|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
|
|
Sociální stratifikace obce
Vondrušová, Hana-Kristýna ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Král, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problematikou sociální stratifikace v obci Příbraz a je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část práce je věnována problematice sociální ne-rovnosti, historickým úvahám o sociální stratifikaci, stratifikačním teoriím, sociální stratifikaci a s ní spojených pojmů, měření sociální stratifikace a charakteristikám obce Příbraz. Část praktická se věnuje metodám sociologického výzkumu a sběru dat. Na základě získaných dat jsou v praktické části zpracovány a interpretovány výsledky vý-zkumu, podle nichž jsou vytvořeny stratifikační modely charakterizující sociální strati-fikaci v obci Příbraz. Na základě těchto charakteristik jsou navržena sociotechnická doporučení pro municipální management.
|
|
|
Explanace profesních a edukačních představ žáků jedné deváté třídy
Vařeková, Karolína ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Petrúšek, Ivan (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na interpretaci způsobu, kterým je v představách žáků deváté třídy společnost hierarchicky segmentována na základě vykonávání odlišných povolání a absolvování rozdílných stupňů vzdělání. Cílem práce je objasnit studentovo vnímání nerovností ve společenském postavení mezi různými pracovními pozicemi a chápání vlivu studijních úspěchů na jejich vertikální seskupování. V teoretické části je sociologickými teoriemi vysvětlena úloha povolání a vzdělání při utváření a udržování sociální stratifikace. Teoretické koncepty jsou v analytické části ověřeny skrz kvalitativní výzkum uskutečněný v rámci jedné deváté třídy. Výzkumné otázky jsou zodpovězeny prostřednictvím kvalitativní analýzy dat získaných z hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. Představy žáků odpovídají základnímu, v teoretické části definovanému, trojdimenzionálnímu hierarchickému členění sociálních vrstev, jejichž vzájemné nerovnosti podléhají zejména úrovním pracovních pozic pojících se k daným vrstvám. Mezi vertikálně členěnými profesními skupinami jsou rozdílná společenská postavení vnímaná žáky jako opodstatněná, jelikož jedinci nacházející se v těchto kategoriích se vyznačují odlišnými osobnostními dispozicemi. Dle výsledků analýzy dosažení určitého společenského postavení do velké míry...
|
|
|
Hranice ekoturismu a jejich překračování na příkladě komunity v Chambok
Kořánová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Tenzin, Eva (oponent)
Práce se věnuje problematice ekoturismu, respektive jeho ohraničování z antropologické perspektivy a na příkladu kambodžské komunity Chambok. Na základě pětiměsíčního terénního výzkumu jsem s pomocí metod etnografického výzkumu zjistila, že hranice ekoturismu jsou komplexní, mnohovrstevnaté, problematizované, vyjednávané a existují kolem nich tzv. šedé zóny. Je to právě konceptualizace těchto zón a hranic, která je mým příspěvkem do současné antropologické debaty o ekoturismu, jež tuto problematiku dosud víceméně opomíjela.
|
|
|
Prestiž povolání učitele
Fiala, Jan ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Práce se zabývá problematikou prestiže povolání učitele. Hlavním cílem práce je pokusit se zjistit, jak sami učitelé vnímají prestiž spjatou s jejich povoláním. Výzkum spočíval v hloubkových polostrukturovaných rozhovorech s učiteli na toto téma a v jejich následné analýze. Ukázalo se, že ačkoliv učitelé zaujímají v rámci škál prestiže povolání pravidelně přední příčky, při rozhovorech projevovali názor, že prestiž spjatou s jejich povoláním považují za velmi nízkou. Práce dále předkládá a podrobněji popisuje faktory, které se na základě analýzy realizovaných rozhovorů ukázaly v souvislosti s nízkým sebehodnocením učitelů z hlediska prestiže jako hlavní. Jde především o relativně nižší finanční ohodnocení a s tím spjatou nižší životní úroveň, která nutí učitele k vedlejším příjmům. Dále pak z analýzy vyplynulo, že na nízké sebehodnocení učitelů má vliv údajná nižší obtížnost pedagogických fakult, obtížné posuzování výsledků práce a nedoceněnost náročnosti práce ze strany veřejnosti. Opomenout nelze ani malý vliv školských odborů a neexistenci profesních organizací, které by hájily zájmy učitelů. V neposlední řadě má na nízké sebehodnocení učitelů vliv i přesvědčení veřejnosti, že učitelství není odborným a vysoce kvalifikovaným povoláním. V pozadí řady uvedených faktorů pak identifikuji dle mého...
|
|
|
Diagnostika porozumění vybraným tématům sociologického učiva u studentů gymnázia
Sehnalová, Jitka ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá diagnostikou studentského porozumění principům uspořádání společnosti v návaznosti na obsah sociologického učiva občanského a společenskovědního základu na středních školách. Teoretická část vymezuje základní sociologické pojmy, především sociální stratifikaci, sociální mobilitu a sociální status. K propojení sociologických pojetí se školním vzděláváním je zde popsán také koncept didaktické znalosti obsahu a teorie didaktické rekonstrukce učiva. Dále jsou zde představeny dosavadní výzkumy v této oblasti. V praktické části bylo realizováno výzkumné šetření, které pro sběr dat využilo metodu polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Získaná data byla následně kvalitativně zpracována. V šetření byla sledována především míra vnímání hierarchie ve společnosti, příčiny společenského rozvrstvení a možnosti sociální mobility. Tam, kde to bylo možné, byly odpovědi studentů porovnány s výsledky dosavadních výzkumů.
|
|
|
Dětská porozumění sociální stratifikaci u žáků 2. stupně ZŠ
Forštová, Iveta ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Diplomová práce se zaměřila na výzkum porozumění sociální stratifikaci u žáků 2. stupně základní školy. Cílem práce je diagnostika žákovských porozumění v tématu sociální stratifikace - zjišťování míry reflexe třídních nerovností, interpretace příčin rozvrstvení společnosti, vlastní hodnocení stavu společnosti, představy o sociální mobilitě. V první části byla vymezena teoretická východiska diplomové práce - pojem sociální stratifikace a základní vědecké teorie sociální stratifikace, konstruktivismus, dětské interpretace světa. Dále byly představeny vybrané zahraniční a domácí výzkumy porozumění sociální stratifikaci. V druhé části byla vymezena metodologická východiska diplomové práce a prezentovány výsledky kvalitativního výzkumného šetření dětských porozumění realizovaného metodou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření naznačily, že žáci vnímají a různým způsobem reflektují existenci sociální stratifikace. KLÍČOVÁ SLOVA: konstruktivismus, prekoncept, dětská porozumění, sociální stratifikace, kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor
|
|
|
Třídy, nerovnost a konflikt: v dějinách sociálně historického myšlení a v současnosti
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
|
Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...
|
|
|
Prestiž povolání pohledem lounských učitelů
Rudolf, Milan ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Práce se věnuje míře prestiže učitelského povolání, jak ji vnímají samotní pedagogové. Výsledky jsou získány pomocí dotazníkového průzkumu a následně jsou porovnávány s hodnotami, které pravidelně ve veřejných výzkumech získávají pracovníci Centra výzkumu veřejného mínění v dlouhodobém projektu "Naše společnost". Komparace získaných dat má za úkol odpovědět na otázku, zda je pravdivá domněnka, že učitelé své povolání nevnímají tak prestižně, jak ho vidí široká veřejnost. Druhá část práce přináší debatu nad problémy, se kterými se nejčastěji setkávají učitelé na lounských školách. Zdrojem pro tento diskurs jsou nejen odpovědi lounských učitelů získané během průzkumu, ale také přímými rozhovory. Rozborem nejčastěji zmiňovaných problémů chce autor nelézt odpověď na otázku, proč své povolání vnímají učitelé na základních školách v Lounech méně prestižně.
|
host ::
RSS.