|
|
Trump vs. Biden - Na čí straně byly české televizní stanice?
Kratochvíl, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Americké prezidentské volby jsou bezesporu nejzásadnější zahraničněpolitickou událostí, kterou svým zpravodajstvím pravidelně pokrývají česká média. V případě těch posledních voleb se souboj o Bílý dům stal jedním z hlavních témat podzimu 2020. Do souboje o diváka se zapojili všichni tři hlavní celostátní vysílatelé - tedy TV Nova, ČT a TV Prima. Vůbec poprvé v historii se na těchto třech televizních stanicích současně vysílalo sčítání volebních výsledků. Jaká ale byla praxe v českých médiích? Ve Spojených státech je zcela standardní, že se mediální domy přiklánějí k některému z kandidátů, že zpravodajství je prodemokratické nebo prorepublikánské. Tato práce zkoumala, jakým způsobem se tento jev projevil v českých televizních stanicích. Výzkumné otázky tak byly zaměřeny na počet reportáží o jednotlivých kandidátech, jejich vyznění a celkový čas věnovaný volbám samotným i oběma kandidátům. Na základě sběru dat práce zhodnotila, že televizní stanice nevěnovaly stejný prostor oběma kandidátům. Daleko více prostoru dostal Donald Trump na úkor Joea Bidena. Trump byl navíc častěji vyobrazován v negativním smyslu. V tomto ohledu byla nejméně vyváženou českou televizní stanicí Česká televize, nejlépe na tom byla TV Prima. Ta ale zase nabídla nejméně amerického volebního zpravodajství, nejvíc ho odvysílala...
|
|
|
Europeizace české zahraniční politiky a vliv předsednictví v Radě EU: Případ palestinsko-izraelského konfliktu
Pelc, Martin ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Debnárová, Ľubica (oponent)
Tato diplomová práce aplikuje teoretický koncept europeizace na zkoumání české zahraniční politiky a jejích případných proměn v souvislosti s výkonem předsednické funkce v Radě EU. Na příkladu palestinsko-izraelského konfliktu jsou analyzovány rozdílné české a evropské postoje a jejich následným srovnáním je určována míra nesouladu mezi českými stanovisky a pozicemi EU. Česká republika je historickou tradicí i díky současné politice známá velmi přátelskými vztahy s Izraelem. Naopak EU se významně soustředí na podporu Palestinců a budování jejich státu. Výzkum je rozdělen do tří časových období: před předsednickým mandátem v letech 2004-2008, během českého předsednictví a po jeho skončení až do konce roku 2010. Cílem tohoto výzkumu je na konkrétním případu palestinsko-izraelské problematiky zhodnotit změny v míře nesouladu mezi českou domácí a evropskou sférou a zjistit, zdali v daném období došlo k europeizaci české zahraniční politiky. Hlavní otázkou této diplomové práce je, zdali má předsednictví v Radě EU vliv na dlouhodobější europeizaci domácí zahraniční politiky. Výzkum ukazuje, že předsednická funkce nemá vliv na trvalejší změny v domácí zahraniční politice a celkově diplomová práce naznačuje, že i jiná hledání příčinných souvislostí europeizace domácí zahraniční politiky přinášejí spíše...
|
|
|
Role poradců v americké zahraniční politice
Blažek, Jiří ; Klepárník, Vít (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Diplomová práce Role poradců v americké zahraniční politice má za cíl popsat roli poradce pro otázky národní bezpečnosti. Pohybujeme se v kontextu tvorby politických rozhodnutí (decision-making process) v prezidentském systému Spojených států amerických. Práce je v koncepční části metodologicky vystavěna na jednotlivých typologiích prezidentského řízení amerických administrativ. Popisuje vývoj této disciplíny, která se v americkém akademickém prostředí zkoumá v rámci analýzy zahraniční politiky (Foreign Policy Analysis). Koncepční schéma prezidentského řízení je vystavěno s použitím typologií, které rozpracovali autoři Johnson, George a Mitchell. Teoretické vymezení rolí poradců poskytují modely, jejichž autory jsou Mulcahy, Crabb a Hönig. Práce kombinuje tyto teoretické mřížky a vysvětluje vývoj typologií prezidentského řízení. Problematická specifika Mitchellovy typologie jsou rovněž podrobena kritice. Pomocí teoretických modelů pak práce provádí analýzu empirické reality. Analytická část práce je vystavěna s použitím dvou případových studií, které popisují roli poradce pro otázky národní bezpečnosti v rámci klíčových deliberací prezidentských administrativ, které vedli William J. Clinton (reakce na konflikt v Bosně) a George W. Bush (příprava zásahu v Iráku). Cílem práce je aplikace teorie...
|
|
|
Zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii
Tvarohová, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Bakalářská práce na téma zobrazení Nicolase Sarkozyho ve zpravodajství ČTK v době českého předsednictví Evropské unii sleduje aktivity francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v době českého předsednictví, tedy v období od 1. ledna do 30. června 2009. Česká republika byla po Slovinsku teprve druhou postkomunistickou zemí, jež vedla evropskou sedmadvacítku. Našemu předsednictví se tedy dostávalo velkého zájmu. Česko však za svého předsednictví bylo zpočátku ve stínu Francie, která předsedala EU před ČR, a jejího prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož předsednictví bylo velmi ambiciózní a dynamické. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry se zpravodajství ČTK shodovalo se Sarkozyho vlastnostmi. Zda korespondovalo a Nicolas Sarkozy byl skutečně zobrazen jako hyperaktivní a neúnavný politik, nebo byl jeho obraz jiný a zpravodajství ČTK se s jeho charakteristickými vlastnostmi rozcházelo. Druhou součástí bakalářské práce byla kvantitativní analýza všech zpráv, které v textovém zpravodajství ČTK o Nicolasi Sarkozym ve sledovaném období vyšly, a podrobná analýza jejich metadat. Ta jsou pro přehlednost vždy uvedena a sumarizována v tabulkách. V některých případech jsem pro lepší přehlednost uvedla i grafy. Ještě podrobněji vypracované grafy o vydaném množství zpráv za každý měsíc jsou uvedeny v příloze.
|
|
|
Executive orders in the US political system
Bui Thuy, Hanh ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Počas vývinu amerického politického systému si prezidentský úrad privlastnil tzv. unilaterálne nástroje, ktorými môže presadzovať svoju agendu bez potreby súhlasu Kongresu a súdnej moci. Tieto nástroje však nie sú zakotvené v Ústave a ich počet a spôsob používania sa časom menil. Táto bakalárska práca má preto za cieľ skúmať aké faktory vplývali na takéto zmeny pri konkrétne unilaterálnom nástroji executive orders, pričom uplatňuje výsledky výskumu na empirický príklad súčasného prezidenta Baracka Obamu, ktorého úrad je s executive orders často spojený. Rovnako zisťuje, či a ako tieto executive orders možno hodnotiť z hľadiska ústavnosti. Výsledok práce slúži ako úvod do problematiky s potrebou ďalšieho skúmania tohto kontroverzného prezidentského aktu v rámci komplexnosti amerického politického systému.
|
|
|
French-Czech Relationships after the French Presidency of the Council of the EU (2009-2013)
Čapková, Zuzana ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Je zřejmé, že členství v Evropské unii se promítá do bilaterálních vztahů mezi jednotlivými členskými státy. Clem této práce je zjistit, zda podobný proces probíhá í opačným směrem, tedy zda bilaterální spolupráce mezi Francií a Českou republikou napomáhá k europeizaci vztahů v oblastech zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti, justice a vnitřních věcí, dopravy, životního prostředí, obchodně-ekonomických vztahů, kultury, vědy a vzdělání. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Po teoreticko-metodologickém úvodu se dostáváme v první části do problematiky francouzsko-českých vztahů ohlédnutím se za jejich vývojem ve 20. a 21. století, avšak nejrozsáhlější část práce tvoří analýza klíčových oblastí spolupráce odvozených od textu Strategického partnerství uzavřeného v roce 2008. Strategické partnerství chápeme jako nástroj oživení dvoustranných vztahů, zároveň i jako nástroj usnadňující spolupráci na evropské úrovni. V závěrečné kapitole se autorka pokusila o obecnější zhodnocení europeizace vztahů mezi dvěma členskými státy EU na podkladu bilaterální a multilaterální spolupráce v integrované Evropě. The thesis named "The French-Czech relations after the French Presidency of the EU (2009- 2013)" examines the development of the French-Czech relations in the five-year period after the French Presidency of the...
|
|
|
Evropský valčík pod rakouskou taktovkou? Analýza rakouského předsednictví v Radě EU 1998 a 2006
Dvořák, Pavel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce "Evropský valčík pod rakouskou taktovkou? Analýza rakouského předsednictví v Radě EU 1998 a 2006" je evaluace dvou rakouských předsednictví v Radě EU v letech 1998 a 2006. Vzhledem k charakteru rakouské zahraniční politiky, pozici Rakouska ve střední Evropě, důsledku politických sankcí ze strany "EU-14" v roce 2000, opožděnému vstupu do evropských integračních struktur v 1995 a k statusu neutrality bude zajímavé zjistit, jak se Rakousko zhostilo vedení Evropské unie. Poprvé se předsednictví ujalo jako nezkušený nováček teprve po tři a půl letech členství. O osm let později vládla Vídeň Unii podruhé, ale tentokráte jako zkušený člen po dekádě aktivního členství v EU. Navzdory rozdílnosti dvou různých časových období autor porovná také obě předsednictví. Dosáhne Vídeň v čele Evropské unie cílů přijatých v pracovním programu pro předsednictví a zvládne tak největší výzvu své evropské politiky? Často se během předsednictví stává, že evropskou agendu zásadně ovlivní neočekávaná nekontrolovatelná událost. Za účelem posouzení kvality rakouského výkonu analyzuje diplomová práce nejen tuto otázku, ale také další důležité tématické celky. Vzhledem k rakouskému euroskeptismu bude přínosné zkoumat přístup rakouské vlády k pokračujícímu integračnímu procesu nových zemí do struktur Evropské...
|
|
|
Transatlantická spolupráce mezi USA a EU (2012-2018)
Fedorucová, Klára ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Témata, spojená se zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Evropské unii se od přelomu tisíciletí objevují v diskuzích odborníků stále intenzivněji. Toto je dáno několika faktory, mezi něž patří primárně síla těchto dvou uskupení, jednoho státního a druhého unijního, na dvou březích Atlantiku. Práce na téma transatlantických vztahů je rozdělena do čtyř kapitol, kdy první kapitola řeší teorii regionalismu, historický vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií, potažmo Evropským společenstvím. Závěr kapitoly pak ukotvuje aktéry zahraniční politiky z pohledu USA. Práce má však za cíl porovnat dva americké prezidenty a jejich vztahy s EU. Zvolenými prezidenty jsou Barack Obama a Donald Trump, kdy stěžejním časovým obdobím práce se stávají léta 2012-2018. Cílem práce je najít odpovědi na několik otázek, kdy tou zásadní je zda a případně jaký rozdíl je v přístupech Baracka Obamy a Donalda Trumpa k EU. Práce stanovuje svým výzkumem několik kritérií, které pak budou u dvou prezidentů porovnány, aby následně bylo ukázáno zda a jak se liší politiky dvou po sobě jdoucích prezidentů ve vztazích k EU.
|
|
|
Presidential Directives as Instrument of President's Obama Policy-Making
Bui Thuy, Hanh ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Súčasné používanie prezidentských dekrétov prezidentom Barackom Obamom a prezidentom Donaldom Trumpom vyvolalo debaty ohľadom limít prezidentskej moci. Doterajší výskum problematiky ukázal nedostatočné zameranie na prezidentské dekréty, misinterpretáciu a nesprávnu terminológiu, ktoré majú za výsledok klamné obvinenia o prekročení limitov prezidentskej moci a jej zneužívanie. Táto práca argumentuje, že politický gridlock a zvyšujúca sa pasivita Kongresu prispeli k posunu moci medzi výkonnou a zákonodarnou zložkou vlády. Práca sleduje rozsah, v ktorom Kongres odmietol prijať dve z Obamových kľúčových priorít - imigračnú reformu a reguláciu zbraní. V následnosti na to, prezident Obama musel konať unilaterálne. Hlavný cieľom práce je ukázať, že prezidentské dekréty prezidenta Obamu neboli vydané vo vákuu, a že im predchádzali debaty, presviedčania a dohadovania pre presadenie agendy prezidenta vo forme bipartizánskej legislatívy namiesto unilaterálneho prezidentského dekrétu.
|
|
| |
host ::
RSS.