|
|
Porovnání vývoje české a polské baletní scény v letech 1945 - 1970
Felcan Rajlová, Lucie ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Předložená disertační práce se noří do fascinujícího světa baletu, jednoho z nejvýraznějších a nejfantastičtějších uměleckých oborů. Její primární zaměření spočívá v analýze a komparaci vývoje české a polské baletní scény v časovém rozmezí let 1945 až 1970, s cílem osvětlit určité klíčové fáze a otázky, např. emancipace a uznání baletu jako specifické umělecké disciplíny. Disertační práce se také soustředí na profesní dráhu baletních tanečníků, zkoumá výhody a nevýhody spojené s touto kariérou, včetně finančního ohodnocení. Práce je rozdělena do sedmi klíčových kapitol (hodnocení pramenů, metodologická část, pět tematických kapitol), doplněných o úvod, závěr, seznamy a přílohy. V rámci první kapitoly je kladen důraz na významné změny v meziválečném období, které jsou považovány za esenciální pro porozumění vývoje poválečné baletní scény v Československu a Polsku. Kapitola se rovněž věnuje i osobnostem, jejichž odkaz měl vliv na následující generace baletních umělců. Samostatná část je věnována tanečnímu vzdělávání na třech úrovních, zkoumajíc příčiny a důsledky rozdílností s potenciálním vlivem na budoucí vývoj. Tato část je těsně propojena s další sekcí zaměřenou na expanzi baletu na stálých divadelních scénách, poválečný vývoj a 50. léta. Zde rovněž představuji významné poválečné baletní...
|
|
|
Specifika baletního prostředí jako potenciálně rizikové faktory pro rozvoj poruch příjmu potravy: Kvalitativní analýza
Šimčáková, Markéta ; Vanek, Marián (vedoucí práce) ; Taušová, Jitka (oponent)
Balet je rizikovým prostředím pro rozvoj poruch příjmu potravy a současně existují specifické rizikové faktory, které se vyskytují pouze v tomto prostředí. Pro tyto faktory byla prokázána statisticky významná souvislost s rizikovým jídelním chováním. U nadpoloviční většiny baletek tyto faktory vyvolávají nespokojenost s tělem. Cílem práce bylo rozšířit poznatky o těchto faktorech s důrazem na to, jakým způsobem mohou na baletky působit, a jak baletky mohou tyto faktory vnímat, prožívat a reagovat na ně. Data byla získána formou polostrukturovaných rozhovorů a dvou dotazníků a zpracována metodou tematické analýzy. Výsledkem je popis a interpretace 14 faktorů skrze zkušenosti baletek, hierarchická kategorizace specifických rizikových faktorů dle toho, jak na baletky působí a tematická mapa, integrující vynořená témata na vyšší úrovni abstrakce. Na základě analýzy dat byl identifikován nadřazený "superfaktor" Baletní ideál, který dává význam všem ostatním faktorům. Baletky, které nenaplňují Baletní ideál, mohou být zranitelnější a náchylnější k rozvoji poruch příjmu potravy. Vliv rizikového faktoru na baletky, které tento ideál naplňují, může být výrazně oslaben či eliminován. KLÍČOVÁ SLOVA balet, poruchy příjmu potravy, rizikové faktory, baletní ideál, body image, kvalitativní výzkum, tematická analýza
|
|
| |
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
|
Pražská baletní scéna a její hlavní představitelé ve 2. polovině 20. století.
Rajlová, Lucie ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražskou baletní scénou a jejími významnými představiteli v období 2. poloviny 20. století. Studie si klade za cíl v komplexnější podobě shrnout dosud nezpracované téma, jež má velký potenciál pro další bádání. Snahou bylo zachytit osudy několika významných osobností baletní scény, a to z oblasti taneční, choreografické a pedagogické. Dále autorka mapuje vybrané historické události, které jak z pohledu divadelních, tak z pohledu dějinných mezníků, baletní scénu citelně ovlivnily. Zvolená problematika byla řešena pomocí literární rešerše tematicky zaměřené literatury a zpracováním archivních dokumentů. V rámci výzkumu byla aplikována také metoda orální historie. Přínosem této práce je nejen stručné zmapování pražské baletní scény, profese baletního umělce/umělkyně se všemi klady a zápory, ale především připomenutí osobností, jež se do historie tohoto umění ní nezapomenutelně zapsaly.
|
|
|
Éra působení Zdeňka Hofbauera v Plzeňském městském divadle v letech 1948 - 1953
Zdeňková, Klára ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
V této bakalářské práci je pojednáno období let 1948 - 1953, kdy byl umělec- kým ředitelem Divadla J. K. Tyla Zdeněk Hofbauer. Zaměřuji se primárně na činohru, ale zmiňuji i další dva umělecké soubory divadla. . Text je členěn na dvě části - první o Zdeňku Hofbauerovi (jeho osobním i profesním životě), druhá o jednotlivých divadelních sezónách Hofbauerovy éry v Plzni. Hlav- ním zdrojem pro práci bylo studium novinových divadelních kritik, archiv plzeňského Divadla J. K. Tyla a publikace o dobovém českém divadle.
|
|
|
Životní styl a vztahy v subkultuře baletního umění
Erben, Jakub ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá životním stylem a vztahy mezi profesionálními baletními tanečníky. Předešlé studie, které se na tuto skupinu zaměřovaly, nepostihovaly její životní styl jako komplexní jev, cílem je proto doplnit existující poznání právě v tomto ohledu. Vzhledem k dosavadnímu výzkumnému pokrytí problému využívá práce explorativního přístupu, který se v konceptuální rovině opírá o pojmy životní styl a subkultura a metodologicky o kvalitativní přístup. Zejména pojmové východisko v podobě subkultury do značné míry určuje orientaci, postup a strukturu práce. Figuruje jako nástroj, který umožňuje organizovat pohled na profesionální baletní umělce, a zároveň je v průběhu práce empiricky ověřována vhodnost jeho aplikace na tuto skupinu. Pohled na profesionální tanečníky je rovněž strukturován s pomocí biografické perspektivy na základě předpokladu, že podoba života v této skupině je do značné míry určena časovým momentem. Pro lepší vystižení specifik baletní subkultury je použito srovnání s profesionálním sportem. Po vymezení pojmů vztahujících se k baletu a představení základní faktografie umožňující nahlédnout do historických a institucionálních podmínek, v nichž čeští baletní tanečníci působí, následuje popis logiky jejího studia v této práci, včetně základního představení pojmů subkultura a...
|
|
|
Specifika baletního prostředí jako rizikové faktory pro rozvoj poruch příjmu potravy
Šimčáková, Markéta ; Vanek, Marián (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
1 ABSTRAKT Balet je rizikovým prostředím pro rozvoj poruch příjmu potravy. Příčiny zvýšeného výskytu těchto poruch dosud nejsou zcela jasné. Cílem práce bylo otestovat rizikové faktory, které jsou pro baletní prostředí specifické, a mohou s rozvojem poruch příjmu potravy u baletek souviset. Výzkumu se zúčastnilo 181 studentek tanečních konzervatoří v ČR. Formou dotazníků bylo hodnoceno abnormální jídelní chování a postoje a dále specifické faktory baletního prostředí, které u studentek mohou vyvolávat nespokojenost s tělem. Vysoké riziko přítomnosti poruch příjmu potravy dle testu EAT-26 bylo zjištěno u třetiny studentek. U všech jedenácti zkoumaných faktorů byla prokázána statisticky významná souvislost mezi faktorem a zvýšeným rizikem přítomnosti poruchy příjmu potravy. Studentky, u kterých příslušný faktor vyvolává nespokojenost s tělem, mají průměrné EAT-26 skóre vyšší než studentky, u kterých tento faktor nespokojenost s tělem nevyvolává. U nejvyššího počtu studentek vyvolávaly nespokojenost s tělem faktory Porovnávání své postavy s ostatními tanečníky, Baletní ideály a Zrcadla na sále. Devět z jedenácti faktorů vyvolávalo nespokojenost s tělem u více než poloviny studentek. Program prevence poruch příjmu potravy vytvořený speciálně pro taneční konzervatoře se tedy jeví jako žádoucí. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Poruchy menstruačního cyklu u baletek a orientačních běžkyň
Motlová, Alžběta ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název práce: Poruchy menstruačního cyklu u baletek a orientačních běžkyň Cíl práce: Cílem této diplomové práce je zhodnotit prevalenci vybraných menstruačních dysfunkcí u baletek a orientačních běžkyň na základě analýzy dat. Data následně porovnat s dostupnou literaturou tuzemskou i zahraniční. Metody: Pro zpracování diplomové práce byla využita dostupná literatura zahraniční i tuzemská. Dále byla použita metoda anonymního nestandardizovaného dotazníku a metoda deskriptivní analýzy za pomocí softwaru Microsoft Excel 2010, Statistika a volně dostupné verze NCSS. Pro některé odpovědi z dotazníku byla využita kvalitativní analýza. Výsledky: Do dotazníkového šetření se celkem zapojilo 103 respondentek, z toho bylo 57 žen z běžné populace (kontrolní skupina), 24 baletek a 22 orientačních běžkyň. Byl prokázán statisticky významný vyšší věk menarché u baletek (Chí kvadrát, p = 0,038; p < 0,05) i orientačních běžkyň (Chí kvadrát, p = 0,032; p < 0,05) oproti běžné populaci. Byla prokázána statisticky významná četnost výskytu sekundární amenorey u baletek oproti skupině orientačních běžkyň (Chí kvadrát, p = 0,024; p < 0,05). Nebyla zjištěna statisticky významná odchylka v prevalenci dysmenorey pro žádnou ze zkoumaných skupin žen. Prokázali jsme střední až podstatnou pozitivní korelaci mezi počtem hodin...
|
|
|
Důsledky zranění na stabilitu v baletu
Foltmanová, Kateřina ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Kubový, Petr (oponent)
Název: Důsledky zranění na stabilitu v baletu Cíle: Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda zranění v oblasti hlezenního kloubu negativně ovlivňuje posturální stabilitu tanečnic. Za předpokladu že ano, bylo mým druhým cílem zjistit, zda zranění jedné nohy má důsledky i na stabilitu při stoji na opačné dolní končetině. Metody: Teoretická část práce je zpracována metodou sekundární analýzy dat. Výzkumná část práce se řadí do observačního výzkumu a je prospektivní průřezovou studií. Jednalo se o kvantitativní výzkum založený na měření 24 subjektů. Získaná data byla vyhodnocována primární analýzou a komparací. Byly naměřeny hodnoty posturální stability na tlakové plošině FootScan (RSscan International, Belgie)., které se porovnávaly mezi skupinou zraněných a nezraněných. Měření probíhala při úzkém stoji s otevřenýma a zavřenýma očima, ve výponu (relevé) a ve stoji na pravé i levé dolní končetině zvlášť. Výsledky: Cíle práce byly splněny, ale obě hypotézy zamítnuty. Výsledky práce ukázaly lepší stabilitu zraněných dívek proti nezraněným u hodnoty celkové dráhy středu tlakového působení (COP) při měření stoje na pravé DK, dále při pohybu COP v pravolevém směru u měření úzkého stoje s otevřenýma očima a úzkého stoje ve výponu. Rozdíl mezi skupinou tanečnic s předchozím zraněním jedné DK a nezraněnými...
|
host ::
RSS.