|
|
Výroba pouzdra protlačováním za studena.
Šimeček, Tomáš ; Šlais, Miroslav (oponent) ; Forejt, Milan (vedoucí práce)
ŠIMEČEK Tomáš: Výroba pouzdra protlačováním za studena. Projekt vypracovaný v rámci bakalářského studia předkládá návrh postupu výroby „pouzdra“ objemovým tvářením za studena. Polotovarem je kruhová tyč ČSN 42 6510 z oceli 12 050.3. Na základě literární studie problematiky objemového tváření a výpočtu byl navržen postup výroby v pěti operacích sestávajících se ze stříhání, pěchování a protlačování. Jako tvářecí stroj byl zvolen automat TPZK 25 tuzemského výrobce ŠMERAL Brno a.s. s jmenovitou tvářecí silou 5MN. Polotovar je do pracovního prostoru stroje založen manipulátorem, vyjmutí protlačku je zajištěno vyhazovačem integrovaným ve stroji. Nástroje jsou zhotoveny z nástrojové oceli, pro průtlačník byla zvolena ocel 19 550.4, pro průtlačnici 19 436.4 a objímka z oceli 19 733.4. Jako tepelné zpracování bylo tedy navrženo kalení a následné popouštění.
|
|
| |
|
|
Mexická migrace do Spojených států amerických: Srovnání migračních politik Clintonovy, Bushovy a Obamovy administrativy
Böhm, Matěj
Diplomová práce se zabývá problematikou mexické migrace do Spojených států americ-kých. První část práce poskytuje teoretický rámec migrace a migračních politik a v souvislosti s USA rozebírá národní identitu a přistěhovalecký charakter země. V návaznosti na to je zkoumán historický vývoj přistěhovalectví do Spojených států s důrazem na imigrační politiku. Praktická část práce se věnuje analýze mexického přistě-hovalectví do USA, přibližuje jeho specifika a porovnává imigrační politiky Clintonovy, Bushovy a Obamovy administrativy.
|
|
|
Pakistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za vlády George W. Bushe)
Snášel, Filip ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Resumé Americké vztahy s Pákistánem prošly celou řadou zvratů od spojenectví během studené války, až po uvalení sankcí v devadesátých letech dvacátého století. Po útocích z 11. září na Světové obchodní centrum a Pentagon se Pákistán velmi rychle přidal na stranu Spojených států ve válce proti terorismu. Ve své práci zkoumám pozice a působení Pákistánu během invaze do Afghánistánu a v sedmi následujících letech operace Trvalá svoboda za vlády administrativy George W. Bushe. Nejprve se zaměřuji na historickou zkušenost Pákistánu a vývoj v oblasti před americkou invazí do Afghánistánu. Také mapuji teroristická hnutí na pákistánském území, která jsou důležitá pro pozdější vývoj a jsou spjata s pákistánskou tajnou službou ISI. Ta se snažila ještě několik let po roce 2001 udržet přátelské styky s Talibanem a dalšími teroristickými skupinami v afghánsko - pákistánském pohraničí, avšak sami teroristé jako z podstaty antisystémové hnutí hodlali z Pákistánu i Afghánistánu udělat státy konstituované jako islámské emiráty. Prezident Mušaraf pod tlakem událostí i Spojených států pochopil, že podpora Talibanu je nadále neudržitelná, rozhodl se zakročit i proti teroristickým skupinám na domácí půdě. Tento tah však vyvolal vlnu sebevražedných útoků a mohutné povstání, které od roku 2006/2007 zasáhlo rozlehlé území jak...
|
|
|
The United States' policy of democracy promotion after the intervention in Iraq.
Klimešová, Tereza ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bibliographic note KLIMEŠOVÁ, Tereza. The Implications of the Intervention in Iraq for the United States' Policy of Democracy Promotion. Master thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies, Supervisor Ph.Dr. Jan Hornát, Ph.D. Abstract Democracy promotion has been an integral part of US foreign policy for more than a century. Particularly at the end of the 20th century, democracy flourished worldwide as autocratic regimes collapsed at large and scholars talked about the "End of History." Nevertheless, the current situation is very different, and substantial democratic backsliding is observable. Many scholars are tracing the origins of this decline to the Bush's Freedom Agenda, particularly the intervention in Iraq in 2003, arguing that it was the initial turning point for US democracy promotion. However, this thesis argues that the invasion and the subsequent war were pivotal only in part. The most visible implications were within the public perception of democracy promotion. Due to the US engagement in Iraq, domestic support deteriorated substantially. Moreover, the international community's perception of the US as a benign democracy exporter crumbled as well. Another change was observable within the rhetoric of President Obama after taking office in 2009. In...
|
|
|
Analysis of the Special Relationship between the USA and Great Britain from the Clinton to the Trump Administrations
Veliký, Samuel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca s názvom "Analýza špeciálneho vzťahu medzi USA a VB od Clintonovej po Trumpovu administratívu", sa zameriava na poskytnutie komplexného prehľadu tohto anglo-amerického spojenectva, v spomenutom období. Práca je ukotvená na koncepte pojmu "špeciálneho vzťahu", ktorý sa v politickej praxi etabloval na popis politických, diplomatických, kultúrnych, ekonomických, vojenských a historických vzťahov, medzi Spojeným kráľovstvom a Spojenými štátmi. Prvou príležitosťou, kedy sa tento pojem dostal do populárneho povedomia bolo po tom, čo v prejave z roku 1946 ho použil britský premiér Winston Churchill, ktorý sa pri tejto príležitosti snažil zaistiť anglo-americkú kooperáciu aj v povojnovom období. Od tohto momentu, tento neoficiálny termín slúži na popis transatlantickej kooperácie medzi oboma národmi, naprieč všetkými oblasťami. Táto transatlantická spolupráca sa neskončila ani v období studenej vojny, ale naopak, obidva štáty spolu dokázali veľmi úzko kooperovať pri odvracaní komunistickej hrozby. Diplomová práca sa primárne zameriava na analýzu vzťahov v období po nástupe prezidenta Clintona do úradu prezidenta Spojených štátov, pričom sleduje to, akým spôsobom sa anglo- americké spojenectvo vyvinulo v období, po ukončení studenej vojny. V dalšej časti práce je pre nás veľmi doležité...
|
|
| |
|
|
Komparace přístupu G. W. Bushe a B. Obamy k protiteroristické strategii v Afghánistánu
Mikšovská, Kristýna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce si jako svůj cíl stanovuje srovnání protiteroristické strategie prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Text se primárně zaměřuje na období let 2001 - 2015. Začátek období je stanoven především z důvodu události největších teroristických útoků v USA 11. 9. 2001, které formovaly nové koncepty, strategie a legislativu v boji proti terorismu. K těmto útokům se přihlásila extremistická skupina Al-Káida, která operuje zejména na území Afghánistánu, z tohoto důvodu se práce zaměří právě na tuto organizaci, daný stát a přilehlou oblast. Příklady protiteroristické strategie jsou studovány na Al-Káidě také proto, že organizace byla bezpečnostní hrozbou pro obě administrativy po celé zkoumané období. V závěru se práce snaží objasnit rozdíly protiteroristických strategií a potvrdit, či vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu. Klíčová slova protiteroristická strategie, prezident, Bush, Obama, Afghánistán, bezpečnost, hrozba, Al-Káida
|
|
|
Analýza: Byl Barrack H. Obama větší mírotvorce než George W. Bush?
Kučera, Pavel ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Ve svojí práci se věnuji analýze teze, zda se Barrack H. Obama, mimo jiné držitel Nobelovy ceny za mír z roku 2009, během svého působení ve funkci amerického prezidenta více zasadil o mírovější politiku na Středním a Blízkém východě, než jeho předchůdce George W. Bush. Již ve svých předvolebních projevech se totiž Obama zavázal ukončit dlouhotrvající války v Afghánistánu či Iráku, rozpoutané právě za Bushe, a prosazovat mírovější politiku v tomto regionu. Ve svojí práci pak z dostupných zdrojů, ať už se jedná o odbornou literaturu či denní tisk, rozebírám, jak a v čem se lišila jejich zahraniční politika v daném regionu. Věnuji se též analýze toho, jak se oba prezidenti snažili vypořádat s hrozbou mezinárodního terorismu, zejména s ohledem na organizace jako Talibán, Al-Káida či Islámský stát, a jaké prostředky volili k jeho potírání či omezení jeho vlivu na území států jako jsou Irák, Afghánistán, Somálsko, Jemen či Pákistán. V samotném závěru práce se věnuji také srovnání toho, kolik si vojenské operace, vedené oběma prezidenty v tomto regionu, vyžádaly obětí mezi samotnými příslušníky amerických ozbrojených sil, jaké byly finanční náklady na tyto operace, ke kolika bombovým útoků drony došlo během prezidentství Bushe i Obamy, či kolik teroristů bylo během jejich funkčního období zabito. Klíčová...
|
|
|
The changes in foreign policy of Russia during the first presidential term of Putin
Muchin, Viktor ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení změn ruské zahraniční politiky v prvním funkčním období prezidenta Putina. Práce se člení do dvou částí- teoretické a praktické. V teoretické části se zaobírám působením jedné z teorie mezinárodních vztahů- sociálním konstruktivizmem, který přinesl změny do zahraniční politiky Ruska právě přes hledání vlastní národní identity. Výzkumnou otázku zaměřuji na to, do jaké míry se projevil národní aspekt Ruska v jeho zahraničné politice. Sociální konstruktivizmus je následovně uvedený v analýze tří doktrinálních dokumentů- Koncepce národní bezpečnosti RF, Vojenské doktriny RF a Koncepce zahraniční politiky RF 2000. V praktické části uvádím aplikaci této teorie na žádouci komplexní spolupráci s USA jako představitelem západní civilizace, a snahu o zachování sféry vlivu na post-sovětský prostor- baltský region, Ukrajinu a Bělorusko.
|
host ::
RSS.