). Analýza rozhovorů vychází z postupů zakotvené teorie - nejprve na úrovni otevřeného kódování, následně axiálního kódování. Na závěr práce jsou shrnuty vyzkoumané poznatky mimo jiné o skutečnosti, zda nebo do jaké míry si dotazovaní uvědomují změny ve vztahu k médiím v důsledku rodičovství.
|
host ::
RSS.