|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
|
Od bezpečnostní aliance k bezpečnosnímu managementu: neoliberální institucionalismus a transformace NATO
Suchardová, Hana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Měnící se prostředí mezinárodních vztahů, měnící se podoba konfliktů a výskyt odlišných hrozeb ovlivnily Severoatlantickou alianci (NATO) a její postavení v mezinárodním systému. Jasná struktura mezinárodního systému, která byla dána bipolárním rozdělením, vzala s koncem Studené války za své a nejasná politická rovnováha přinesla otázku budoucnosti NATO. Politická koncepce, kterou organizaci vtiskla studená válka, neodpovídala nynějšímu strategickému prostředí a Aliance byla postavena před důležitý úkol své opětovné transformace. Již během studené války docházelo ke změně postavení symbolu národní bezpečnosti, která byla hlavním tématem studené války. Tento pojem byl často využíván k zdůvodnění mnoha politických rozhodnutí od přijetí Marshallova plánu, přes podobu americké zahraniční politiky, až po určení kvót na dovoz ropy.1 Podle Roberta Keohana to bylo již období po konci Vietnamské války, kdy národní bezpečnost musela přenechat z poloviny svou výsadní pozici pojmům jako vzájemná závislost a spolupráce.2 Tato proměna byla pro sledování vývoje NATO velice důležitá, neboť tato organizace spojuje obě tyto myšlenky v jedné struktuře. Konec studené války nebyl jedinou historickou událostí, která NATO přivedla k transformačním snahám. Z historie můžeme zmínit například válku na Korejském poloostrově,...
|
|
|
Fenomén spolupráce OSN a regionálních afrických organizací: Evaluace peacekeepingových misí
Suchardová, Hana ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Werkman, Kateřina (oponent)
SUCHARODVA, Hana. Fenomén spolupráce OSN a regionálních afrických organizací: Evaluace peacekeepingových misí, Praha: Karlova universita, Fakulta sociálních věd, Ústav politologických studií, 2011. 138. Vedoucí diplomové práce Oldřich Bureš, PhD Abstrakt Výskyt konfliktů v nestabilních regionech je jednou z největších hrozeb současného mezinárodního systému a mnoha států. Jedním z mechanismů, jak se šíření konfliktů dá zabránit, je mnohostranná spolupráce. Operace peacekeeping (PK) jsou jedním z nástrojů pro řešení konfliktů. V posledních letech se vyvinula vedle OSN ještě další struktura, která může být pro vedení využita - regionální organizace (RO). Velké množství literatury se věnuje systému OSN a jeho práci, méně již se soustředí na RO a jen velice málo titulů je věnováno problematice jejich spolupráce. Právě tento nedostatek je touto prací adresován. Spolupráce je hlavním předmětem výzkumu této práce. Abychom byli schopni analyzovat tento faktor, je třeba využít několik různých teoretických rámců v rámci mezinárodních vztahů. Nejprve je to samotná teorie mezinárodních vztahů. V rámci zajištění přehlednosti byly teorie rozděleny do skupin tradičních teorií a současných přístupů. Za druhé je to teorie a koncepty bezpečnosti, jehož změny byly jedním z hlavních faktorů umožňující vstup RO na bezpečnostní...
|
|
|
Peacekeeping 21.století: spolupráce OSN a regionálních organizací v Africe
Suchardová, Hana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Mezinárodní systém je tvořen různými aktéry. Jejich pozice a vztahy se mění v průběhu času. Mezi těmito aktéry dochází k interakcím v různých oblastech. Jednou z klíčových oblastí je bezpečnost. K udržování míru slouží jako jeden z nástrojů mezinárodních organizací operace pro udržení míru. Tzv. peacekeeping je dynamický obor co do praxe i teoretického uchopení. Africký kontinent je v tomto ohledu velikou výzvou pro struktury Organizace spojených národů i regionálních organizací. Vzhledem ke koloniální minulosti kontinentu a častým výskytům krizí a konfliktů zde existuje nutnost vytvoření určitého stabilního rámce peacekeepingu pro tuto oblast. Jedna z možných variant vývoje je také širší zapojení regionálních organizací do zajišťování bezpečnosti v jejich vlastním teritoriu. Abychom byli schopni posoudit vhodnost této varianty, je nutné nejprve analyzovat mise obsahující spolupráci na základě určitých evaluačních faktorů. Tyto faktory byly stanoveny pomocí teoretického rámce z oboru mezinárodních organizací, bezpečnosti a evaluace peacekeepingových operací a dále sloužily jako nástroj pro analýzu konkrétních případových studií. Komparací analýz jednotlivých případů bude možné vyvodit všeobecnější závěry použitelné k popsání systému spolupráce mezi OSN a regionálními organizacemi jako efektivního rámce pro...
|
host ::
RSS.