|
|
Základy fungování internetu - didaktické materiály pro 2. stupeň ZŠ
Mazná, Michaela ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
V roce 2021 byl v České republice revidován rámcový vzdělávací program, v němž bylo do výuky informatiky pro 2. stupeň ZŠ zařazeno téma základních principů fungo- vání internetu a počítačových sítí. Základní školy mají na 2. stupni dle nové revize začít učit nejpozději od září 2024, ovšem potýkají se s nedostatkem vhodných výukových ma- teriálů na toto téma pro danou věkovou kategorii žáků. Výsledkem této práce je proto návrh čtyř modelových vyučovacích hodin a materiálů pro žáky i učitele 2. stupně ve dvou úrovních obtížnosti (6.-7. ročník, 8.-9. ročník). Obsah hodin cílí na vysvětlení struktury a základních principů fungování internetu a odvíjí se od známých žákovských prekoncepcí. Teoretické pozadí práce vychází z konstruktivistického přístupu "Knowledge in Pieces", modelu E-U-R a z modelu výuky prostřednictvím analogií. Hodiny v obou úrovních a pří- slušné materiály byly vytvořeny a testovány kombinací akčního a konstrukčního výzkumu na 6 školách (13 třídách, celkem na 258-271 žácích). Znalosti žáků byly ověřeny pomocí dvojice znalostních dotazníků (před a po výuce). Výsledky svědčí o velkém pozitivním účinku našich hodin bezprostředně po výuce (d = 1, 76, p < 0, 001, n = 207) i s několika měsíčním odstupem (d = 1, 06, p < 0, 001, n = 61). Metodiky a materiály v příloze práce jsou zpracované do takové...
|
|
|
Možnosti využití umělé inteligence jako podpory práce učitele informatiky na střední škole
Procházka, Jiří ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Neumajer, Ondřej (oponent)
Možnosti využití umělé inteligence jako podpory práce učitele informatiky na střední škole ABSTRAKT Tato diplomová práce zkoumá využití umělé inteligence (AI), konkrétně ChatGPT-4, ve výuce informatiky na střední škole. V teoretické části je představen přehled současných přístupů v AI a srovnání velkých jazykových modelů, s důrazem na ChatGPT-4 pro jeho schopnosti v oblasti generování textu, obrazů z textu a práce s kódem, stejně jako efektivní komunikaci v českém jazyce. Případová studie se soustředila na využití ChatGPT-4 v kompetenčním rámci učitele, zahrnující tvorbu vzdělávacích materiálů, plánování, vedení a reflexi výuky, tvorbu prostředí, poskytování zpětné vazby a hodnocení, profesní komunikaci a rozvoj. Studie potvrdila, že ChatGPT-4 může výrazně zefektivnit práci učitele, šetří čas a tím podporuje větší individualizaci výuky. Dále byla provedena analýza dostupných AI nástrojů vhodných pro výuku informatiky. Diskuse se věnuje tomu, jak integrace AI do výuky informatiky může transformovat práci učitele. AI nabízí podporu v přípravě materiálů a optimalizaci výuky, což zvyšuje prostor pro osobní interakci s studenty. KLÍČOVÁ SLOVA umělá inteligence ve vzdělávání, velké jazykové modely, ChatGPT, AI nástroje pro učitele, generativní AI, integrace AI, výuka informatiky a technologií, případová studie,...
|
|
|
Grafové úlohy ve výuce informatiky na 2. stupni ZŠ
Kutiš, Martin ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Štípek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje zavedení teorie grafů do výuky informatiky na 2. stupni ZŠ. V teoretické části jsou představeny základní pojmy teorie grafů a také typické úlohy, které jsou v ní řešeny. Dále je popsáno ukotvení grafových úloh v revidovaném Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a jsou specifikovány zahraniční přístupy k výuce teorie grafů na základních školách popsané v odborné literatuře. Zjištění aktuálního stavu zavedení grafových úloh do výuky je provedeno formou dotazníkového šetření mezi učiteli informatiky. V empirické části práce je navržen metodický postup pro začlenění teorie grafů do výuky, který se skládá ze dvou samostatných výukových bloků. Ten je následně ověřen ve výuce na třech základních školách a dvou víceletých gymnáziích. Vyhodnocení ověření je provedeno na základě analýzy hodnotících formulářů od ověřujících učitelů a provedení polostrukturovaných rozhovorů s nimi. Závěrem je sestavena sada doporučení pro další využití připravených vzdělávacích materiálů. Výsledný návrh začlenění teorie grafů do výuky je připraven k aplikaci pro další učitele z praxe. Případně se může stát inspirací pro jejich vlastní tvorbu grafových úloh.
|
|
|
Materiály pro podporu výuky informatiky na SŠ
Mazuch, Jakub ; Procházka, Josef (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
1 Diplomová práce na téma Materiály pro podporu výuky informatiky na SŠ se zaměřuje na analýzu výukových materiálů pro vzdělávací obsah Informatika z hlediska jejich vzdělávacích aspektů. Práce vychází z hypotézy, že vyučování s podporou didaktických materiálů má pozitivní vliv na efektivitu výuky. Hlavním výstupem práce je návrh vlastního výukového materiálu, včetně metodik s jejím praktickým ověřením na střední škole. Úvodem se práce zaměřuje na teoretický popis školské informatiky v současném vzdělávacím systému ve vztahu s obsahem vědního oboru Informatika. Autor též představuje přehled didaktických prostředků, pomůcek a jejich specifik pro střední školy. S ohledem k rozsáhlosti informatiky jako vědního oboru se v rámci práce vymezuje téma matematické informatiky, které je analyzováno s ohledem na dostupnost výukových materiálů. Součástí rozboru vybraných výukových materiálů je analýza didaktické náročnosti jejich textu. Na základě představených teoretických poznatků práce obsahuje návrh vlastního didaktického materiálu včetně metodiky. Navržený vzdělávací materiál má podobu e-learningového kurzu Moodle a je formou didaktického experimentu pilotován ve 2. ročníku na střední škole oboru Informační technologie 18-20-M/01. Výsledky pilotáže jsou zjišťovány prostřednictvím strukturovaného rozhovoru s žáky,...
|
|
|
Rozvíjení informatického myšlení na 1. stupni ZŠ
Jarolímková, Lucie ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Fialová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rozvíjení informatického myšlení na 1. stupni základní školy. V teoretické části jsou vymezené základní pojmy informatického myšlení a jeho složky, digitální gramotnost, teoretická část dále obsahuje rozbor RVP ZV a jeho změny v oblasti informatiky zaměřené na první stupeň základní školy. Jsou zde charakterizovány základní pojmy informatického myšlení, dále je problematika nastíněná také v oblasti kurikula v ČR i zahraničí. Teoretická část obsahuje rozbor učebnic pro výuku informatického myšlení pro 1. stupeň ZŠ, rozbor učebnice Berki, J. Drábková, J. (2020) Základy informatiky pro 1. stupeň ZŠ a konkrétních kapitol k jejímu ověření v praxi. V praktické části je popsána příprava a realizace výzkumného šetření na 1. stupni základní školy, jehož cílem bylo zmapovat úroveň informatického myšlení žáků prvního stupně základní školy, realizovat výuku s využitím učebnice pro výuku informatiky a zjistit dopad výuky na rozvoj informatického myšlení. Výuka sedmi hodin informatiky proběhla na pražské škole s jednou skupinou dvaceti dvou žáků v pátém ročníku základní školy. Na začátku a na konci výukového bloku byl žákům předložen stejný test, poté se porovnaly a zhodnotily rozdíly v řešení testu. Ve výuce byly využity aktivity z učebnice Základy informatiky pro 1. stupeň ZŠ...
|
|
|
Digitální technologie - tvorba didaktických materiálů pro 2. stupeň ZŠ
Šmíd, Radek ; Brom, Cyril (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
V roce 2023 začala v České republice platit revize rámcového vzdělávacího programu. Hlavní změnou bylo nahrazení vzdělávací oblasti Informační a komu- nikační technologie oblastí Informatika. Nové učivo bylo podpořeno vytvořením mnoha vzdělávacích materiálů. Nejméně dostupných materiálů se ale věnovalo části "Digitální technologie". V této práci jsme vytvořili nové materiály, které tento nedostatek pomohly částečně vylepšit. Konkrétně jde o čtyři listy, které vysvětlují strukturu a principy fungování internetu. Listy lze například rozdat žákům nebo vytisknout jako plakát do třídy. Ověřování didaktických kvalit listů proběhlo ve dvou fázích: během individuálních rozhovorů a v rámci hromad- ného testování. Během tvorby jsme listy ukázali patnácti druhostupňovým žá- kům v rámci individuálního rozhovoru. Žáci nejprve pomocí metody think aloud popsali, co vidí. Pak byli dotazováni na informace obsažené v listech. Přepisy rozhovorů s žáky jsme využili k vylepšení srozumitelnosti materiálů. Při hro- madném testování jsme hotové listy rozdali k prostudování (20 minut) vzorku 92 žáků (11-14 let). Znalosti žáků jsme ověřili pomocí pre a post testů. Sta- tistická analýza výsledků odhalila pozitivní vliv prostudování listů na znalosti studentů (d = 0,5; p < 0,001). Materiály jsou v příloze práce. Jsou...
|
|
|
Hodnocení žáků středních škol ve výuce informaticky zaměřených předmětů
Círal Sedláček, Martin ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením žáků středních škol v informaticky zaměřených předmětech studijního oboru Informační technologie 18-20-M/01 v ČR. Pro informaticky zaměřené předměty není pro učitele k dispozici metodika pro hodnocení žáků a učitelé si hodnocení přizpůsobují vlastním potřebám a podmínkám dané školy. Cílem teoretické části práce je seznámit čtenáře s problematikou hodnocení na základě analýzy odborné literatury k problematice školního hodnocení na SŠ v informaticky zaměřených předmětech. Teoretická část práce popisuje teoretické poznatky v oblasti hodnocení žáků. Seznámíme se s možnostmi a druhy hodnocení, metodickými přístupy k hodnocení, jejich využití, výhody a nevýhody. Tyto poznatky jsou podloženy odbornou literaturou a dále interpretovány. Cílem praktické části je zjistit, jakým způsobem učitelé hodnotí žáky v informaticky zaměřených předmětech, jaké metody a přístupy v jednotlivých předmětech využívají, jak přistupují k hodnocení výsledků učení a práce svých žáků. Výzkum byl proveden mezi n = 63 učiteli SŠ v ČR s použitím dotazníkové metody. Z výsledků výzkumu vyplývá, že v hodnocení žáků přetrvávají starší koncepty hodnocení jako například testování, hodnocení známkami, ale objevují se i moderní koncepty jako je formativní hodnocení, hodnocení výstupů apod. Je důležité,...
|
|
|
Využití robotické hračky ozobot v MŠ
Bochňák, Jan ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Práce zkoumá možnosti využití robotické hračky ozobot ke vzdělávání v mateřské škole (MŠ). Teoretický základ je tvořen představením klíčových pojmů a souborem dosavadních poznatků o digitálním vzdělávání se zaměřením na předškolní výchovu. Kromě legislativního rámce a odborných zjištění o digitálních technologiích v předškolním věku jsou zohledněna také rizika, která jsou s jejich užíváním spojena. Dále jsou součástí teoretické části poznatky o edukační robotice a je představena hračka ozobot, na kterou se výzkum zaměřuje. Možnosti využití ozobota v MŠ jsou zkoumány formou případové studie, která se zaměřuje na dvě roviny této problematiky, jednak na vlastnosti a funkce ozobota, a jednak na to, jak děti ozobota vnímají a jak k němu přistupují s cílem identifikovat možné překážky, které mohou v MŠ při práci s ozobotem nastat, nabídnout vzniklé tematické bloky k využití a poskytnout k nim užitečné metodické rady a doporučení. Případová studie byla realizována v jedné pražské mateřské škole ve dvou časově oddělených cyklech pokaždé s jinou skupinou 6 dětí ve věku 5-6 let z jiné třídy. Pro práci s dětmi bylo navrženo 10 tematických bloků s ozobotem. V případové studii se ověřovala metodika práce s navrženými tematickými bloky a bylo sledováno, jak děti ve třídě zacházejí s ozoboty během volné hry....
|
|
|
Multimediální jazykové laboratoře ve výuce cizího jazyka
Botlík Nuc, Tomáš ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Ondráková, Jana (oponent) ; Fialová, Irena (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou multimediálních jazykových laboratoří ve výuce cizího jazyka. Práce vychází z předpokladu, že laboratoř napomáhá nácviku rozvoje ústního projevu žáků a jak práce v laboratoři souvisí s koncepty autonomního učení, sebehodnocení a vícejazyčnosti. Práce zkoumá, za jakých podmínek lze laboratoř SmartClass Robotel využít ve výuce německého jazyka na střední škole. Výzkumného šetření realizovaného formou případové studie se v období prosinec 2021 až únor 2022 zúčastnilo 69 žáků střední školy. Zdrojem výzkumných dat byly vstupní a výstupní záznamy nahrávek ústního projevu jednotlivých žáků. Každá nahrávka byla hodnocena žákem samotným, jeho spolužákem a učitelem. Hodnocení se zaměřovala na obsah a ústní projev, lexikální, gramatickou a fonologickou kompetenci. Součástí hodnocení bylo také posouzení kvality a identifikace nedostatků projevu. Z výsledků vyplývá, že za určitých podmínek může výuka v jazykové laboratoři usnadnit učitelům realizaci konverzačních aktivit a umožnit žákům pracovat vlastním tempem a volit pořadí aktivit. Přínosem pro učitele je možnost sběru dat o učení žáků. Ve všech sledovaných oblastech došlo ke zlepšení ústního projevu žáků, k největšímu v kategorii "obsah a projev". Součástí práce je také analýza současného stavu využívání...
|
|
|
Hybridní výuka a její specifika
Karičáková, Veronika ; Neumajer, Ondřej (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na hybridní výuku ve smyslu současného vyučování fyzicky přítomných a vzdáleně připojených žáků ZŠ / studentů SŠ s využitím videokonferenčních aplikací, která byla zavedena na řadě českých škol pro zajištění kontinuity vzdělávání těch, kdo se ocitli v karanténě či izolaci v důsledku pandemie covidu-19. Cílem práce je zjistit, jak byla tato výuka realizována v podání různých pedagogů, pojmenovat její hlavní přínosy a rizika a navrhnout doporučení k její úspěšné implementaci. Empirická část práce je pojata jako kvalitativní studie. Data byla sebrána metodou polostrukturovaných rozhovorů s devíti pedagogy, kteří tímto způsobem učili ve školním roce 2021/2022. Z rozhovorů vyplynula řada výzev a rizik, například náročnost organizace hybridní výuky pro vyučující, kteří jsou nuceni dělit svou pozornost mezi dvě nesourodé skupiny, hledat vhodné metody pro zapojení všech žáků a potýkat se s technickými limity dostupných digitálních technologií. Hrozí riziko zvětšování rozdílů ve výsledcích vzdělávání jednotlivých žáků, ohrožen může být také žákovský wellbeing. Hlavním přínosem hybridní výuky bylo zprostředkování výuky nepřítomným osobám a rozvoj digitálních kompetencí učitelů i žáků. K usnadnění efektivní realizace hybridní výuky by mohla vést např. přítomnost dvou pedagogů ve...
|
host ::
RSS.