|
|
Islám v USA
Hlaváčová, Simona ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent)
Nejvýraznějším rysem islámu v USA je jeho rozmanitost. I když základní premisou téměř všech proudů islámu- od tradičního po reformistický je, že muslimové tvoří jednotnou obec, a to z hlediska sdílené víry i politicky, stav americké ummy tomu nenasvědčuje. V poslední době stále více a více autorů pojednává o islámu v množném čísle a najdeme mezi nimi i některé, kteří pocházejí z řad muslimů. Vývoj islámu v USA do jisté míry naznačuje různé směry, kterými by se toto náboženství vyvíjelo pokud by mělo status "pouhého náboženství", tzn. v případě, kdy nebude vynutitelné v konkrétní formě státem ani autoritou jmenovaného duchovenstva. V USA neexistuje ortodoxie a heterodoxie, mnohé skupiny, jejichž nesmiřitelnost se v islámském světě v současnosti stupňuje s tím, jak se rozšiřuje obecný trend k takfíru (označování určitých skupin za nevěřící) a trend k autoritářství, se zde svobodně rozvíjí a žijí vlastním životem v rámci práv a ochrany, kterou jim garantuje Ústava. Některé skupiny dostávaly k propagování své perspektivy masivní vnější podporu, ideologické a politické manipulování muslimy v USA ze zahraničí bylo v minulosti spíše pravidlem než výjimkou. ...
|
|
|
Islám ve Spojených státech
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (oponent) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat ideologický vývoj a organizační růst dvou proudů islámu ve Spojených státech - politického islámu a africko-amerického islámského hnutí. Rámcově by měla objasnit také kontext vývoje přítomnosti islámu v USA a vlivů uplatňovaných na americké islámské organizace ze zahraničí. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola podává základní informace o muslimském obyvatelstvu a přistěhovalectví a pokračuje popisem procesu zakládání islámských organizací a zahraničních vlivů. Dále se zabývá adaptací islámu na nový institucionální rámec- občanskou společnost a rozvojem islámské infrastruktury (mešit a spolků) a obsahuje výčet nejvýznamnějších islámských organizací v USA. Druhá kapitola se zaměřuje na politický islám, tedy proud myšlení, který v USA navazuje na ideologii a organizační styl Muslimského bratrstva (Alichwán al-muslimún) a Islámského společenství (Džamácat -e islámí). Analyzuje adaptaci ideologie islamistů ve vztahu k neislámskému státu a metod dacwy na západní prostředí. Identifikuje okruh islamistických organizací v USA včetně nových politických lobby a rozebírá jejich aktivismus v oblasti dacwy, občanských práv, otázkách zahraniční a domácí politiky a voleb. Kapitolu uzavírá nástin činnosti a projektů amerických islamistů v oblastech ekonomiky a fiqhu (právní...
|
|
|
Džihád v islámských právních diskurzech
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Kovács, Attila (oponent) ; Bezoušková, Lenka (oponent)
Tato práce si klade za cíl objasnit na základě analýzy klasických arabských právních pramenů a reinterpretací prezentovaných v dílech současných intelektuálů pojetí džihádu jako právního institutu muslimské jurisprudence [fiqhu]. V úvodu nejprve osvětluje charakteristické rysy islámského práva jako náboženského systému a jeho základní kategorie. Druhá kapitola přináší definici pojmů džihád a sijar jako oblastí právní regulace upravujících vedení vojenských operací a výbojů standardně obsažených v dílech právní literatury. Poté pojednává o exegetických otázkách pramenících z uplatňování metody derogace [nasch] při interpretaci ustanovení Koránu a sunny týkajících se vedení džihádu. Dále analyzuje díla rané muslimské jurisprudence se zaměřením na jejich strukturu, zahrnuté oblasti úpravy a metody právní argumentace a nakládání s prameny převazující u jejich autorů. Jedná se jednak o sbírky hadíthů od autorů Al-Buchárího, Abú Dáwúda a Ibn Mádži a zadruhé o díla právníků Málika ibn Anas a Muhammada aš-Šajbáního považovaná za první kodifikace islámského válečného práva. Třetí kapitola přináší přehled materiální úpravy džihádu prezentované Ibn Rušdem v jeho právním manuálu Bidájat al-mudžtahid. To zahrnuje ustanovení týkající se vedení bojových bojových operací, nakládání s nepřátelskými osobami a...
|
|
|
Islám ve Spojených státech
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (oponent) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat ideologický vývoj a organizační růst dvou proudů islámu ve Spojených státech - politického islámu a africko-amerického islámského hnutí. Rámcově by měla objasnit také kontext vývoje přítomnosti islámu v USA a vlivů uplatňovaných na americké islámské organizace ze zahraničí. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola podává základní informace o muslimském obyvatelstvu a přistěhovalectví a pokračuje popisem procesu zakládání islámských organizací a zahraničních vlivů. Dále se zabývá adaptací islámu na nový institucionální rámec- občanskou společnost a rozvojem islámské infrastruktury (mešit a spolků) a obsahuje výčet nejvýznamnějších islámských organizací v USA. Druhá kapitola se zaměřuje na politický islám, tedy proud myšlení, který v USA navazuje na ideologii a organizační styl Muslimského bratrstva (Alichwán al-muslimún) a Islámského společenství (Džamácat -e islámí). Analyzuje adaptaci ideologie islamistů ve vztahu k neislámskému státu a metod dacwy na západní prostředí. Identifikuje okruh islamistických organizací v USA včetně nových politických lobby a rozebírá jejich aktivismus v oblasti dacwy, občanských práv, otázkách zahraniční a domácí politiky a voleb. Kapitolu uzavírá nástin činnosti a projektů amerických islamistů v oblastech ekonomiky a fiqhu (právní...
|
|
|
Islám v USA
Hlaváčová, Simona ; Gombár, Eduard (oponent) ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce)
Nejvýraznějším rysem islámu v USA je jeho rozmanitost. I když základní premisou téměř všech proudů islámu- od tradičního po reformistický je, že muslimové tvoří jednotnou obec, a to z hlediska sdílené víry i politicky, stav americké ummy tomu nenasvědčuje. V poslední době stále více a více autorů pojednává o islámu v množném čísle a najdeme mezi nimi i některé, kteří pocházejí z řad muslimů. Vývoj islámu v USA do jisté míry naznačuje různé směry, kterými by se toto náboženství vyvíjelo pokud by mělo status "pouhého náboženství", tzn. v případě, kdy nebude vynutitelné v konkrétní formě státem ani autoritou jmenovaného duchovenstva. V USA neexistuje ortodoxie a heterodoxie, mnohé skupiny, jejichž nesmiřitelnost se v islámském světě v současnosti stupňuje s tím, jak se rozšiřuje obecný trend k takfíru (označování určitých skupin za nevěřící) a trend k autoritářství, se zde svobodně rozvíjí a žijí vlastním životem v rámci práv a ochrany, kterou jim garantuje Ústava. Některé skupiny dostávaly k propagování své perspektivy masivní vnější podporu, ideologické a politické manipulování muslimy v USA ze zahraničí bylo v minulosti spíše pravidlem než výjimkou. ...
|
host ::
RSS.