|
|
Vliv syntetického oxytocinu na mateřství
Jendrisková, Blanka ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Třebická Fialová, Jitka (oponent)
Oxytocin spadá do skupiny hormonů, jejichž synchronizace je velice důležitá pro správný postup porodu. Jedná se o hormon, který má periferní i centrální účinky. Jeho syntetická verze patří do skupiny uterotonik, které se využívají v porodnictví. Syntetický oxytocin je podáván jak k vyvolání porodu či jeho urychlení přímo během porodu, tak i po porodu jako prevence poporodního krvácení. Takto podaný syntetický oxytocin může mít ovšem také vliv na zahájení kojení a další poporodní adaptaci matky i dítěte. Po podání syntetického oxytocinu byly například pozorovány zhoršené primitivní neonatální reflexy u novorozenců nebo větší sklony k poporodním depresím u matek.
|
|
|
Změny v prožívání sexuálního znechucení v průběhu reprodukčního období u žen
Šeda, Jan ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Znechucení, též disgust, je jednou ze základních lidských emocí s adaptivní funkcí, kterou je především vyhýbání se potenciálnímu přenosu patogenů. Jednou z jeho složek je také sexuální znechucení, které by mělo sloužit jako ochrana před neoptimálním sexuálním chováním a pomáhat při výběru správného sexuálního partnera. Reprodukční období žen je provázeno k mnoha fyziologickými i psychologickými změnami, v jejichž důsledku může docházet i ke změnám v míře znechucení. Cílem této práce bylo sledovat tyto změny v doposud málo prostudované doméně sexuálního znechucení, a to zejména v průběhu těhotenství a po porodu, ale rovněž i u netěhotných žen v souvislosti se změnami během menstruačního cyklu. V souladu s navrhovanými hypotézami byla pozorována vyšší míra sexuálního znechucení u žen v prvním trimestru těhotenství v porovnání s netěhotnými bezdětnými ženami, což může souviset jednak s ochranou matky a dítěte proti možnému poškození zejména v důsledku infekcí, případně s ochranou před nepříjemnými prožitky během sexu, které mohou být zapříčiněny fyzickými i psychickými změnami v průběhu těhotenství. V práci nebyly pozorovány žádné statisticky významné rozdíly v míře sexuálního znechucení v souvislosti s fázemi menstruačního cyklu. Výsledky longitudinální studie prokázaly signifikantní změny v...
|
|
|
Změny v sekundárním poměru pohlaví u lidí po mimořádných přírodních, sociálních a kulturních událostech
Hubová, Hana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Dušek, Adam (oponent)
Sekundární poměr pohlaví udává poměr narozených chlapců a dívek a bývá lehce vychýlen ve prospěch chlapců. Ke změnám poměru pohlaví dochází působením různých ultimátních (evolučních) a proximátních (fyziologických) příčin. Tyto příčiny mohou být spojené s vnějšími vlivy jako jsou přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty a terorismus nebo významné svátky, kulturní a sportovní události. Přírodní katastrofy provázené destrukcí obydlí, infrastruktury a obětmi na životech jsou často spojovány se snížením poměru pohlaví při narození. V této souvislosti je diskutována zvýšená úmrtnost samčích plodů vlivem stresu, kterému je matka v průběhu těhotenství vystavena. Negativní dopady na obyvatelstvo lze pozorovat také v průběhu válek a teroristických útoků, v případě válek je ale častým jevem navýšení sekundárního poměru pohlaví v poválečném období. Významné kulturní a sportovní události a svátky jsou většinou doprovázeny pozitivní náladou a pocity sounáležitosti, s následným navýšením poměru pohlaví při narození o 9 měsíců později, které by mohlo být důsledkem zvýšené frekvence pohlavního styku při těchto událostech.
|
|
|
Adaptace matky na těhotenství v závislosti na pohlaví plodu
Nekolová, Denisa ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Roberts, Kateřina (oponent)
Těhotenství pro matku představuje období velkých tělesných změn a přestaveb. Ke zdárnému průběhu gravidity slouží matce fyziologické adaptace, zahrnující hormonální a imunologické změny, a adaptace behaviorální. Odlišné projevy těchto změn lze však pozorovat v závislosti na pohlaví plodu. Zatímco lidský choriogonadotropin dosahuje vyšších hodnot v těhotenství s ženským plodem, koncentrace testosteronu je naopak vyšší v přítomnosti plodu mužského. Zároveň byly v přítomnosti mužského plodu odhaleny zvýšené hladiny prozánětlivých interleukinů. Nejednotné výsledky s ohledem na pohlaví potomka však přináší oblast zkoumání hladin kortizolu a progesteronu. Neméně důležitou roli hrají v ochraně embrya také adaptivní protektivní mechanismy. V souladu s tím, že zvýšenou ochranu by měl vyžadovat zranitelnější mužský plod, byla pozorována i zvýšená míra znechucení u matek očekávajících chlapce. V případě těhotenských nevolností byla ovšem jejich zvýšená míra opakovaně reportována u matek čekajících dívky. Hlubší porozumění těchto mechanismů by tak mělo být předmětem dalších studií.
|
|
|
Role Toxoplasma gondii v problematice neplodnosti u lidí - manipulace hostitelem nebo vedlejší efekt onemocnění
Hlaváčová, Jana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Fajfrlík, Karel (oponent)
Přibližně třetina lidí na světě je nakažena parazitickým prvokem Toxoplasma gondii (T. gondii). Kromě klasických zdrojů infekce je v poslední době diskutován pohlavní přenos parazita, který byl potvrzen již u mnoha druhů zvířat. U lidí jej však podporují jen nepřímé důkazy. V naší studii jsme zjistili, že rizikovým faktorem pro nákazu T. gondii u žen byla Toxoplasma-séropozitivita jejich sexuálního partnera. Tyto výsledky podpořily hypotézu jednosměrného přenosu z mužů na ženy pohlavní cestou. Dále jsme navrhli hypotézu přenosu T. gondii během orálního sexu v případě, že neinfikovaný jedinec pozře ejakulát infikovaného muže. Pokud by ejakulát obsahoval tkáňové cysty parazita, lze očekávat podobný způsob infekce jako při pozření parazita v syrovém mase. Za účelem zjistit, zda se T. gondii opravdu nachází ve spermatu mužů, jsme následně provedli studii, ve které jsme jako první prokázali přítomnost tkáňových cyst parazita ve spermatu mužů s latentní toxoplazmózou. Vliv toxoplazmózy byl následně sledován také v souvislosti s reprodukčními funkcemi. Vyšší prevalence toxoplazmózy byla zjištěna u neplodných mužů v porovnání s kontrolami. V další přiložené studii jsme zjistili, že latentní toxoplazmóza negativně ovlivňovala počet a pohyblivost spermií. Negativní vliv latentní toxoplazmózy na parametry...
|
|
| |
|
|
Evoluční teorie homosexuality
Fořt, Jakub ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Štěrbová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá mužskou homosexualitou z evolučního hlediska. V první části poskytuje přehled poznatků o genetickém a imunologickém původu homosexuality u muže, které následně slouží jako teoretický základ pro hlavní část práce. Vzhledem k tomu, že homosexuálové zanechávají méně potomstva než heterosexuálové, je na místě si položit otázku, jakými mechanismy je mužská homosexualita v populaci udržována a jaký by případně mohl být její evoluční význam. Práce shrnuje pět nejvlivnějších teorií, které byly zkonstruovány za účelem zodpovězení této otázky. Práce rovněž uvádí a kriticky hodnotí výsledky empirických výzkumů, které podporují jednotlivé teorie, či svědčí proti nim.
|
|
|
Faktory ovlivňující přírůstky váhy v těhotenství
Vodrážková, Nicole ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
V této bakalářské práci jsem popsala faktory ovlivňující přibývání váhy v jednotlivých trimestrech těhotenství. Jsou to faktory ovlivňované životosprávou, mezi které patří například strava, fyzická aktivita, kouření a BMI před těhotenstvím. Dále jsou to i faktory, které jsou dané individuálními dispozicemi, změnou v metabolismu a hormonálním stavem organismu. Na základě toho se v této práci věnuji i následkům, které má nadměrný či nedostatečný hmotnostní zisk v těhotenství pro matku a její plod.
|
|
|
Vliv latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy v těhotenství
Procházková, Lucie ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Springer, Drahomíra (oponent)
V posledních několika letech bylo v naší laboratoři zjištěno, že latentní toxoplazmóza matky ovlivňuje průběh těhotenství a prenatální vývoj plodu. Již v minulosti se několik prací zabývalo problematikou vlivu latentní toxoplasmózy na funkci štítné žlázy, výsledky těchto studií jsou ovšem rozdílné. Jelikož autoimunitní onemocnění štítné žlázy mohou významným způsobem nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství a psychomotorický vývoj dítěte, cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda latentní toxoplazmóza ovlivňuje hladinu protilátek proti tyreoidální peroxidáze v prvním trimestru těhotenství, analyzovat vliv toxoplazmózy na hladinu tyreotropního hormonu a zjistit, zda má interakce latentní toxoplazmózy a autoimunitních tyreopatií vliv na způsob otěhotnění, na prenatální vývoj plodu, na délku těhotenství a způsob porodu. Tato práce navazuje na screening autoimunitních tyreopatií u těhotných žen, který probíhal v letech 2006-2009 ve VFN. Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 1434 těhotných žen, které podstoupily serologické vyšetření v rámci screeningu v prvním trimestru a jejich séra byla dodatečně vyšetřena na toxoplzamózu. Soubor dat, který byl získán z lékařských databází, obsahoval údaje o výsledcích serologických vyšetření matek, ultrazvukovém vyšetření plodu, způsobu otěhotnění, průběhu...
|
|
|
Prožívání "disgustu" v průběhu těhotenství: testování kompenzační profylaktické hypotézy
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Třebická Fialová, Jitka (oponent)
Disgust, neboli znechucení, je důležitým adaptivním mechanismem v obraně před nákazou. Míra disgustu je mezi jedinci velmi variabilní a v souladu s kompenzační profylaktickou hypotézou (KPH) by měla být přizpůsobena i míře rizika nákazy jedince. Začátek těhotenství je období spojené s řadou imunitních změn a lze tedy očekávat zvýšení disgustu. Cílem této práce bylo proto testovat KPH jednak v rámci longitudinálních změn v prožívání disgustu v těhotenství a v období po porodu, tak i v rámci porovnání s kontrolními netěhotnými ženami. Dalším cílem bylo sledovat také maladaptivní roli disgustu, konkrétně souvislosti mezi rysovou úzkostí a disgustem. Proti očekávaní se disgust v průběhu těhotenství zvyšoval v doméně animal reminder, která má však zpochybnitelnou roli v ochraně před nákazou. Tyto změny byly pozorovány pouze u žen s mužskými plody. V souladu s KPH bylo ovšem prokázáno, že ženy, které měly nedávné zdravotní obtíže, reportovaly vyšší míru disgustu. Podobně výsledky odhalily možnou protektivní roli vyššího disgustu v počátku těhotenství, která se projevila v průměru vyšším APGAR skóre novorozence v 10 minutách. V rámci testování maladaptivní funkce disgustu byla pozorována pozitivní asociace mezi úzkostnými rysy a disgustem ve třetím trimestru těhotenství a v období po porodu. Výsledky tedy...
|
host ::
RSS.