|
| |
|
|
Pojetí klíčových kompetencí u učitelů a problematika jejich aplikace do vyučování
Hartmannová, Eva ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou klíčových kompetencí a přednostně kompetencí k učení, jejím rozvojem, jejím pojetím učitelem a jeho aplikací této kompetence do vyučovací hodiny na 2. stupni základní školy. V teoretické části uvádím zašťítění klíčových kompetencí v kurikulárních dokumentech, vysvětlení klíčových pojmů a charakteristiky výukového procesu, které rozvoj kompetencí ovlivňují. Empirická část je kvalitativním výzkumem, při jehož provedení byly použity jako techniky sběru dat polostrukturovaný rozhovor a zúčastněné pozorování. Rozhovory byly vedeny s učitelkami 2. stupně základního vzdělávání, jejichž vyučovací hodiny pak byly navštíveny a během a po pozorování byl vyplňován pozorovací arch, který skrze specifické kategorie hodnotí míru rozvoje kompetence k učení.
|
|
|
Zraková paměť jako determinant rozvoje komunikačních kompetencí k učení u žáků se sluchovým postižením
Kotvová, Miroslava
ZRAKOVÁ PAMĚŤ JAKO DETERMINANT ROZVOJE KOMUNIKAČNÍCH KOMPETENCÍ A KOMPETENCÍ K UČENÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM ABSTRAKT Předložená práce se zabývá zrakovým vnímáním, zejména pak zrakovou pamětí a s ní související pozorností u dětí a žáků se sluchovým postižením, které představuje z teoretického hlediska nejdůležitější kompenzační smysl pro tuto skupinu osob. Stěžejní část práce představuje prezentaci výsledků výzkumného šetření zaměřeného na sledování úrovně zrakové paměti a pozornosti u dětí a žáků se sluchovým postižením ve věkové kategorii 6 - 8 let a jejich komparace s výsledky získanými u skupiny slyšících dětí a žáků stejného věkového rozmezí. Byly zvoleny čtyři subtesty zaměřené na aktuální stav zrakové paměti a pozornosti, jež jsou součástí dvou standardizovaných testů. Následná analýza získaných dat sloužila k ověření hypotéz o vlivu kompenzačního mechanismu při zpracování zrakových vjemů u osob se sluchovým postižením na úrovni centrální nervové soustavy. Dále jsou zpracována a komentována data získaná prostřednictvím dotazníků určených pro pedagogy, které sledují hodnocení komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u testovaných probandů. Cílem výzkumu je ověřit, zda skupina dětí a žáků se sluchovým postižením vykazuje oproti skupině slyšících vrstevníků lepší výsledky týkající se zrakové...
|
|
|
Time management v sekundárním vzdělávání
Mutl, Josef ; Mojžíšová, Jarmila (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat metody time managementu a jejich uplatnění v sekundárním vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje na různé metody time managementu, které jsou k dispozici učitelům a žákům v sekundárním vzdělávání. Zvláštní pozornost je věnována zastoupení tohoto tématu v Rámcových vzdělávacích programech (RVP) pro základní vzdělávání, gymnaziální vzdělávání a střední odborné vzdělávání. V praktické části se práce zabývá tím, jak učitelé a žáci tyto metody využívají. Učitelé jsou také dotazováni, jak své znalosti time managementu předávají svým žákům. Výzkum je realizovaný metodou polo-strukturovaných rozhovorů s učiteli a psychology. Z rozhovorů vyplynulo, že se time management na školách systematicky nevyučuje. Výsledkem této diplomové práce je popis užitečných metod a doporučení na jejich praktické uplatnění ve vzdělávacím procesu.
|
|
|
Zraková paměť jako determinant rozvoje komunikačních kompetencí k učení u žáků se sluchovým postižením
Kotvová, Miroslava
ZRAKOVÁ PAMĚŤ JAKO DETERMINANT ROZVOJE KOMUNIKAČNÍCH KOMPETENCÍ A KOMPETENCÍ K UČENÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM ABSTRAKT Předložená práce se zabývá zrakovým vnímáním, zejména pak zrakovou pamětí a s ní související pozorností u dětí a žáků se sluchovým postižením, které představuje z teoretického hlediska nejdůležitější kompenzační smysl pro tuto skupinu osob. Stěžejní část práce představuje prezentaci výsledků výzkumného šetření zaměřeného na sledování úrovně zrakové paměti a pozornosti u dětí a žáků se sluchovým postižením ve věkové kategorii 6 - 8 let a jejich komparace s výsledky získanými u skupiny slyšících dětí a žáků stejného věkového rozmezí. Byly zvoleny čtyři subtesty zaměřené na aktuální stav zrakové paměti a pozornosti, jež jsou součástí dvou standardizovaných testů. Následná analýza získaných dat sloužila k ověření hypotéz o vlivu kompenzačního mechanismu při zpracování zrakových vjemů u osob se sluchovým postižením na úrovni centrální nervové soustavy. Dále jsou zpracována a komentována data získaná prostřednictvím dotazníků určených pro pedagogy, které sledují hodnocení komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u testovaných probandů. Cílem výzkumu je ověřit, zda skupina dětí a žáků se sluchovým postižením vykazuje oproti skupině slyšících vrstevníků lepší výsledky týkající se zrakové...
|
|
|
Zraková paměť jako determinant rozvoje komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u žáků se sluchovým postižením
Kotvová, Miroslava ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent) ; Horáková, Radka (oponent)
ZRAKOVÁ PAMĚŤ JAKO DETERMINANT ROZVOJE KOMUNIKAČNÍCH KOMPETENCÍ A KOMPETENCÍ K UČENÍ U ŽÁKŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM ABSTRAKT Předložená práce se zabývá zrakovým vnímáním, zejména pak zrakovou pamětí a s ní související pozorností u dětí a žáků se sluchovým postižením, které představuje z teoretického hlediska nejdůležitější kompenzační smysl pro tuto skupinu osob. Stěžejní část práce představuje prezentaci výsledků výzkumného šetření zaměřeného na sledování úrovně zrakové paměti a pozornosti u dětí a žáků se sluchovým postižením ve věkové kategorii 6 - 8 let a jejich komparace s výsledky získanými u skupiny slyšících dětí a žáků stejného věkového rozmezí. Byly zvoleny čtyři subtesty zaměřené na aktuální stav zrakové paměti a pozornosti, jež jsou součástí dvou standardizovaných testů. Následná analýza získaných dat sloužila k ověření hypotéz o vlivu kompenzačního mechanismu při zpracování zrakových vjemů u osob se sluchovým postižením na úrovni centrální nervové soustavy. Dále jsou zpracována a komentována data získaná prostřednictvím dotazníků určených pro pedagogy, které sledují hodnocení komunikačních kompetencí a kompetencí k učení u testovaných probandů. Cílem výzkumu je ověřit, zda skupina dětí a žáků se sluchovým postižením vykazuje oproti skupině slyšících vrstevníků lepší výsledky týkající se zrakové...
|
|
| |
|
|
Strategie učení se anglickému jazyku u žáků 2. stupně Základní školy Botičská a nižšího stupně gymnázia Lauderových škol
Novotná, Vendula ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
Tato práce se zabývá používáním strategií učení se anglickému jazyku žáky 2. stupně Základní školy Botičská, Praha a nižšího stupně gymnázia Lauderových škol, Praha. Pojednává o podpoře těchto strategií ze strany učitelů a představuje autoevaluační zprávy obou škol. V teoretické části vymezuje pojem autoevaluace ve školním prostředí, popisuje strategie učení se cizímu jazyku ve smyslu jejich významu, zařazení, aplikace v pedagogickém prostředí, a především jejich klasifikaci. Empirická část obsahuje výsledky autoevalučních zpráv, jejich vzájemné porovnání, komparace v kontextu České republiky a na základě výsledků zpráv také doporučené postupy pro učitele do výuky. Práce je založena na dotazníku "Strategie učení se cizímu jazyku", který vychází z původní anglické verze "Young learners' Language Strategy Use Survey" od A. D. Cohena a R. L. Oxfordové.
|
|
|
Strategie učení se žáků 1. stupně ZŠ
Sobíšková, Ludmila ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Strategie učení se žáků 1. stupně ZŠ. Strategie jsou ukázány na příkladu cizího jazyka. Na základě tohoto příkladu jsou hledány obecnější zákonitosti pro používání učebních strategií i v dalších oblastech. Strategie jsou chápány jako specifické postupy a metody, které člověk používá při učení. Jsou zakotveny v kurikulárních dokumentech, zejména pak v rámci kompetence k učení. V teoretické části diplomové práce je analyzována problematiku stylů a strategií učení se žáků 1. stupně se zaměřením na cizí jazyk. Empirická část práce si klade za cíl zjistit, v jaké míře používají žáci 5. ročníků doporučené strategie učení se cizímu jazyku a jakou roli hraje v tomto ohledu podpora učitele. K výzkumu byl použit dotazník "Strategie učení se cizímu jazyku". Práce je dále založena na kvalitativním výzkumu, který tvoří pozorování a rozhovory s učiteli. Výsledky výzkumů ukazují, že žáci 5. ročníků používají strategie učení se v oblasti cizího jazyka v omezené míře, podpora strategií učiteli má však na používání strategií u žáků vliv. KLÍČOVÁ SLOVA Strategie učení, styly učení, kompetence k učení, podpora strategií, cizí jazyk, metakognice
|
|
|
Pojetí klíčových kompetencí u učitelů a problematika jejich aplikace do vyučování
Hartmannová, Eva ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou klíčových kompetencí a přednostně kompetencí k učení, jejím rozvojem, jejím pojetím učitelem a jeho aplikací této kompetence do vyučovací hodiny na 2. stupni základní školy. V teoretické části uvádím zašťítění klíčových kompetencí v kurikulárních dokumentech, vysvětlení klíčových pojmů a charakteristiky výukového procesu, které rozvoj kompetencí ovlivňují. Empirická část je kvalitativním výzkumem, při jehož provedení byly použity jako techniky sběru dat polostrukturovaný rozhovor a zúčastněné pozorování. Rozhovory byly vedeny s učitelkami 2. stupně základního vzdělávání, jejichž vyučovací hodiny pak byly navštíveny a během a po pozorování byl vyplňován pozorovací arch, který skrze specifické kategorie hodnotí míru rozvoje kompetence k učení.
|
host ::
RSS.