|
|
Islám a právní systém ČR v kontextu proměn na počátku 21. století
Bullová, Veronika ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Islám a právní systém ČR v kontextu proměn na počátku 21. století Abstrakt Tématem této diplomové práce je islám a český právní řád v kontextu proměn na počátku 21. století. Cílem práce je zhodnotit vzájemnou kompatibilitu islámského a českého práva. Úvodem je poukázáno na skutečnost, že islám je nejrychleji rostoucím náboženstvím na světě. První kapitola seznamuje s islámským právem, zkoumá jeho hlavní charakteristiky a prameny. V další kapitole je provedeno srovnání vybraných právních odvětví. Práce se snaží identifikovat body konfliktu mezi islámským a českým právem a uvádí konkrétní příklady.V oblasti náboženské svobody práce dospívá k závěru, že z důvodu stanovení trestu za odpadlictví od víry a absence rovného přístupu k osobám jiného náboženského vyznání či k osobám bez vyznání, kompatibilita islámského práva s českým právem nenastává. Dále práce rovněž z obou pohledů zkoumá oblast soukromého práva, a to konkrétně právo rodinné, dědické a závazkové. V oblasti rodinného práva práce uzavírá, že z důvodu nerovného postavení žen v islámském právu kompatibilita nenastává. Rovněž islámské dědické právo je rozporné se zásadou rovnosti, a proto ani zde kompatibilita nenastává. Práce však připouští, že některé účinky islámského práva by mohly být českým právem hodnoceny jako přípustné.V oblasti závazkového...
|
|
|
Contemporary Jurisprudence for Muslim Minorities in Europe
Šisler, Vít ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent)
1 Abstrakt Předložená diplomová práce se zaměřuje na aktuální islámskou jurisprudenci (fiqh), která se vyjadřuje k situaci muslimů žijících v Evropě. Muslimské menšiny přinášejí do evropských států koherentní a vysoce propracovaný model sociálních, etických a právních norem. Konkrétní normativní rámce jednotlivých komunit se pak od sebe velmi liší, v závislosti na etnickém, geografickém a náboženském zázemí dané menšiny. Také v evropském prostoru spolu soupeří velmi různorodá pojetí islámu. Postavení muslimů žijících v nemuslimské zemi klasické islámské právo podrobně neřeší a jurisprudence se tak stává základním nástrojem normotvorby. Klíčovým institutem je pak udílení právních dobrozdání (iftā). Předložená diplomová práce demonstruje, že vlivu oficiálních či tradičních islámských autorit - jako je turecká síť Diyanet v Německu nebo imámové z al-Azharu v jiných zemích - v praxi úspěšně konkurují neformální autority z lokálních komunit, soukromých nadací nebo islámských hnutí. Profilace těchto skupin sahá od liberálního islámu až po fundamentalismus či radikální islamismus. Zvláště skupiny s širší ideologickou a politickou aspirací velmi účinným způsobem využívají elektronická média a internet pro vlastní propagaci jakožto náboženské a právní autority. Předložená diplomová práce se proto zabývá soupeřícími...
|
|
| |
|
|
Islám a životní prostředí: ekologická témata očima současných islámských právníků a filosofů
Koláček, Jakub ; Ťupek, Pavel (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
Práce se zabývá soudobými výklady islámské náboženské etiky ve vztahu k problematice životního prostředí. V první části je představena teoretická perspektiva, která na zkoumaný problém nahlíží jako na historicko-sociologický problém spočívající v procesu interakce moderního fenoménu environmentalismu s tradičním rámcem náboženské etiky. Druhá část se zaměřuje na analýzu těch částí posvátné textové tradice, které jsou v soudobých interpretacích environmentální problematiky z perspektivy islámu využívány, a podává jejich strukturovaný přehled. Ve třetí části jsou rozlišeny a analyzovány tři hlavní soudobé diskurzy islámské etiky životního prostředí a dva další přístupy reprezentované vybranými texty, které byly k této otázce publikovány v anglickém a arabském jazyce. Na těchto textech jsou ukázány prvky, které tvoří společný rámec islámského etického vztahu k přírodě a otázkám životního prostředí, i významné rozdíly, které od sebe odlišují jeho jednotlivé interpretace ze strany učenců a právníků, laických aktivistů, institucí a dalších aktérů. Sledovány jsou různé možné podoby vztahu mezi koncepty a představami moderního environmentálního myšlení a tradičními nábožensko-etickými principy islámu včetně jejich politických a sociálních důsledků.
|
|
|
Aspekty práva šaría ve Velké Británii
Hamplová, Kateřina ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Práce pojednává o fenoménu paralelních legislativních norem platných na území Velké Británie. Ve Spojeném království je zaručena vymahatelnost té části islámského práva, která je věnována rodinným a dědickým záležitostem. Tento jev je výsledkem procesu trvajícího několik dekád a sahajícího až do dob kolonialismu. Vzhledem k současným událostem - takzvaná migrační krize v Evropě nebo i situace spojená s takzvaným Islámským státem - se mnohem více stalo téma náboženského práva minorit součástí veřejného diskurzu a je i předmětem častých debat mezi kritiky a zastánci normativní diverzity. Zásadní událostí, která ovlivnila veřejnou debatu, zejména pak reflexi úspěšnosti integrace imigrantů, byly bombové útoky v Británii v roce 2005. V práci jsou prezentovány konkrétní příklady střetu mezi britským Common Law a islámským právem. Jako desintegrační prvek působící na muslimské minority je vliv salafismu, který je velmi intenzivně do Británie importován především ze Saudské Arábie. Závěr práce je věnován i velice problematickému jevu, kterým jsou online fatwy. Vzhledem k téměř nemožné korekci internetových vlivů se tak v případě fatew publikovaných na internetových stránkách stává nejzranitelnější právě mladá generace. Klíčová slova: islám, islámské právo, Velká Británie, šaría, islámské rodinné právo,...
|
|
|
Džihád v islámských právních diskurzech
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Kovács, Attila (oponent) ; Bezoušková, Lenka (oponent)
Tato práce si klade za cíl objasnit na základě analýzy klasických arabských právních pramenů a reinterpretací prezentovaných v dílech současných intelektuálů pojetí džihádu jako právního institutu muslimské jurisprudence [fiqhu]. V úvodu nejprve osvětluje charakteristické rysy islámského práva jako náboženského systému a jeho základní kategorie. Druhá kapitola přináší definici pojmů džihád a sijar jako oblastí právní regulace upravujících vedení vojenských operací a výbojů standardně obsažených v dílech právní literatury. Poté pojednává o exegetických otázkách pramenících z uplatňování metody derogace [nasch] při interpretaci ustanovení Koránu a sunny týkajících se vedení džihádu. Dále analyzuje díla rané muslimské jurisprudence se zaměřením na jejich strukturu, zahrnuté oblasti úpravy a metody právní argumentace a nakládání s prameny převazující u jejich autorů. Jedná se jednak o sbírky hadíthů od autorů Al-Buchárího, Abú Dáwúda a Ibn Mádži a zadruhé o díla právníků Málika ibn Anas a Muhammada aš-Šajbáního považovaná za první kodifikace islámského válečného práva. Třetí kapitola přináší přehled materiální úpravy džihádu prezentované Ibn Rušdem v jeho právním manuálu Bidájat al-mudžtahid. To zahrnuje ustanovení týkající se vedení bojových bojových operací, nakládání s nepřátelskými osobami a...
|
|
|
Contemporary Jurisprudence for Muslim Minorities in Europe
Šisler, Vít ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Veselý, Rudolf (oponent)
1 Abstrakt Předložená diplomová práce se zaměřuje na aktuální islámskou jurisprudenci (fiqh), která se vyjadřuje k situaci muslimů žijících v Evropě. Muslimské menšiny přinášejí do evropských států koherentní a vysoce propracovaný model sociálních, etických a právních norem. Konkrétní normativní rámce jednotlivých komunit se pak od sebe velmi liší, v závislosti na etnickém, geografickém a náboženském zázemí dané menšiny. Také v evropském prostoru spolu soupeří velmi různorodá pojetí islámu. Postavení muslimů žijících v nemuslimské zemi klasické islámské právo podrobně neřeší a jurisprudence se tak stává základním nástrojem normotvorby. Klíčovým institutem je pak udílení právních dobrozdání (iftā). Předložená diplomová práce demonstruje, že vlivu oficiálních či tradičních islámských autorit - jako je turecká síť Diyanet v Německu nebo imámové z al-Azharu v jiných zemích - v praxi úspěšně konkurují neformální autority z lokálních komunit, soukromých nadací nebo islámských hnutí. Profilace těchto skupin sahá od liberálního islámu až po fundamentalismus či radikální islamismus. Zvláště skupiny s širší ideologickou a politickou aspirací velmi účinným způsobem využívají elektronická média a internet pro vlastní propagaci jakožto náboženské a právní autority. Předložená diplomová práce se proto zabývá soupeřícími...
|
|
|
Univerzalita a relativita lidských práv z pohledu islámu - případová studie Saúdská Arábie
Tošovská, Lucie ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Diplomová práce se zabývá univerzálním a kulturně relativním pohledem na lidská práva v islámu. Cílem práce je zjistit, zda je možné obhajovat porušování lidských práv v rámci koncepce kulturního relativismu v islámské civilizaci. Na základě provedené analýzy nejdůležitějších mezinárodních a regionálních instrumentů na ochranu lidských práv by práce měla zodpovědět otázku, jestli lze aplikovat teze kulturního relativismu v případě porušování lidských práv v Saúdské Arábii. Práce je systematicky rozdělena do tří kapitol, které se komplexně věnují dané problematice.
|
|
|
Formalistický přístup k zapuzení v islámském právu
Bezoušková, Lenka
Tento příspěvek si klade za cíl představit formalistický přístup k jednostrannému rozvodu v islámském právu, všeobecné známému jako zapuzení (taláq). Zaměřuje se především na formulace zapuzení v muchtasaru al-Qudúrího, Marghináního a kodifikaci Qadrího Paši. Představuje rozdělení zapuzení na explicitní a implicitní, odvolatelné a neodvolatelné a nabízí vlastní klasifikaci zapuzení, kdy kombinuje tato kritéria s klasifikací rozvodu na nejvhodnější, řádný a inovativní.
|
|
|
Maqásid aš-šarí´a a interpretace islámského práva
Bezoušková, Lenka
Příspěvek se zabývá intepretací islámského práva jakožto náboženského práva, představuje následující metody interpretace práva: gramatický a systematický výklad, historický výklad, analogii (qijás) a teorii maqásid aš-šarí´a. Každá z právních škol má vlastní právní metodologii a jejich přístup k interpretaci pramenům práva se liší, stejně jako důraz kladený na jednotlivé metody.
|
host ::
RSS.