|
|
Krysí stezky v kontextu zúčastněných celků
Vrzal, Adam ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
bakalářská práce se zabývá motivů jednotlivých účastníků v období především v průběhu a po druhé světové válce. Krysí stezky byly únikové cesty, které sloužily k útěku především nacistickým válečn zločincům před spravedlností. Práce se nejdříve věnuje třicátým letům a období války, které je vytvoření prvních Krysích stezek a to ve Španělsku. Dále je v práci věnován prostor Červenému kříži a procesu vydávání cestovních, tak aby bylo pocho získat novou identitu. Poslední část práce je věnována italské Krysí stezce, kde je zkoumáno fungování Komise pro pomoc uprchlíkům a dále dvě nejznámější italské Krysí stezky. otivace jednotlivých účastníků, kdy jsou zjištěny především antisemi účasti Aloise Hudala či Krunoslava Draganoviče v problematice Krysích stezek. Další otázkou, kterou se práce zabývala byla účast částí římskokatolické církve, zde práce došla k závěru, že šlo především o jedince či skupiny, jako to bylo v případě dvou výše zmíněných kněžích závěru otázce vlivu komunismu na římskokatolickou církev a vznik Krysích stezek, závěru, že se j relevantní faktor a měl vliv na římskokatolickou církev.
|
|
|
Krysí stezky v kontextu zúčastněných celků
Vrzal, Adam ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
bakalářská práce se zabývá motivů jednotlivých účastníků v období především v průběhu a po druhé světové válce. Krysí stezky byly únikové cesty, které sloužily k útěku především nacistickým válečn zločincům před spravedlností. Práce se nejdříve věnuje třicátým letům a období války, které je vytvoření prvních Krysích stezek a to ve Španělsku. Dále je v práci věnován prostor Červenému kříži a procesu vydávání cestovních, tak aby bylo pocho získat novou identitu. Poslední část práce je věnována italské Krysí stezce, kde je zkoumáno fungování Komise pro pomoc uprchlíkům a dále dvě nejznámější italské Krysí stezky. otivace jednotlivých účastníků, kdy jsou zjištěny především antisemi účasti Aloise Hudala či Krunoslava Draganoviče v problematice Krysích stezek. Další otázkou, kterou se práce zabývala byla účast částí římskokatolické církve, zde práce došla k závěru, že šlo především o jedince či skupiny, jako to bylo v případě dvou výše zmíněných kněžích závěru otázce vlivu komunismu na římskokatolickou církev a vznik Krysích stezek, závěru, že se j relevantní faktor a měl vliv na římskokatolickou církev.
|
host ::
RSS.