|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Krysí stezky v kontextu zúčastněných celků
Vrzal, Adam ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
bakalářská práce se zabývá motivů jednotlivých účastníků v období především v průběhu a po druhé světové válce. Krysí stezky byly únikové cesty, které sloužily k útěku především nacistickým válečn zločincům před spravedlností. Práce se nejdříve věnuje třicátým letům a období války, které je vytvoření prvních Krysích stezek a to ve Španělsku. Dále je v práci věnován prostor Červenému kříži a procesu vydávání cestovních, tak aby bylo pocho získat novou identitu. Poslední část práce je věnována italské Krysí stezce, kde je zkoumáno fungování Komise pro pomoc uprchlíkům a dále dvě nejznámější italské Krysí stezky. otivace jednotlivých účastníků, kdy jsou zjištěny především antisemi účasti Aloise Hudala či Krunoslava Draganoviče v problematice Krysích stezek. Další otázkou, kterou se práce zabývala byla účast částí římskokatolické církve, zde práce došla k závěru, že šlo především o jedince či skupiny, jako to bylo v případě dvou výše zmíněných kněžích závěru otázce vlivu komunismu na římskokatolickou církev a vznik Krysích stezek, závěru, že se j relevantní faktor a měl vliv na římskokatolickou církev.
|
|
|
Vliv olympijských her 1936 v Berlíně na zahraniční politiku nacistického Německa a jeho obraz v mezinárodním společenství
Pokorný, Jiří ; Emler, David (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
bakalářské práce je vliv letních olympijských her 1936 na zahraniční politiku nacistického Německa a jeho obraz v mezinárodním společenství. Práce si klade za cíl ověřit, zda se nacistům podařilo využít olympijské hry ke zlepšení obrazu nacistického Německa zahraničí a posléze k opuštění nepříznivé zahraničněpolitické pozice, ve které se nacházelo. Bakalářská práce je rozdělena do dvou přehledných částí, přičemž v první se autor věnuje výchozí pozici Německa v mezinárodním společenství a jeho zahraniční politice před této části věnuje samotným olympijským hrám. V druhé části autor na základě novinových článků a interní zprávy vytvořené Zahraničním úřadem zjišťuje vliv olympijských her na obraz Německa v zahraničí a posléze i jeho zahraniční poli Nacisté ostře vystupovali proti olympijským hrám v době, kdy byly přiděleny křehké Výmarské republice jako ocenění za snahy navrátit zemi do kulturní společnosti moderních států. Včas si však uvědomili, jaká příležitost se jim naskytla a po nástupu k úsilím uspořádali velkolepé a v mnoha směrech pokrokové hry, jež předurčil , jakým směrem se olympijské hnutí vydá. Pořádání her ohrožovalo mezinárodní bojkotní hnutí vyvolané agresivními kroky Třetí říše a pronásledováním Židů v německé společnosti. Centrem protestů zahraničí se staly Spojené státy americké. Bojkot...
|
|
|
Státně podporovaný doping v Rusku a antidopingová politika proti němu
Andrle, Vít ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje fenomén státně podporovaného dopingu v Ruské federaci a snahu antidopingového hnutí proti němu bojovat. Ve čtyřech kapitolách přibližuje teoretický a historický kontext užívání dopingových látek, s čímž souvisí také zformování antidopingových institucí, a dále vývoj dopingového prostředí v Ruské federaci a antidopingové politiky v 21. století až do současnosti. Cílem práce je zjistit, zda skutečně v Ruské federaci existoval dopingový systém, který s podporou státních složek - zejména Ministerstva sportu Ruské federace a Federální bezpečnostní služby - umožňoval distribuci a užívání dopingových látek u vrcholových sportovců za účelem dosažení co nejlepších výsledků. Zároveň se v práci budu snažit na konkrétních příkladech demonstrovat zapojení ruských nestátních složek, které ze své podstaty měly být nezávislé, ovšem podléhaly kontrole výše zmíněných státních institucí. Takovými organizacemi byly například Ruská atletická federace anebo Ruská antidopingová agentura. Práce se komplementárně s tímto jevem snaží analyzovat také vývoj reakcí mezinárodních sportovních organizací antidopingové politiky v čase. Dokazování takových výroků bude založeno zejména na analýze výpovědí svědků z Ruské federace, ale také na základě vyšetřování investigativních novinářů či nezávislých...
|
|
|
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ mezi lety 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy, jako Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history, bakalářská práce poskytuje náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny a z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
|
|
|
Obraz Československa v soudobé anglofonní historiografii
Smetana, Vít
Studie, sepsaná v roce 2011, analyzuje pojímání československých dějin v anglicky psané historiografii po roce 1989, se zvláštním důrazem na politické dějiny jakožto osu soudobých dějin. Autor popisuje přístupy jednotlivých historiků k ústředním událostem 20. století v Československu, přičemž hodnotí a sumarizuje jejich závěry. Druhá část studie se zaměřuje na otázku, do jaké míry je česká historiografie soudobých československých dějin recipována mezinárodní komunitou historiků, a zdůrazňuje potřebu užší vzájemné spolupráce bez ohledu na jazykové bariéry.
|
|
|
Západní reakce a sovětská argumentace v případě anexe Pobaltí Sovětským svazem roku 1940
Prokopová, Zuzana ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce pojednává o reakci mezinárodní komunity na okupaci a následné připojení pobaltských států k Sovětskému svazu roku 1940. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, jak se k anexi postavily dvě západní mocnosti, Spojené státy americké a Velká Británie. Práce se věnuje zahraničním politikám USA a Velké Británie vůči Sovětskému svazu během druhé světové války, kdy se obě západní země rozhodly odmítnout legitimitu anexe. Práce vysvětluje, za jakých okolností se vlády a jejich čelní představitelé museli rozhodovat. Při analýze americké zahraniční politiky se práce zabývá i Stimsonovou doktrínou z roku 1932, která byla důležitá pro formulování politiky neuznávání silových zabrání území a byla použitá i na situaci v Pobaltí. Práce se dále věnuje budování protihitlerovské koalice, tzv. Velké trojky, a konferencím tří státníků. Pobaltská otázka byla sporným bodem při jednáních, avšak na Teheránské konferenci byla vyřešena tichým přijetím faktu, že pobaltské státy byly součástí Sovětského svazu. Uznání de iure však nikdy nebylo uděleno. Práce také nastiňuje vývoj událostí v Pobaltí v období od srpna 1939 do anexe v létě 1940. Dalším tématy, o kterých tato práce stručně pojednává, je sovětská argumentace pro ospravedlnění anexe, otázka mezinárodního práva a legitimity pobaltské anexe. Práce vznikla...
|
|
|
Hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody
Oraiqat, Jakub ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá hodnocení Edvarda Beneše v odlišných interpretacích přijetí Mnichovské dohody. Edvard Beneš po celou dobu meziválečného období vedl zahraniční politiku Československa a v mnichovské krizi zastával rozhodující postavení. Právě z těchto důvodů je Mnichovská dohoda nejčastěji spojována právě se jménem druhého československého prezidenta. Přijetí Mnichovské dohody bývá často interpretováno rozdílně a od toho se odvíjí i odlišné hodnocení Edvarda Beneše. Důvodem těchto rozdílů je otázka, zda se mělo Československo mnichovskému diktátu vzepřít a německé agresi se bránit. Odpověď na tuto otázku pak určuje postup při interpretaci přijetí Mnichovské dohody a také hodnocení Edvarda Beneše. Spory způsobují, že na jedné straně je označován za zachránce národa, na straně druhé je považován za toho, kdo stejnému národu zlomil morální páteř. Za interpretacemi přijetí Mnichovské dohody jako chyby však velmi často stojí rozporuplné argumenty. Jedná se například o nevhodné srovnávání. V textech je mnohdy patrná zaujatost, díky které je snadnější odhalit, že jsou závěry podloženy problematickými předpoklady či interpretacemi. Na druhou stranu interpretování přijetí Mnichovské dohody jako správného rozhodnutí bývá doprovázeno pevnějšími argumenty. V bakalářské práci dojde k rozboru...
|
|
|
Vývoj britských konceptů teritoriálního uspořádání prostoru Československa mezi léty 1918-1938
Malaniuk, Bohdan ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce Vývoj britských konceptů teritoriálního uspořádání prostoru Československa mezi léty 1918-1938 zkoumá vztah, jaký měla britská zahraniční politika k územnímu konceptu Československa v meziválečném období. Předkládaná práce je historiografickou narativní studií a vychází zejména z analýzy dokumentů britské zahraniční politiky z období 1918-1938. Cílem práce je zhodnotit, jak nahlíželi tvůrci britské zahraniční politiky na existenci nového státního útvaru ve střední Evropě a jak se měnily jejich představy o vhodnosti daného politického uspořádání v prostoru Československa v meziválečném období. Práce je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá obdobím po první světové válce, kdy docházelo k určování hranic Československa a soustřeďuje se na britskou úlohu v tomto procesu. Druhá kapitola se věnuje britské reflexi nového státu v kontextu nového teritoriálního uspořádání střední Evropy v průběhu dvacátých let a počátkem třicátých let. Třetí kapitola zachycuje proměny britské politiky vůči Československu v souvislosti s novou geopolitickou realitou ve střední Evropě po nástupu nacismu v Německu. Snaží se mapovat britské úvahy o nutné reorganizaci území první republiky, které vrcholí rokem 1938, kdy Britové výrazně vstupují do řešení tzv. Československé krize ústící do podepsání...
|
|
|
Vývoj názorů na švédskou neutralitu za druhé světové války
Pajerová, Anna ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Bakalářská práce je primárně zaměřená na vývoj názorů na švédskou politiku neutrality za druhé světové války. Tato práce diskurzivní analýzou porovnává jednotlivé interpretace švédských národních dějin neutrality ve třech základních obdobích v druhé polovině 20. stoleté - za druhé světové války, během války studené a v post-komunistické době. Každé z těchto období bylo charakteristické jiným diskurzem i mentalitou společnosti, které nezáležely jen na časovém zařazení, nýbrž i ideologickém pohledu a politickém dění jak ve Švédském království, tak i celkově ve světě. Cílem této práce je odpovědět, nejen jak se jednotlivé názory na švédskou politiku neutrality vyvíjely v průběhu druhé poloviny 20. století, ale i zanalyzovat skrze jaké prameny a materiály se prosazovaly - akademické články, knižní publikace, kinematografie, atd. Tento výzkum vývoje názorů na švédskou politiku neutrality je rovněž zaměřen i na jevy a faktory, které mohly jednotlivé interpretace a diskurzy v konkrétní době ovlivňovat. Neopomenuta je i diskuze nakolik se prosadila vnitřní a vnější politika a další, např. ekonomické či sociologické vlivy, aj.
|
host ::
RSS.