|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Bártová, Soňa ; Linkeschová,, Dana (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma „Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu“ se zabývá touto v současné době často diskutovanou problematikou se zaměřením na možné příčiny pracovního stresu, vlivu stresu na zdraví a techniky zvládání stresu. Teoretická část pojednává o stresu a souvisejících pojmech. V praktické části jsem provedla analýzu stresové zátěže některých zaměstnanců společnosti dm drogerie markt, s.r.o. Závěrem jsem formulovala opatření vedoucí ke snížení stresu na tomto pracovišti.
|
|
|
Syndrom vyhoření ve vztahu k interpersonálním hodnotám a smysluplnosti
Janků, Pavlína Elisabeth ; Viktorová, Ida (oponent)
Ústředním tématem této rigorózní práce je problematika syndromu vyhoření v souvislostech se smysluplností a interpersonálními hodnotami. Nyní v rigorózní práci je téma zkoumáno v populaci nezaměstnaných, jelikož s nimi pracuji, v předcházející diplomové práci jsme pracovali s populací zdravotních sester z psychiatrických oddělení. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda a v jaké míře koreluje smysluplnost s jednotlivými dimenzemi syndromu vyhoření a které interpersonální hodnoty korelují s jednotlivými dimenzemi syndromu vyhoření pozitivně a které negativně. Teoretická část práce je věnována vymezení syndromu vyhoření, smysluplnosti a hodnotám. V empirické části práce jsme použili dotazník Maslach Burnout Inventory zjišťující míru syndromu vyhoření v dimenzích emocionální a fyzické vyčerpání, depersonalizace a osobní uspokojení, dále byla použita Škála životnej zmysluplnosti k zachycení míry smysluplnosti a dotazník SIPO ke zjišťování interpersonálních orientací a hodnot. Výsledky této rigorózní práce potvrzují vztah mezi syndromem vyhoření a smysluplností. Míra smysluplnosti má statisticky významný pozitivní vztah k míře osobního uspokojení a negativní vztah k míře emocionálního vyčerpání a depersonalizaci. Protektivními faktory před syndromem vyhoření z oblasti interpersonálních hodnot jsou...
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků
PLUNDRICHOVÁ, Milena
Bakalářská práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření, nejprve v integrativním pojetí, ale především také speciálně u sociálních pracovníků. Cílem práce je souhrnně představit tento fenomén optikou současného odborného bádání. Na začátku práce se věnuji definicím a významu syndromu vyhoření, následně se zabývám příznaky a příčinami vzniku toho jevu s různými proměnnými, speciálně u sociálních pracovníků. Dále zde popisuji rizikové faktory a proces vývoje, který je členěn do určitých fází. Také způsoby prevence a překonávání syndromu vyhoření jsou další významnou součástí této práce. Výzkumná část se zabývá šetřením, které bylo realizováno prostřednictvím kvalitativního dotazování pomocí techniky strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Rozhovory byly uskutečněny s deseti sociálními pracovníky různého zaměření. Po provedení analýzy získaných dat z rozhovorů a jejich následné komparaci s odbornými zdroji, bylo možné vymezit výsledky zkoumání. Z výsledků výzkumu lze vyvodit, že příznaky syndromu vyhoření vykazovali všichni sociální pracovníci mého výzkumu, které se projevovaly především na psychické úrovni velice individuálně. Na fyzické úrovni se jednalo o bolesti hlavy, zad a celkovou únavu. Dále výzkum ukázal, že jako prevenci syndromu vyhoření upřednostňují sociální pracovníci supervize a kurzy o tomto fenoménu, dále pak oddělování pracovního a osobního života, vymezení si jasných hranic, udržování dobrých vztahů s rodinou a s kolegy a v neposlední řadě preferují relax, odpočinek a věnování se svým zájmům a sportu.
|
|
|
Stres management ve vybrané organizaci
TUŠEROVÁ, Ivana
Bakalářská práce na téma Stres management ve vybrané organizace se zaobírá problémem stresu a pracovní spokojeností ve vybrané organizaci. V teoretické části je vymezen pojem stres, dělení stresu, jsou uvedeny stresory. Druhá kapitola se zaměřuje na fáze stresu, jak na ně reagujeme a jaké si odnášíme následky, když na nás stres působí. Ve třetí kapitole se řeší problém stresu v pracovním prostředí. Navazuje na něj syndrom vyhoření - jeho příznaky, kdo je ohrožen nejvíce. A poslední kapitola je zaměřena na strategie zvládání zátěže (coping) a na metody, kterými můžeme předcházet stresu (duševní hygiena), a nebo se díky nim zbavit stresu (time-management). V první kapitole praktické části se seznámíme s cílem bakalářské práce a metodikou, která byla použita pro výzkum. Je zde představen podnik, ve kterém se průzkum prováděl. V další kapitole se již rozebírá dotazník. Jsou zde uvedeny stresory, možnosti, které nám mohou pomoc se zbavit stresu a také stresory, které respondenty nejvíce stresují. Poslední kapitola obsahuje závěr, ve kterém lze najít samotné vyhodnocení dotazníku. Jsou zde uvedeny stresory, jež respondentům nejvíce znepříjemňují pracovní život. Dále je zde obsažen návrh řešení pro vedoucí zaměstnance a samotné respondenty. Tento výzkum může být užitečný nejen pro vybraný podnik, ale i pro podniky, které mají administrativní pracovníky.
|
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků v zařízeních pro seniory
Šebková, Štěpánka ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
1 Anotace Diplomová práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření a supervize, jakožto formy jeho prevence. Téma je zaměřeno na pracovníky, kteří se věnují seniorům trpících demencí v zařízeních denního stacionáře. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů týkajících se syndromu vyhoření, demence, denního stacionáře a supervize. Výsledky praktické části vychází z výzkumných metod, konkrétně vlastního dotazníku, a již vypracovaného dotazníku Ch. Maslachové a Ayali Pinesové "Tedium Measure". Diplomovou práci jsem dále rozšířila o rozhovor s vybraným odborníkem. Formou otevřených otázek se dotýkám oblasti supervize a syndromu vyhoření z praktického pohledu a zkušeností. Základním cílem práce je přispět k prevenci syndromu vyhoření, a také zmapovat, zda je supervize v zařízeních denního stacionáře využívána a přispívá k předcházení syndromu vyhoření.
|
|
|
Změny v přístupu k výuce u učitelů v době pandemie COVID-19
Petrovická, Barbora ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
naší práci se zaměřujeme na období celosvětové pandemie COVID jejích počátcích, konkrétně na jaře a na podzim roku 2020. Věnujeme především českého školství. ní úzce související distanční výuka ve školách ovlivnily přístup pedagogů ke vzdělávání a také jejich duševní zdraví. teoretické části práce se pokoušíme vymezit základní pojmy, jako je osobnost učitele, profesní rozvoj, motivace, stres, syndrom vyhoření, psychohygiena. Věnujeme se pochopitelně i vysvětlení toho, co to vlastně je distanční výuka. Praktická část pak byla realizována skrze polostrukturované rozhovory vedené s učiteli teoretických předmětů na středních odborných školách, kteří byli do celého vzdělávacího procesu zapojeni právě v době, kdy výuka musela být kvůli špatnému vývoji pandemie vedena Jako nejpalčivější se nám jevily otázky nedostatečné technické připravenosti pedagogů tím související malé sebevědomí při práci s technikou, ale i záležitosti mizivé podpory ze strany vedení škol, ať už při proškolování v užívání on line nástrojů, tak při nutnosti péče o duševní zdraví žáků, zaměstnanců škol i rodičů.
|
|
|
Stresová zátěž u začínajících učitelů a jejich copingové strategie
Budil, Jan ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku stresové zátěže u začínajících učitelů a na způsoby, kterými se s touto zátěží vypořádávají. Teoretická část zpracovává a sumarizuje poznatky z odborné literatury i výsledky některých výzkumných šetření na toto téma. V návaznosti na popsanou teorii pak následuje část výzkumná. Ta je v práci pojata jako tzv. explorační výzkum, který si klade za cíl hlubší prozkoumání tématu, zprostředkování informací pro laickou veřejnost i odborníky, stanovení nových výzkumných hypotéz a nasměrování budoucích studií. Tímto způsobem je nakonec stanoven i cíl celé diplomové práce. Podle zaměření je výzkum práce rozdělen do dvou částí, kde každá z nich podává čtenáři určitý typ informací. První část pomocí deskriptivní statistiky zpřehledňuje data nasbíraná kvantitativní metodou dotazníkového šetření, zatímco druhá část využívá inferenční statistické metody k analýze stejných dat a porovnání dvou různých populací v rámci výzkumného vzorku. V závěru práce jsou na základě provedeného výzkumu pak uvedeny jeho výsledky, které jsou využity k diskusi a formulaci různých doporučení pro budoucí výzkum na toto téma. KLÍČOVÁ SLOVA stres, zdroje stresu, zátěž, začínající učitel, coping, explorativní výzkum, syndrom vyhoření
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů základní školy
Maršík, Petr ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
ABSTRAKT Syndrom vyhoření neboli burnout, byl poprvé popsán v roce 1974. Jde o psychický stav naprostého vyčerpání, který vychází z dlouhodobého stresu. I v učitelské profesi stres stále stoupá a učitelé jsou velmi ohroženou skupinou pro vznik syndromu vyhoření, pokud jím již netrpí. Právě učitelům byl věnován tento výzkum, který probíhal na vybrané základní škole a stanovil si jako hlavní cíl zjistit, zda učitelé této školy trpí syndromem vyhoření a které stresory nejvíce přispívají ke vzniku syndromu vyhoření u učitelů na této škole. Dílčími cíli výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem syndromu vyhoření učitelé této školy předcházejí a jakým způsobem syndromu vyhoření u učitelů předchází škola na které učí. Byl realizován kvantitativní výzkum pomocí anonymního strukturovaného dotazníku s otevřenými, polootevřenými a uzavřenými otázkami distribuovaný učitelům vybrané základní školy elektronickou cestou. Výsledky výzkumu neprokázaly, že učitelé vybrané základní školy trpí syndromem vyhoření. Ale bylo prokázáno, že stresory, které jsou v literatuře uvedené jako možné příčiny syndromu vyhoření učitelé také tak vnímají a za stresory je považují. Výzkum také prokázal, že učitelé nepředcházejí syndromu vyhoření dostatečným způsobem. Málo spí a na své koníčky nevěnují dostatečné množství času. Z výsledků výzkumu...
|
|
|
Syndrom vyhoření pohledem pracovníků v sociálních službách
MĚDÍLKOVÁ, Helena
Tato práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření a jeho prevencí u pracovníků v sociálních službách. Cílem bylo zmapovat, jak pracovníci vnímají syndrom vyhoření a jakou prevenci oni sami považují za účinnou. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části definuje pojem syndrom vyhoření, jeho fáze, symptomy a rizikové faktory.Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na prevenci syndromu vyhoření. Další část je soustředěna na sociální služby, konkretizuje, kdo může vykonávat profesi pracovníka v sociálních službách,a popisuje náplň práce osobních asistentů. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanovena hlavní výzkumná otázka "Jak vnímají pracovníci v sociálních službách syndrom vyhoření a jakou prevenci považují za účinnou?" Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru.Informanti byli vybráni metodou záměrného výběru,a to z neziskové organizace Hewer, z.s.Na základě zvolené metodiky byla jako kritérium pro výběr účastníků výzkumu stanovena jejich ochota zúčastnit se výzkumu a délka zaměstnání v Hewer, z.s., minimálně jeden rok. V empirické části předkládané bakalářské práce jsou analyzovány a interpretovány poznatky získané z rozhovorů s pracovníky sociálních služeb organizace Hewer, z.s. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné výsledky a je odpovězena hlavní výzkumná otázka.
|
host ::
RSS.