|
|
Kutnohorský Antifonář z pražské dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce
Kořenková, Nikola ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je monografické zpracování Kutnohorského antifonáře (Praha, NK XXIII A 2) z let 1470-1471 v kontextu tvorby pražské dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce. Jeho tvůrce patří ke generaci malířů, která pomohla integrovat, transformovat a překonat dědictví krásnoslohé tradice. Nově vznikající stylový systém významně ovlivnil knižní malbu 2. poloviny 15. století a počátku 16. století. Práce je postavena převážně na kombinaci formální a ikonografické analýzy. Výsledkem této práce by mělo být upřesnění informací o výzdobě a shrnutí hodnocení významu Kutnohorského antifonáře pro vývoj knižního malířství na našem území ve 2. polovině 15. století a v počátcích 16. století.
|
|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
Mistři pražské artistické fakulty v letech 1437-1448
Kotau, Pavel ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Svatoš, Michal (oponent)
Diplomová práce je věnována mistrům svobodných umění, kteří působili na přažské artistické fakultě v pokompaktátním období. Práce obsahuje rekonstrukci mistrovského sboru v letech 1437-1448, charakteristiku osob, které jako mistři na artistické fakultě působili, a nebo byli promovani, a také analýzu personálního složení fakulty se zřetelem k vazbám mezi jednotlivými mistry a skupinami.
|
|
|
Jazykový rozbor vybraných památek tzv. Pinvičkova sborníku
Klubalová, Jana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Práce se zabývá rozborem jazykové stránky skladby o Tandariášovi uveřejněné v Pinvičkově sborníku, který byl sepsán v 2. polovině 15. století Janem Pinvičkou z Domažlic. Pozornost je věnována popisu ortografie a všech jazykových rovin. Hlavními cíli práce je popsat jazykový stav památky a zhodnotit vliv předloh skladby o Tandariášovi na verzi uveřejněnou v Pinvičkově sborníku. Dospěli jsme k závěru, že nelze dokázat, že by byla sledovaná skladba výrazně ovlivněna jazykovým územ 14. století, kdy byla tato látka do češtiny přeložena. Lze ovšem konstatovat, že přestože některé jazykové jevy odpovídají spíše jazykovému úzu staršímu, je možné je vysvětlit i osobním jazykovým stylem autora. Vliv původní německé předlohy je však zřetelný v rovině lexikální ve slovní zásobě díla. Určení díla měšťanstvu a nižším vrstvám je podporováno tendencí jazyka textu k přiblížení se mluvenému jazyku.
|
|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
|
|
Oděv v dílech vlámských mistrů 15. století
Václavíková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem práce je vytvoření přehledu vývoje burgundské módy 15. století. Práce vychází ze studia děl předních vlámských malířů a iluminátorů, zachycujících aristokracii na burgundském dvoře a vlámskou elitu v reprezentativním oděvu. Pozornost je kladena především na detail oděvu, látky, vzory a doplňky. Výsledné poznatky jsou konfrontovány s odbornou literaturou a dochovanými exempláři. Burgundská móda západní Evropy, vycházející z gotiky, je průběžně porovnávána s odíváním v renesanční Itálii a pozornost je věnována také soudobému obchodu s látkami.
|
|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
| |
|
|
Johana z Rožmitálu, životní osudy české královny na sklonku středověku
Boušková, Eva ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Život Johany z Rožmitálu, známé hlavně jako manželky Jiřího z Poděbrad, byl v mnohém rozmanitější a bohatší, než by se na první pohled zdálo. Byla šlechtičnou z katolického rodu a provdala se za "kališníka." Za svůj poměrně krátký život stihla podporovat nástup Jagellonců na trůn, účastnit se zemských sjezdů, řešit konflikty mezi katolickou a utrakvistickou šlechtou a po smrti svého chotě zastávat nejvyšší funkci ve státě. Na základě dochovaných pramenů a narativní literatury se pokusím o rekonstrukci Johančina života, jejího dvora a a její vlády po Jiříkově boku i po jeho smrti. Mimo jiné se pokusím zobrazit život středověké šlechtičny v tomto poněkud neklidném období.
|
|
|
Mistr Budňanského oltáře a kontext dílenského provozu konce 15. století v Čechách
Šindlář, Ondřej ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Mistr Budňanského oltáře (za jiných okolností pojmenován také Mistr Vejprnického oltáře), se jeví jako malířská dílna působící v 90. letech 15. st. nejspíše v Praze či hypoteticky v Chebu. Jde o konstrukt vytvořený historiky umění na základě skupiny dochovaných děl, která vykazují výrazné stylové podobnosti. Ta zahrnuje tři torzálně dochované malované oltářní retábly. Jde o Budňanský oltář, Průhonický oltář a oltář křižovnického kláštera. Převážně se jedná o díla nižší kvality, která dle dosavadní interpretace ilustrují průměrnou produkci pražských dílen na konci 15. st. Stylově jsou výrazně odvozeny od produkce norimberského malířského centra, ovšem údajně také od problematicky definovaného soudobého "dvorského" malířství v Praze. Do souboru byla také po určitou dobu řazena pro stylovou příbuznost tzv. Vejprnická deska, původně střed jiného malovaného oltáře, což proměnilo pojmenování anonymního mistra dílny. Autorem této koncepce byl Jaroslav Pešina, který se tématu věnoval zdaleka nejvíce, naposledy v roce 1978, a tato práce tak částečně polemizuje především s jeho závěry. Obsahem práce je komplexní monografické zhodnocení skupiny děl a jejich vzájemných vztahů včetně kritické revize předchozích badatelských příspěvků, což má pomoct rehabilitovat zájem o tuto pozoruhodnou, avšak opomíjenou skupinu děl....
|
host ::
RSS.