|
Současné podoby fotografie ve výtvarné výchově
Zavadilová, Šárka ; Francová, Sylva (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím současné fotografie ve výtvarné výchově a jejím vlivem na rozvoj kreativity a vnímání umění u žáků základních a středních škol. Teoretická část práce představuje vývoj fotografie za posledních třicet let, zahrnuje definice nových termínů a směrů a představuje nejvýznamnější autory této doby. V didaktické části práce jsou navrženy, realizovány a zhodnoceny výukové programy pro nižší ročníky víceletého všeobecného gymnázia pracující se současnou fotografií a na závěr je představen autorský soubor reflektující trendy v současné výtvarné fotografii. Cílem práce je prozkoumat různé metody a strategie, které umožňují efektivní začlenění digitální a postdigitální fotografie do výtvarného vzdělávání a analyzovat přínosy tohoto přístupu pro rozvoj vizuálního myšlení a expresivity žáků. KLÍČOVÁ SLOVA fotografie, digitální fotografie, výtvarná výchova, didaktická transformace, digitální kompetence, digitální technologie, grafické editory
|
| |
|
Digitální technologie v životě českých škol
JANČIJOVÁ, Markéta
Práce se zabývá postoji pedagogů a rodičů k sílícímu trendu posilování digitálních kompetencí u žáků i učitelů na prvním stupni ZŠ. Teoretická část práce je věnována historicky postupnému pronikání důležitosti vzdělávání ve vztahu k technologiím do legislativních dokumentů, ze kterých školy vycházejí, a vysvětlení nových pojmů, které se začaly s novou dekádou digitalizace českého školství často objevovat v diskuzích zaměřených na technologie ve výuce. Praktická část výzkumu je realizována za pomoci pilotního šetření v prostředí běžných ZŠ i na školách, které se profilují jako alternativní, a to konkrétně polostrukturovanými rozhovory.
|
|
Možnosti rozvíjení digitálních kompetencí v rámci výuky výtvarné výchovy na základní škole
Tihon, Štěpán ; Kitzbergerová, Leonora (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje digitálním kompetencím a možnostem jejich rozvíjení v rámci výuky výtvarné výchovy na základní škole. V teoretické části se soustředí na vymezení terminologie vztahující se k digitálním formám umění, pojmenovává základní principy nových médií a zaměřuje se na nové technologie či fenomény digitálního světa, jež mají značný vliv na současné požadavky směřující k osvojení těchto specifických kompetencí. Při definování oblastí digitálních kompetencí se text opírá o koncepční modely, které se snaží vymezit ucelený jazyk sjednocující termíny, jež se k rozmanitým digitálním dovednostem vztahují. V závěru teoretické části pak práce mapuje strategii vzdělávací politiky České republiky ve vztahu k implementaci těchto modelů do kurikulárních dokumentů. Výsledným vyústěním je pak konfrontace sledovaných témat s oborem výtvarné výchovy a jeho teoretickými východisky. Praktická část práce představuje konceptové analýzy navržených hodin výtvarné výchovy směřujících k systematickému rozvíjení digitálních kompetencí žáků a je podpořena prezentací vlastních tvůrčích činností, které sloužily jako reflektivní nástroj využitý během navrhování předložených zadání. KLÍČOVÁ SLOVA Digitální kompetence, digitální gramotnost, základní vzdělávání, výtvarná výchova, digitální technologie, nová média,...
|
|
Digitální upskilling v malých a středních firmách
Kosková, Karin
Diplomová práce se zabývá vnímáním digitálního upskillingu v malých a středních firmách Jihomoravského kraje. Cílem je objasnit, jakým způsobem vní-mají digitální upskilling firmy a jejich zaměstnanci, proč je důležité se jím začít za-bývat a co sebou přináší za příležitosti, případné hrozby. V práci jsou provedeny dva výzkumy. Kvantitativní formou dotazníkového šetření pro zaměstnance 12 vybraných firem. Který zkoumá jejich digitální kompetence, vnímání digitálního upskillingu, preference, motivace, výhody a nevýhody. Kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů s jednateli a s personalisty. V rozhovorech se probírá reflexe digitalizace, vnímání digitálního upskillingu, přínosy a případné hrozby apod. Na základě provedených analýz obou výzkumů je výstupem objas-nění přístupu firem a zaměstnanců k tomuto tématu a také vypsaná doporučení pro zavádění digitálního upskillingu. Tato práce je přínosná pro malé a střední firmy a jejich HR oddělení konkrétně v oblasti vzdělávání.
|
| |
|
Digitální gramotnost v oboru Informatika
Pečenka, Jakub ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Leipert, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání digitální gramotnosti v oboru Informatika. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy digitální gramotnost, digitální kompetence a rámec digitálních kompetencí. Tyto rámce, které se používají pro podrobnější definování a hodnocení digitálních kompetencí, jsou následně analyzovány, popsány a navzájem porovnány. Poté je na základě vybraných zdrojů popsána digitální gramotnost současných českých pedagogů. Dále je popsána v současnosti probíhající revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jež do rámcového vzdělávacího programu přidává kompetenci digitální a vzdělávací obor "Informační a komunikační technologie" nahrazuje novým vzdělávacím oborem "Informatika". Závěrem teoretické části jsou analyzovány dostupné podklady pro přípravu výuky Informatiky v souladu se zmíněnou revizí. V praktické části je navrženo patnáct výukových aktivit do hodin nové Informatiky pro různé třídy druhého stupně základních škol. Aktivity jsou rozděleny do čtyř kategorií zmíněných v revizi: "Data, informace a modelování", "Algoritmizace a programování", "Informační systémy" a "Digitální technologie". V následující kapitole je popsán a zhodnocen průběh osmi vybraných aktivit, které byly realizovány v hodinách informatiky šesté a sedmé třídy a v hodinách volitelné...
|
|
Učebnice matematiky pro 8. ročník ZŠ a jejich připravenost pro distanční výuku
BRŮŽKOVÁ, Nikola
Množství změn, které současnou českou školu provází, je odpovědí na globální společenské změny a zaměřuje se na to, jak vzdělávat žáky. Nové trendy ve vzdělávání jsou spojené s požadavkem získávání klíčových kompetencí jako základu pro celoživotní učení s proměnou vzdělávacího obsahu, které jsou prostředkem všestranného rozvoje osobnosti dítěte, nikoli pouze cílem. V této souvislosti mluvíme také o výuce distanční vzhledem k transformaci vzdělávacího obsahu, které se věnuji ve své diplomové práci. V práci se zabývám problematikou a kritickými místy distanční i prezenční výuky geometrie. Tvořím interaktivní materiály, které by mohly pomoci studentům překonat tato kritická místa. V závěru práce pak přikládám získanou reflexi od učitelů a studentů, kteří s vytvořenými materiály pracovali.
|
|
Činnost vybraných médií veřejné služby v oblasti zvyšování digitální gramotnosti ve společnosti
Hána, Tomáš ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem digitální gramotnosti ve vztahu k médiím veřejné služby. Teoretická část nejprve ujasňuje pojmosloví digitální gramotností, následně analyzuje vývoj tohoto termínu od prvních výskytů až po jeho současné chápání. Dále se zabývá relevancí digitální gramotnosti v evropské legislativní rovině, hlavně v kontextu dlouhodobých strategií, analyzuje současnou situaci s digitálními dovednostmi v Evropě a popisuje edukační rolí médií veřejné služby. V metodologické částí definuje výzkumné metody, teoretická východiska i vysvětlení jejich aplikace v návazné výzkumné části, operacionalizuje pojem digitální gramotnosti a vymezuje zkoumaný vzorek. Ve výzkumné části je komparativně zkoumána činnost veřejnoprávních médií BBC a České televize, nejdříve v programové nabídce, následně ve webových vzdělávacích portálech. Výzkumnou část uzavírá analýza obsahu na webových vzdělávacích portálech zaměřeného na rozvoj digitálních kompetencí, při které je aplikován rámec DigComp.
|
|
Hybridní výuka a její specifika
Karičáková, Veronika ; Neumajer, Ondřej (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na hybridní výuku ve smyslu současného vyučování fyzicky přítomných a vzdáleně připojených žáků ZŠ / studentů SŠ s využitím videokonferenčních aplikací, která byla zavedena na řadě českých škol pro zajištění kontinuity vzdělávání těch, kdo se ocitli v karanténě či izolaci v důsledku pandemie covidu-19. Cílem práce je zjistit, jak byla tato výuka realizována v podání různých pedagogů, pojmenovat její hlavní přínosy a rizika a navrhnout doporučení k její úspěšné implementaci. Empirická část práce je pojata jako kvalitativní studie. Data byla sebrána metodou polostrukturovaných rozhovorů s devíti pedagogy, kteří tímto způsobem učili ve školním roce 2021/2022. Z rozhovorů vyplynula řada výzev a rizik, například náročnost organizace hybridní výuky pro vyučující, kteří jsou nuceni dělit svou pozornost mezi dvě nesourodé skupiny, hledat vhodné metody pro zapojení všech žáků a potýkat se s technickými limity dostupných digitálních technologií. Hrozí riziko zvětšování rozdílů ve výsledcích vzdělávání jednotlivých žáků, ohrožen může být také žákovský wellbeing. Hlavním přínosem hybridní výuky bylo zprostředkování výuky nepřítomným osobám a rozvoj digitálních kompetencí učitelů i žáků. K usnadnění efektivní realizace hybridní výuky by mohla vést např. přítomnost dvou pedagogů ve...
|