|
|
Beneficial Effects of 11β-HSD1 Inhibition on Cognitive Performance in a Mouse Model of Alzheimer's Disease
Červinková, Tereza ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Musílek, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Červinková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název práce: Prospěšný vliv inhibice enzymu 11β-HSD1 na kognitivní výkon u myšího modelu Alzheimerovy choroby Prodloužení délky života jde ruku v ruce s kognitivními poruchami souvisejícími se stárnutím. Alzheimerova choroba je nejčastěji se vyskytující demence. Je to nevratné a progresivní neurodegenerativní onemocnění vyznačující se ztrátou mozkových funkcí. Nedávné studie naznačují, že nadměrné působení glukokortikoidů má škodlivé účinky na hippocampus a způsobuje narušení prostorové paměti. Navíc bylo prokázáno, že starší myši s kognitivním deficitem vykazují zvýšenou genovou expresi enzymu 11β-hydroxysteroid- dehydrogenázy typu 1 (11β-HSD1) v oblasti hippocampu a parietální kůry. Kmen myší zvaný Senescence-Accelerated Mouse Prone 8 (SAMP8) je přirozeně se vyskytující zvířecí model zrychleného stárnutí. Mnoho studií naznačuje, že SAMP8 vykazují behaviorální a histopatologické znaky Alzheimerovy choroby. V rámci této studie jsme hodnotili neuroprotektivní účinky inhibice enzymu 11β-HSD1 potentní sloučeninou s názvem RL-118, která je syntetizována na pyrrolidinovém základě, a/nebo účinky stravy na kognitivní funkce u různých skupin SAMP8...
|
|
|
Změny hormonálních hladin u basketbalistek a jejich souvislost s emociálním naladěním a výkoností.
Zikánová, Tereza ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Hroníková, Linda (oponent)
Překládaná práce se soustředí na ženskou kompetici u basketbalistek hrajících nejvyšší soutěž České basketbalové federace. Hormonálními reakcemi na prohru a výhru se zabývala již řada studií, většina z nich však byla prováděna zejména na mužích. Našeho výzkumu se zúčastnilo 29 hráček, u kterých byly na základě slinných vzorků určeny hladiny testosteronu a kortizolu ve třech fázích sběru: bazální stav, před utkáním a po utkání. Ve všech fázích sběru bylo zároveň zjišťováno emocionální naladění respondentek. Po utkání hráčky vyplnily dotazník týkající se jejich subjektivního hodnocení výsledku utkání. Zároveň byly využity statistické záznamy z jednotlivých utkání, které vypovídaly o objektivní užitečnosti hráček. Veškeré výše zmíněné proměnné byly zkoumány ve vztahu k hladinám testosteronu a kortizolu. Výsledky odhalily, že hladiny kortizolu reagují na výsledek soutěže, kdy u prohraných hráček dochází po utkání k signifikantnímu zvýšení hladiny tohoto stresového hormonu. U vítězek dochází pouze k mírnému nárůstu hladiny kortizolu. Hladiny testosteronu nijak nereagovaly na výsledek soutěže. Bylo však zjištěno, že hráčky vítězného týmu měly celkově ve všech fázích měření vyšší hladiny testosteronu než jejich soupeřky. Rozdíl mezi vítězkami a prohranými hráčkami však nebyl ani v jednom případě signifikantní. Po...
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
| |
|
|
Mitochondriální dysfunkce u deprese
Javorská, Jana ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Deprese (angl. major depressive disorder; MDD) je časté a chronické psychiatrické onemocnění. Způsobuje výrazné snížení kvality života, snižuje práceschopnost a tím způsobuje zátěž pro postižené pacienty, zdravotnictví, i celou společnost. Patofyziologické znaky deprese jsou často nejednoznačné, a proto je současná léčba deprese nedostatečná. Důležitou roli v patogenezi deprese hraje chronický stres způsobující dysregulaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA osa) řídící uvolňování kortizolu, porucha rovnováhy neuropřenašečů a neuromodulátorů a nerovnováha mezi prozánětlivými a protizánětlivými cytokiny. Dalším neurobiologickým znakem deprese je narušení energetického metabolismu v mozku, za který jsou zodpovědné mitochondrie. Mitochondrie tvoří kromě ATP i volné kyslíkové radikály (angl. reactive oxygen species; ROS). ROS jsou při chronickém stresu v nadbytečném množství a narušují buněčnou energetiku. Proto se aktuálně zkoumají látky související s mitochondriální energetikou a antioxidačními účinky. Na mitochondriální metabolismus účinně působí zejména ketamin, dizocilpin a fencyklidin. Avšak klinické užití těchto látek komplikují jejich halucinogenní a neurotoxické účinky. Obnově mitochondriální funkce napomáhají antioxidanty a tím prokazují antidepresivní účinky. Při léčbě deprese by se...
|
|
|
Neuroimmune and endocrine correlates of stress response and dissociation in affective disorders
Bízik, Gustáv ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Shrnutí Deprese a některá další psychiatrická onemocnění představují ve světovém měřítku jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti, jejichž vliv navíc v průběhu několika desetiletí významnou měrou narůstá a to navzdory významným pokrokům v psychofarmakologii. V důsledku toho je výzkum v psychiatrii a v neurovědách značnou měrou zaměřen na hlubší porozuměnípatofyziologickýmmechanismůdepresea dalšíchpsychickýchporuchscílemzlepšit účinnost léčby. Podle stávajících poznatků stres a imunitní procesy hrají významnou roli v patofyziologii afektivních poruch a některých dalších psychických onemocnění. Tento interdisciplinární výzkum vlivů a následků stresu zahrnuje celou řadu aspektů jako například chronický stres nebo traumatické zkušenosti v nichž významnou úlohu má proces disociace. V návaznosti na tyto poznatky byl v této studii realizován empirický výzkum zahrnující dva vzorky pacientů s depresivní poruchou, který byl zaměřen na vztahy imunitních a endokrinních odpovědí na stres v souvislosti s psychopatologickými symptomy a to především se zaměřením na symptomy vztahující se k traumatickému stresu, psychickým a somatoformním disociativním symptomům a také k symptomům deprese jako takové. Hlavní výsledky tohoto empirického výzkumu ukazují na to, že TNF-α, který je jedním z hlavních faktorů v patogenezi...
|
|
|
Stresová odpověď na srdeční katetrizaci Koncentrace stresových markerů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální osy
Skarlandtová, Hana ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Gregor, Pavel (oponent) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
V předkládané práci se náš tým zabýval stresem při srdeční katetrizaci, kde byla prováděna buď stimulace nebo ablace převodního srdečního systému v celkové anestezii, na modelovém druhu prasete domácího (Sus scrofa domestica). V průběhu experimentu byla zjišťována hladina stresových markerů - kortizolu, kortizonu, dehydroepiandrosteronu a jeho sulfátu -DHEA(S). Tyto markery byly stanoveny z krevního séra, které bylo odebráno při předem určených situacích během každé katetrizace. První odběr byl odebírán ještě na farmě, druhý po uvedení do anestezie, třetí po stimulaci nebo ablaci převodního systému srdečního a čtvrtý po ukončení experimentu. Kortizol a kortizon byly stanoveny metodou HPLC, DHEA(S) komerčními kity. Výsledky byly statisticky zpracovány neparametrickými testy (data nevykazovala normální rozdělení dle Gausse). Stručně lze experimenty shrnout takto: 1. Stanovení diurnálního rytmu u markerů během katetrizačního výkonu, 2. Liší se hladiny stresových markerů naměřených během katetrizace s bazální hladinou? 3. Liší se hladiny stresových markerů v průběhu operačního výkonu? 4. Zjištění poměru kortizol/kortizon. V prvním experimentu nevyšla statistická závislost na denní době (p >0.05) pro žádný z markerů. U experimentu 2 byl Friedmanův test pro sledované markery statisticky významný, pro...
|
|
|
Fyziologické a patofyziologické aspekty některých vybraných endokrinopatií. Vztah k metabolizmu tukové tkáně a inzulínové rezistenci
Ďurovcová, Viktória ; Kršek, Michal (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Patogeneze inzulínové rezistence není dosud zcela objasněna a podílí se na ní řada faktorů. Velmi významná úloha se v poslední době přisuzuje změnám v endokrinní a parakrinní aktivitě tukové tkáně a jejímu vztahu k mitochondriální dysfunkci. Cílem první části práce bylo charakterizovat úlohu tukové tkáně a jejích pro- duktů v patogenezi inzulínové rezistence u jednotlivých zkoumaných skupin paci- entů, tj. u pacientů s Cushingovým syndromem, akromegalií a prostou obezitou. Zaměřili jsme se na výzkum tří důležitých regulátorů metabolické homeostázy, a to fibroblastových růstových faktorů 21 a 19 (FGF-21 a FGF-19) a adipocytární mastné kyseliny vážícího proteinu (FABP-4). Naše práce prokázala, že inzulínová rezistence jak u prosté obezity, tak i u obe- zity doprovázející hyperkortizolizmus je spojená s významně zvýšenými cirku- lujícími hladinami FGF-21 a FABP-4 oproti zdravým kontrolám. Koncentrace obou látek byly srovnatelné mezi pacienty s Cushingovým syndromem a pros- tou obezitou. Tento fakt spolu s chybějící korelací mezi hladinami FGF-21, resp. FABP-4 a hladinami plazmatického kortizolu naznačují, že se jedná nejspíš o vliv obezity a jejích metabolických důsledků, nežli o samotné přímé působení hyper- kortizolémie na produkci FGF-21 a FABP-4. U plazmatických hladin FGF-19 jsme nenašli žádné...
|
|
|
Neuroanatomical aspects of nonGmotor effects of deep brain stimulation
Růžička, Filip ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Druga, Rastislav (oponent)
Souhrn Hluboká mozková stimulace subthalamického jádra (DBS STN) představuje standardní součást terapie středních stádií Parkinsonovy nemoci vedoucí k podstatnému zlepšení a stabilizaci hybnosti pacienta. Mezi nežádoucí účinky stimulace patří její vliv na afektivní a kognitivní funkce. Velmi častý je i nárůst tělesné hmotnosti. Mechanismus těchto změn není jasný, ale mohl by souviset s pozicí stimulujícího kontaktu v STN. Cíle práce: Vzhledem k funkční organizaci subthalamického jádra, kde mediální část je zapojena k limbickému systému, střední část má vztah k asociačním strukturám a laterální část STN k motorickým oblastem mozku, bylo naším hlavním cílem zjistit, zda nárůst tělesné hmotnosti a změna funkce hypotalamicko- hypofyzární osy závisí na poloze stimulujícího kontaktu hluboké mozkové stimulace v tomto jádře. Naším vedlejším cílem bylo ověřit, zda změna funkce hypotalamicko- hypofyzární osy souvisí s pooperačním nárůstem hmotnosti a úzkostností. Metodika: Studie 1- Hmotnost byla měřena v pravidelných intervalech ...
|
|
|
Role středvní mikrobioty a HPA osy v dětství
Trunečková, Naděžda ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Vztahy mezi mikrobiotou a hostitelem se vyvíjely statisíce let a vedly k vytvoření složitého systému interakcí. Kolonizace gastrointestinálního traktu dítěte začíná ještě prenatálně, aktivně pokračuje po narození a může být ovlivněna faktory jako způsob porodu, laktace nebo užívání antibiotik. Hlavní vývoj střevní mikrobioty i centrální nervové soustavy probíhá v prvních dvou až třech letech života, přitom střevní mikrobiota a mozek mohou svůj vývoj vzájemně ovlivňovat. Ke komunikaci využívají osu mikrobiota-střevo-mozek, která zahrnuje nervovou, endokrinní, metabolickou a imunologickou cestu. Působení stresu, ať už v prenatálním období nebo v prvních letech života, může mít negativní dopad na složení střevní mikrobioty i přímo na vyvíjející se mozek, včetně oblastí spojených s regulací HPA osy - jedním z hlavních mechanismů regulace stresové reakce, který zahrnuje všechny interakce mezi hypotalamem, hypofýzou a nadledvinami. Narušení regulace osy mikrobiota-střevo-mozek může ovlivnit reakci na stres, kognitivní funkce nebo vnímání a prožívání emocí. Pozměněná reaktivita HPA osy je dále spojována například s poruchami imunitního systému, poruchami pozornosti a chování, poruchami sociální integrace a také s množstvím psychických poruch, mezi které patří úzkost a deprese nebo posttraumatická stresová...
|
host ::
RSS.