|
|
Predikce antidepresivního účinku ketaminu na základě klinických parametrů a fenomenologie intoxikace
Andrashko, Veronika ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Juřica, Jan (oponent)
Úvod: ketamin je rychlou možností léčby deprese, avšak dosavadní výzkum neidentifikoval faktory, umožňující efektivní selekci pacientů s větší pravděpodobností profitu z jeho aplikace. Cílem dané práce byla identifikace možných přístupných prediktorů, vyplývajících z klinických charakteristik pacientů a z průběhu intoxikace ketaminem. Materiály a metody: data pocházela od 86 depresivních pacientů ze souborů A (2010-2015) a B (2018-2022). Všem byl intravenózně aplikován racemický ketamin v subanestetické dávce. Kromě demografických parametrů se před a po aplikaci hodnotila závažnost depresivních příznaků, subjektivní a objektivní míra úzkosti a míra anhedonie. Pacientům ze souboru A byl navíc snímán elektrokardiogram k hodnocení variability srdeční frekvence a pacientům ze souboru B byl v průběhu intoxikace zaznamenávat tlak, tepová frekvence a míra změněného stavu vědomí. Výsledky: analýza souboru A odhalila, že užívání vyšších dávek benzodiazepinů souviselo s horší odpovědí na ketamin 3. (p = 0,04) a 7.den (p = 0,02) po aplikaci. Respondéři na ketamin vykazovali vyšší srdeční frekvenci (p = 0,001) a lišili se od nonrespondérů ve variabilitě srdeční frekvence (p = 0,011). V souboru B se respondéři lišili od nonrespondérů v dosažených vyšších hodnotách systolického (p = 0,003) i diastolického (p =...
|
|
| |
|
|
Násilí u pacientů s psychotickou poruchou
Nichtová, Andrea ; Vevera, Jan (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Končelíková, Dana (oponent)
Většina psychiatrických pacientů se nechová agresivně, často se ale stávají obětí agresivního chování. V praktické části této práce jsme se i přesto zaměřili na fenomén agresivního chování u psychotických pacientů a viktimizaci psychotických pacientů se vě teoretické části, jelikož je to jeden z nejdůležitějších prediktorů agresivního chování nejen u psychiatrických pacientů, ale i v obecné populaci. V literatuře se potkáme se třemi základními bezprostředními příčinami agresivního chování - cká, impulzivní a predatorní (plánovaná), jejichž výskyt jsme sledovali v podmínkách nemocničního prostředí. Speciálně jsme se zaměřili na impulzivní chování u agresivních pacientů vzhledem k tomu, že se předpokládá, že psychotičtí pacienti mají potíže v éto oblasti. Cílem této práce bylo zkoumat bezprostřední příčiny agresivního chování a nabídnout data České republiky o jejich prevalenci a zjistit, zda je faktorová struktura v naši práci konzistentní se třemi předpokládanými faktory, které díky faktorové analýze popsala Nolanová et al. Dalším cílem bylo prozkoumání impulzivního chování psychotických pacientů vzhledem popisované snížené kontrole impulzů a emoční dysregulaci, které souvisí se vznikem agresivního chování u psychotických pacientů. Cílem bylo studování behaviorální inhibiční odpovědi na neutrální a emoční...
|
|
|
Monitorování vlastní aktivity pomocí digitálních technologií v léčbě poruch příjmu potravy
Eliášová, Marie ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Maulisová, Alice (oponent)
Diplomová práce přibližuje problematiku monitorování vlastní aktivity pomocí digitálních technologií v kontextu poruch příjmu potravy. Cílem výzkumné části je pomocí neintervenční kvantitativní kvaziexperimentální studie zmapovat dopad používání chytrých hodinek, tedy konkrétního druhu monitorovacího zařízení sledujícího denní fyzickou aktivitu, na vybrané oblasti léčby poruch příjmu potravy. Léčba byla posuzována v rovině obecné symptomatologie, excesivního cvičení, regulace emocí a celkového hodnocení terapie. Sběr dat byl realizován v Centru pro poruchy příjmu potravy při Psychiatrické klinice 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výzkum porovnával skóry získané ve dvou časových bodech, pacientky s poruchou příjmu potravy (n = 35) byly v rámci analýzy rozděleny do dvou skupin na základě používání chytrých hodinek. Ze statistické analýzy dat vyplynulo, že pacientky, používající chytré hodinky, nedosahují statisticky významně závažnějších projevů poruch příjmu potravy, a to ani v průběhu specializované léčby. Zdá se nicméně že skupina, používající chytré hodinky, vykazuje tendenci k závažnějším projevům v oblasti obecné symptomatiky a excesivního cvičení. Klíčová slova poruchy příjmu potravy; chytré hodinky; monitorování; léčba
|
|
|
Facilitátory a bariéry v zahájení léčby poruch příjmu potravy z pohledu pacientek a jejich matek
Kosjuková, Gabriela ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Veverová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem hledání a zahájení léčby poruch příjmu potravy. Jejím cílem je zjistit, jaké facilitátory a bariéry reflektují pacientky s poruchou příjmu potravy a jejich matky v procesu zahájení léčby. Teoretická část práce představuje vybrané aspekty problematiky poruch příjmu potravy, systém léčby, známá zjištění v oblasti hledání a zahájení léčby, a nakonec shrnuje dosavadní výzkum. Empirická část práce popisuje realizovaný kvalitativní výzkum, který proběhl formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti pacientkami a jejich matkami. Výstupem je schematické znázornění cesty k léčbě s časovými údaji a chronologickým uspořádáním důležitých faktorů. Tematická analýza identifikovala na straně obou skupin respondentek množství facilitátorů a bariér. Zásadními bariérami dle pacientek bylo popírání onemocnění, nedostatek motivace, negativní nastavení k léčbě a komorbidní onemocnění. Mezi facilitátory naopak řadily negativní aspekty onemocnění, vliv blízkých, pozitivní zkušenost s odborníky a povědomí. Matky na straně bariér reflektovaly nerozpoznání onemocnění, odpor dcery, negativní zkušenost se zdravotnictvím a komorbidní onemocnění. Facilitační efekt měla jejich vlastní péče, spolupráce dcery, pozitivní zkušenost s odborníky a vliv sociálního okolí. Tento výzkum představuje jeden z...
|
|
|
Poruchy příjmu potravy a excesivní pohybová aktivita
Hrubá, Jitka ; Holanová, Petra (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent)
1 Abstrakt Úvod: Poruchy příjmu potravy jsou závažným onemocněním, jejichž výskyt v populaci stoupá. Nejzávažnější je mentální anorexie a mentální bulimie. Tato onemocnění jsou často provázena excesivní pohybovou aktivitou, která je využívána ke snižování váhy a zároveň jako kompenzační mechanismus nespokojenosti s vlastním tělem. Přetrvávající přítomnost excesivního cvičení bývá častou příčinou relapsu onemocnění poruchou příjmu potravy. Léčba musí být komplexní a je časově náročná. Cíl: Hlavním cílem práce bylo zmapovat výskyt a charakter excesivní pohybové aktivity u pacientek s diagnózou mentální anorexie a mentální bulimie. Zjistit, zda má vliv na váhové přírůstky pacientek s podváhou a jestli existují rozdíly v četnosti či charakteru excesivního cvičení mezi pacientkami docházejícími do denního stacionáře a pacientkami hospitalizovanými na oddělení. Metodika: Výzkumný soubor zahrnuje 50 pacientek Centra pro poruchy příjmu potravy ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Pacientky měly diagnózu mentální anorexie nebo mentální bulimie a byly starší 18. let. Všechny vyplnily na začátku léčby dotazník EED19, byly zváženy, změřeny, a byl jim spočítán index tělesné hmotnosti (BMI). Následně byly dotazníky vyhodnoceny metodou standardní kvantitativní analýzy dat. Pacientkám s BMI 17,5 nebo nižším, byl na...
|
|
|
Eating Disorders: Epidemiology and Risk Factors
Pavlová, Barbara ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Kocourková, Jana (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá epidemiologií and rizikovými faktory poruch příjmu potravy, se zaměřením na vliv politických a kulturních změn, jež se počátkem devadesátých let odehrály v České republice. Termín poruchy příjmu potravy zahrnuje duševní poruchy charakterizované poruchami jídelního chování: mentální anorexii, mentální bulimii a další blíže nespecifikované poruchy příjmu potravy Incidence mentální anorexie se zvyšovala do sedmdesátých let dvacátého století; incidence mentální bulimie až do konce devadesátých let dvacátého století. Tyto údaje pocházejí ze západních zemí; epidemiologických dat ze střední a východní Evropy se nedostává. Poruchy příjmu potravy mají multifaktoriální etiologii. Nedávno se v souvislosti s poruchami příjmu potravy zacalo diskutovat i o zažitcích migrace a akulturace. Hlavní hypotézou této prace je, že prevalence and incidence poruch příjmu potravy v České republice vzrostla v devadesátých letech dvacátého století. Kvalitativní část této práce se zabývá zážitky migrace a akulturace a jejich vlivem na poruchy příjmu potravy. První článek ukazuje, že ve skupině žen 10-39 let stoupl počet hospitalizací pro poruchy příjmu potravy čtyřikrát mezi lety 1981 a 2001 a zůstal na stejné úrovni až do roku 2005. Druhý článek se zabývá prvními hospitalizacemi pro mentální anorexii, jakožto...
|
|
|
Anorexia nervosa - vybrané genetické determinanty a endofenotypy
Kaminská, Deborah ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Pacák, Karel (oponent)
Souhrn Anorexia nervosa (AN) a bulimia nervosa (BN) jsou choroby se značnými individuálními odchylkami. Genetické pozadí hraje důležitou roli v náchylnosti ke vzniku a závažnosti onemocnění. Pro vyhodnocení vztahu mezi genetickými faktory a subtypy onemocnění jsme použili genotypizaci a zároveň analýzu vývoje vybraných klinických parametrů. Sledovali jsme skupinu 75 pacientů s AN (1. studie), 127 pacientů s AN a BN (2. studie), diagnostikovaných podle DSM-4 a MKN-10 a přispěli do souboru GWAS, který čitá 2907 pacientek s AN. Výsledky 1.studie podporují asociaci polymorfizmu -1438G/A v serotoninovém receptoru 5-HT2A s onemocněním AN a přinášejí srovnání s jinými studiemi pomocí metaanalyzy. U dalších polymorfizmů odpovědných za neurotransmisi serotoninu (serotoninový transportér 5-HTT: polymorfizmus LPR a VNTR) tato studie nastínila odlišný trend asociace LPR s onemocněním AN u české populace než ostatní publikované studie. U 5-HTT VNTR polymorfizmu nebyla pozorována žádná asociace. 2. studie se zabývala vlivem hemoxygenázy-1 (zásadní protektivní faktor při metabolickém stresu) na poruchy příjmu potravy v interakci s enviromentálními vlivy. Zkoumali jsme rizika pro AN a BN založená na genetických lokusech, odpovědných za zvýšenou náchylnost k onemocnění i přidaný efekt environmentálních rizikových stresových...
|
|
|
Léčba poruch příjmu potravy pomocí neuromodulačních metod
Baumann, Silvie ; Papežová, Hana (vedoucí práce) ; Ustohal, Libor (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Úvod: Poruchy příjmu potravy patří k obtížně léčitelným psychiatrickým onemocněním, u nichž často selhávají klasické postupy léčby. Ve své práci uvádím přehled základních stimulačních metod a jejich použití v léčbě mentální anorexie (AN), mentální bulimie a psychogenního přejídání. Praktická část byla zaměřena na hodnocení účinnosti léčby AN pomocí transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (tDCS). Jedná se o randomizovanou, dvojitě zaslepenou a placebem kontrolovanou studii. 43 pacientů s AN bylo rozděleno a stimulováno buď aktivní (A) tDCS =21). Stimulován byl levý dorzolaterální prefrontální kortex (anoda na sytému 10 20, katoda na pravý orbitofrontální region Délka stimulace byla každý všední den po dobu 2 týdnů (10 stimulací) o intenzitě 2 mA. Všichni pacienti před i po stimulaci dotazník EDE Q, Zungovu sebeposuzovací škálu deprese, byli zváženi, byl jim monitorován termální práh bolesti a porucha vnímání vlastního těla pomocí počítačového programu Anamorfic. Po 2 a 4 týdnech bylo kontrolováno BMI pacientů, EDE Hodnocení proběhlo pomocí statistických metod ANOVA a OPLS. Výsledky: obou skupinách došlo v průběhu sledování k nárůstu BMI a celkově ke klinickému zlepšení specifické psychopatologie (EDE Q), ale výsledky nedosáhly statistického významu. Ve skupině A došlo mezi 1. a 4. kontrolou ke snížení...
|
|
|
Porucha tělesného schématu u pacientek hospitalizovaných s mentální anorexií
Ulrichová, Michaela ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Krch, František (oponent) ; Papežová, Hana (oponent)
Úvod: Porucha tělesného schématu je jednou ze základních charakteristik mentální anorexie. Projevuje se ve všech fázích nemoci, často přetrvává i po ukončení léčby a je jedním z prediktorů relapsu onemocnění. Tělesné schéma, angl. body image, se skládá ze dvou základních složek - perceptual a attitudinal component, volně přeloženo jako přístupová a percepční složka tělesného schématu. Pacientky s MA mají narušenou přístupovou složku tělesného schématu, narušení percepce u nich zatím není jednoznačně prokázáno. Řada autorů však upozorňuje na výskyt nadhodnocování tělesných rozměrů u pacientek s MA a jeho možnou závislost na charakteristikách jako je BMI. Cíl: Hlavním cílem dizertační práce byla objektivizace poruchy tělesného schématu u pacientek hospitalizovaných s mentální anorexií, srovnání jejich výsledků se skupinou zdravých dívek shodného věku a hledání faktorů spojených s poruchou tělesného schématu. Vedlejším cílem dizertační práce bylo měření vlivu pohybové terapie na skóre úzkosti pacientek s MA. Metody: V rámci praktické části dizertační práce bylo provedeno měření 27 pacientek hospitalizovaných s MA a 20 zdravých dívek. Probandi podstoupili měření odhadu velikosti čtyř tělesných segmentů. Odhadovali délku paže, hloubku břicha, šířku boků a šířku stehna. Dále byla měřena nespokojenost s...
|
host ::
RSS.