|
|
The Bush Administration and Pakistan: Utilitarian Partnership?
Zábranský, Richard ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Pákistán je chudý stát závislý na mezinárodní pomoci. Ovšem Pákistán je jediná muslimská země, která je vyzbrojená atomovými zbraněmi. V druhé polovině 90. let se Pákistán musel vypořádat se sankcemi, které na něj uvalily Spojené státy. Ekonomické a technologické sankce měly potrestat Islámábád za vývoj nukleárních zbraní a vojenský puč, jenž proběhl na podzim 1999. Soupeření mezi Indií a Pákistánem má zásadní vliv na kooperaci mezi USA a Pákistánem. Po jedenáctém září se Musharraf obával toho, že Američani by mohli obrátit svoji pozornost na Indii, což by Indii poskytlo další výhodu vedle větší populace, ekonomiky a armády. Teroristické útoky z 11. září změnily prostředí národní bezpečnosti a Washington byl nucen se adaptovat, aby mohl efektivně reagovat na nové hrozby. Nárůst strategického významu Pákistánu byl výsledkem amerického honu na Al-Káidu a následné invaze do Afghánistánu. Američané potřebovali přístup do Afghánistánu, logistickou podporu pro své vojáky a informace o situaci v Afghánistánu a pákistánském pohraničí. Nicméně spolupráce mezi Pákistánem a USA byla ovlivněna značně rozdílnými prioritami v oblasti národní bezpečnosti. Klíčová slova Pákistán, USA, Musharraf, Bush, americká podpora, strategie, Taliban, Al-Qaeda, asistence, 11. září
|
|
|
Iniciativy New Silk Roads
Hilliová, Markéta ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Bakalářská práce "Strategie New Silk Road" se věnuje americké zahraničně politické strategii pro region Střední Asie a Afghánistánu. Strategie myšlenkově navazuje na různé koncepce, které se začaly v 90.letech objevovat a reagovaly tak na rozpad Sovětského svazu a otevření hranic, které byly po dlouhou dobu neprostupné. Práce strategii NSR zasazuje do historického kontextu vývoje myšlenky opětovného pozemního propojení na ose Východ - Západ. Po jejím představení je na základě analýzy vývoje a současného stavu dvou klíčových projektů - plánovaného transafghánského plynovodu TAPI a Obchodní a tranzitní dohody mezi Afghánistánem a Pákistánem APTTA - zhodnocena její dosavadní úspěšnost při prosazování.
|
|
|
Reflexe účasti Armády České republiky na misích NATO a EU v českém a zahraničním tisku
Žilková, Věra ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Reflexe účasti Armády České republiky na zahraničních misích v českém tisku" zkoumá, jakým způsobem dva české deníky (Mladá fronta DNES a Právo) zpracovávaly v letech 2010 a 2011 téma zahraničních misí České republiky. Teoretická část se zabývá kvalitou zpravodajství, problémem objektivity a faktory, které práci novinářů ovlivňují. Velkým tématem je vztah médií a politických elit, s nímž souvisí i takzvaný CNN efekt, spojovaný s tlakem médií a veřejnosti na odchod americké armády z války ve Vietnamu, a koncept mírové žurnalistiky, který upřednostňuje témata rekonstrukce a mírového řešení krizí před válkou a vojenskými zásahy. Cílem výzkumné části (tedy kvantitativní analýzy) bylo prověřit, nakolik se popsané fenomény projevují v českých médiích. Analyzovány byly především zdroje zpráv a přítomnost tří rámců, vyvozených z rešerše literatury: hrdinský rámec, aplikovaný na české vojáky, vlastenecký rámec, odvolávající se na národní zájmy, a rámec humanitární a rozvojové pomoci.
|
|
|
Budování státu: Komparace přístupů USA, Německa a České republiky na příkladu činnosti jejich provinčních rekonstrukčních týmů v Afghánistánu
Prchlíková, Eliška ; Přikryl, Pavel (vedoucí práce) ; Stejskal, Libor (oponent)
Diplomová práce zkoumá zapojení Spojených států amerických, Německa a České republiky do postkonfliktní rekonstrukce a state buildingu v Afghánistánu prostřednictvím jejich provinčních rekonstrukčních týmů (PRT). Práce si klade za cíl zjistit, do jaké míry reprezentují provinční rekonstrukční týmy v Afghánistánu úsilí jejich zřizovatelských států o state building v této zemi, a porovnáním činnosti amerických, německých a českého PRT v Afghánistánu vyzkoumat, jak se liší přístup těchto zemí ke state buildingu v Afghánistánu. Státy své PRT přímo zřizují, a proto by se v jejich činnosti měl odrážet jejich přístup ke state buildingu v Afghánistánu, k tomu, na co kladou při rekonstrukci a obnově postkonfliktní země největší důraz. Práce je uvozena propojením provinčních rekonstrukčních týmů s konceptem state building, aliančním přístupem comprehensive approach vůči válce v Afghánistánu a protipovstaleckou strategií kladoucí důraz na civilní aspekty vedení válek. Preference USA, Německa a České republiky v oblasti budování státu jsou zkoumány na základě jejich zahraničněpolitických dokumentů, případně přímo na dokumentech týkajících se zapojení konkrétní země do obnovy Afghánistánu. Analýzou činnosti českého, německých a amerických PRT je ověřeno, zda jejich působení v Afghánistánu odpovídá deklarovaným...
|
|
|
Role mezinárodního společenství v poválečné rekonstrukci a rozvoji Afghánistánu v období tranzice
Jemelíková, Veronika ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Bezpečnostní, ekonomické a společenské výzvy, které s sebou přinesla první dekáda 21. století, prohlubují nutnost zabývat se významem pojmu mezinárodní komunita, její rolí ve formování celosvětového vývoje a tím, zda organizace, které mezinárodní komunitu reprezentují, mohou být považovány skutečně za reprezentanty zájmů celé této komunity. Konflikt v Afghánistánu a následná rekonstrukce země v režii mezinárodního společenství je ukázkovým případem pro studii fungování mechanismů, kterými mezinárodní komunita přistupuje k bezpečnostním výzvám, jejich úspěšnosti a schopnosti aplikovat minulé zkušenosti na budoucí operace. Případ Afghánistánu je v tomto ohledu bezednou studnicí informací a lessons-learned. Tato práce se zabývá souborem úspěchů a proher spojených s mezinárodním zapojením v Afghánistánu a jeho dopadem na vývoj země. Práce vyzdvihuje negativní důsledky mezinárodního působení stejně jako prohlubující se závislost této země na pomoci zvenčí.
|
|
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
|
Útvar rychlého nasazení: Vnímání terorismu příslušníky protiteroristické jednotky ve vztahu k české bezpečnostní politice
Hladík, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky (ÚRN) jako o specifické protiteroristické jednotce. Cílem bádání bylo vykreslení pozice útvaru v kontextu strategických zájmů ČR. Zároveň provést hlubší rozbor významu tohoto typu bojové jednotky pro principy společenské smlouvy - Ústavy ČR. Nejprve byl vytvořen model inovativního terorismu a následně teroristy, následován anti-modelem antiterorismu a antiteroristy. Následně je popsán vzájemný vztah těchto protipólů se svými implikacemi. Opíraje se o tento model vzájemné konfliktní dynamiky byl proveden empirický výzkum uvnitř ÚRN. Ten měl za cíl reflektovat teoretická zjištění a testovat modely pomocí kvalitativního pozorování a dotazování. Metody výzkumu kombinovaly techniky zúčastněného pozorování, neformální a nahrávané rozhovory s otevřenými otázkami, s řadou konzultací. Práce pak v závěrečné diskusi výsledků motivuje k zavedení inovujících protiteroristických mechanismů a politik. Klíčová slova: Útvar rychlého nasazení; ÚRN; URNA; terorismus; politické násilí; protiterorismus; antiterorismus; speciální jednotka; protiteroristická jednotka; terorista; antiterorista; bezpečnost; Česká republika; bezpečnostní politika; bezpečnostní systém; Irák; Afghánistán
|
|
|
Americká bezpečnostní politika vůči Pákistánu během války proti terorismu v letech 2001 - 2008
Krauzová, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Ulík, Karel (oponent)
Prezident Bush v reakci na teroristické útoky 11. září 2001 vyhlásil globální válku proti terorismu. USA si byly vědomy, že klíčem pro úspěch operace v Afghánistánu bylo získání podpory Pákistánu. Pákistán, jediná nukleární mocnost muslimského světa, sdílející s Afghánistánem dlouhou a strategicky významnou hranici, byl ovládán vojenským diktátorem Parvízem Mušarafem. USA zrušily sankce uvalené na zemi v devadesátých letech a předložily Islámábádu seznam požadavků, které Mušaraf přijal. Obnovené spojenectví Washingtonu a Islámábádu však nebylo zdaleka bezproblémové. Práce vysvětluje vývoj a analyzuje kauzální souvislosti jednotlivých aspektů americko-pákistánské bezpečnostní spolupráce v letech 2001-2008. Klade si rovněž otázku, co vedlo Pákistán k porušování spojeneckých závazků a proč USA, vědomy si ambivalentnosti pákistánského nasazení, sledovaly nadále vytyčenou linii politiky vůči Islámábádu. Klíčová slova: USA, Pákistán, Afghánistán, Bush, válka proti terorismu, Tálibán, Mušaraf
|
|
|
Afghánistán v sovětské zahraniční politice
Lídl, Václav ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce "Afghánistán v sovětské zahraniční politice" se zabývá vzájemnými vztahy Afghánistánu a Sovětského svazu od jejich počátku v období vzápětí po Říjnové revoluci až do jejich osudové eskalace na konci sedmdesátých let. Kromě popisu vzájemných vztahů a jejich významu pro sovětskou zahraniční politiku práce popisuje kontext afghánské krize na konci sedmdesátých let, kterým byl postupný úpadek procesu uvolnění studené války. Tento proces je ilustrován na bouřlivém vnitřním vývoji v Afghánistánu. Dále práce zpracovává příčiny sovětského rozhodnutí intervenovat, sovětský rozhodovací proces v rámci afghánské krize a v neposlední řadě samotný popis průběhu intervence. V závěru bakalářské práce jsou shrnuty hlavní důsledky sovětského rozhodnutí řešit situaci v Afghánistánu silou.
|
host ::
RSS.