|
|
Endoskopická léčba posthemoragického hydrocefalu nezralých novorozenců
Lipina, Radim ; Náhlovský, Jiří (vedoucí práce) ; Smrčka, Martin (oponent) ; Smrek, Martin (oponent)
Souhrn Úvod Patofyziologie vzniku posthemoragického hydrocefalu (PHH) u nezralých novorozenců je dnes vysvětlována uvolněním cytokinu TGF β1 do mozkomíšního moku (CSF) při iniciálním krvácení a indukcí tvorby proteinů, které vytvoří "zánětlivou reakci" v subarachnoidálních prostorách. Metodou volby při léčbě PHH je implantace ventrikulo-peritonálního (V-P) zkratu. Význam endoskopické ventrikulo-cisternostomie (ETV) u PHH není dosud jasný, přestože u části pacientů se na vzniku hydrocefalu podílí i obstrukční složka. Cílem naší práce bylo posoudit úspěšnost ETV u PHH nezralých novorozenců a zjistit vztah mezi koncentrací TGF β1 v CSF a rozvojem hyporesorpčního hydrocefalu a úspěšností ETV. Souvislost mezi hladinou TGF β1 a úspěšností ETV u těchto pacientů zatím nebyla zkoumána. Materiál a metoda V době od ledna 2004 do listopadu 2007 jsme sledovali 38 nezralých novorozenců s rozvojem PHH. 34 pacientů bylo léčeno implantací Ommaya rezervoáru a opakovanými punkcemi CSF. U 29 pacientů byla vyšetřena koncentrace cytokinu TGF β1. U pacientů s přetrvávajícím hydrocefalem jsem provedli vyšetření mozku magnetickou rezonancí (MRI). U 25 pacientů jsme na MRI prokázali obstrukci v komorovém systému. U těchto pacientů byla provedena ETV. Výsledky Obstrukční hydrocefalus byl prokázán u 73,5% pacientů sledovaného souboru....
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Modality ovlivňující radikalitu výkonu při endoskopické endonazální transsfenoidální resekci adenomu hypofýzy.Intraoperační magnetická rezonance v konvenční vyšetřovně při endonazálních resekcách adenomů hypofýzy.
Vacek, Petr ; Přibáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Brichtová, Eva (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Cíl: Primárním cílem práce bylo vyhodnotit naše zkušenosti s prováděním intraoperační magnetické rezonance v konvenční vyšetřovně při endoskopických endonazálních resekcích adenomů hypofýzy. Soubor a metodika: Od března 2008 do února 2013 jsme na našem pracovišti operovali endoskopicky endonazálně celkem 50 pacientů s adenomem hypofýzy. První skupinu 25 pacientů bez a druhou skupinu 25 pacientů s využitím intraoperačního vyšetření magnetickou rezonancí v konvenční vyšetřovně. Hodnotili jsme nejen četnost radikálních resekcí v obou skupinách, ale i prodloužení výkonu ve druhé skupině, vývoj očních a endokrinologických příznaků v obou skupinách a samozřejmě výskyt komplikací. Výsledky: Intraoperační vyšetření magnetickou rezonancí v konvenční vyšetřovně bylo úspěšně provedeno u všech pacientů ze druhé skupiny bez komplikací spojených s transportem pacienta nebo provedením vyšetření. Průměrná délka výkonu se prodloužila z 205 na 238 minut (hraničně statisticky nevýznamné). Radikální resekci adenomu jsme dosáhli u sedmi pacientů (28 %) z první skupiny a u 16 pacientů (64 %) ze druhé skupiny (statisticky významný rozdíl). Mezi oběma skupinami jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly ve výskytu diabetu insipidu, ve zlepšení perimetru po operaci, ani ve výskytu intraoperační a pooperační likvorey....
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Endoskopická léčba posthemoragického hydrocefalu nezralých novorozenců
Lipina, Radim ; Náhlovský, Jiří (vedoucí práce) ; Smrčka, Martin (oponent) ; Smrek, Martin (oponent)
Souhrn Úvod Patofyziologie vzniku posthemoragického hydrocefalu (PHH) u nezralých novorozenců je dnes vysvětlována uvolněním cytokinu TGF β1 do mozkomíšního moku (CSF) při iniciálním krvácení a indukcí tvorby proteinů, které vytvoří "zánětlivou reakci" v subarachnoidálních prostorách. Metodou volby při léčbě PHH je implantace ventrikulo-peritonálního (V-P) zkratu. Význam endoskopické ventrikulo-cisternostomie (ETV) u PHH není dosud jasný, přestože u části pacientů se na vzniku hydrocefalu podílí i obstrukční složka. Cílem naší práce bylo posoudit úspěšnost ETV u PHH nezralých novorozenců a zjistit vztah mezi koncentrací TGF β1 v CSF a rozvojem hyporesorpčního hydrocefalu a úspěšností ETV. Souvislost mezi hladinou TGF β1 a úspěšností ETV u těchto pacientů zatím nebyla zkoumána. Materiál a metoda V době od ledna 2004 do listopadu 2007 jsme sledovali 38 nezralých novorozenců s rozvojem PHH. 34 pacientů bylo léčeno implantací Ommaya rezervoáru a opakovanými punkcemi CSF. U 29 pacientů byla vyšetřena koncentrace cytokinu TGF β1. U pacientů s přetrvávajícím hydrocefalem jsem provedli vyšetření mozku magnetickou rezonancí (MRI). U 25 pacientů jsme na MRI prokázali obstrukci v komorovém systému. U těchto pacientů byla provedena ETV. Výsledky Obstrukční hydrocefalus byl prokázán u 73,5% pacientů sledovaného souboru....
|
host ::
RSS.